SLOVNÍK KONIÁŠOVA SVĚTA
Skočit nahoru
› Aaryho encyklopedie - Botanická a zoologická encyklopedie. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš - Muž na stezce, 2008, str. 307)
› Abrago, Dosi - Farmář žijící na severním okraji Gutawské pouště. Dovedl chlapce, který přešel s Baklym skrz Gutawskou poušť k vévodovi Daskovi. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 192 – 3)
› Abrah - Třetí muž v kmenové hierarchii Tenebiho kmene. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 141, 150 - 151)
› Adernaovi - Manželé Adernaovi. Koniáš s Lawrencem Maurelim (viz Maureli, Lawrence) s nimi seděli u jednoho stolu na plese, který pořádal hrabě Guzzi v Gataru. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 39)
› Admin - Tovaryš pracující v Junwirově klenotnictví v Cevinu. (Bez slitování, 2003, str. 123 - 124, 147)
› Aefinela Ketenewen - Viz Ketenewen, Aefinela.
› Aechyl - Křivicí sehnutý, neštovicemi zohyzděný hrobník městečka Jakkabardi. Oblečený je i v panujícím vedru celý v černém. Kdysi balzamoval nebožtíky. Koniáš mu dal polovinu smaragdů a získal za to smlouvu na polovinu zisku z pohřební společnosti, kterou založí Aechyl. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 269, 327, 335)
› Aelin - Zachránila Koniáše poté, co se jej Ryok pokusil zabít šipkou otrávenou jedem malé stromové žáby. Koniášova milenka za jeho pobytu u divokého kmene za řekou FewGhakou. Neměřila více než 150 cm. Počal s ní dítě. Kyrizmova vnučka. Zavdala příčinu a tím i urychlila neodvratný souboj mezi Koniášem a Ryokem, chtěla se Ryokovi pomstít a prostřednictvím Koniáše nechat Ryoka zabít. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 68, 86, 75 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 65 - 69, 72 - 78, 80 - 82, 86 - 87)
› Afritz - Starý sluha barona Sortona. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 289)
› Afronzi Nubus - Viz Nubus, Afronzi.
› Aganod - Město s říčním přístavem, byl zde silný zlatnický cech. Patří na východě k největším městům. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 17, 19, 26)
› Aguina - Velká řeka obtékající pralesní náhorní plošiny, tvoří východní hranici Daskova hrabství. Řeka se později vrací na území Daskova hrabství ze severozápadu. V místech, kde řeku Koniáš s Annemari v povídce Špatná investice začal splouvat, měla Aguina široké koryto plné balvanů ozdobené nákrčníky bílé pěny, tekla rychlostí horské bystřiny a v hlubších místech se točily velké víry. Voda svítila modří, voněla ledem a trnuly z ní zuby. Po třech měsících cesty, v povídce Špatná investice, řeka ztratila většinu své nadmořské výšky, ale stále to nebyl líný veletok, řeka měla spoustu slepých a vedlejších ramen. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 243, 246), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 56, 123)
› Ahopold - Spisovatel, napsal knihu Lékařský breviář. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 114)
› Achromet, Artur (Antonius ) - Fenidongský obchodník s obilím, v letech 312 až 353 ovládal trh s obilím ve Fenidongu. Měl tři dcery, dvě umřely v útlém věku a třetí se provdala za pana Maletavila. Artur Achromet zorganizoval první výpravu s cílem založit kolonii mimo území Obchodní ligy, jejímž cílem byla produkce obilí. Jeho pokus skončil neúspěchem – kolonisté zemřeli v důsledku otravy arzenem ve vodě z artézských studní v Achrometově údolí. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 99, 138, 442, 444, 447 - 453)
› Achrometova mapa - Mapa Grimmových hor. Nakreslil ji Artur Achromet. Je na ní vyznačena cesta Achrometovy výpravy Grimmovými horami. Byla ukrytá v přebalu Achrometova deníku. Mapu ukrytou v knize našel až Koniáš. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 420 – 421)
› Achrometovo údolí - Nalézá se v Grimmových (Modrých horách. Na jihozápadním konci údolí byl Velký oblouk – přírodní most přes kaňon řeky Nerozhodné, později se zřítil. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 438 – 459)
› Achrometův deník - Deník Artura Achrometa z jeho výpravy, kterou zorganizoval za účelem založení obilné kolonie mimo území států Obchodní ligy. Deník získal do svých rukou Haurský klan. Z velmistrova stolu jej vzal Barybald Bryzold a předal jej Koniášovi. V přebalu knihy byla uschována Achrometova mapa - mapa přechodu Grimmových hor. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 344 - 345, 349 - 350, 387 - 389, 419 - 421, 447 - 453)
› Akravit - Kovová slitina, kterou dokázali v hutích vyrobit pouze Maaterendité. Vyráběli z ní univerzální klíče otvírající klanové magické zámky. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 358)
› Aksmajlov, Oduv - Bylinkář a kořenář v Damarkandu, ke svému obchodu si přilepšoval prodejem drog, hlavně opia. Bydlel v patře nad svým krámkem. Bakly ho měl, v Bandarillových službách, chránit před Hodešovými lidmi. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 206, 208)
› Alamo, doktor - Fenidongský lékař, kterého najala Lucy Lou, aby léčil Koniáše po jeho návratu do Fenidongu. Koniášova osobnost byla po jeho návratu do Fenidongu v rozkladu vlivem požití povzbuzujícího magického preparátu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 522 - 527)
› Albed - Pravá ruka/majordomus hraběte Drexlera Belfonteho (viz Belfonte, Drexler). (Bez slitování, 2003, str. 20, 25, 43 - 44)
› Alberne Dugawi - Viz Dugawi, Alberne.
› Alend - Jeden z Valerových mužů - zúčastnil se útoku na hrad Vadvigů, při kterém se podařilo utéct Annemari Dask (viz Dask, Annemari). (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 58)
› Alessandra - Madam Alessandra, manželka pana Degussiho. Spolu s madam Venecií dělala v Cevinu společnost Kyliánu Ochinotovi (viz Ochinot, Kylián). (Bez slitování, 2003, str. 169, 224)
› Alexa - Nejlepší Rezčina kamarádka ve Zlaté Magnólii. Rezka ji prozradila, kde bude bydlet po svém odchodu. Alexa to prozradila Kelemanovi. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 233)
› Alfréd Crepki - Viz Crepki, Alfréd.
› Aluh - Velmistr, formálně velekněz, Arghotského řádu. Koniáš jej zabil, když zachraňoval obyvatele DownDownu před epidemií šarlatového moru. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 119)
› Ambrie - Kraj nebo království v Crambijském impériu. Koniáš odtamtud musel uprchnout, pronásledovali ho císařští vojáci. Je vzdálena 600 km od města Bauryto. (Špatná investice, v knize
› Amersen - Vítěz loňského turnaje, příslušník starobylého šlechtického rodu. Lobelin jej postavil proti svým mužům a než zemřel, tak jich 17 zabil. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 162, 182)
› Amos - Ramenatý, spíše menší muž. Podle vějířů vrásek kolem koutků úst a kolem očí se často smál. Přes kroužkovou zbroj měl přehozený šedozelený varkoč, na nohou kožené náholenice a těžké jezdecké boty. Přestože na pohled připomínal malého medvěda, pohyboval se rychle a tiše. Byl to velmi šikovný šermíř. Byl v původní skupině žoldnéřů, kteří hlídali tábor karavany v Mitchově údolí před Koniášovým příchodem. Brzy poté službu v táboře ukončil a odešel do <Fenidongu, kde se nechal najmout k odstranění Koniáše. Koniáš jej zabil v sebeobraně. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 42 - 43, 100 - 103)
› Ampur - Město. Koniáš se o něm zmiňuje Ledovi Kowalskému v souvislosti s ohňovými pogromy, které se tam odehrály. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 426)
› Anastázie Bavari - Viz Bavari, Anastázie.
› Andreas - Syn Tomáše. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 125)
› Andreas Papogy - Viz Papogy, Andreas.
› Anita, Juanita - Viz Juanita, Anita.
› Annemari Dask - Viz Dask, Annemari.
› Anton Luvin - Viz Luvin, Anton.
› Antonio Gusepi - Viz Gusepi, Antonio.
› Antony - Holohlavý bocman na lodi Gualára. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 312)
› Antrax (sněť slezinná) - Zdrojem nákazy antraxem, neboli snětí slezinnou, jsou nemocná zvířata, dobytek, ovce, kozy a koně. Nemoc se přenáší výkaly zvířat, hnojem, prachem a kontaminovanou vodou. V suché půdě může přetrvávat i řadu let. Existují tři různé formy - kožní, střevní a plicní, podle cesty, kterou se nákaza do těla dostala. Lidé nakažení dotykem mohou přežít, lidé nakažení vdechnutím či požitím nikdy. Kožní forma se dá snadno rozpoznat podle namodralých neštovic, které se často změní v nekrotický vřed.
Farmáři v táboře v Mitchově údolí byli nejčastěji nakaženi střevně a plicně, u jednoho farmáře našel Koniáš kožní formu. Nemocné farmáře vyléčili po Koniášově vyjednávání Haurové, kteří dokázali zničit v zárodku ohniska rudého moru, skvrnitého tyfu a antraxu. Léčení těchto nemocí vyžaduje zakázané postupy. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 273 – 275)
› Aquoe Paetl - Bylina údajně rostoucí v deštných pralesích, vzhledem se trochu podobá mandragoře, podle druhu zpracování a použité části pomáhá téměř na všechny nemoci. Ne všichni učenci jsou o její existenci přesvědčeni. Doktor Gaust ji použil k léčení vojáků a jeho náčrtek je jediným novodobým zobrazením. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 47 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008 str. 48)
› Arghotský řád - Kdysi kouzelníci, v současnosti spíše řeholníci. Bohatý řád, ale jen se stínem minulé moci. V DownDownu sídlili již 200 let, podle jiných údajů 500 let, klanová citadela (minimálně 4 patrová) v stála na pahorku poblíž hradeb a byla zničena při pogromu vyvolaném Koniášem. Odnože jejich řádu sídlily i v jiných městech.
Do roku 205 patřil k Arghotský řád ke středně velkým kouzelnickým klanům, potom byl poražen v jedné z magických válek. Jeho vůdcové uhájili za cenu velkého výkupného alespoň holou existenci a klan byl transformován na kontrolovaný mnišský řád. Museli se vzdát i veškerého bohatství a magických artefaktů. Po 50 letech se řád pokusil o získání starých znalostí v ovládání magie. Zřejmě nepříliš úspěšně, protože se Arghoti nikdy nezapojovali do kouzelnických půtek a nenabízeli své služby ve válkách. Na druhou stranu během posledních 50 let velmi zbohatli a měli dobrou pověst v léčitelství. Hradby citadela byly chráněny velkoplošným kouzlem. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 101, 105, 107, 115, 117, 123)
› Armin - Jeden ze šermířů, které Lumbi zabil ve svém sídle, kam byl nalákán Varatchiho lidmi. (Koniáš - Vlk samotář, str. 369)
› Arnabrück - Typická dobytkářská osada v Karckém hrabství tvořená jedinou ulicí s hospodou, správní budovou, obchodem a několika stájemi. (Hra špinavců, v knize Koniáš - Muž na stezce, 2008, str. 162 - 163)
› Arnes Lupuli - Viz Lupuli, Arnes.
› Arthur Cowen Coverfly - Viz Coverfly, Arthur Cowen.
› Arthur Duno - Viz Duno, Arthur.
› Augupský řád - Klan známý svými kvalitními hlídacími kouzly, jejich značka je stylizovaná pěst obrácená proti blesku. Koniáš vyloupil jeho mrtvou schránku. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 116), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 17)
› Avari Schantil - Viz Schantil, Avari.
› Azbuzi - Voják, příslušník elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu. Člen družstva seržanta Bradeckého. Jako hlavní zbraň používal kuši. Byl sporé postavy a ve tváři byl poďobaný. Bakly ho zabil v průsmyku v horách vedoucí na území vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 360)
› Azmud (1) - Majitel vozu a vozka v jedné osobě. Pochází z vesnice vzdálené od Damarkandu cca 3 dny jízdy vozem směrem do hor. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 238 – 9)
› Azmud (2) - Obchodník s drogami z Damamrkandu. Zemřel v době, kdy se odehrávala novela Do morku kostí. Lasička přejal jeho identitu, když organizoval dopravu drog do Saxopolis. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 266)
› Abrago, Dosi - Farmář žijící na severním okraji Gutawské pouště. Dovedl chlapce, který přešel s Baklym skrz Gutawskou poušť k vévodovi Daskovi. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 192 – 3)
› Abrah - Třetí muž v kmenové hierarchii Tenebiho kmene. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 141, 150 - 151)
› Adernaovi - Manželé Adernaovi. Koniáš s Lawrencem Maurelim (viz Maureli, Lawrence) s nimi seděli u jednoho stolu na plese, který pořádal hrabě Guzzi v Gataru. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 39)
› Admin - Tovaryš pracující v Junwirově klenotnictví v Cevinu. (Bez slitování, 2003, str. 123 - 124, 147)
› Aefinela Ketenewen - Viz Ketenewen, Aefinela.
› Aechyl - Křivicí sehnutý, neštovicemi zohyzděný hrobník městečka Jakkabardi. Oblečený je i v panujícím vedru celý v černém. Kdysi balzamoval nebožtíky. Koniáš mu dal polovinu smaragdů a získal za to smlouvu na polovinu zisku z pohřební společnosti, kterou založí Aechyl. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 269, 327, 335)
› Aelin - Zachránila Koniáše poté, co se jej Ryok pokusil zabít šipkou otrávenou jedem malé stromové žáby. Koniášova milenka za jeho pobytu u divokého kmene za řekou FewGhakou. Neměřila více než 150 cm. Počal s ní dítě. Kyrizmova vnučka. Zavdala příčinu a tím i urychlila neodvratný souboj mezi Koniášem a Ryokem, chtěla se Ryokovi pomstít a prostřednictvím Koniáše nechat Ryoka zabít. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 68, 86, 75 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 65 - 69, 72 - 78, 80 - 82, 86 - 87)
› Afritz - Starý sluha barona Sortona. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 289)
› Afronzi Nubus - Viz Nubus, Afronzi.
› Aganod - Město s říčním přístavem, byl zde silný zlatnický cech. Patří na východě k největším městům. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 17, 19, 26)
› Aguina - Velká řeka obtékající pralesní náhorní plošiny, tvoří východní hranici Daskova hrabství. Řeka se později vrací na území Daskova hrabství ze severozápadu. V místech, kde řeku Koniáš s Annemari v povídce Špatná investice začal splouvat, měla Aguina široké koryto plné balvanů ozdobené nákrčníky bílé pěny, tekla rychlostí horské bystřiny a v hlubších místech se točily velké víry. Voda svítila modří, voněla ledem a trnuly z ní zuby. Po třech měsících cesty, v povídce Špatná investice, řeka ztratila většinu své nadmořské výšky, ale stále to nebyl líný veletok, řeka měla spoustu slepých a vedlejších ramen. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 243, 246), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 56, 123)
› Ahopold - Spisovatel, napsal knihu Lékařský breviář. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 114)
› Achromet, Artur (Antonius ) - Fenidongský obchodník s obilím, v letech 312 až 353 ovládal trh s obilím ve Fenidongu. Měl tři dcery, dvě umřely v útlém věku a třetí se provdala za pana Maletavila. Artur Achromet zorganizoval první výpravu s cílem založit kolonii mimo území Obchodní ligy, jejímž cílem byla produkce obilí. Jeho pokus skončil neúspěchem – kolonisté zemřeli v důsledku otravy arzenem ve vodě z artézských studní v Achrometově údolí. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 99, 138, 442, 444, 447 - 453)
› Achrometova mapa - Mapa Grimmových hor. Nakreslil ji Artur Achromet. Je na ní vyznačena cesta Achrometovy výpravy Grimmovými horami. Byla ukrytá v přebalu Achrometova deníku. Mapu ukrytou v knize našel až Koniáš. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 420 – 421)
› Achrometovo údolí - Nalézá se v Grimmových (Modrých horách. Na jihozápadním konci údolí byl Velký oblouk – přírodní most přes kaňon řeky Nerozhodné, později se zřítil. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 438 – 459)
› Achrometův deník - Deník Artura Achrometa z jeho výpravy, kterou zorganizoval za účelem založení obilné kolonie mimo území států Obchodní ligy. Deník získal do svých rukou Haurský klan. Z velmistrova stolu jej vzal Barybald Bryzold a předal jej Koniášovi. V přebalu knihy byla uschována Achrometova mapa - mapa přechodu Grimmových hor. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 344 - 345, 349 - 350, 387 - 389, 419 - 421, 447 - 453)
› Akravit - Kovová slitina, kterou dokázali v hutích vyrobit pouze Maaterendité. Vyráběli z ní univerzální klíče otvírající klanové magické zámky. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 358)
› Aksmajlov, Oduv - Bylinkář a kořenář v Damarkandu, ke svému obchodu si přilepšoval prodejem drog, hlavně opia. Bydlel v patře nad svým krámkem. Bakly ho měl, v Bandarillových službách, chránit před Hodešovými lidmi. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 206, 208)
› Alamo, doktor - Fenidongský lékař, kterého najala Lucy Lou, aby léčil Koniáše po jeho návratu do Fenidongu. Koniášova osobnost byla po jeho návratu do Fenidongu v rozkladu vlivem požití povzbuzujícího magického preparátu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 522 - 527)
› Albed - Pravá ruka/majordomus hraběte Drexlera Belfonteho (viz Belfonte, Drexler). (Bez slitování, 2003, str. 20, 25, 43 - 44)
› Alberne Dugawi - Viz Dugawi, Alberne.
› Alend - Jeden z Valerových mužů - zúčastnil se útoku na hrad Vadvigů, při kterém se podařilo utéct Annemari Dask (viz Dask, Annemari). (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 58)
› Alessandra - Madam Alessandra, manželka pana Degussiho. Spolu s madam Venecií dělala v Cevinu společnost Kyliánu Ochinotovi (viz Ochinot, Kylián). (Bez slitování, 2003, str. 169, 224)
› Alexa - Nejlepší Rezčina kamarádka ve Zlaté Magnólii. Rezka ji prozradila, kde bude bydlet po svém odchodu. Alexa to prozradila Kelemanovi. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 233)
› Alfréd Crepki - Viz Crepki, Alfréd.
› Aluh - Velmistr, formálně velekněz, Arghotského řádu. Koniáš jej zabil, když zachraňoval obyvatele DownDownu před epidemií šarlatového moru. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 119)
› Ambrie - Kraj nebo království v Crambijském impériu. Koniáš odtamtud musel uprchnout, pronásledovali ho císařští vojáci. Je vzdálena 600 km od města Bauryto. (Špatná investice, v knize
› Amersen - Vítěz loňského turnaje, příslušník starobylého šlechtického rodu. Lobelin jej postavil proti svým mužům a než zemřel, tak jich 17 zabil. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 162, 182)
› Amos - Ramenatý, spíše menší muž. Podle vějířů vrásek kolem koutků úst a kolem očí se často smál. Přes kroužkovou zbroj měl přehozený šedozelený varkoč, na nohou kožené náholenice a těžké jezdecké boty. Přestože na pohled připomínal malého medvěda, pohyboval se rychle a tiše. Byl to velmi šikovný šermíř. Byl v původní skupině žoldnéřů, kteří hlídali tábor karavany v Mitchově údolí před Koniášovým příchodem. Brzy poté službu v táboře ukončil a odešel do <Fenidongu, kde se nechal najmout k odstranění Koniáše. Koniáš jej zabil v sebeobraně. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 42 - 43, 100 - 103)
› Ampur - Město. Koniáš se o něm zmiňuje Ledovi Kowalskému v souvislosti s ohňovými pogromy, které se tam odehrály. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 426)
› Anastázie Bavari - Viz Bavari, Anastázie.
› Andreas - Syn Tomáše. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 125)
› Andreas Papogy - Viz Papogy, Andreas.
› Anita, Juanita - Viz Juanita, Anita.
› Annemari Dask - Viz Dask, Annemari.
› Anton Luvin - Viz Luvin, Anton.
› Antonio Gusepi - Viz Gusepi, Antonio.
› Antony - Holohlavý bocman na lodi Gualára. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 312)
› Antrax (sněť slezinná) - Zdrojem nákazy antraxem, neboli snětí slezinnou, jsou nemocná zvířata, dobytek, ovce, kozy a koně. Nemoc se přenáší výkaly zvířat, hnojem, prachem a kontaminovanou vodou. V suché půdě může přetrvávat i řadu let. Existují tři různé formy - kožní, střevní a plicní, podle cesty, kterou se nákaza do těla dostala. Lidé nakažení dotykem mohou přežít, lidé nakažení vdechnutím či požitím nikdy. Kožní forma se dá snadno rozpoznat podle namodralých neštovic, které se často změní v nekrotický vřed.
Farmáři v táboře v Mitchově údolí byli nejčastěji nakaženi střevně a plicně, u jednoho farmáře našel Koniáš kožní formu. Nemocné farmáře vyléčili po Koniášově vyjednávání Haurové, kteří dokázali zničit v zárodku ohniska rudého moru, skvrnitého tyfu a antraxu. Léčení těchto nemocí vyžaduje zakázané postupy. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 273 – 275)
› Aquoe Paetl - Bylina údajně rostoucí v deštných pralesích, vzhledem se trochu podobá mandragoře, podle druhu zpracování a použité části pomáhá téměř na všechny nemoci. Ne všichni učenci jsou o její existenci přesvědčeni. Doktor Gaust ji použil k léčení vojáků a jeho náčrtek je jediným novodobým zobrazením. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 47 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008 str. 48)
› Arghotský řád - Kdysi kouzelníci, v současnosti spíše řeholníci. Bohatý řád, ale jen se stínem minulé moci. V DownDownu sídlili již 200 let, podle jiných údajů 500 let, klanová citadela (minimálně 4 patrová) v stála na pahorku poblíž hradeb a byla zničena při pogromu vyvolaném Koniášem. Odnože jejich řádu sídlily i v jiných městech.
Do roku 205 patřil k Arghotský řád ke středně velkým kouzelnickým klanům, potom byl poražen v jedné z magických válek. Jeho vůdcové uhájili za cenu velkého výkupného alespoň holou existenci a klan byl transformován na kontrolovaný mnišský řád. Museli se vzdát i veškerého bohatství a magických artefaktů. Po 50 letech se řád pokusil o získání starých znalostí v ovládání magie. Zřejmě nepříliš úspěšně, protože se Arghoti nikdy nezapojovali do kouzelnických půtek a nenabízeli své služby ve válkách. Na druhou stranu během posledních 50 let velmi zbohatli a měli dobrou pověst v léčitelství. Hradby citadela byly chráněny velkoplošným kouzlem. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 101, 105, 107, 115, 117, 123)
› Armin - Jeden ze šermířů, které Lumbi zabil ve svém sídle, kam byl nalákán Varatchiho lidmi. (Koniáš - Vlk samotář, str. 369)
› Arnabrück - Typická dobytkářská osada v Karckém hrabství tvořená jedinou ulicí s hospodou, správní budovou, obchodem a několika stájemi. (Hra špinavců, v knize Koniáš - Muž na stezce, 2008, str. 162 - 163)
› Arnes Lupuli - Viz Lupuli, Arnes.
› Arthur Cowen Coverfly - Viz Coverfly, Arthur Cowen.
› Arthur Duno - Viz Duno, Arthur.
› Augupský řád - Klan známý svými kvalitními hlídacími kouzly, jejich značka je stylizovaná pěst obrácená proti blesku. Koniáš vyloupil jeho mrtvou schránku. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 116), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 17)
› Avari Schantil - Viz Schantil, Avari.
› Azbuzi - Voják, příslušník elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu. Člen družstva seržanta Bradeckého. Jako hlavní zbraň používal kuši. Byl sporé postavy a ve tváři byl poďobaný. Bakly ho zabil v průsmyku v horách vedoucí na území vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 360)
› Azmud (1) - Majitel vozu a vozka v jedné osobě. Pochází z vesnice vzdálené od Damarkandu cca 3 dny jízdy vozem směrem do hor. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 238 – 9)
› Azmud (2) - Obchodník s drogami z Damamrkandu. Zemřel v době, kdy se odehrávala novela Do morku kostí. Lasička přejal jeho identitu, když organizoval dopravu drog do Saxopolis. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 266)
Skočit nahoru
› Baerynové, rod Baerynů - Šlechtický rod, kterému patřil Kletikon, ne však zemědělská půda kolem. Členem rodu je Murimar Esgan (viz Esgan, Murimar). (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 43)
› Bagha, Heluth - Obchodník s drahými látkami v Gataru a tak trochu i pašerák, který pro Koniáše v Gataru pátral po starých knihách, kronikách i dalších zajímavých věcech. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 30, 34)
› Bakly - Postavou se zdál malý a zbytečně rozlehlý, ale jeho postavu tvořily jen svaly, býčí trapéz způsoboval, že hlava zdánlivě vyrůstala přímo z ramen. Vlasy nosil ostříhané na ježka. Prsní svaly měl nestvůrně vyvinuty a čněly před něj jako skutečný ocelový krunýř. K tomu všemu celkový obrys postavy deformovala hmota nadměrných stehen.
Baklyho charakter ovlivnil zážitek z mládí. Jeho otec byl velmi dobrý mečíř a žil s rodinou v Chaabsku. Na jedné z jeho cest za obchodem otce chytili a označili za čaroděje. Tehdy se vraždili všichni příbuzní magicky nadaného člověka - celá rodina - manžel, manželka a děti. Aby Bakly zachránil svoji matku a svých šest sourozenců, navštívil nezván tehdejšího správce Chaabské provincie, který připravoval podklady pro inkvizici. Prosil, žadonil, nabízel vše, jen aby zachránil svoji rodinu. Nakonec spolu uzavřeli obchod. Jeden správcův známý, velmi bohatý kupec, měl dceru, které se dvořil mladík ze společensky mnohem níže postavené rodiny. Kupec s tím nedokázal nic dělat, protože jeho dcera toho mladíka milovala a byla velmi tvrdohlavá. Vyhrožovala, že klidně odejde z domova a vzdá se majetku. Bakly měl výměnou za záchranu své rodiny toho mladíka přimět, aby se dívky vzdal. Mladíkem byl jeho starší bratr. Bakly se mu vše snažil vysvětlit, ale bratr za dívkou opakovaně chodil, poté jej Bakly v souboji zbil, ani to však nepomohlo. Bakly bratra nakonec zabil. Poté uzavřel se správcem dohodu, podle které měl po dobu příštích šestnácti let posílat na jisté konto u Císařské první imperiální banky každých šest měsíců šestset zlatých. Nezávisle na tom zda správce umře, či bude žít. Šestnáct let od vykonání rozsudku již nemohou být pozůstalí po čaroději trestáni, tak zní zákon. Proto aby zachránil rodinu potřeboval vydělat peníze, hodně peněz. Zvolil přímou cestu a stal se profesionálním zápasníkem - gladiátorem. Nejvěhlasnějším, nejobávanějším, nejkrutějším, ale taky nejproklínanějším bijcem v aréně - Řezníkem. Bakly vstoupil několikrát do dějin - například svojí účastí na masakru v Lagossi. Nebo jako gladiátor, kdy proti němu na vrcholu jeho slávy postavili pět nejlepších gladiátorů a on je rozsekal, aby se již nic takového nikdy neopakovalo. Bakly zestárnul a jeho příběh, který známe, se odvíjí až po skončení jeho profesionální zápasnické kariéry. Několikrát se v jeho příbězích opakuje, že je hloupý, přesto i když jde o život jemu, nebo jeho rodině je vždy schopen logicky zhodnotit své šance a podle toho se rozhodnout, většinou správně. Dělá věci rád co nejjednodušeji to jde. Své nepřátele nezabíjí proto, že by mu to činilo radost, ale proto, že musí. A dělá to dobře - rychle a metodicky. Spolu s Nikitou Klaar (viz Klaar, Nikita) a po její smrti sám vychovával její dceru Zuzanu. Poté co se Zuzana dala do služeb hraběte Daska, bojoval všemi silami ve prospěch hraběte Daska proti císařství. Dokázal z kouzel útočícího čaroděje vzít sílu, zotavit se a použít ji spolu s vlastní silou zpět proti čaroději. Kouzly je Bakly v podstatě nezranitelný, ale běžnou zbraní, působící fyzická zranění, je jej možno zabít. (Bakly – Holýma rukama, 2007), (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 159), (Bez slitování, 2003, str. 7, 21, 49, 61, 90 - 91, 155 - 156, 351 - 359), (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 36 - 45, 104 - 122, 124), (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 380).
› Bald - Muž z Gudsbirgovy jednotky, zemřel v podzemí Maaterenditské báze po překročení magické linie chránící uzamčené skladiště druhého řádu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 451)
› Balíkova hospoda - Viz Hospoda, Balíkova
› Balista - Zbraň. Vrhač střel. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 59)
› Baltina - Řeka, viz Hnědá bažina.
› Bamegi Sprush - Viz Sprush, Bamegi.
› Bandarillo - Vůdce jedné z největších gangsterských band v Damarkandu, obchodoval s opiem, hlavní sídlo měl v zastavárně, nevlastní pouze tento dům, ale celý komplex domů přiléhajících k sobě a spojených mezi sebou chodbami. Jeho koníček bylo sbírání brouků. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 203 – 204, 227)
› Banesi - Člen černých jezdců, zemřel při boji s ocelovým válečníkem. Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 168, 171)
› Banka - Císařská první imperiální banka. Guinyho banka.
› Bankovní dům Lupiusů - Banka v Gataru. Koniáš u ní má účet. Jednou ze zvláštností Lupiuské banky byl systém dvojitých závěsů nahrazujících stěny místností. Se zákazníky zde jednali v závěsy vytvořených místnostech, které se daly přizpůsobit požadavkům zákazníka, jejich počtu a hlavně solventnosti. (Cesta domů v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 13 - 17)
› Bapet, lékárník - Lékárník. Byl do Volné zóny vyslán gildou lékárníků, aby nakoupil nudrog pro lékařské účely. Bakly si jej překřtil pracovně Velbloudí plášť, podle jeho pláště. Nosil pečlivě zastřiženou bradku a šířil kolem sebe příjemnou vůni pánského parfému. Vypadal jako učenec. Měl osobního strážce Magna. Byl zadržen Varatchiovými lidmi. Udělali z něj pokusného králíka ve zkoušce odolnosti zbrojí proti opakovacím kuším. Zemřel. (Bez slitování, 2003, str. 104, 184, 331 - 333)
› Baribald Bryzold - Viz Bryzold, Baribald.
› Baron Griuvitz - Viz Griuvitz, baron.
› Bartoloměj - Starý muž, menší obchodník v městečku Krumbach. Klára u něj nakupovala, protože se jí v dřívější době občas zastal a měl pro ni i vlídné slovo. Má rád čaj. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 229 - 230, 232)
› Baumingova restaurace - Luxusní podnik v Krahunu. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 339)
› Bauryto - Ospalé hraniční město na hranicích Gutawské pouště, Crambijského impéria a Obchodní ligy. Od Ambrie bylo vzdáleno 600 km. Před 300 lety procházela městem důležitá obchodní stezka, ale to byla již dávná minulost.
V Bayrytu se vstávalo před rozbřeskem, do 10 hodin se udělalo co možná nejvíce práce a od 10 hodin se držela 6 hodinová siesta, protože v silném vedru člověk dokázal nejvýše pít silný chlazený čaj. Do 8 hodin večer se pracovalo a po krátké přestávce na zotavenou se lidé bavili. Život zde plynul pomaleji a zdálo se, že nic není tak důležité, jak v první chvíli vypadá.
Do Daskova hrabství je to více než 800 km vzdušnou čarou. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 215, 216, 219, 222)
› Bavajo - Hubený kluk s hodně špatně srostlou nohou a sympatickým obličejem a ustrašenýma očima. Dříve žebral v současnosti pracuje jako poslíček pro Bandarilla. Má dobrou paměť. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 223)
› Bavari, Anastázie - Kurtizána nebo prostitutka nejvyšší třídy, v Krachtiburgu se objevila před několika lety. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 138)
› Bazg - Hrbatý horník, pleš samá jizva, chybí mu několik předních zubů. Zorganizoval hon na Baklyho a na Hanuriho v uhelných slojích. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 56, 65)
› Belfonte, Drexler - Hrabě Drexler Belfonte - vládce Belfontského hrabství, byl holohlavý, vysoký, pevně stavěný muž se sudovitým hrudníkem, hranatou bradou, která by víc slušela profesionálnímu rváči než šlechtici, a modrýma očima utopenýma pod oblouky huňatého obočí. Byl svalnatý tím zvláštním nehezkým, ale účelným způsobem. Pod levým prsním svalem měl mateřské znaménko. Drexler Belfonte se původně jmenoval Jurns a byl společníkem Harta a Gythama na Zvonovém poloostrově ve Volné zóně. Své společníky se pokusil zabít, zaplatil císaři daň ze zisku a opustil Volnou zónu. Zanechal zde svoji těhotnou ženu, které se později narodil syn - Filip Fauntlet. Tento kousek se ve Volné zóně stal proslulým jako Jurnsův kousek. Vyrýžovat prachy a zmizet z Volné zóny - to byl sen každého. Byl adoptován hrabětem Belfontem a později si vzal za ženu svoji nevlastní sestru hraběnku Elemary Drexlerovou (viz Drexlerová, Elemary) se kterou měl syna Montemeryho Drexlera (viz Drexler, Montemery). Nechal zabít Nikitu. Posléze jej i jeho syna Filipa Fauntleta zabil Bakly. (Bez slitování, 2003, str. 19 - 20, 196, 260, 269, 277 - 278, 312 - 313), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 9 - 10), (Bakly – Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda 2020, str. 12)
› Belfonte, Montemery - Syn hraběte Dexlera Belfonteho (viz Belfonte, Drexler) a hraběnky Elemary Belfontové (viz Belfontová, Elemary). Správce Belfontského léna ve Volné zóně. Stal se závislým na nudrogu a v důsledku toho zneužíval a zabíjel dívky, které pro něj unášeli Kurganovi muži. Bakly jej zabil při jednom z jeho záchvatů. Padl do pasti, kterou mu nalíčil obchodník Leerman, aby se pomstil jeho otci. (Bez slitování, 2003, str. 89, 95, 97 - 98, 224 - 225, 314 - 315)
› Belfontské hrabství - Hlavním městem Belfontského hrabství je Ribenod. Vládcem Belfontského hrabství byl hrabě Drexler Belfonte (viz Belfonte, Drexler). Belfontské hrabství se rozlohou ani nerostným bohatstvím nemohlo rovnat lénům velkých feudálů. Z toho vyplývá, že hrabě musel být podnikavý člověk a jeho bohatství nespočívalo v pronajímání půdy a povinných dávkách nevolníků. Hrabství nesousedilo s Volnou zónou, ale leželo blízko - stačilo projet přes panství barona Colrika a některou z malých zemiček řízených Konventem, které uzavíraly vstup do Volné zóny. (Bez slitování, 2003, str. 17, 42)
› Belfontský erb - Viz Erb rodu Belfontů.
› Beliz, Kib - Obchodník v Brambagu, je malý, má pánovitý hlas, kolem padesátky, obličej měl vrásčitý a hubený. Manželku mu zabili piráti na obchodní cestě. Měl dva syny, jeden z nich byl od narození neduživý a slabý, zemřel na souchotiny, druhým synem je Ryam Beliz (viz Beliz, Ryam). Obchoduje skutečně s kýmkoliv. Největší konkurent Jeliga Nada (viz Nad, Jelig). (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 131, 135, 136)
› Beliz, Ryam - Podsaditý muž středního vzrůstu, široká ramena, silný trup se širokým hrudníkem, silné paže a nohy, těžkou bradu vyvažoval velký nos a výrazné obočí. Měl přeražený nos, ale správně srostlý. kolem levého oka měl pár jizviček , které vznikají po tvrdém zásahu pěstí. Na levé líci měl jizvu, která kopírovala hranici jeho vousů. Měl příjemný melodický hlas. Ozbrojený byl dvěma krátkými, sotva 60 cm dlouhými meči s lehce zakřivenou čepelí, každý nosil vysoko na boku tak, aby je mohl současně tasit křížem.
Syn Kiba Belize (viz Beliz, Kib); rozešel se s otcem ve zlém kvůli morálním názorům na způsob otcova obchodování. Koniášův partner v pátrání po tom, kdo zničil obchodní karavany v Taunském průsmyku. Oženil se s Vilou svou dlouhodobou přítelkyní. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 128 - 129, 133, 135, 150)
› Ben - Jeden z nižších velitelů Kurganova gangu. Velel Kurganovým mužům při realizaci obchodu na Kaalské rejdě, kdy se pokusili vzít Kurganovým mužům zboží Ferovci. (Bez slitování, 2003, str. 160 - 165)
› Ben - Patolízal, který prokazoval Echironovi (viz Ucbeg, Echiron) všemi způsoby úctu. Zemřel na hlídce hned první noc po vylodění na Dýmovém ostrově. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 358, 361)
› Benoa, poručík - Velitel průzkumného oddílu de Glowovy armády. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 27 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 32 - 33)
› Bertone - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, když pátral po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 276)
› Blatvovič, Hadrián - Muž, který neměl žádné magické nadání, jen touhu po moci a nutkání k sadismu. Hledal pro císaře využití magie. Po nezdařené ukázce použití magie měl být, dle nařízení císaře, popraven. Poprava ale byla v tichosti zrušena, protože Blatvovič slíbil císaři vyrobit lék oddalující stáří, resp. vracející věk o pár desetiletí zpět. Následně měl Blatvovič najít rodinu, z které pocházel muž, který při nezdařené ukázce zemřel. Stopa vedla do Krachtiburgu, k lidem z kvadrupů a ti měli být prostředkem k výrobě tohoto léku. Byl Bamegim zabit na příkaz Varatchiho, aby Blatvovič nemohl říct císaři, co všechno se Varatchi od něho dozvěděl. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 9, 554, 607, 621)
› Bled Tuhuka - Viz Tuhuka, Bled.
› Bledý oceán - Oceán rozkládající se mimo jiné i v rovníkové oblasti. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 97)
› Blonďák - Jeden z mužů, co hlídali Cvenga ve věži. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 57, 58)
› Blyzna - Starší hodná kobyla, kterou koupil Led Kowalski) pro Rezku. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 340)
› Bokeli - Předák farmáře Rowa Flema (viz Flem Row), bývalý voják. Miloval farmářovu dceru Joan. V době jeho setkání s Koniášem mu bylo přibližně čtyřicet let. Měl těžká ramena vzbuzující dojem síly, chodil lehce přihrbený. Na vnitřní straně levé ruky měl starou rozeklanou jizvu. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 224 - 225, 240, 266 - 268)
› Bonsetti, Frederick - Pohledný, houževnatý, obratný, rychlý a nebezpečný muž. Ženy na něm mohly oči nechat a muži mu kupodivu věřili. Muž dbalý cti a zákonů, který, i když ho mnohokrát lákali na druhou stranu pomyslné barikády, celý život hájil spravedlnost nebo alespoň to, co za ni považoval. 10 let před tím než karavana vyrazila na cestu sloužil ve Stavropolu jako velitel městské gardy. Koniáš tehdy ukradl ve Stavropolu knihu z knihovny kouzelnického klanu Augipů. Protože v knize byly obsaženy věci z jejich pohledu citlivé povahy, vzbouřili celé město, aby ji dostali zpět. Bonsetti zjistil, že knihu ukradl Koniáš a rozhodl se, že aby situaci uklidnil, Koniáše najde, knihu mu sebere a vrátí ji původním majitelům. Sledoval Koniáše přes půl kontinentu a několikrát jej málem dostal. Nakonec to bylo pro Koniáše tak únavné, že mu knihu poté co si ji přečetl raději sám vrátil.
Bonsetti dokázal využívat pomoc jiných lidí. Pět let před tím než se karavana vydala na cestu se Bonsetti oženil a usadil se na vlastní farmě poblíž Fenidongu. Po dvou letech mu žena utekla s jiným mužem. V Bonsettim se něco změnilo a stal se z něj jiný muž. Koniáš jej najal jako svého zástupce, aby organizoval karavanu. Byl to vynikající šermíř, šermoval s dvěma meči najednou. U mostu přes velký kaňon vyprovokoval souboj s Koniášem, který byl přerušen útokem skupiny vedené Arthurem Dunem. Při tomto útoku byl Bonsetti zabit. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 54)
› Boon, Elop - Varatchiův čaroděj. Spolupracoval v Cevinu se Stíny noci na polapení Trilian pro Varatchiho. Trilian jej zabila v magickém souboji. (Bez slitování, 2003, str. 197 - 198, 200, 207, 326 - 327)
› Bosk - Pohraniční městečko obehnané dřevěnou palisádou oficiálně patřící k Repelu, nejmenšímu městskému státu Obchodní ligy, ale lidé zde více respektují zvyklosti vládce sousedního Marmockého knížectví. Hlavně z praktických důvodů, kníže byl blíže než úřednická vláda a netrpěl přehnanými skrupulemi při použití svých vojáků. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 326)
› Boukly - Pravděpodobně společník rejdaře Hatova. Vystupuje oficiálně jako jeho pobočník. Hatovu jej pověřuje delikátními záležitostmi. Velel Gualáře, když nakládala ve Fenidongu obilí a výstroj pro karavanu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 311)
› Bradecký - Seržant elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu, měl hustou černou bradku. Velel sedmičlennému družstvu vojáků. Byl vyslán majorem Bullysem, aby vojensky zajistil průsmyk v horách. Bakly ho zabil v průsmyku v horách vedoucí na území vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 365, 368)
› Brahm, Ketu - Koniášův obchodní partner v Krachtiburgu, eso černé ekonomiky. Vyhledává pro něj a skladuje mu staré knihy a magické artefakty. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 50 - 52)
› Brambag - Novější město ve vnitřním impériu s cenami, které se vyrovnají cenám v metropoli Saxopolis Město nemá hradby, pouze asi 2 m vysokou zeď, která nesloužila k obraně, pouze k rozdělení pozemků na lacinější (vně zdi) a dražší (uvnitř zdi), vnitřní pozemky přinášely majiteli obchodní privilegia a prestiž. Křižovatka kupeckých cest, kupecké stezky se zde odkláněly severovýchodním nebo jihovýchodním směrem podél úpatí Modrých hor. Říční přístav na řece Utaně. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 125 – 126)
› Brevi - Chlap, kterého si s sebou Hodeš přivedl do Damarkandu z venkova. Po Hodešově smrti byl jako věrný člověk zabit. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 256, 257)
› Brežský lněný pás - Území okolo vjezdu do Železného údolí protínajícího Gutawskou poušť. Kdo ovládá Cunnin z jedné a brežský lněný pás z druhé strany, kontroluje jedinou cestu přes Gutawskou poušť. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 304)
› Bricez, Rohan - Obchodník s kořením a s látkami v Gataru. Vlastník několika obchodních lodí. Byl mu unesen a únosci zavražděn syn Petr, protože nebyl schopen zaplatit výkupné. Jeho paní se jmenovala Daniela. Koniáš se jim pokusil pomoci, ale únosci již zjistili, že rodiče nejsou schopni výkupné zaplatit. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 17 - 24, 15, 23, 62)
› Brisk - Město v Ryžském hrabství, 120 km na SZ začínala cesta Grimmovými horami. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 420)
› Brit - Jeden z vyšších velitelů Kurganova gangu. Zahynul v kasinu při útoku na kasino Tvrz, zabilo jej kouzlo, které bylo v herně nainstalováno jako ochrana proti použití zbraní v herně. Kouzlo způsobilo, že proti každému kdo použil zbraň v herně, se obrátila jeho zbraň. (Bez slitování, 2003, str. 242 - 252)
› Brou, Bysty - Kamenné čelo, Bysty Brou, gladiátor a zápasník, vítěz Imperiálního poháru ve volném stylu. V aréně přemohl mimo jiné i Raméze. Dělal bodyguarda Cevinskému obchodníkovi panu Leermanovi. Zabili jej ninjové z klanu Stíny noci. (Bez slitování, 2003, str. 152 - 153, 334), (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 370)
› Bruc, lord - Slizoun s povíslým spodním rtem. Byl všeobecně známý svými sadistickými sklony. Udělal několik milostných návrhů madam Lacherr, ona jej odmítla. Spolu se svým důvěrníkem Fridrichem Kuhumanem na královském plese chytil ozbrojenou agentku Kate, která při mučení přiznala, že pracuje pro madam Lacherr. Trest za pronášení zbraní na královský ples je okamžité vykázání a vyhoštění z města. Madam Lacherr spolu s Tanečníkem lorda Bruca i Fridricha Kuhumana na plese zabili. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 48 - 49)
› Bruce - Muž kterého si najal Shantil na ochranu před Koniášem, při této práci byl zabit Koniášem. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 566)
› Bryboh - Vesnice ležící tři dny jízdy od Fenidongu. Vesnice je známá koňskými trhy a práskanými koňáky. Koniáš v ní narazil na stopu tří nájemných zabijáků, které najal Fenidongský guvernér Valer, aby hlídali cestu z Fenidongu na jihovýchod ke Grimmovým horám a zabili všechny, kteří tím směrem putovali. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 535)
› Bryzold, Baribald - Mistr řemesel Haurského klanu a člen klanové rady. Praktik - staral se o to, aby vnitřní záležitosti klanu klapaly tak jak mají, urovnával spory a organizoval. Měl zjizvené ruce člověka, který pracuje se žhavým kovem a ostrým nářadím, nehty pečlivě zastřižené, pokožka se leskla krémem. Hladce oholený muž s osobitým smyslem pro humor. (Na ostřích čepelí, 2001, str.121, 277)
› Bucknej, Wilard - Radní města Krachtiburgu, žil těsně po skončení Velké války, jeho těhotné ženě pomohl čaroděj Maverick s obtížným porodem. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 307)
› Bullys, Konrád - Velitel, hodností major, elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu. Bullys bral válku mezi císařem a vévodou Daskem jako věc osobní msty – vinil vévodu Daska ze smrti svých dvou bratrů a ožebračení otce. Vypálení sýpek na území vévody Daska byl jeho osobní nápad.
Bojoval s Baklym v průsmyku v horách a jako poslední z jednotky 15 lidí mnohočetně zraněného Baklyho přemohl. Major Bullys byl zabit Zandezim, když se Zandezi se dozvěděl, že Bakly zachránil jeho rodinu v Gutawské poušti během útěku farmářů z Hutské oázy. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 357, 365, 373), (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010)
› Bullysův speciální útočný oddíl - Elitní jednotka, čítající cca 250 vojáků. se vyznačovala schopností bleskových přesunů na dlouhé vzdálenosti – každý muž jednotky si nosil své zásoby sám. Této jednotce nevelel žádný šlechtic, ale major Konrád Bullys. Bakly tuto jednotku kompletně vybil, když chránil průsmyk v horách před invazí císařských vojáků.(Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 358, 363, 364, 374, 379)
› Bulson, Wiliam - Stařík, víc k sedmdesáti než k šedesáti, s tváří poznamenanou větrem a sluncem. Majitel a kapitán lodi Milenka. Pronajal svou loď a sebe jako kapitána k výpravě na Dýmový ostrov. Nepřežil plavbu, když se Milenka rozbila na útesech Hrdlové zátoky, během pokusu o záchranu Valerie Dejevové (viz Dejevová, Valerie) – zemřel šťastný. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 349 – 351, 379)
› Byruelie Cladomoris - Rostlina z jejíhož rozetřeného stonku smíchaného s výtažkem žláz jednoho druhu mořského hada se vyráběla vzácná a drahá pasta, která sloužila proti zanícení ran a proti infekci. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 419)
› Bysty Brou - Viz Brou, Bysty.
› Bagha, Heluth - Obchodník s drahými látkami v Gataru a tak trochu i pašerák, který pro Koniáše v Gataru pátral po starých knihách, kronikách i dalších zajímavých věcech. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 30, 34)
› Bakly - Postavou se zdál malý a zbytečně rozlehlý, ale jeho postavu tvořily jen svaly, býčí trapéz způsoboval, že hlava zdánlivě vyrůstala přímo z ramen. Vlasy nosil ostříhané na ježka. Prsní svaly měl nestvůrně vyvinuty a čněly před něj jako skutečný ocelový krunýř. K tomu všemu celkový obrys postavy deformovala hmota nadměrných stehen.
Baklyho charakter ovlivnil zážitek z mládí. Jeho otec byl velmi dobrý mečíř a žil s rodinou v Chaabsku. Na jedné z jeho cest za obchodem otce chytili a označili za čaroděje. Tehdy se vraždili všichni příbuzní magicky nadaného člověka - celá rodina - manžel, manželka a děti. Aby Bakly zachránil svoji matku a svých šest sourozenců, navštívil nezván tehdejšího správce Chaabské provincie, který připravoval podklady pro inkvizici. Prosil, žadonil, nabízel vše, jen aby zachránil svoji rodinu. Nakonec spolu uzavřeli obchod. Jeden správcův známý, velmi bohatý kupec, měl dceru, které se dvořil mladík ze společensky mnohem níže postavené rodiny. Kupec s tím nedokázal nic dělat, protože jeho dcera toho mladíka milovala a byla velmi tvrdohlavá. Vyhrožovala, že klidně odejde z domova a vzdá se majetku. Bakly měl výměnou za záchranu své rodiny toho mladíka přimět, aby se dívky vzdal. Mladíkem byl jeho starší bratr. Bakly se mu vše snažil vysvětlit, ale bratr za dívkou opakovaně chodil, poté jej Bakly v souboji zbil, ani to však nepomohlo. Bakly bratra nakonec zabil. Poté uzavřel se správcem dohodu, podle které měl po dobu příštích šestnácti let posílat na jisté konto u Císařské první imperiální banky každých šest měsíců šestset zlatých. Nezávisle na tom zda správce umře, či bude žít. Šestnáct let od vykonání rozsudku již nemohou být pozůstalí po čaroději trestáni, tak zní zákon. Proto aby zachránil rodinu potřeboval vydělat peníze, hodně peněz. Zvolil přímou cestu a stal se profesionálním zápasníkem - gladiátorem. Nejvěhlasnějším, nejobávanějším, nejkrutějším, ale taky nejproklínanějším bijcem v aréně - Řezníkem. Bakly vstoupil několikrát do dějin - například svojí účastí na masakru v Lagossi. Nebo jako gladiátor, kdy proti němu na vrcholu jeho slávy postavili pět nejlepších gladiátorů a on je rozsekal, aby se již nic takového nikdy neopakovalo. Bakly zestárnul a jeho příběh, který známe, se odvíjí až po skončení jeho profesionální zápasnické kariéry. Několikrát se v jeho příbězích opakuje, že je hloupý, přesto i když jde o život jemu, nebo jeho rodině je vždy schopen logicky zhodnotit své šance a podle toho se rozhodnout, většinou správně. Dělá věci rád co nejjednodušeji to jde. Své nepřátele nezabíjí proto, že by mu to činilo radost, ale proto, že musí. A dělá to dobře - rychle a metodicky. Spolu s Nikitou Klaar (viz Klaar, Nikita) a po její smrti sám vychovával její dceru Zuzanu. Poté co se Zuzana dala do služeb hraběte Daska, bojoval všemi silami ve prospěch hraběte Daska proti císařství. Dokázal z kouzel útočícího čaroděje vzít sílu, zotavit se a použít ji spolu s vlastní silou zpět proti čaroději. Kouzly je Bakly v podstatě nezranitelný, ale běžnou zbraní, působící fyzická zranění, je jej možno zabít. (Bakly – Holýma rukama, 2007), (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 159), (Bez slitování, 2003, str. 7, 21, 49, 61, 90 - 91, 155 - 156, 351 - 359), (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 36 - 45, 104 - 122, 124), (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 380).
› Bald - Muž z Gudsbirgovy jednotky, zemřel v podzemí Maaterenditské báze po překročení magické linie chránící uzamčené skladiště druhého řádu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 451)
› Balíkova hospoda - Viz Hospoda, Balíkova
› Balista - Zbraň. Vrhač střel. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 59)
› Baltina - Řeka, viz Hnědá bažina.
› Bamegi Sprush - Viz Sprush, Bamegi.
› Bandarillo - Vůdce jedné z největších gangsterských band v Damarkandu, obchodoval s opiem, hlavní sídlo měl v zastavárně, nevlastní pouze tento dům, ale celý komplex domů přiléhajících k sobě a spojených mezi sebou chodbami. Jeho koníček bylo sbírání brouků. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 203 – 204, 227)
› Banesi - Člen černých jezdců, zemřel při boji s ocelovým válečníkem. Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 168, 171)
› Banka - Císařská první imperiální banka. Guinyho banka.
› Bankovní dům Lupiusů - Banka v Gataru. Koniáš u ní má účet. Jednou ze zvláštností Lupiuské banky byl systém dvojitých závěsů nahrazujících stěny místností. Se zákazníky zde jednali v závěsy vytvořených místnostech, které se daly přizpůsobit požadavkům zákazníka, jejich počtu a hlavně solventnosti. (Cesta domů v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 13 - 17)
› Bapet, lékárník - Lékárník. Byl do Volné zóny vyslán gildou lékárníků, aby nakoupil nudrog pro lékařské účely. Bakly si jej překřtil pracovně Velbloudí plášť, podle jeho pláště. Nosil pečlivě zastřiženou bradku a šířil kolem sebe příjemnou vůni pánského parfému. Vypadal jako učenec. Měl osobního strážce Magna. Byl zadržen Varatchiovými lidmi. Udělali z něj pokusného králíka ve zkoušce odolnosti zbrojí proti opakovacím kuším. Zemřel. (Bez slitování, 2003, str. 104, 184, 331 - 333)
› Baribald Bryzold - Viz Bryzold, Baribald.
› Baron Griuvitz - Viz Griuvitz, baron.
› Bartoloměj - Starý muž, menší obchodník v městečku Krumbach. Klára u něj nakupovala, protože se jí v dřívější době občas zastal a měl pro ni i vlídné slovo. Má rád čaj. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 229 - 230, 232)
› Baumingova restaurace - Luxusní podnik v Krahunu. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 339)
› Bauryto - Ospalé hraniční město na hranicích Gutawské pouště, Crambijského impéria a Obchodní ligy. Od Ambrie bylo vzdáleno 600 km. Před 300 lety procházela městem důležitá obchodní stezka, ale to byla již dávná minulost.
V Bayrytu se vstávalo před rozbřeskem, do 10 hodin se udělalo co možná nejvíce práce a od 10 hodin se držela 6 hodinová siesta, protože v silném vedru člověk dokázal nejvýše pít silný chlazený čaj. Do 8 hodin večer se pracovalo a po krátké přestávce na zotavenou se lidé bavili. Život zde plynul pomaleji a zdálo se, že nic není tak důležité, jak v první chvíli vypadá.
Do Daskova hrabství je to více než 800 km vzdušnou čarou. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 215, 216, 219, 222)
› Bavajo - Hubený kluk s hodně špatně srostlou nohou a sympatickým obličejem a ustrašenýma očima. Dříve žebral v současnosti pracuje jako poslíček pro Bandarilla. Má dobrou paměť. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 223)
› Bavari, Anastázie - Kurtizána nebo prostitutka nejvyšší třídy, v Krachtiburgu se objevila před několika lety. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 138)
› Bazg - Hrbatý horník, pleš samá jizva, chybí mu několik předních zubů. Zorganizoval hon na Baklyho a na Hanuriho v uhelných slojích. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 56, 65)
› Belfonte, Drexler - Hrabě Drexler Belfonte - vládce Belfontského hrabství, byl holohlavý, vysoký, pevně stavěný muž se sudovitým hrudníkem, hranatou bradou, která by víc slušela profesionálnímu rváči než šlechtici, a modrýma očima utopenýma pod oblouky huňatého obočí. Byl svalnatý tím zvláštním nehezkým, ale účelným způsobem. Pod levým prsním svalem měl mateřské znaménko. Drexler Belfonte se původně jmenoval Jurns a byl společníkem Harta a Gythama na Zvonovém poloostrově ve Volné zóně. Své společníky se pokusil zabít, zaplatil císaři daň ze zisku a opustil Volnou zónu. Zanechal zde svoji těhotnou ženu, které se později narodil syn - Filip Fauntlet. Tento kousek se ve Volné zóně stal proslulým jako Jurnsův kousek. Vyrýžovat prachy a zmizet z Volné zóny - to byl sen každého. Byl adoptován hrabětem Belfontem a později si vzal za ženu svoji nevlastní sestru hraběnku Elemary Drexlerovou (viz Drexlerová, Elemary) se kterou měl syna Montemeryho Drexlera (viz Drexler, Montemery). Nechal zabít Nikitu. Posléze jej i jeho syna Filipa Fauntleta zabil Bakly. (Bez slitování, 2003, str. 19 - 20, 196, 260, 269, 277 - 278, 312 - 313), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 9 - 10), (Bakly – Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda 2020, str. 12)
› Belfonte, Montemery - Syn hraběte Dexlera Belfonteho (viz Belfonte, Drexler) a hraběnky Elemary Belfontové (viz Belfontová, Elemary). Správce Belfontského léna ve Volné zóně. Stal se závislým na nudrogu a v důsledku toho zneužíval a zabíjel dívky, které pro něj unášeli Kurganovi muži. Bakly jej zabil při jednom z jeho záchvatů. Padl do pasti, kterou mu nalíčil obchodník Leerman, aby se pomstil jeho otci. (Bez slitování, 2003, str. 89, 95, 97 - 98, 224 - 225, 314 - 315)
› Belfontské hrabství - Hlavním městem Belfontského hrabství je Ribenod. Vládcem Belfontského hrabství byl hrabě Drexler Belfonte (viz Belfonte, Drexler). Belfontské hrabství se rozlohou ani nerostným bohatstvím nemohlo rovnat lénům velkých feudálů. Z toho vyplývá, že hrabě musel být podnikavý člověk a jeho bohatství nespočívalo v pronajímání půdy a povinných dávkách nevolníků. Hrabství nesousedilo s Volnou zónou, ale leželo blízko - stačilo projet přes panství barona Colrika a některou z malých zemiček řízených Konventem, které uzavíraly vstup do Volné zóny. (Bez slitování, 2003, str. 17, 42)
› Belfontský erb - Viz Erb rodu Belfontů.
› Beliz, Kib - Obchodník v Brambagu, je malý, má pánovitý hlas, kolem padesátky, obličej měl vrásčitý a hubený. Manželku mu zabili piráti na obchodní cestě. Měl dva syny, jeden z nich byl od narození neduživý a slabý, zemřel na souchotiny, druhým synem je Ryam Beliz (viz Beliz, Ryam). Obchoduje skutečně s kýmkoliv. Největší konkurent Jeliga Nada (viz Nad, Jelig). (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 131, 135, 136)
› Beliz, Ryam - Podsaditý muž středního vzrůstu, široká ramena, silný trup se širokým hrudníkem, silné paže a nohy, těžkou bradu vyvažoval velký nos a výrazné obočí. Měl přeražený nos, ale správně srostlý. kolem levého oka měl pár jizviček , které vznikají po tvrdém zásahu pěstí. Na levé líci měl jizvu, která kopírovala hranici jeho vousů. Měl příjemný melodický hlas. Ozbrojený byl dvěma krátkými, sotva 60 cm dlouhými meči s lehce zakřivenou čepelí, každý nosil vysoko na boku tak, aby je mohl současně tasit křížem.
Syn Kiba Belize (viz Beliz, Kib); rozešel se s otcem ve zlém kvůli morálním názorům na způsob otcova obchodování. Koniášův partner v pátrání po tom, kdo zničil obchodní karavany v Taunském průsmyku. Oženil se s Vilou svou dlouhodobou přítelkyní. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 128 - 129, 133, 135, 150)
› Ben - Jeden z nižších velitelů Kurganova gangu. Velel Kurganovým mužům při realizaci obchodu na Kaalské rejdě, kdy se pokusili vzít Kurganovým mužům zboží Ferovci. (Bez slitování, 2003, str. 160 - 165)
› Ben - Patolízal, který prokazoval Echironovi (viz Ucbeg, Echiron) všemi způsoby úctu. Zemřel na hlídce hned první noc po vylodění na Dýmovém ostrově. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 358, 361)
› Benoa, poručík - Velitel průzkumného oddílu de Glowovy armády. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 27 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 32 - 33)
› Bertone - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, když pátral po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 276)
› Blatvovič, Hadrián - Muž, který neměl žádné magické nadání, jen touhu po moci a nutkání k sadismu. Hledal pro císaře využití magie. Po nezdařené ukázce použití magie měl být, dle nařízení císaře, popraven. Poprava ale byla v tichosti zrušena, protože Blatvovič slíbil císaři vyrobit lék oddalující stáří, resp. vracející věk o pár desetiletí zpět. Následně měl Blatvovič najít rodinu, z které pocházel muž, který při nezdařené ukázce zemřel. Stopa vedla do Krachtiburgu, k lidem z kvadrupů a ti měli být prostředkem k výrobě tohoto léku. Byl Bamegim zabit na příkaz Varatchiho, aby Blatvovič nemohl říct císaři, co všechno se Varatchi od něho dozvěděl. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 9, 554, 607, 621)
› Bled Tuhuka - Viz Tuhuka, Bled.
› Bledý oceán - Oceán rozkládající se mimo jiné i v rovníkové oblasti. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 97)
› Blonďák - Jeden z mužů, co hlídali Cvenga ve věži. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 57, 58)
› Blyzna - Starší hodná kobyla, kterou koupil Led Kowalski) pro Rezku. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 340)
› Bokeli - Předák farmáře Rowa Flema (viz Flem Row), bývalý voják. Miloval farmářovu dceru Joan. V době jeho setkání s Koniášem mu bylo přibližně čtyřicet let. Měl těžká ramena vzbuzující dojem síly, chodil lehce přihrbený. Na vnitřní straně levé ruky měl starou rozeklanou jizvu. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 224 - 225, 240, 266 - 268)
› Bonsetti, Frederick - Pohledný, houževnatý, obratný, rychlý a nebezpečný muž. Ženy na něm mohly oči nechat a muži mu kupodivu věřili. Muž dbalý cti a zákonů, který, i když ho mnohokrát lákali na druhou stranu pomyslné barikády, celý život hájil spravedlnost nebo alespoň to, co za ni považoval. 10 let před tím než karavana vyrazila na cestu sloužil ve Stavropolu jako velitel městské gardy. Koniáš tehdy ukradl ve Stavropolu knihu z knihovny kouzelnického klanu Augipů. Protože v knize byly obsaženy věci z jejich pohledu citlivé povahy, vzbouřili celé město, aby ji dostali zpět. Bonsetti zjistil, že knihu ukradl Koniáš a rozhodl se, že aby situaci uklidnil, Koniáše najde, knihu mu sebere a vrátí ji původním majitelům. Sledoval Koniáše přes půl kontinentu a několikrát jej málem dostal. Nakonec to bylo pro Koniáše tak únavné, že mu knihu poté co si ji přečetl raději sám vrátil.
Bonsetti dokázal využívat pomoc jiných lidí. Pět let před tím než se karavana vydala na cestu se Bonsetti oženil a usadil se na vlastní farmě poblíž Fenidongu. Po dvou letech mu žena utekla s jiným mužem. V Bonsettim se něco změnilo a stal se z něj jiný muž. Koniáš jej najal jako svého zástupce, aby organizoval karavanu. Byl to vynikající šermíř, šermoval s dvěma meči najednou. U mostu přes velký kaňon vyprovokoval souboj s Koniášem, který byl přerušen útokem skupiny vedené Arthurem Dunem. Při tomto útoku byl Bonsetti zabit. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 54)
› Boon, Elop - Varatchiův čaroděj. Spolupracoval v Cevinu se Stíny noci na polapení Trilian pro Varatchiho. Trilian jej zabila v magickém souboji. (Bez slitování, 2003, str. 197 - 198, 200, 207, 326 - 327)
› Bosk - Pohraniční městečko obehnané dřevěnou palisádou oficiálně patřící k Repelu, nejmenšímu městskému státu Obchodní ligy, ale lidé zde více respektují zvyklosti vládce sousedního Marmockého knížectví. Hlavně z praktických důvodů, kníže byl blíže než úřednická vláda a netrpěl přehnanými skrupulemi při použití svých vojáků. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 326)
› Boukly - Pravděpodobně společník rejdaře Hatova. Vystupuje oficiálně jako jeho pobočník. Hatovu jej pověřuje delikátními záležitostmi. Velel Gualáře, když nakládala ve Fenidongu obilí a výstroj pro karavanu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 311)
› Bradecký - Seržant elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu, měl hustou černou bradku. Velel sedmičlennému družstvu vojáků. Byl vyslán majorem Bullysem, aby vojensky zajistil průsmyk v horách. Bakly ho zabil v průsmyku v horách vedoucí na území vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 365, 368)
› Brahm, Ketu - Koniášův obchodní partner v Krachtiburgu, eso černé ekonomiky. Vyhledává pro něj a skladuje mu staré knihy a magické artefakty. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 50 - 52)
› Brambag - Novější město ve vnitřním impériu s cenami, které se vyrovnají cenám v metropoli Saxopolis Město nemá hradby, pouze asi 2 m vysokou zeď, která nesloužila k obraně, pouze k rozdělení pozemků na lacinější (vně zdi) a dražší (uvnitř zdi), vnitřní pozemky přinášely majiteli obchodní privilegia a prestiž. Křižovatka kupeckých cest, kupecké stezky se zde odkláněly severovýchodním nebo jihovýchodním směrem podél úpatí Modrých hor. Říční přístav na řece Utaně. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 125 – 126)
› Brevi - Chlap, kterého si s sebou Hodeš přivedl do Damarkandu z venkova. Po Hodešově smrti byl jako věrný člověk zabit. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 256, 257)
› Brežský lněný pás - Území okolo vjezdu do Železného údolí protínajícího Gutawskou poušť. Kdo ovládá Cunnin z jedné a brežský lněný pás z druhé strany, kontroluje jedinou cestu přes Gutawskou poušť. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 304)
› Bricez, Rohan - Obchodník s kořením a s látkami v Gataru. Vlastník několika obchodních lodí. Byl mu unesen a únosci zavražděn syn Petr, protože nebyl schopen zaplatit výkupné. Jeho paní se jmenovala Daniela. Koniáš se jim pokusil pomoci, ale únosci již zjistili, že rodiče nejsou schopni výkupné zaplatit. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 17 - 24, 15, 23, 62)
› Brisk - Město v Ryžském hrabství, 120 km na SZ začínala cesta Grimmovými horami. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 420)
› Brit - Jeden z vyšších velitelů Kurganova gangu. Zahynul v kasinu při útoku na kasino Tvrz, zabilo jej kouzlo, které bylo v herně nainstalováno jako ochrana proti použití zbraní v herně. Kouzlo způsobilo, že proti každému kdo použil zbraň v herně, se obrátila jeho zbraň. (Bez slitování, 2003, str. 242 - 252)
› Brou, Bysty - Kamenné čelo, Bysty Brou, gladiátor a zápasník, vítěz Imperiálního poháru ve volném stylu. V aréně přemohl mimo jiné i Raméze. Dělal bodyguarda Cevinskému obchodníkovi panu Leermanovi. Zabili jej ninjové z klanu Stíny noci. (Bez slitování, 2003, str. 152 - 153, 334), (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 370)
› Bruc, lord - Slizoun s povíslým spodním rtem. Byl všeobecně známý svými sadistickými sklony. Udělal několik milostných návrhů madam Lacherr, ona jej odmítla. Spolu se svým důvěrníkem Fridrichem Kuhumanem na královském plese chytil ozbrojenou agentku Kate, která při mučení přiznala, že pracuje pro madam Lacherr. Trest za pronášení zbraní na královský ples je okamžité vykázání a vyhoštění z města. Madam Lacherr spolu s Tanečníkem lorda Bruca i Fridricha Kuhumana na plese zabili. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 48 - 49)
› Bruce - Muž kterého si najal Shantil na ochranu před Koniášem, při této práci byl zabit Koniášem. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 566)
› Bryboh - Vesnice ležící tři dny jízdy od Fenidongu. Vesnice je známá koňskými trhy a práskanými koňáky. Koniáš v ní narazil na stopu tří nájemných zabijáků, které najal Fenidongský guvernér Valer, aby hlídali cestu z Fenidongu na jihovýchod ke Grimmovým horám a zabili všechny, kteří tím směrem putovali. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 535)
› Bryzold, Baribald - Mistr řemesel Haurského klanu a člen klanové rady. Praktik - staral se o to, aby vnitřní záležitosti klanu klapaly tak jak mají, urovnával spory a organizoval. Měl zjizvené ruce člověka, který pracuje se žhavým kovem a ostrým nářadím, nehty pečlivě zastřižené, pokožka se leskla krémem. Hladce oholený muž s osobitým smyslem pro humor. (Na ostřích čepelí, 2001, str.121, 277)
› Bucknej, Wilard - Radní města Krachtiburgu, žil těsně po skončení Velké války, jeho těhotné ženě pomohl čaroděj Maverick s obtížným porodem. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 307)
› Bullys, Konrád - Velitel, hodností major, elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu. Bullys bral válku mezi císařem a vévodou Daskem jako věc osobní msty – vinil vévodu Daska ze smrti svých dvou bratrů a ožebračení otce. Vypálení sýpek na území vévody Daska byl jeho osobní nápad.
Bojoval s Baklym v průsmyku v horách a jako poslední z jednotky 15 lidí mnohočetně zraněného Baklyho přemohl. Major Bullys byl zabit Zandezim, když se Zandezi se dozvěděl, že Bakly zachránil jeho rodinu v Gutawské poušti během útěku farmářů z Hutské oázy. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 357, 365, 373), (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010)
› Bullysův speciální útočný oddíl - Elitní jednotka, čítající cca 250 vojáků. se vyznačovala schopností bleskových přesunů na dlouhé vzdálenosti – každý muž jednotky si nosil své zásoby sám. Této jednotce nevelel žádný šlechtic, ale major Konrád Bullys. Bakly tuto jednotku kompletně vybil, když chránil průsmyk v horách před invazí císařských vojáků.(Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 358, 363, 364, 374, 379)
› Bulson, Wiliam - Stařík, víc k sedmdesáti než k šedesáti, s tváří poznamenanou větrem a sluncem. Majitel a kapitán lodi Milenka. Pronajal svou loď a sebe jako kapitána k výpravě na Dýmový ostrov. Nepřežil plavbu, když se Milenka rozbila na útesech Hrdlové zátoky, během pokusu o záchranu Valerie Dejevové (viz Dejevová, Valerie) – zemřel šťastný. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 349 – 351, 379)
› Byruelie Cladomoris - Rostlina z jejíhož rozetřeného stonku smíchaného s výtažkem žláz jednoho druhu mořského hada se vyráběla vzácná a drahá pasta, která sloužila proti zanícení ran a proti infekci. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 419)
› Bysty Brou - Viz Brou, Bysty.
Skočit nahoru
› C&G - Obchodní značka "Chuck a Geck", patřící bratrům a nebo bratrancům Chuckovi a Geckovi z obchodní stanice na úpatí Smaragdové hory. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 191)
› Caarbridská encyklopedie - Nejpřesnější a nejrozsáhlejší veřejně dostupná encyklopedie. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 97)
› Cadbur - Sídelní město barona Coglia, kde věznili Cvenga a Bakly ho osvobodil. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 54)
› Calv Natev - Viz Natev, Calv.
› Cargo - Jeden z mužů Dasmovy gardy, nejhřmotnější muž jednotky. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 48)
› Cernut - Před několika sty lety byl Cernut střed civilizovaného světa. Pak jej Crambijská říše rozvrátila. Od té doby se změnilo klima, prales postoupil k jihu a pohltil tři největší města. Dvě velká království se rozpadla na izolované státečky, které postupně podléhaly v šarvátkách s nomády a divokými obyvateli lesů. Celé území bylo příliš nehostinné na to, aby se o něj zajímal Crambijský císař, navíc by si tím proti sobě popudil Ligu nezávislých měst, která v nikým neovládaném prostoru za svou severní hranicí viděla záruku vlastní bezpečnosti. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 223)
› Cevin - Správní centrum Belfontského guvernátu a přístav ve Volné zóně. Cevin je velmi rozsáhlé město, rozkládající se na mořském pobřeží, všude je daleko. Na každém vhodném místě je přístav pro kotvení lodí. V Cevinu známe tato místa: Dlouhá ulice (str. 182, 190), Kraliho ulička (str. 244), Maziho ulice (str. 129, 133), Solná ulice str. 117), Karpské molo v Hluché zátoce (str. 219, 237), Pecké molo (str. 212), Větrné molo (str. 182, 192), Kaalská rejda (str. 157, 158, 162), Piková zátoka (str. 216, 285). (Bez slitování, 2003, str. 23, 71, 95, 117)
› Cirhuss - Úplatný a věčně opilý soudce spolupracující s Holmegorem. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 48)
› Císař - Viz Saxmundsen, Orlando.
› Císařská první imperiální banka - Úroky v ní nebyly nejvyšší, služby nejlacinější ani nejrychlejší, ale měla jednu základní přednost - byla absolutně spolehlivá, neutrální a za její solventnost ručil svou pokladnou sám císař. Někteří dokonce tvrdili, že moc Crambijského impéria spočívá na Císařské imperiální. Díky ní se impérium stávalo uzlem, přes který všichni ostatní proháněli své zlato. Dokonce i když císař vedl obchodní válku s Obchodní ligou, nijak neovlivňoval chod banky. Převod peněz mezi jednotlivými pobočkami banky se neodehrával v hotovosti, ale prostřednictvím ptáků létajících mezi jednotlivými pobočkami. Klient složil převáděnou částku plus deset procent, následně vyletěl poštovní holub nebo vrána s informací, kam mají být peníze převedeny, a poté, co dorazil, byl vypuštěn další okřídlený kurýr s potvrzením. Doba za kterou se transakce uskutečnila, závisela na vzdálenosti pobočky, kde bylo vedeno cílové konto. Deset procent z převáděné částky si banka účtovala za zprostředkování a informování o úspěšném ukončení transakce. Banka vystavovala klientovi certifikát o tom, že přebírá odpovědnost za uskutečnění transakce a do kdy bude vyřízena. (Bez slitování, 2003, str. 11 - 12, 291 - 292)
› Císařská těžká pěchota - Viz Varatchiova (císařská) těžká pěchota.
› Císařství - Viz Crambijské impérium.
› Coglio, baron - Když po svém otci převzal panství, byla pokladna prázdná, na většině majetku visely dluhy, které houfně skupovali okolní šlechtici. Po necelých deseti letech všechny závazky vykoupil, i když v jednom či dvou případech to nebylo tak docela legální. Sám se považoval za geniálního a neměl pocit, že by ho někdo dokázal předčit. Seržant Varatchiovy těžké pěchoty ho úderem kuší poranil na holeni, pravděpodobně mu nohu nezlomil. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 5 - 9, 18, 26, 31 - 34, 36, 37, 46, 57, 61 - 65, 68, 92, 94, 96, 106, 116, 117, 119)
› Cohen Horowitz - Viz Horowitz, Cohen.
› Colrik, baron - Baron. Jeho panství se rozkládá na cestě z Ribenodu v Belfontském hrabství na Zvonový poloostrov. Vlastní léno na Zvonovém poloostrově. Jeho léno sousedí s Belfontským lénem, hraničním místem je Kaalská rejda. (Bez slitování, 2003, str. 42, 47, 162)
› Coverfly, Arthur Cowen - Šlechtic, baron, hodnost plukovníka získal přímo od císaře, tudíž vojensky podléhá císaři. Velí armádě 10 000 můžů. Má léno, patrně s malým počtem obyvatel, ke kterému patří hrad s hlubokými sklepy. Není jisté, zda se z hlubiny Gutawské pouště vrátil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 83, 84, 185, 186)
› Craig - Štíhlý muž v bílé košili se zlatými manžetami, velitel žoldnéřské jednotky. V boji si oblékal koženou vestu pobitou lamelami. Dříve pracoval i se svými žoldnéři pro císaře. Když se s Koharovými a Seržantovými muži a s civilisty vracel z hlubiny do Hutské oázy. Craig chtěl díky Evanově jehlici vydestilovat z civilistů dostatek vody, aby mohl dojít až na kraj Gutawské pouště, ale Seržant proti němu otočil jeho plán. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 91, 131, 163, 191 – 2)
› Crambijské impérium - společenský řád - Absolutistický feudalismus. Vládne císař, opírá se o šlechtu, do níž jsou začleněni i králové podrobených zemí. Ti vykonávají na svém území faktickou zprávu a jsou podřízeni jedině císaři, případně jeho přímému zmocněnci. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 120)
› Crambijské impérium – univerzity - V císařství jsou 4 univerzity, ke každé patří veřejná knihovna, do které měli přístup všichni lidé, stačilo zaplatit malý poplatek. Jedna z těchto univerzit je v Ambrii. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 216)
› Cramwol, Ebenez - Mistr bývalého klanu Augupů, žil v době Velké války. Spoluautor knihy Jak jsme málem zničili svět. Historie Poslední velké války a toho, co přišlo po ní. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 341)
› Creota - Město do kterého měl Koniáš dopravit samostříl a dvě kazety se střelami. Známý havenský zbrojíř nabídl Koniášovi šest set zlatých, pokud samostříl dopraví nepoškozený do Creoty, kde ho měl jeho zástupce prodat velmi bohatému crambijskému šlechtici. V Creotě měl Koniáš vyinkasovat dalších pět set zlatých. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 306)
› Crepki, Alfréd - Hlavní rada města Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 534)
› Cunnin - Pravděpodobně kraj. Leží na duamské straně Železného údolí. Kdo ovládá Cunnin na jedné a brežský lněný pás na druhé straně, ten má pod kontrolou přechod Gutawské pouště. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 304)
› Cveng - Muž – poklad. Podle všeho silný, i když neškolený čaroděj. Právě kvůli němu přijel Varatchi na Cogliovo panství. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 25, 30, 33 - 39, 41, 44, 45, 55, 60 - 63, 67 - 69, 71, 72, 74 - 76, 83, 85, 87 - 89, 91, 92, 96, 107, 112, 114 - 121, 123, 125, 126)
› Cviling - Město, možná vesnice kam měli namířeno Lasička a Dalija s dětmi. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 54)
› Chaabsko, Chaabská provincie - Kraj v Crambijském impériu známý výrobou kvalitních zbraní. V minulosti to byla bašta čarodějů. Pochází odtamtud Bakly. Jako bývalá bašta čarodějů je obklopen zeměmi řízenými Konventem. Před Velkou válkou tam sídlil jeden z nejsilnějších čarodějných klanů. (Bez slitování, 2003, str. 49, 90)
› Chaabský meč - Dlouhý meč s úzkou čepelí, velmi ostrý, vhodný pro techničtější šerm. Lehčí a odolnější než běžné meče. Ceněný, drahý a nedostatkový. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 91) (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 157)
› Chamy - Obchodník s artefakty v Krachtiburgu, jeden z nejvýznamnějších obchodních partnerů Hyta van Dycka, byl zabit ninji během jejich pátrání po Koniášovi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 195)
› Chladná mysl - Tanhotský bojovník, jehož chlapecké jméno bylo Tlustý chlapec. Koniáš jej našel v lese v okamžiku, kdy prodělával rituál dospělosti. Šel v jeho stopách po Staré stezce přes hřeben Sněžných hor. Koniáš padl do jeho pasti a zřítil se z hřebene do Modré řeky. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 209 - 219, 228 - 230, 252 - 253, 260 - 261, 265 - 266)
› Chramnaborg - Město, možná městečko, ve kterém se Bakly spolu s Cvengem a seržantem dozvěděli v hospodě Sarančiho noha o tom, že Zuzana má problémy v Lehském pralese. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 121, 123)
› Chuan Door - Viz Door, Chuan.
› Chuck - Hospodský v hospodě – obchodní stanici na úpatí Smaragdové hory. Bratr nebo bratranec Gecka. Vlastní spolu s Geckem obchodní značku C&G. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 189, 191)
› Caarbridská encyklopedie - Nejpřesnější a nejrozsáhlejší veřejně dostupná encyklopedie. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 97)
› Cadbur - Sídelní město barona Coglia, kde věznili Cvenga a Bakly ho osvobodil. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 54)
› Calv Natev - Viz Natev, Calv.
› Cargo - Jeden z mužů Dasmovy gardy, nejhřmotnější muž jednotky. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 48)
› Cernut - Před několika sty lety byl Cernut střed civilizovaného světa. Pak jej Crambijská říše rozvrátila. Od té doby se změnilo klima, prales postoupil k jihu a pohltil tři největší města. Dvě velká království se rozpadla na izolované státečky, které postupně podléhaly v šarvátkách s nomády a divokými obyvateli lesů. Celé území bylo příliš nehostinné na to, aby se o něj zajímal Crambijský císař, navíc by si tím proti sobě popudil Ligu nezávislých měst, která v nikým neovládaném prostoru za svou severní hranicí viděla záruku vlastní bezpečnosti. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 223)
› Cevin - Správní centrum Belfontského guvernátu a přístav ve Volné zóně. Cevin je velmi rozsáhlé město, rozkládající se na mořském pobřeží, všude je daleko. Na každém vhodném místě je přístav pro kotvení lodí. V Cevinu známe tato místa: Dlouhá ulice (str. 182, 190), Kraliho ulička (str. 244), Maziho ulice (str. 129, 133), Solná ulice str. 117), Karpské molo v Hluché zátoce (str. 219, 237), Pecké molo (str. 212), Větrné molo (str. 182, 192), Kaalská rejda (str. 157, 158, 162), Piková zátoka (str. 216, 285). (Bez slitování, 2003, str. 23, 71, 95, 117)
› Cirhuss - Úplatný a věčně opilý soudce spolupracující s Holmegorem. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 48)
› Císař - Viz Saxmundsen, Orlando.
› Císařská první imperiální banka - Úroky v ní nebyly nejvyšší, služby nejlacinější ani nejrychlejší, ale měla jednu základní přednost - byla absolutně spolehlivá, neutrální a za její solventnost ručil svou pokladnou sám císař. Někteří dokonce tvrdili, že moc Crambijského impéria spočívá na Císařské imperiální. Díky ní se impérium stávalo uzlem, přes který všichni ostatní proháněli své zlato. Dokonce i když císař vedl obchodní válku s Obchodní ligou, nijak neovlivňoval chod banky. Převod peněz mezi jednotlivými pobočkami banky se neodehrával v hotovosti, ale prostřednictvím ptáků létajících mezi jednotlivými pobočkami. Klient složil převáděnou částku plus deset procent, následně vyletěl poštovní holub nebo vrána s informací, kam mají být peníze převedeny, a poté, co dorazil, byl vypuštěn další okřídlený kurýr s potvrzením. Doba za kterou se transakce uskutečnila, závisela na vzdálenosti pobočky, kde bylo vedeno cílové konto. Deset procent z převáděné částky si banka účtovala za zprostředkování a informování o úspěšném ukončení transakce. Banka vystavovala klientovi certifikát o tom, že přebírá odpovědnost za uskutečnění transakce a do kdy bude vyřízena. (Bez slitování, 2003, str. 11 - 12, 291 - 292)
› Císařská těžká pěchota - Viz Varatchiova (císařská) těžká pěchota.
› Císařství - Viz Crambijské impérium.
› Coglio, baron - Když po svém otci převzal panství, byla pokladna prázdná, na většině majetku visely dluhy, které houfně skupovali okolní šlechtici. Po necelých deseti letech všechny závazky vykoupil, i když v jednom či dvou případech to nebylo tak docela legální. Sám se považoval za geniálního a neměl pocit, že by ho někdo dokázal předčit. Seržant Varatchiovy těžké pěchoty ho úderem kuší poranil na holeni, pravděpodobně mu nohu nezlomil. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 5 - 9, 18, 26, 31 - 34, 36, 37, 46, 57, 61 - 65, 68, 92, 94, 96, 106, 116, 117, 119)
› Cohen Horowitz - Viz Horowitz, Cohen.
› Colrik, baron - Baron. Jeho panství se rozkládá na cestě z Ribenodu v Belfontském hrabství na Zvonový poloostrov. Vlastní léno na Zvonovém poloostrově. Jeho léno sousedí s Belfontským lénem, hraničním místem je Kaalská rejda. (Bez slitování, 2003, str. 42, 47, 162)
› Coverfly, Arthur Cowen - Šlechtic, baron, hodnost plukovníka získal přímo od císaře, tudíž vojensky podléhá císaři. Velí armádě 10 000 můžů. Má léno, patrně s malým počtem obyvatel, ke kterému patří hrad s hlubokými sklepy. Není jisté, zda se z hlubiny Gutawské pouště vrátil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 83, 84, 185, 186)
› Craig - Štíhlý muž v bílé košili se zlatými manžetami, velitel žoldnéřské jednotky. V boji si oblékal koženou vestu pobitou lamelami. Dříve pracoval i se svými žoldnéři pro císaře. Když se s Koharovými a Seržantovými muži a s civilisty vracel z hlubiny do Hutské oázy. Craig chtěl díky Evanově jehlici vydestilovat z civilistů dostatek vody, aby mohl dojít až na kraj Gutawské pouště, ale Seržant proti němu otočil jeho plán. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 91, 131, 163, 191 – 2)
› Crambijské impérium - společenský řád - Absolutistický feudalismus. Vládne císař, opírá se o šlechtu, do níž jsou začleněni i králové podrobených zemí. Ti vykonávají na svém území faktickou zprávu a jsou podřízeni jedině císaři, případně jeho přímému zmocněnci. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 120)
› Crambijské impérium – univerzity - V císařství jsou 4 univerzity, ke každé patří veřejná knihovna, do které měli přístup všichni lidé, stačilo zaplatit malý poplatek. Jedna z těchto univerzit je v Ambrii. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 216)
› Cramwol, Ebenez - Mistr bývalého klanu Augupů, žil v době Velké války. Spoluautor knihy Jak jsme málem zničili svět. Historie Poslední velké války a toho, co přišlo po ní. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 341)
› Creota - Město do kterého měl Koniáš dopravit samostříl a dvě kazety se střelami. Známý havenský zbrojíř nabídl Koniášovi šest set zlatých, pokud samostříl dopraví nepoškozený do Creoty, kde ho měl jeho zástupce prodat velmi bohatému crambijskému šlechtici. V Creotě měl Koniáš vyinkasovat dalších pět set zlatých. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 306)
› Crepki, Alfréd - Hlavní rada města Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 534)
› Cunnin - Pravděpodobně kraj. Leží na duamské straně Železného údolí. Kdo ovládá Cunnin na jedné a brežský lněný pás na druhé straně, ten má pod kontrolou přechod Gutawské pouště. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 304)
› Cveng - Muž – poklad. Podle všeho silný, i když neškolený čaroděj. Právě kvůli němu přijel Varatchi na Cogliovo panství. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 25, 30, 33 - 39, 41, 44, 45, 55, 60 - 63, 67 - 69, 71, 72, 74 - 76, 83, 85, 87 - 89, 91, 92, 96, 107, 112, 114 - 121, 123, 125, 126)
› Cviling - Město, možná vesnice kam měli namířeno Lasička a Dalija s dětmi. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 54)
› Chaabsko, Chaabská provincie - Kraj v Crambijském impériu známý výrobou kvalitních zbraní. V minulosti to byla bašta čarodějů. Pochází odtamtud Bakly. Jako bývalá bašta čarodějů je obklopen zeměmi řízenými Konventem. Před Velkou válkou tam sídlil jeden z nejsilnějších čarodějných klanů. (Bez slitování, 2003, str. 49, 90)
› Chaabský meč - Dlouhý meč s úzkou čepelí, velmi ostrý, vhodný pro techničtější šerm. Lehčí a odolnější než běžné meče. Ceněný, drahý a nedostatkový. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 91) (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 157)
› Chamy - Obchodník s artefakty v Krachtiburgu, jeden z nejvýznamnějších obchodních partnerů Hyta van Dycka, byl zabit ninji během jejich pátrání po Koniášovi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 195)
› Chladná mysl - Tanhotský bojovník, jehož chlapecké jméno bylo Tlustý chlapec. Koniáš jej našel v lese v okamžiku, kdy prodělával rituál dospělosti. Šel v jeho stopách po Staré stezce přes hřeben Sněžných hor. Koniáš padl do jeho pasti a zřítil se z hřebene do Modré řeky. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 209 - 219, 228 - 230, 252 - 253, 260 - 261, 265 - 266)
› Chramnaborg - Město, možná městečko, ve kterém se Bakly spolu s Cvengem a seržantem dozvěděli v hospodě Sarančiho noha o tom, že Zuzana má problémy v Lehském pralese. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 121, 123)
› Chuan Door - Viz Door, Chuan.
› Chuck - Hospodský v hospodě – obchodní stanici na úpatí Smaragdové hory. Bratr nebo bratranec Gecka. Vlastní spolu s Geckem obchodní značku C&G. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 189, 191)
Skočit nahoru
› Čedičová vrchovina - Rozbitá část stolových hor někde uvnitř Gutawské pouště. Vítr a písek tam v průběhu věků vykousaly hluboké kaňony a úzké soutěsky. Oblast je velice obtížně průchodná, na mapách je zde vzdálenost 1 rasgu dlouhá asi 4 – 5 km. Koharov zde dříve byl a poušť jej málem zabila. Bakly zde pravděpodobně byl dříve také. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. )
› Černí jezdci - Bandité terorizující Gutawské příhraničí, zabíjející prakticky bez příčiny kdekoliv a kohokoliv. Boj s nimi byl prakticky nemožný, protože se pokaždé ztratili v poušti. Odvažovali se tak hluboko, jako nikdo jiný a měli pár tajných úkrytů, které jim umožňovaly přečkat případné pronásledování. Jsou nejlepší v pronásledování kohokoliv kamkoliv. Nezajímají je peníze, jejich motivace není jasná. Obvykle jsou oblečeni v černém s tmavým pláštěm, obličej mají zakrytý šátkem a plátěnou čepici staženou hluboko do čela, takže je obnažený pouze úzký pruh kolem očí. Na své přepady se vydávají bez zásob vody na zpáteční cestu. Vodu si berou z mrtvých – těla vylisují ve ve speciálním lisu.
Při útoku na pohybující se karavanu je jejich taktikou oddělit přepadené od jejich zásob vody. Zásoby vody zničit a nechat vedro, aby se o přepadené postaralo. Při útoku na tábor je jejich taktikou nejprve zlikvidovat hlídky, pak se nepozorovaně přiblížit a následnou řídkou, ale vytrvalou palbou zničit zásoby vody šípy se speciálně tvarovanými hroty, které po zásahu do vaku s vodu způsobí co největší otvor. Pak jen čekat a nechat vedro, aby se o přepadené postaralo. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 110, 117, 121, 164)
› Černošská království - Leží na západním pobřeží Kontinentu. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 228)
› Červenkava - Vesnice, v které se skrývali členové Rumělkového klanu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 11)
› Čiré jezero - Jediná stále otevřená vodní plocha v Hnědé bažině, do Čirého jezera se vlévala řeka Tura a řeka Raslina. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 359, 376)
› Černí jezdci - Bandité terorizující Gutawské příhraničí, zabíjející prakticky bez příčiny kdekoliv a kohokoliv. Boj s nimi byl prakticky nemožný, protože se pokaždé ztratili v poušti. Odvažovali se tak hluboko, jako nikdo jiný a měli pár tajných úkrytů, které jim umožňovaly přečkat případné pronásledování. Jsou nejlepší v pronásledování kohokoliv kamkoliv. Nezajímají je peníze, jejich motivace není jasná. Obvykle jsou oblečeni v černém s tmavým pláštěm, obličej mají zakrytý šátkem a plátěnou čepici staženou hluboko do čela, takže je obnažený pouze úzký pruh kolem očí. Na své přepady se vydávají bez zásob vody na zpáteční cestu. Vodu si berou z mrtvých – těla vylisují ve ve speciálním lisu.
Při útoku na pohybující se karavanu je jejich taktikou oddělit přepadené od jejich zásob vody. Zásoby vody zničit a nechat vedro, aby se o přepadené postaralo. Při útoku na tábor je jejich taktikou nejprve zlikvidovat hlídky, pak se nepozorovaně přiblížit a následnou řídkou, ale vytrvalou palbou zničit zásoby vody šípy se speciálně tvarovanými hroty, které po zásahu do vaku s vodu způsobí co největší otvor. Pak jen čekat a nechat vedro, aby se o přepadené postaralo. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 110, 117, 121, 164)
› Černošská království - Leží na západním pobřeží Kontinentu. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 228)
› Červenkava - Vesnice, v které se skrývali členové Rumělkového klanu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 11)
› Čiré jezero - Jediná stále otevřená vodní plocha v Hnědé bažině, do Čirého jezera se vlévala řeka Tura a řeka Raslina. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 359, 376)
Skočit nahoru
› Dabavie - Dabavie je chudá a relativně pustá země, povrch Dabávie je suchopár. Karavana v ní prošla jen jedno větší město, všechno ostatní byly jen osady, které se vesnicemi daly nazývat jen s přimhouřením obou očí. Dabavsko - ryžskou hranici karavana překročila u města Salisburu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 351, 357, 374)
› Dagevil - Gladiátor zabiják, který v aréně v Kletikonu bojoval v barvách Murimara Esgana. Porazil Agumeda. Byl to vysoký muž protáhlých rysů s čelistí, která v jeho hubené tváři vypadala jako kostěný pluh. Dva metry výšky, pokožka barvy dobře vydělané usně, netečný pohled. Nebyl to černoch, běloch, nepatřil k žluté rase ani to nebyl míšenec. Tváře mu hyzdily široké rituální jizvy, tři nalevo, pět napravo. Ve finále boje v kletikonské aréně jej zabil Koogan. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 39 - 41, 123)
› Dalija - Cvengova žena. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 49, 52, 53, 77, 98, 101, 104 - 106)
› Damarkand - Město – křižovatka, zboží ze severu plynulo na jih, z východu na západ a zpět. Většina dálkových karavan přepravujících zboží na tisíce km začínalo anebo končilo tady. Damarkand bylo také překladiště drog (opium, hašiš, kat, koka, marihuana, peyotl), zvláště však opia. Z chudého vnitrozemí putovaly drogy do bohatších částí světa, ať již do impéria a nebo do nezávislých obchodnických velkoměst. Pouhé dva dny cesty vozem od Damarkandu se z vyprahlé planiny zvedaly strmé a skalnaté hory. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 200, 201, 238)
› Dande - Jedno z dětí Dalije a Cvenga. Starší chlapec. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 41, 78, 99, 101)
› Dande a Rosi - Děti Dalije a Cvenga. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 49)
› Dangi - Tulák z Krachtiburgu, Věk 17 let. Dokáže sehnat a zařídit spoustu věcí. Chce Freš. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 253)
› Daniel - Silný vesnický chasník, který nedokázal ani do pěti napočítat. Každou chvíli si ukázal na na hruď a vykřikl své jméno a neustále slintal. Zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov. Otrávil se kávou, pomocí které chtěl Echiron (viz Ucbeg, Echiron) odstranit všechny zbylé účastníky výpravy. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 358, 371)
› Danwood, Thomas - Menší ramenatý pořízek s krkem tak širokým, že se zdálo, jako by rostla přímo z trupu. Neholené strniště připomínalo spíše srst než vousy a ještě více zvýrazňovalo divoký vzhled. Ozbrojen byl kočovnickou šavlí a k ní do páru štíhlou dýkou levoručkou s velkou záštitou.
Vůdce skupiny pašeráků, která přepravovala přes řetěz starých oáz skrz Gutawskou poušť hlavně koberce. Sídlil v Jakkabardi. O přepravované zboží se dělil se svým konkurentem Mustardim rovným dílem. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 273, 274)
› Darky - Štěně, které koupil Led Kowalski v Bosku. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 334)
› Darnet - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Nejlépe pracoval ve dvojici se svým dvojčetem Varnetem. Byl Koniášem zabit, když na Varatchiho příkaz pátral po uprchlých lidech z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 95, 616)
› Darvis - Horník pracující v uhelných dolech kolem městečka Díra. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 53)
› Dask, Annemari - V povídce Špatná investice jí je 14 let. Měla dlouhé nazrzlé vlasy, na bledém obličeji ji vystupovaly pihy. Měla drobnou skoro křehkou postavu, pyšný nosík a drzý výraz ve tváři. Její otec chtěl, aby poznala velká města císařství a poslal ji s doprovodem na návštěvu k příbuzným. Na cestě, v soutěsce mezi dvěma kopci, je přepadli otrokáři, Varírové. Jakožto vzácného otroka ji označkovali vytetováním dvou motýlů – žlutého na hýždi a modrého pod levou lopatkou.
Velmi rychle se učila, stačilo ji činnost ukázat jednou a už nepotřebovala nic vysvětlovat.
Jediná dcera hraběte Daska, později se stala manželkou Koniáše. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 216, 218, 223, 240, 261), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 8, 37, 51, 60, 70, 75, 76, 79, 84, 87 - 89, 91 - 97, 101 - 104, 107, 110, 112, 114 - 123, 127)
› Dask, hrabě (1) - Otec Annemari Dask. Když bylo Annemari 15 let, bylo mu něco přes šedesát, tou dobou měl šedé vlasy a vrásčitou tvář. Šlechtic, hrabě, vládce nezávislého hrabství, jeho hrabství bylo větší než spousta celých království. Od císařství jej odděluje Gutawská poušť. Zemřel následkem věznění ještě před návratem Koniáše s Annemari zpět do hrabství. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 46, 47, 49, 51, 56, 78, 114-116, 119, 123), (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 218, 261)
› Dask, hrabě (2) - Titul, který Koniáš vyženil sňatkem s Annemari Dask. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 122, 123), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 87 - 92)
› Dask, panství - Nezávislé hrabství, kde vládne hrabě Dask. Od císařství jej odděluje Gutawská poušť. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 114 - 117), (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 13)
› Dask, vévoda - Titul, pod kterým je Koniáš uváděn v některých povídkách uváděných v knize Čas žít, čas zabíjet. Nikde není vysvětleno, jak a nebo proč dále nepoužívá titul hrabě. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 95)
› Dasmo, plukovník - Podsaditý muž se širokými rameny, velitel Cogliovy malé armády. Poté co pan Lasička s Dalijou a jejími dětmi uprchl, opustil služby barona Coglia. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 5 - 8, 46, 47, 49, 62, 63, 65, 66, 96)
› Dautberg - Fenidongský obchodník. Koniáš mu pomohl vyhrát obchodní válku. Doporučil Koniáše Tobiáši Masnerovi a přivedl jej na Koniášovu stopu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 13)
› de Glow, Edmund - Hrabě, mistrný šermíř a nejlepší generál císařské armády, totálně oddaný císaři. Byl vždy zvláštní, odměřený a uzavřený. Tajně navštívil crambijskou princeznu, aby zjistil, zda ji může požádat o ruku při příležitosti jejích 15. narozenin. Při návštěvě zabránil císaři znásilnit princeznu – jeho dceru. Císař mu následně dal ultimátum – majetek a privilegia jeho rodině zachová pouze, když generál spáchá sebevraždu. Aby nezhanobil své jméno sebevraždou, uspořádal generál na vlastní pěst vojenskou expedici do pralesů za řeku FewGhaku s cílem zemřít s aureolou člověka, který se obětoval pro impérium. Pro zachování jeho cti zemřelo tři tisíce vojáků, kteří se výpravy zúčastnili. Koniáš jej zabil v souboji, jehož vítěz měl tu čest vyjít na vrchol pyramidy a stát se vládcem všech kmenů starodávného národa v pralesech za FewGhakou. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 26, 36, 52, 60, 62 - 63 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 51 - 53, 61 - 64, 80 - 81)
› Debusi - Major, nižší šlechtic bez majetku, plně oddán Varatchimu, velitel jednotky 500 jízdních pěšáků, která byla po intervenci Bamegiho bezúspěšně vyslána na pomoc Gudsbirgově jednotce. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 527)
› Deg Hyan - Viz Hyan, Deg.
› Degussi - Cevinský obchodník s vínem. Manžel madam Alessandry. Požádal Kyliána Ochinota (viz Ochinot, Kylián), aby dělal společnost jeho ženě. (Bez slitování, 2003, str. 170)
› Dejev, Ship - Bohatý a významný obchodník v Krahunu, mohutný červenolící muž s hustými černými vlasy. Byl oblečen poněkud nedbale, ale každý jednotlivý kus oděvu byl té nejlepší kvality.
Když mu byla unesena dcera Valerie, snad sektou Slunečních zabijáků, uspořádal na její záchranu výpravu na Dýmový ostrov – na místo jejího předpokládaného úkrytu. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 350 – 351)
› Dejevová, Valerie - Unesená dcera Shipa Dejeva (viz Dejev, Ship). Měla být unesena sektou Slunečních zabijáků na Dýmový ostrov. Na její záchranu zorganizoval její otec Ship Dejev záchrannou výpravu. Ve skutečnosti ji unesl Echiron Ucbeg (viz Ucbeg, Echiron, aby měl záminku dostat se na Dýmový ostrov. Echiron ukryl Valerii spoutanou v jeskyni v Hrdlové zátoce. Když se toto Koniáš od Echirona dozvěděl, co nejrychleji se spolu se zbylými členy výpravy vrátili ji zachránit, ale přišli pozdě, ve stoupajícím přílivu se utopila. Koniáš ji záchránil, resp. oživil, za cenu zničení léčitelského krystalu uzmutého Echironovi. Miluje Henrika Gastona (viz Gaston, Henrik). (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 362, 379)
› Del a Sal - Viz Sal a Del.
› Dell, Nevis - Klanový mistr Stínů noci. Mistr mučení a skvělý bojovník. Zabil jej Bakly poté co Nevis Dell položil nálož, která protrhla hráz na Zvonovém poloostrově. Následně došlo k zatopení celého Zvonového poloostrova. Nevis Dell si označoval své zbraně značkou N.D. (Bez slitování, 2003, str. 344, 346 - 350)
› Delphi - Prostitutka pracující v nevěstinci v Jakkabardi, v jednom ze sítě nevěstinců Kremmera Gaduse (viz Gadus, Kremmer). Má pěkně tvarované boky i nohy, ještě pevné břicho a prsa trochu větší než je člověk zvyklý vídat na ulici. V očích, má ale napsáno, že je již touto prací utahaná. Koniáš ji pomohl odejít z nevěstince, kde pracovala. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 280 – 281)
› Demos - Nouzové skladiště klanu, báze Maaterenditů, maskované jako obyčejná zemědělská osada, nacházelo se v Randské pahorkatině. Pozůstatky zničené báze, které objevil Koniáš měly tvar obdélníku o stranách 60 x 80 metrů. Vstup do podzemí měl tvar kruhu o průměru 5 metrů s vyznačeným mezikružím. Po stranách kruhu byly patrné dva a dva opěrné body velkého kladkostroje. Na vnitřní straně mezikruží byl uzamykací mechanismus – reliéf lidské lebky Po odemčení se otevřel kruhový otvor, ohraničeným mezikružím, menší než 3 metry. Podlaha podzemí byla do 20 metrů pod povrchem. V podzemí byly min. 3 řády skladišť pospojované tunely. Každé skladiště vyššího řádu bylo chráněno před vstupem ze skladiště nižšího řádu magickým zámkem, který neodemčený, magicky zabíjel vstupující. Báze byla opuštěna ve spěchu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 63, 404, 407, 413)
› Denby - Craigův žoldnéř, zákeřný a pomalejší než ostatní. Koharov ho zabil v Gutawské poušti, když na Koharova zezadu zaútočil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 176)
› Des, Desmond Guzzi - Viz Guzzi, Desmond.
› Deštná bouře - Obyvatelé z Hampstnu tak nazývají bouře s deštěm a kroupami, které díky klimatickým podmínkám dokáží vyvolat místní záplavy, dočasně srazí teplotu okolí pod bod mrazu a provází je silný vítr až hurikán. Deštné bouře jsou smrtelné pro každého, kdo se jimi nechá zastihnout venku. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 198 – 199)
› Devascius, hrabě - Vládce Ryžského hrabství. Uzavřel s Tobiášem Masnerem smlouvu o průchodu karavany Ryžským hrabstvím. Po nátlaku Crambijského císaře na znemožnění průchodu karavany vydal rozkaz svému vyslanci Chuanu Doorovi , aby dal otrávit v Salisburu Koniáše - jediného člověka, který byl dle smlouvy zmocněn za karavanu jednat. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 107, 362 - 372)
› Dietrich Vorm - Viz Vorm, Dietrich.
› Díra - Hornické městečko, spíš zapadlá osada – kromě pár domů uplácaných z hlíny, dvou hospod (horší pro horníky a lepší pro vojáky, kteří je střežili) a primitiního přístaviště je tady jen 7 používaných důlních jam na těžbu uhlí a 1 nepoužívaná, jež jsou mezi sebou spojeny soustavou šachet, překopů a větracích jam. Městečko Díra se nachází ve vnitřním císařství a zároveň je vzdáleno 3 dny ostré chůze od Fenidongu. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 31, 32, 35, 57, 81)
› Div - Šéf služebnictva Montemery Belfonteho (viz Belfonte, Montemery) v Cevinu. Dodával Montemery Belfontemu nudrog od Kurgana. (Bez slitování, 2003, str. 186, 188, 313)
› Dlouhá ulice - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 182, 190)
› Dodův ostrůvek - Poměrně malý písčitý ostrov poblíž Cevinu. Proud na něj zahnal Baklyho s Nikitou na jejich útěku na člunu z bitvy o kasino Tvrz. Ostrov obklopují skaliska, mezi kterými se dá projet pouze v jednom místě ze strany odvrácené od pevniny. (Bez slitování, 2003, str. 256 - 257, 287)
› Doenbort - Malá pohraniční pevnůstka na řece oddělující Dabávii od Ryžského hrabství. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 341 - 342)
› Doktor Alamo - Viz Alamo, doktor.
› Doktor Gaust - Viz Gaust, doktor.
› Dologovi, Šimon a Reb - Vlastnili a provozovali hospodu v horách blízko farmy, kterou si Bakly a Nikita koupili, aby tam spolu žili a vychovali Nikitino dítě - Zuzanu. Později po smrti Šimona, se Reb přestěhovala do podhůří do vesnice Pšeničná a po čase si tam zařídila hostinec. (Bez slitování, 2003, str. 356 - 358), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 18, 20)
› Donil Juber - Viz Juber, Donil.
› Door, Chuan - Zástupce ryžského knížete v Salisburu. Muž křehké konstituce, ramena téměř neměl a měl útlá ženská zápěstí. Měl dlouhé vlnité napomádované vlasy. Nebyl zvyklý na fyzické nebezpečí. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 367-368)
› Dosi Abrago - Viz Abrago, Dosi.
› Doug - Jeden z mužů Varatchiho těžké pěchoty, Bakly ho zabil. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 72)
› Dough - Obrovský svaly oplátovaný muž, s mohutnými trapézovými svaly, vypadal jako groteskní socha. Bakly si pomyslel: "Dough byl ještě větší zrůda než já." Dough se staral o Tobyho. Pracoval pro císařský tým unášející magicky nadané děti. Bakly jej zastřelil kuší na lodi v říčním přístavu v Kletikonu, když přišel vysvobodit Zuzanu. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 77 - 83, 121 - 122, 124 - 125)
› DownDown - Druhé největší město Crambijského impéria, žije zde cca 100 000 lidí. Místodržící zde vládne železnou rukou a udržuje tuhý pořádek. DownDown leží zhruba dva dny ostré jízdy od pobřeží. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 91, 113)
› Drahokamy, drahé kameny - Před Velkou válkou se rozeznávaly kameny aktivní, tupé, prázdné, nečitelné a labilní, označení sloužilo pro jejich pozdější magické využití. Váleční čarodějové nosili do boje postroj a na něm měli zavěšeny spoustu magických drahokamů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 309), (Bez slitování, 2003, str. 326)
› Drexler Belfonte - Viz Belfonte, Drexler.
› Drumer - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, když pátral po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 276)
› Dřevěná bota - Mučící nástroj používaný Konventem, sloužící k drcení prstů nohou. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 551)
› Duamský vévoda - Jeden z předních šlechticů na sever od Gutawské pouště. Vládne Duamskému vévodství. Vedl válku s crambijským císařem a s hrabětem Gletovem o kontrolu nad Brežským lněným pásem. Koniáš mu prodal informace o špinavých praktikách crambijského císaře a hraběte Gletova - o tom, jakým způsobem otrávili oázy a co k tomu použili. Po dobu války sídlil Duamský hrabě pravděpodobně v Hamtu. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 304, 317, 361 - 362), (Drsná hra, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 421), (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 266)
› Dubbony - Velký muž, byl skoro stejně vysoký jako Koniáš, ale o dobrých 20 kg těžší, ramena jako almara a pod kůží se mu vlnily mohutné svaly. Hledal zlato v malé osadě, jež byla dříve velkým městem, jehož bohatství se zakládalo na zlatých dolech, které byly již vyčerpány. Osada byla vzdálena cca 18 dnů jízdy od Bauryta a zároveň ležela na dřívější cestě, dnes již jen stezce, spojující sever a jih. Dubbony byl dříve doktor, již neléčil, hledal zlato, vidinou zlata se zbláznil. Ve svém šílenství napadl Koniáše, jenž jej přišel požádat o léky pro nemocnou Annemari, během souboje jej nešťastnou náhodou zabil těžební stroj. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 232, 234, 235)
› Dubiniónský kaňon - Nacházejí se v něm zříceniny starého města vytesaného ve skále. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 262)
› Dugawi, Alberne, markýz - Gatarský markýz. Byla mu unesena pětiletá dcera. Madame Dugawi byla sestřenkou Aefinely Ketenewen (viz Ketenewen, Aefinela), svěřila se jí a Aefinela ji přesvědčila, aby případ svěřila hraběti Maurelimu. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 61, 63, 65 - 66)
› Duno, Arthur - Velitel utajené crambijské elitní jednotky, kterou císař používal, když potřeboval silou řešit problémy za hranicemi říše. Nechal se ve Fenidongu najmout Ledem Kowalskim i se svojí jednotkou do služeb karavany, aby ji pomohl nejdříve ovládnout a poté zničit. Rozkaz crambijského císaře zněl zničit, Keleman mu zaplatil za to, že mu pomůže karavanu ovládnout a poté předat tajemnému protihráči, který intrikoval proti výpravě s cílem ji ovládnout. Jako předchozí zaměstnání uvedl práci pro statkáře Huurana. Jeho pokus o ovládnutí karavany byl se štěstím zmařen a on při tom byl vážně zraněn. Po uzdravení se nechal najmout guvernérem Valerem k pronásledování a zničení karavany. Karavanu se svojí jednotkou dostihl u Velkého oblouku. Při následné potyčce zahynul rukou Koniáše. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 164 - 165, 195)
› Duval - Bandarillův člověk, Bakly si ho pro sebe pojmenoval „ranař“. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 206)
› Dwicherův preparát (jed) - Nejprve se dostane do trávicího systému, odtamtud do krve a potom postupně do mozku, kde se aktivuje jeho magická podstata. Pomocí Dwicherova preparátu lze z člověka udělat poslušný nástroj. Komplikovaný proces proměny má několik fází - od jemného ukotvení přes výmaz paměti až po vtištění nové identity. Dwicherův preparát je těkavý a při jeho použití je nutno preventivně se chránit požitím protilátky - neutralizátoru.
Otravu lze přežít, ale přežijí pouze lidé silného ducha, filozofové vyrovnaní sami se sebou a se světem. Ostatním se bude ve chvílích odpočinku a nebo spánku stále častěji vracet to, čím si prošli a raději si vezmou život, aby to dále nemuseli snášet.
Byl dodáván v ampuli z vybroušeného křemene s hrdlem zalitým olovem, substance skrz málo průsvitné stěny ampule vysílala různě intenzivní pablesky barev od zelené po modrou. Na zátce jedu i protijedu byl znak výrobce – stylizovaný krystalický trojlístek sestavený z malých drahokamů. Výrobci a prodejci tohoto preparátu byli předkové lidí z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 238, 480, 547, 582)
› Dýmový ostrov - Dýmový ostrov leží přibližně 60 až 70 km od Krahunu. Má členité pobřeží. Kotvit s lodí se u něj dá na jediném místě - v zátoce na straně ostrova odvrácené od pevniny. Do zátoky se vplouvá úzkým hrdlem ve kterém je silný protiproud, který stáčí příď lodi do strany. Dýmový ostrov chrání přístav Krahun před vlnami z otevřeného moře – rozděluje ústí Krahunského zálivu na severní a jihovýchodní větev a chrání přístav před severovýchodním pasátem a dělá z něj tak ideální zimní kotviště. Je obestřen mnoha tajemstvími, je tam silné zřídlo moci, které chrání od Velké války před nezvanými návštěvníky přízraky strachu. Rozměry ostrova na mapách (šíře je uváděna 4 -5 km) jsou podstatně menší, než ve skutečnosti (šíře je minimálně 35 km). (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 338, 366, 373, 377)
› Dzud - Jeden z mužů Kurganova gangu. Podílel se na únosech dívek pro Montemery Belfonteho (viz Belfonte, Montemery). Bakly jej zabil v podzemí Malininých lázní. (Bez slitování, 2003, str. 303 - 304)
› Dagevil - Gladiátor zabiják, který v aréně v Kletikonu bojoval v barvách Murimara Esgana. Porazil Agumeda. Byl to vysoký muž protáhlých rysů s čelistí, která v jeho hubené tváři vypadala jako kostěný pluh. Dva metry výšky, pokožka barvy dobře vydělané usně, netečný pohled. Nebyl to černoch, běloch, nepatřil k žluté rase ani to nebyl míšenec. Tváře mu hyzdily široké rituální jizvy, tři nalevo, pět napravo. Ve finále boje v kletikonské aréně jej zabil Koogan. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 39 - 41, 123)
› Dalija - Cvengova žena. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 49, 52, 53, 77, 98, 101, 104 - 106)
› Damarkand - Město – křižovatka, zboží ze severu plynulo na jih, z východu na západ a zpět. Většina dálkových karavan přepravujících zboží na tisíce km začínalo anebo končilo tady. Damarkand bylo také překladiště drog (opium, hašiš, kat, koka, marihuana, peyotl), zvláště však opia. Z chudého vnitrozemí putovaly drogy do bohatších částí světa, ať již do impéria a nebo do nezávislých obchodnických velkoměst. Pouhé dva dny cesty vozem od Damarkandu se z vyprahlé planiny zvedaly strmé a skalnaté hory. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 200, 201, 238)
› Dande - Jedno z dětí Dalije a Cvenga. Starší chlapec. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 41, 78, 99, 101)
› Dande a Rosi - Děti Dalije a Cvenga. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 49)
› Dangi - Tulák z Krachtiburgu, Věk 17 let. Dokáže sehnat a zařídit spoustu věcí. Chce Freš. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 253)
› Daniel - Silný vesnický chasník, který nedokázal ani do pěti napočítat. Každou chvíli si ukázal na na hruď a vykřikl své jméno a neustále slintal. Zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov. Otrávil se kávou, pomocí které chtěl Echiron (viz Ucbeg, Echiron) odstranit všechny zbylé účastníky výpravy. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 358, 371)
› Danwood, Thomas - Menší ramenatý pořízek s krkem tak širokým, že se zdálo, jako by rostla přímo z trupu. Neholené strniště připomínalo spíše srst než vousy a ještě více zvýrazňovalo divoký vzhled. Ozbrojen byl kočovnickou šavlí a k ní do páru štíhlou dýkou levoručkou s velkou záštitou.
Vůdce skupiny pašeráků, která přepravovala přes řetěz starých oáz skrz Gutawskou poušť hlavně koberce. Sídlil v Jakkabardi. O přepravované zboží se dělil se svým konkurentem Mustardim rovným dílem. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 273, 274)
› Darky - Štěně, které koupil Led Kowalski v Bosku. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 334)
› Darnet - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Nejlépe pracoval ve dvojici se svým dvojčetem Varnetem. Byl Koniášem zabit, když na Varatchiho příkaz pátral po uprchlých lidech z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 95, 616)
› Darvis - Horník pracující v uhelných dolech kolem městečka Díra. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 53)
› Dask, Annemari - V povídce Špatná investice jí je 14 let. Měla dlouhé nazrzlé vlasy, na bledém obličeji ji vystupovaly pihy. Měla drobnou skoro křehkou postavu, pyšný nosík a drzý výraz ve tváři. Její otec chtěl, aby poznala velká města císařství a poslal ji s doprovodem na návštěvu k příbuzným. Na cestě, v soutěsce mezi dvěma kopci, je přepadli otrokáři, Varírové. Jakožto vzácného otroka ji označkovali vytetováním dvou motýlů – žlutého na hýždi a modrého pod levou lopatkou.
Velmi rychle se učila, stačilo ji činnost ukázat jednou a už nepotřebovala nic vysvětlovat.
Jediná dcera hraběte Daska, později se stala manželkou Koniáše. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 216, 218, 223, 240, 261), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 8, 37, 51, 60, 70, 75, 76, 79, 84, 87 - 89, 91 - 97, 101 - 104, 107, 110, 112, 114 - 123, 127)
› Dask, hrabě (1) - Otec Annemari Dask. Když bylo Annemari 15 let, bylo mu něco přes šedesát, tou dobou měl šedé vlasy a vrásčitou tvář. Šlechtic, hrabě, vládce nezávislého hrabství, jeho hrabství bylo větší než spousta celých království. Od císařství jej odděluje Gutawská poušť. Zemřel následkem věznění ještě před návratem Koniáše s Annemari zpět do hrabství. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 46, 47, 49, 51, 56, 78, 114-116, 119, 123), (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 218, 261)
› Dask, hrabě (2) - Titul, který Koniáš vyženil sňatkem s Annemari Dask. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 122, 123), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 87 - 92)
› Dask, panství - Nezávislé hrabství, kde vládne hrabě Dask. Od císařství jej odděluje Gutawská poušť. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 114 - 117), (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 13)
› Dask, vévoda - Titul, pod kterým je Koniáš uváděn v některých povídkách uváděných v knize Čas žít, čas zabíjet. Nikde není vysvětleno, jak a nebo proč dále nepoužívá titul hrabě. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 95)
› Dasmo, plukovník - Podsaditý muž se širokými rameny, velitel Cogliovy malé armády. Poté co pan Lasička s Dalijou a jejími dětmi uprchl, opustil služby barona Coglia. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 5 - 8, 46, 47, 49, 62, 63, 65, 66, 96)
› Dautberg - Fenidongský obchodník. Koniáš mu pomohl vyhrát obchodní válku. Doporučil Koniáše Tobiáši Masnerovi a přivedl jej na Koniášovu stopu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 13)
› de Glow, Edmund - Hrabě, mistrný šermíř a nejlepší generál císařské armády, totálně oddaný císaři. Byl vždy zvláštní, odměřený a uzavřený. Tajně navštívil crambijskou princeznu, aby zjistil, zda ji může požádat o ruku při příležitosti jejích 15. narozenin. Při návštěvě zabránil císaři znásilnit princeznu – jeho dceru. Císař mu následně dal ultimátum – majetek a privilegia jeho rodině zachová pouze, když generál spáchá sebevraždu. Aby nezhanobil své jméno sebevraždou, uspořádal generál na vlastní pěst vojenskou expedici do pralesů za řeku FewGhaku s cílem zemřít s aureolou člověka, který se obětoval pro impérium. Pro zachování jeho cti zemřelo tři tisíce vojáků, kteří se výpravy zúčastnili. Koniáš jej zabil v souboji, jehož vítěz měl tu čest vyjít na vrchol pyramidy a stát se vládcem všech kmenů starodávného národa v pralesech za FewGhakou. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 26, 36, 52, 60, 62 - 63 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 51 - 53, 61 - 64, 80 - 81)
› Debusi - Major, nižší šlechtic bez majetku, plně oddán Varatchimu, velitel jednotky 500 jízdních pěšáků, která byla po intervenci Bamegiho bezúspěšně vyslána na pomoc Gudsbirgově jednotce. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 527)
› Deg Hyan - Viz Hyan, Deg.
› Degussi - Cevinský obchodník s vínem. Manžel madam Alessandry. Požádal Kyliána Ochinota (viz Ochinot, Kylián), aby dělal společnost jeho ženě. (Bez slitování, 2003, str. 170)
› Dejev, Ship - Bohatý a významný obchodník v Krahunu, mohutný červenolící muž s hustými černými vlasy. Byl oblečen poněkud nedbale, ale každý jednotlivý kus oděvu byl té nejlepší kvality.
Když mu byla unesena dcera Valerie, snad sektou Slunečních zabijáků, uspořádal na její záchranu výpravu na Dýmový ostrov – na místo jejího předpokládaného úkrytu. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 350 – 351)
› Dejevová, Valerie - Unesená dcera Shipa Dejeva (viz Dejev, Ship). Měla být unesena sektou Slunečních zabijáků na Dýmový ostrov. Na její záchranu zorganizoval její otec Ship Dejev záchrannou výpravu. Ve skutečnosti ji unesl Echiron Ucbeg (viz Ucbeg, Echiron, aby měl záminku dostat se na Dýmový ostrov. Echiron ukryl Valerii spoutanou v jeskyni v Hrdlové zátoce. Když se toto Koniáš od Echirona dozvěděl, co nejrychleji se spolu se zbylými členy výpravy vrátili ji zachránit, ale přišli pozdě, ve stoupajícím přílivu se utopila. Koniáš ji záchránil, resp. oživil, za cenu zničení léčitelského krystalu uzmutého Echironovi. Miluje Henrika Gastona (viz Gaston, Henrik). (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 362, 379)
› Del a Sal - Viz Sal a Del.
› Dell, Nevis - Klanový mistr Stínů noci. Mistr mučení a skvělý bojovník. Zabil jej Bakly poté co Nevis Dell položil nálož, která protrhla hráz na Zvonovém poloostrově. Následně došlo k zatopení celého Zvonového poloostrova. Nevis Dell si označoval své zbraně značkou N.D. (Bez slitování, 2003, str. 344, 346 - 350)
› Delphi - Prostitutka pracující v nevěstinci v Jakkabardi, v jednom ze sítě nevěstinců Kremmera Gaduse (viz Gadus, Kremmer). Má pěkně tvarované boky i nohy, ještě pevné břicho a prsa trochu větší než je člověk zvyklý vídat na ulici. V očích, má ale napsáno, že je již touto prací utahaná. Koniáš ji pomohl odejít z nevěstince, kde pracovala. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 280 – 281)
› Demos - Nouzové skladiště klanu, báze Maaterenditů, maskované jako obyčejná zemědělská osada, nacházelo se v Randské pahorkatině. Pozůstatky zničené báze, které objevil Koniáš měly tvar obdélníku o stranách 60 x 80 metrů. Vstup do podzemí měl tvar kruhu o průměru 5 metrů s vyznačeným mezikružím. Po stranách kruhu byly patrné dva a dva opěrné body velkého kladkostroje. Na vnitřní straně mezikruží byl uzamykací mechanismus – reliéf lidské lebky Po odemčení se otevřel kruhový otvor, ohraničeným mezikružím, menší než 3 metry. Podlaha podzemí byla do 20 metrů pod povrchem. V podzemí byly min. 3 řády skladišť pospojované tunely. Každé skladiště vyššího řádu bylo chráněno před vstupem ze skladiště nižšího řádu magickým zámkem, který neodemčený, magicky zabíjel vstupující. Báze byla opuštěna ve spěchu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 63, 404, 407, 413)
› Denby - Craigův žoldnéř, zákeřný a pomalejší než ostatní. Koharov ho zabil v Gutawské poušti, když na Koharova zezadu zaútočil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 176)
› Des, Desmond Guzzi - Viz Guzzi, Desmond.
› Deštná bouře - Obyvatelé z Hampstnu tak nazývají bouře s deštěm a kroupami, které díky klimatickým podmínkám dokáží vyvolat místní záplavy, dočasně srazí teplotu okolí pod bod mrazu a provází je silný vítr až hurikán. Deštné bouře jsou smrtelné pro každého, kdo se jimi nechá zastihnout venku. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 198 – 199)
› Devascius, hrabě - Vládce Ryžského hrabství. Uzavřel s Tobiášem Masnerem smlouvu o průchodu karavany Ryžským hrabstvím. Po nátlaku Crambijského císaře na znemožnění průchodu karavany vydal rozkaz svému vyslanci Chuanu Doorovi , aby dal otrávit v Salisburu Koniáše - jediného člověka, který byl dle smlouvy zmocněn za karavanu jednat. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 107, 362 - 372)
› Dietrich Vorm - Viz Vorm, Dietrich.
› Díra - Hornické městečko, spíš zapadlá osada – kromě pár domů uplácaných z hlíny, dvou hospod (horší pro horníky a lepší pro vojáky, kteří je střežili) a primitiního přístaviště je tady jen 7 používaných důlních jam na těžbu uhlí a 1 nepoužívaná, jež jsou mezi sebou spojeny soustavou šachet, překopů a větracích jam. Městečko Díra se nachází ve vnitřním císařství a zároveň je vzdáleno 3 dny ostré chůze od Fenidongu. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 31, 32, 35, 57, 81)
› Div - Šéf služebnictva Montemery Belfonteho (viz Belfonte, Montemery) v Cevinu. Dodával Montemery Belfontemu nudrog od Kurgana. (Bez slitování, 2003, str. 186, 188, 313)
› Dlouhá ulice - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 182, 190)
› Dodův ostrůvek - Poměrně malý písčitý ostrov poblíž Cevinu. Proud na něj zahnal Baklyho s Nikitou na jejich útěku na člunu z bitvy o kasino Tvrz. Ostrov obklopují skaliska, mezi kterými se dá projet pouze v jednom místě ze strany odvrácené od pevniny. (Bez slitování, 2003, str. 256 - 257, 287)
› Doenbort - Malá pohraniční pevnůstka na řece oddělující Dabávii od Ryžského hrabství. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 341 - 342)
› Doktor Alamo - Viz Alamo, doktor.
› Doktor Gaust - Viz Gaust, doktor.
› Dologovi, Šimon a Reb - Vlastnili a provozovali hospodu v horách blízko farmy, kterou si Bakly a Nikita koupili, aby tam spolu žili a vychovali Nikitino dítě - Zuzanu. Později po smrti Šimona, se Reb přestěhovala do podhůří do vesnice Pšeničná a po čase si tam zařídila hostinec. (Bez slitování, 2003, str. 356 - 358), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 18, 20)
› Donil Juber - Viz Juber, Donil.
› Door, Chuan - Zástupce ryžského knížete v Salisburu. Muž křehké konstituce, ramena téměř neměl a měl útlá ženská zápěstí. Měl dlouhé vlnité napomádované vlasy. Nebyl zvyklý na fyzické nebezpečí. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 367-368)
› Dosi Abrago - Viz Abrago, Dosi.
› Doug - Jeden z mužů Varatchiho těžké pěchoty, Bakly ho zabil. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 72)
› Dough - Obrovský svaly oplátovaný muž, s mohutnými trapézovými svaly, vypadal jako groteskní socha. Bakly si pomyslel: "Dough byl ještě větší zrůda než já." Dough se staral o Tobyho. Pracoval pro císařský tým unášející magicky nadané děti. Bakly jej zastřelil kuší na lodi v říčním přístavu v Kletikonu, když přišel vysvobodit Zuzanu. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 77 - 83, 121 - 122, 124 - 125)
› DownDown - Druhé největší město Crambijského impéria, žije zde cca 100 000 lidí. Místodržící zde vládne železnou rukou a udržuje tuhý pořádek. DownDown leží zhruba dva dny ostré jízdy od pobřeží. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 91, 113)
› Drahokamy, drahé kameny - Před Velkou válkou se rozeznávaly kameny aktivní, tupé, prázdné, nečitelné a labilní, označení sloužilo pro jejich pozdější magické využití. Váleční čarodějové nosili do boje postroj a na něm měli zavěšeny spoustu magických drahokamů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 309), (Bez slitování, 2003, str. 326)
› Drexler Belfonte - Viz Belfonte, Drexler.
› Drumer - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, když pátral po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 276)
› Dřevěná bota - Mučící nástroj používaný Konventem, sloužící k drcení prstů nohou. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 551)
› Duamský vévoda - Jeden z předních šlechticů na sever od Gutawské pouště. Vládne Duamskému vévodství. Vedl válku s crambijským císařem a s hrabětem Gletovem o kontrolu nad Brežským lněným pásem. Koniáš mu prodal informace o špinavých praktikách crambijského císaře a hraběte Gletova - o tom, jakým způsobem otrávili oázy a co k tomu použili. Po dobu války sídlil Duamský hrabě pravděpodobně v Hamtu. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 304, 317, 361 - 362), (Drsná hra, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 421), (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 266)
› Dubbony - Velký muž, byl skoro stejně vysoký jako Koniáš, ale o dobrých 20 kg těžší, ramena jako almara a pod kůží se mu vlnily mohutné svaly. Hledal zlato v malé osadě, jež byla dříve velkým městem, jehož bohatství se zakládalo na zlatých dolech, které byly již vyčerpány. Osada byla vzdálena cca 18 dnů jízdy od Bauryta a zároveň ležela na dřívější cestě, dnes již jen stezce, spojující sever a jih. Dubbony byl dříve doktor, již neléčil, hledal zlato, vidinou zlata se zbláznil. Ve svém šílenství napadl Koniáše, jenž jej přišel požádat o léky pro nemocnou Annemari, během souboje jej nešťastnou náhodou zabil těžební stroj. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 232, 234, 235)
› Dubiniónský kaňon - Nacházejí se v něm zříceniny starého města vytesaného ve skále. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 262)
› Dugawi, Alberne, markýz - Gatarský markýz. Byla mu unesena pětiletá dcera. Madame Dugawi byla sestřenkou Aefinely Ketenewen (viz Ketenewen, Aefinela), svěřila se jí a Aefinela ji přesvědčila, aby případ svěřila hraběti Maurelimu. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 61, 63, 65 - 66)
› Duno, Arthur - Velitel utajené crambijské elitní jednotky, kterou císař používal, když potřeboval silou řešit problémy za hranicemi říše. Nechal se ve Fenidongu najmout Ledem Kowalskim i se svojí jednotkou do služeb karavany, aby ji pomohl nejdříve ovládnout a poté zničit. Rozkaz crambijského císaře zněl zničit, Keleman mu zaplatil za to, že mu pomůže karavanu ovládnout a poté předat tajemnému protihráči, který intrikoval proti výpravě s cílem ji ovládnout. Jako předchozí zaměstnání uvedl práci pro statkáře Huurana. Jeho pokus o ovládnutí karavany byl se štěstím zmařen a on při tom byl vážně zraněn. Po uzdravení se nechal najmout guvernérem Valerem k pronásledování a zničení karavany. Karavanu se svojí jednotkou dostihl u Velkého oblouku. Při následné potyčce zahynul rukou Koniáše. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 164 - 165, 195)
› Duval - Bandarillův člověk, Bakly si ho pro sebe pojmenoval „ranař“. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 206)
› Dwicherův preparát (jed) - Nejprve se dostane do trávicího systému, odtamtud do krve a potom postupně do mozku, kde se aktivuje jeho magická podstata. Pomocí Dwicherova preparátu lze z člověka udělat poslušný nástroj. Komplikovaný proces proměny má několik fází - od jemného ukotvení přes výmaz paměti až po vtištění nové identity. Dwicherův preparát je těkavý a při jeho použití je nutno preventivně se chránit požitím protilátky - neutralizátoru.
Otravu lze přežít, ale přežijí pouze lidé silného ducha, filozofové vyrovnaní sami se sebou a se světem. Ostatním se bude ve chvílích odpočinku a nebo spánku stále častěji vracet to, čím si prošli a raději si vezmou život, aby to dále nemuseli snášet.
Byl dodáván v ampuli z vybroušeného křemene s hrdlem zalitým olovem, substance skrz málo průsvitné stěny ampule vysílala různě intenzivní pablesky barev od zelené po modrou. Na zátce jedu i protijedu byl znak výrobce – stylizovaný krystalický trojlístek sestavený z malých drahokamů. Výrobci a prodejci tohoto preparátu byli předkové lidí z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 238, 480, 547, 582)
› Dýmový ostrov - Dýmový ostrov leží přibližně 60 až 70 km od Krahunu. Má členité pobřeží. Kotvit s lodí se u něj dá na jediném místě - v zátoce na straně ostrova odvrácené od pevniny. Do zátoky se vplouvá úzkým hrdlem ve kterém je silný protiproud, který stáčí příď lodi do strany. Dýmový ostrov chrání přístav Krahun před vlnami z otevřeného moře – rozděluje ústí Krahunského zálivu na severní a jihovýchodní větev a chrání přístav před severovýchodním pasátem a dělá z něj tak ideální zimní kotviště. Je obestřen mnoha tajemstvími, je tam silné zřídlo moci, které chrání od Velké války před nezvanými návštěvníky přízraky strachu. Rozměry ostrova na mapách (šíře je uváděna 4 -5 km) jsou podstatně menší, než ve skutečnosti (šíře je minimálně 35 km). (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 338, 366, 373, 377)
› Dzud - Jeden z mužů Kurganova gangu. Podílel se na únosech dívek pro Montemery Belfonteho (viz Belfonte, Montemery). Bakly jej zabil v podzemí Malininých lázní. (Bez slitování, 2003, str. 303 - 304)
Skočit nahoru
› Ebenez Cramwol - Viz Cramwol, Ebenez.
› Ebenový (černý) zabiják - Jeho jméno není známo, Koniáš si jej pro sebe jen takto pojmenoval. Mustardiho osobní strážce. Velmi schopný šermíř, miluje boj. Zachránil Koniáše před Roxanou, protože ho obdivoval jako skvělého šermíře, když byl zraněn a vyčerpán po boji s Mustardiho muži. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 283, 333)
› Eberhard Schwarten - Viz Schwarten, Eberhard.
› Eddon Gletov - Viz Gletov, Eddon.
› Edewen Outuvenzi - Viz Outuvenzi, Edewen.
› Edmund de Glow - Viz de Glow, Edmund.
› Edmunt Kaewerg - Viz Kaewerg, Edmunt.
› Eduard - Muž, který si najal Koniáše na vraždu nájemného zabijáka. (Až na dno, v knize Ostří oceli, 2004, str. 12)
› Egever - Zloděj, dle svého soudu byl nejlepší široko daleko. Jeho přání bylo žít v přepychu.
Poté co ukradl Baklymu magický artefakt Rudou hvězdu a následně jej bez patřičné magické kontroly vyjmul z ochranného pouzdra, ho artefakt zabil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 88, 89, 97,100, 102, 103)
› Echiron Ucbeg - Viz Ucbeg, Echiron.
› Elcik Zitt - Viz Zitt, Elcik.
› Elegán - Jeden z vyšších velitelů Kurganova gangu, Kurganův pobočník. Štíhlý hezoun s ulízanými vlasy. Jeho oblečení bylo čisté a mezi ostatními gangstery vypadal téměř jako elegán. (Bez slitování, 2003, str. 181 - 182, 243 - 248)
› Elen Steinerová z Bezenu - Viz Steinerová, Elen z Bezenu.
› Eleón - Hubený, nervózní chlapík. Měl dlouhé prsty, pravděpodobně chmaták. Vypadal, že se věčně bojí, hypochondr. Zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov, za peníze z výpravy si chtěl koupit léky na své nemoci. Byl zabit svými zhmotnělými představami – přízraky strachu – třetí den výpravy. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 357, 366)
› Elisa - Stárnoucí prostitutka v jedné hospodě v Ribenodu. Kdysi musela být mnohem hezčí, ale stále v ní zůstávalo něco, co ji odlišovalo od jejích mladších konkurentek - její tvář zatím nepřekrývala tlustá vrstva okoralosti, která po čase překryje, rozleptá jakékoliv já a změní život v přežívání. Seděla s Baklym u stolu v Ribenodu v hospodě. Její pasák ji zabil. Když to Bakly po návratu do Ribenodu zjistil, tak pasáka utopil v kádi s vodou. (Bez slitování, 2003, str. 7 - 9, 12 - 14, 354 - 355)
› Elisabeth - Neznámá pohledná rusovláska. Hledala Koniáše v Grinsku, kde ji zabili šipkou z kuše. Pracovala pro starého hraběte Daska. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 8, 10, 11, 42, 43, 105)
› Elop Boon - Viz Boon, Elop.
› Encyklopedie národů - Autorem encyklopedie je van Horten. V knize popsal všechny národy známého světa a jejich zvyky. Koniáš ji zmiňuje v souvislosti s rituálem dospělosti tanhotského Tlustého chlapce - Chladné mysli. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 210)
› Erb rodu Belfontů - Husí brk zkřížený s mečem v šarlatovém poli. (Bez slitování, 2003, str. 70)
› Erika - Tanečnice pracující v hostinci Veselá noha. Bydlela s kamarádkou pracující v hostinci Plné břicho, která byla den předtím zavražděna. Seznámila se s Koniášem, protože se bála, aby ji nezabil stejný vrah jako její kamarádku. Koniáš ji přesvědčil, aby preventivně odjela na pár dní k sestře a švagrovi na statek mimo město. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 344 – 346; 348)
› Esgan, Murimar - Šlechtic z rodu Baerynů. Propůjčil své barvy gladiátorovi Dagevilovi pro boj v aréně v Kletikonu. Propůjčil se k tomu, aby přinutil Baklyho pod pohrůžkou ublížení Zuzaně k účasti na bojích v aréně v Kletikonu. Oči měl vodnaté, plytké kaluže chlastu, který se každou chvíli přelije přes okraj. (Bakly – Návrat zabijáka 2005, str. 41, 72, 75 - 83, 85)
› Espriso Montevedi - Viz Montevedi, Espriso.
› Esprit Nood - Viz Nood, Esprit.
› Estalain - Suchý, nudný chlápek přes peníze, pracoval pro vévodu Daska. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 218)
› Evan, Grigor - Čaroděj ve službách velkovévody Varatchiho, vzhledem připomínal 20-ti letého vědy a a vzdělání milujícího muže z dobré rodiny, který si užívá své pohodlí a koníčky. Měl modré oči, oči někoho mnohem staršího, z jejichž pohledu mrazilo. Objevil zmínky o Rudé hvězdě ve starých textech, zorganizoval po Rudé hvězdě pátrání, ale agenti vévody Daska jej na poslední chvíli předběhli. Přes všechny schopnosti čaroděje to je rozmazlený a nafoukaný spratek. Při pátrání po Rudé hvězdě se spojil s Černými jezdci, kteří si za své služby vyžádali 2 duté magické jehlice umožňující rychlou destilaci vody z mrtvých či živých lidí. Není jisté, zda se z hlubiny Gutawské pouště vrátil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 84, 106, 127, 132, 186)
› Ebenový (černý) zabiják - Jeho jméno není známo, Koniáš si jej pro sebe jen takto pojmenoval. Mustardiho osobní strážce. Velmi schopný šermíř, miluje boj. Zachránil Koniáše před Roxanou, protože ho obdivoval jako skvělého šermíře, když byl zraněn a vyčerpán po boji s Mustardiho muži. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 283, 333)
› Eberhard Schwarten - Viz Schwarten, Eberhard.
› Eddon Gletov - Viz Gletov, Eddon.
› Edewen Outuvenzi - Viz Outuvenzi, Edewen.
› Edmund de Glow - Viz de Glow, Edmund.
› Edmunt Kaewerg - Viz Kaewerg, Edmunt.
› Eduard - Muž, který si najal Koniáše na vraždu nájemného zabijáka. (Až na dno, v knize Ostří oceli, 2004, str. 12)
› Egever - Zloděj, dle svého soudu byl nejlepší široko daleko. Jeho přání bylo žít v přepychu.
Poté co ukradl Baklymu magický artefakt Rudou hvězdu a následně jej bez patřičné magické kontroly vyjmul z ochranného pouzdra, ho artefakt zabil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 88, 89, 97,100, 102, 103)
› Echiron Ucbeg - Viz Ucbeg, Echiron.
› Elcik Zitt - Viz Zitt, Elcik.
› Elegán - Jeden z vyšších velitelů Kurganova gangu, Kurganův pobočník. Štíhlý hezoun s ulízanými vlasy. Jeho oblečení bylo čisté a mezi ostatními gangstery vypadal téměř jako elegán. (Bez slitování, 2003, str. 181 - 182, 243 - 248)
› Elen Steinerová z Bezenu - Viz Steinerová, Elen z Bezenu.
› Eleón - Hubený, nervózní chlapík. Měl dlouhé prsty, pravděpodobně chmaták. Vypadal, že se věčně bojí, hypochondr. Zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov, za peníze z výpravy si chtěl koupit léky na své nemoci. Byl zabit svými zhmotnělými představami – přízraky strachu – třetí den výpravy. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 357, 366)
› Elisa - Stárnoucí prostitutka v jedné hospodě v Ribenodu. Kdysi musela být mnohem hezčí, ale stále v ní zůstávalo něco, co ji odlišovalo od jejích mladších konkurentek - její tvář zatím nepřekrývala tlustá vrstva okoralosti, která po čase překryje, rozleptá jakékoliv já a změní život v přežívání. Seděla s Baklym u stolu v Ribenodu v hospodě. Její pasák ji zabil. Když to Bakly po návratu do Ribenodu zjistil, tak pasáka utopil v kádi s vodou. (Bez slitování, 2003, str. 7 - 9, 12 - 14, 354 - 355)
› Elisabeth - Neznámá pohledná rusovláska. Hledala Koniáše v Grinsku, kde ji zabili šipkou z kuše. Pracovala pro starého hraběte Daska. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 8, 10, 11, 42, 43, 105)
› Elop Boon - Viz Boon, Elop.
› Encyklopedie národů - Autorem encyklopedie je van Horten. V knize popsal všechny národy známého světa a jejich zvyky. Koniáš ji zmiňuje v souvislosti s rituálem dospělosti tanhotského Tlustého chlapce - Chladné mysli. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 210)
› Erb rodu Belfontů - Husí brk zkřížený s mečem v šarlatovém poli. (Bez slitování, 2003, str. 70)
› Erika - Tanečnice pracující v hostinci Veselá noha. Bydlela s kamarádkou pracující v hostinci Plné břicho, která byla den předtím zavražděna. Seznámila se s Koniášem, protože se bála, aby ji nezabil stejný vrah jako její kamarádku. Koniáš ji přesvědčil, aby preventivně odjela na pár dní k sestře a švagrovi na statek mimo město. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 344 – 346; 348)
› Esgan, Murimar - Šlechtic z rodu Baerynů. Propůjčil své barvy gladiátorovi Dagevilovi pro boj v aréně v Kletikonu. Propůjčil se k tomu, aby přinutil Baklyho pod pohrůžkou ublížení Zuzaně k účasti na bojích v aréně v Kletikonu. Oči měl vodnaté, plytké kaluže chlastu, který se každou chvíli přelije přes okraj. (Bakly – Návrat zabijáka 2005, str. 41, 72, 75 - 83, 85)
› Espriso Montevedi - Viz Montevedi, Espriso.
› Esprit Nood - Viz Nood, Esprit.
› Estalain - Suchý, nudný chlápek přes peníze, pracoval pro vévodu Daska. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 218)
› Evan, Grigor - Čaroděj ve službách velkovévody Varatchiho, vzhledem připomínal 20-ti letého vědy a a vzdělání milujícího muže z dobré rodiny, který si užívá své pohodlí a koníčky. Měl modré oči, oči někoho mnohem staršího, z jejichž pohledu mrazilo. Objevil zmínky o Rudé hvězdě ve starých textech, zorganizoval po Rudé hvězdě pátrání, ale agenti vévody Daska jej na poslední chvíli předběhli. Přes všechny schopnosti čaroděje to je rozmazlený a nafoukaný spratek. Při pátrání po Rudé hvězdě se spojil s Černými jezdci, kteří si za své služby vyžádali 2 duté magické jehlice umožňující rychlou destilaci vody z mrtvých či živých lidí. Není jisté, zda se z hlubiny Gutawské pouště vrátil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 84, 106, 127, 132, 186)
Skočit nahoru
› Fabrico Percus - Viz Percus, Fabrico.
› Fabul, Henry - Velitel pořádkových oddílů v Gletovském lénu ve Volné zóně. Bakly se o něm zmiňuje Kyliánu Ochinotovi (viz Ochinot, Kylián) v souvislosti s pátráním po zmizelých dívkách. (Bez slitování, 2003, str. 223, 288)
› Falaghir - Guvernér Damarkandu. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 253)
› Farneti, Ferdinand - Desperát, který přepadal karavany na jižním okraji Gutawské pouště, které směřovaly do Daského hrabství. Koharov Farnetiho zlikvidoval, aby dále neškodil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 90)
› Fartohův statek - Statek stojící samostatně kousek od města Gataru. Za ním jsou již jen kopce a lesy. Sídlil v něm čarodějnický spolek, který sloužil Desmondu Guzzimu (viz Guzzi, Desmond) jako návnada, na kterou se svedly všechny únosy dětí. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 72, 89)
› Fatdan - Nejvýše trvale osídlená osada na Smaragdové hoře, leží ve výšce okolo 5 000 metrů. Je zde 5 hostinců, 3 herny a nevěstinec, v kterém pro nedostatek ženského personálu pracují muži jemných tváří a vyholených nohou. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 201, 202)
› Fauntlet, Filip - Alias Rybář. Milenec Nikity Klaar (viz Klaar, Nikita). Ačkoliv to dlouho nevěděl, tak byl Jurnsův syn, syn hraběte Drexlera Belfonteho (viz Belfonte, Drexler). Našel v blízkosti Zvonového poloostrova pod vodou několik skladišť čarodějných klanů z období před Velkou válkou a podařilo se mu z nich dostat ven zbraně, které dále prodával. Tato jeho činnost znepokojila i crambijského císaře, který do Volné zóny poslal lorda Varatchiho.
Volnou zónu se Filipu Fauntletovi nepodařilo opustit tak úspěšně, jak si naplánoval, vinou toho, že mu šli po krku Kurganovci i lord Varatchi. Jakmile se s Nikitou dostal ke svému otci hraběti Drexlerovi Belfontemu, tak se jí pokusil zbavit - poslal za ní vraha. Nikita Klaar (viz Klaar, Nikita) již nosila jeho dítě. (Bez slitování, 2003, str. 83 - 85, 235, 235, 252 - 254, 259 - 260, 264, 268 - 275, 277, 323)
› Faynisch - Lehce obtloustlý mladík, pracoval pro velkovévodu Varatchiho, vynikal dokonalou vizuální a sluchovou pamětí, nepoužitelný pro jednání s lidmi. Spolu s Gasprem hledali vlastnosti a zákonitosti chování Lumbiho magického meče. Faynish potřeboval morální obezličku, aby se dokázal vyrovnat s nemorálními metodami použitými ke splnění přiděleného úkolu. Byl zabit Koniášem na nádvoří Lumbiho sídla, když šel zjistit jak dopadl Koniášův souboj s Lumbim. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 94, 265, 461, 462, 522)
› Fedor - Jeden z čarodějů Rumělkového klanu hledající spolu s Koniášem nouzové skladiště klanu Maaterenditů. Vlastnil ochočeného síťovce. Byl v Hnědé bažině zabit svým síťovcem, když tímto síťovcem, naučeným na Koniášův pach, chtěl Koniáše zabít. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 113, 372)
› Felix - Kamarád Rezky. Přišel ji vyzvednout, když odcházela ze Zlaté Magnólie. Felix pracoval jako kovářský pomocník, byl silný jako medvěd, rád se rval a kromě toho byl homosexuál. Občas si za Rezkou chodil do bordelu popovídat. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 233)
› Fenegar, Rizet - Hlavní podkoní Guzziů, jejich dlouhá paže pro špinavé záležitosti. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 88)
› Fenidong - Město a stát Obchodní ligy. Přístav na řece Varaná. Fenidong je město s největší koncentrací bank na východ od Crambijského císařství. Každý druhý občan města Fenidongu se živí machinacemi s penězi nebo zákony. Fenidongští bankéři půjčí po poskytnutí patřičných záruk na financování čehokoliv týkajícího se světa vně Obchodní ligy, na území Ligy však se však musí dodržovat zákony do puntíku, protože místní vojáci jsou nejlépe placení žoldnéři na světě a svou mzdu si zaslouží. Nebo se musí jet v tak velkém a špinavém podniku, aby se dokázal uplatit soudce, daňoví výběrčí a důstojníci pořádkových sil. V praxi to znamená, že se bez velkého nebezpečí může kdokoliv po setmění neozbrojeniprocházet po fenidongských čtvrtích, ale pokud se někdo náhodou připletete do cesty některému z místních obchodních žraloků, bude z něho ráno krmení pro rybičky, nebo pro psy. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 11)
› Fenidong, instituce - Univerzita s knihovnou. Městská matrika. Pozemkový úřad s Pozemkovými knihami. Obchodní soud. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 89, str. 369)
› Fenidong, městské čtvrti - Pásová čtvrť - Část vnitřního města. Bydlí v ní ti velmi zámožní, kteří sice ještě nejsou nejzámožnějšími, ale už jim chybí jen krůček. Čtvrť tvoří tři hlavní rovnoběžné ulice obklopující trojici trhových náměstí.
Motýlí čtvrť - čtvrtí prochází Motýlí třída, která vede k mostu přes řeku. Za řekou vlevo leží Lucernová čtvrť. Motýlí čtvrť je tvořena luxusními domy a bydlí v ní bohatí obchodníci.
Tkalcovská čtvrť - Je tvořena úzkými uličkami.
Lucernová čtvrť - Od Motýlí čtvrti je oddělena řekou a spojuje je most. (Na ostřích čepelí, 2001, str.32, str.59, str.87, str.90)
› Fenidongská knihovna - Fenidongská knihovna patří Fenidongské univerzitě, ale přístup do ní je veřejný. Návštěvníci zde nemají přístup přímo ke knihám, ale pouze ke katalogům s názvy děl, jmény autorů a stručnými abstrakty. Požadovanou knihu jim poté přinese knihovník. (Na ostřích čepelí, 2001, str.89 - 90)
› Fenidongský říční přístav - Fenidongský říční přístav je místem, kde cizinec snadno zabloudí. Tvoří jej spleť úzkých uliček vedoucích zdánlivě odnikud nikam, namačkaná dřevěná skladiště tyčící se často až do výše tří pater, provizorní, rychle budované a ještě rychleji bourané přístřešky pro méně choulostivé zboží, bludiště kanálů neustále zaplněných nákladními pramicemi pendlujícími mezi pevninou a loděmi na kotvě. Řeka Varaná má většinou členité, bahnité břehy a existuje jen málo míst, kde se dá vybudovat přístav pro plachetnice vyplouvající na moře. Nájemné je zde extrémně drahé a místem se šetří na každém kroku. Koniáš v něm založil požár, aby odvedl pozornost od nakládání kradeného obilí na Gualáru. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 310)
› Ferdinand Farneti - Viz Farneti, Ferdinand.
› Ferovci - Gang operující na území Gletovského léna ve Volné zóně. Kurganův gang gang se s Ferovci střetl na Kaalské rejdě, která je hraničním bodem Belfontského a Gletovského léna. (Bez slitování, 2003, str. 162)
› Ferusi, Hani - Vůdce ninjovského klanu Godetů. Zestárl a zpohodlněl, ale své lidi měl zorganizované dobře. Své slabosti se nesnažil skrýt. Stále chodil ostříhaný na ježka, ale vlasy, které mu ještě zbyly, měly barvu studeného popela. Kdysi ostrou bradu rámoval rodící se podbradek. Volná halena přepásaná hedvábnou šerpou nedokázala zakrýt rostoucí břicho. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 22 - 26, 57 - 66)
› FewGhaka - Řeka s vodou charakteristicky zbarvenou bahnem do žluta. Tvoří jižní přirozenou hranici impéria. Za ní se rozkládá neproniknutelná džungle obydlená primitivními divokými kmeny pralesních kočovných zemědělců i lovců lebek. FewGhaka kopíruje hranici v zhruba západovýchodním směru a o sto kilometrů západněji se do ní vlévá další velká řeka přitékající z džungle – LowGhaka. Řeka byla v místě přechodu de Glowovy armády široká dobrých 100 metrů a proud řeky „uháněl tempem klusajícího koně“. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 28, 32 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 28, 32)
› FewGhaka - zaniklá civilizace za řekou FewGhakou - Podle nejstarších písemných záznamů obývala kdysi území na jih od řeky FewGhaky a LowGhaky stará a vyspělá civilizace. Celý jejich stát byl jediným prosperujícím městem - parkem a uprostřed něj stála největší pyramida, jakou kdy lidé postavili. Říše se rozpadla na množství malých státečků. Po čase rozpínající se Crambijská říše zatlačila tuto starou civilizaci zpět do centra původní říše, kde se mezitím ujala vlády džungle. Ještě žijí poslední nositelé vzdělanosti tohoto národa, kteří vědí, že pokud se nesjednotí a nevybojují si lepší místo na slunci, brzy vyhynou či budou vyhubeni ... nebo klesnou na úroveň zvířat v pralese. Jedním z posledních nositelů vzdělanosti je Kyrizma. Tento národ je dnes roztříštěn ve velké množství kmenů a sjednotit je dnes je téměř nemožné. Proto byla rozšířena legenda o muži, který vystoupí na vrchol pyramidy a stane se strůjcem osudu celého národa. (Cherchez la Femme v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 61, 85)
› Filip Fauntlet - Viz Fauntlet, Filip.
› Finn, Leni - Kamarádka Juany Huspitzové (viz Huspitzová, Juana) z bohatší rodiny. Chodili spolu do Malininých lázní. Měla úzkou uhrovitou tvář, zlé vypočítavé a studené oči a kostnatá kolena. (Bez slitování, 2003, str. 138, 177 - 179)
› Flaubert - Historik, napsal knihu Historie kněžských řádů. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 105)
› Flem, Row - Farmář střední velikosti, vdovec, měl dceru Joan, která byla zamilovaná do Bokeliho. Přes sezónu zaměstnával Flem sedm honáků. Poskytl Koniášovi azyl a umožnil mu uzdravit se poté co se Koniáš zřítil z hřebene Sněhových hor. Specializoval se na dobytkářství a chov koní. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 222 - 223, 226, 238 - 240, 266 - 268)
› Flity - Muž z Gudsbirgovy jednotky, zemřel v podzemí Maaterenditské báze po překročení linie magického zámku chránícího uzamčené skladiště druhého řádu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 451)
› Floránská kazajka - Šije se z buvolí kůže protkávané ocelovými drátky, je lehčí než drátěná košile. Nejlepší kusy poskytují stejně dobrou ochranu. Pokud je buvolí kůže zpracována ohněm, tak je odolná i proti šípům. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 331)
› Floren - Námořník na lodi Nahatá kráska. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 338)
› Fram - Člen osobní stráže barona Coverflyho, Hooveryho parťák. Je o hlavu a půl menší než Hoovery, rychlý, obratný a přesný se zacházením s jakoukoliv zbraní. Není jisté, zda se z hlubiny Gutawské pouště vrátil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 84, 186)
› Frateau - Vypálená oáza na jihovýchodě Gutawské pouště. Z této oázy pocházel chlapec, který s Baklym přešel skrz hlubinu Gutawské pouště. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 193)
› Frederick Bonsetti - Viz Bonsetti, Frederick.
› Freš - Rychlá a nenápadná tulačka a zlodějka z Krachtiburgu. Věk cca 13 let, neumí číst. Okradla Koniáše a při opakovaném pokusu jej znovu okrást, ji Koniáš chytil a koupil jí jídlo. Při dalším opakovaném pokusu okrást Koniáše si ho Freš spletla s Lumbim, který ji chytil a odvedl si ji jako kuchařku na rodové sídlo. Poté, co ji Koniáš náhodou vysvobodil, dovedla ho do kvadrupu k Liamě, aby mu Liama pomohla najít ztracenou paměť zapříčiněnou otravou Dwicherovým preparátem. Freš uprchla z Krachtiburgu spolu s Liamou a jejími lidmi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 253, 362, 524, 537)
› Fridrich Guiny ml. - Viz Guiny, Fridrich ml.
› Fridrich Kuhuman - Viz Kuhuman, Fridrich.
› Friiský šátek - Friiské šátky jsou ceněné, protože jsou tenoučké, současně však tak hustě tkané z nejjemnějšího hedvábí, že je vítr neprofoukne, a uvázané kolem krku udělají dobrou službu. Friiský šátek, který Koniáš koupil Kristýně byl nádherně zdobený nesymetrickými ornamenty složenými z temně zelených listů hroznového vína na hnědočerveném podkladu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 88 - 89)
› Fromei - Novic v Arghotském řádu. Koniáš ho zabil v Arghotské citadele když pátral po léku na šarlatový mor. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 109)
› Fabul, Henry - Velitel pořádkových oddílů v Gletovském lénu ve Volné zóně. Bakly se o něm zmiňuje Kyliánu Ochinotovi (viz Ochinot, Kylián) v souvislosti s pátráním po zmizelých dívkách. (Bez slitování, 2003, str. 223, 288)
› Falaghir - Guvernér Damarkandu. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 253)
› Farneti, Ferdinand - Desperát, který přepadal karavany na jižním okraji Gutawské pouště, které směřovaly do Daského hrabství. Koharov Farnetiho zlikvidoval, aby dále neškodil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 90)
› Fartohův statek - Statek stojící samostatně kousek od města Gataru. Za ním jsou již jen kopce a lesy. Sídlil v něm čarodějnický spolek, který sloužil Desmondu Guzzimu (viz Guzzi, Desmond) jako návnada, na kterou se svedly všechny únosy dětí. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 72, 89)
› Fatdan - Nejvýše trvale osídlená osada na Smaragdové hoře, leží ve výšce okolo 5 000 metrů. Je zde 5 hostinců, 3 herny a nevěstinec, v kterém pro nedostatek ženského personálu pracují muži jemných tváří a vyholených nohou. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 201, 202)
› Fauntlet, Filip - Alias Rybář. Milenec Nikity Klaar (viz Klaar, Nikita). Ačkoliv to dlouho nevěděl, tak byl Jurnsův syn, syn hraběte Drexlera Belfonteho (viz Belfonte, Drexler). Našel v blízkosti Zvonového poloostrova pod vodou několik skladišť čarodějných klanů z období před Velkou válkou a podařilo se mu z nich dostat ven zbraně, které dále prodával. Tato jeho činnost znepokojila i crambijského císaře, který do Volné zóny poslal lorda Varatchiho.
Volnou zónu se Filipu Fauntletovi nepodařilo opustit tak úspěšně, jak si naplánoval, vinou toho, že mu šli po krku Kurganovci i lord Varatchi. Jakmile se s Nikitou dostal ke svému otci hraběti Drexlerovi Belfontemu, tak se jí pokusil zbavit - poslal za ní vraha. Nikita Klaar (viz Klaar, Nikita) již nosila jeho dítě. (Bez slitování, 2003, str. 83 - 85, 235, 235, 252 - 254, 259 - 260, 264, 268 - 275, 277, 323)
› Faynisch - Lehce obtloustlý mladík, pracoval pro velkovévodu Varatchiho, vynikal dokonalou vizuální a sluchovou pamětí, nepoužitelný pro jednání s lidmi. Spolu s Gasprem hledali vlastnosti a zákonitosti chování Lumbiho magického meče. Faynish potřeboval morální obezličku, aby se dokázal vyrovnat s nemorálními metodami použitými ke splnění přiděleného úkolu. Byl zabit Koniášem na nádvoří Lumbiho sídla, když šel zjistit jak dopadl Koniášův souboj s Lumbim. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 94, 265, 461, 462, 522)
› Fedor - Jeden z čarodějů Rumělkového klanu hledající spolu s Koniášem nouzové skladiště klanu Maaterenditů. Vlastnil ochočeného síťovce. Byl v Hnědé bažině zabit svým síťovcem, když tímto síťovcem, naučeným na Koniášův pach, chtěl Koniáše zabít. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 113, 372)
› Felix - Kamarád Rezky. Přišel ji vyzvednout, když odcházela ze Zlaté Magnólie. Felix pracoval jako kovářský pomocník, byl silný jako medvěd, rád se rval a kromě toho byl homosexuál. Občas si za Rezkou chodil do bordelu popovídat. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 233)
› Fenegar, Rizet - Hlavní podkoní Guzziů, jejich dlouhá paže pro špinavé záležitosti. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 88)
› Fenidong - Město a stát Obchodní ligy. Přístav na řece Varaná. Fenidong je město s největší koncentrací bank na východ od Crambijského císařství. Každý druhý občan města Fenidongu se živí machinacemi s penězi nebo zákony. Fenidongští bankéři půjčí po poskytnutí patřičných záruk na financování čehokoliv týkajícího se světa vně Obchodní ligy, na území Ligy však se však musí dodržovat zákony do puntíku, protože místní vojáci jsou nejlépe placení žoldnéři na světě a svou mzdu si zaslouží. Nebo se musí jet v tak velkém a špinavém podniku, aby se dokázal uplatit soudce, daňoví výběrčí a důstojníci pořádkových sil. V praxi to znamená, že se bez velkého nebezpečí může kdokoliv po setmění neozbrojeniprocházet po fenidongských čtvrtích, ale pokud se někdo náhodou připletete do cesty některému z místních obchodních žraloků, bude z něho ráno krmení pro rybičky, nebo pro psy. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 11)
› Fenidong, instituce - Univerzita s knihovnou. Městská matrika. Pozemkový úřad s Pozemkovými knihami. Obchodní soud. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 89, str. 369)
› Fenidong, městské čtvrti - Pásová čtvrť - Část vnitřního města. Bydlí v ní ti velmi zámožní, kteří sice ještě nejsou nejzámožnějšími, ale už jim chybí jen krůček. Čtvrť tvoří tři hlavní rovnoběžné ulice obklopující trojici trhových náměstí.
Motýlí čtvrť - čtvrtí prochází Motýlí třída, která vede k mostu přes řeku. Za řekou vlevo leží Lucernová čtvrť. Motýlí čtvrť je tvořena luxusními domy a bydlí v ní bohatí obchodníci.
Tkalcovská čtvrť - Je tvořena úzkými uličkami.
Lucernová čtvrť - Od Motýlí čtvrti je oddělena řekou a spojuje je most. (Na ostřích čepelí, 2001, str.32, str.59, str.87, str.90)
› Fenidongská knihovna - Fenidongská knihovna patří Fenidongské univerzitě, ale přístup do ní je veřejný. Návštěvníci zde nemají přístup přímo ke knihám, ale pouze ke katalogům s názvy děl, jmény autorů a stručnými abstrakty. Požadovanou knihu jim poté přinese knihovník. (Na ostřích čepelí, 2001, str.89 - 90)
› Fenidongský říční přístav - Fenidongský říční přístav je místem, kde cizinec snadno zabloudí. Tvoří jej spleť úzkých uliček vedoucích zdánlivě odnikud nikam, namačkaná dřevěná skladiště tyčící se často až do výše tří pater, provizorní, rychle budované a ještě rychleji bourané přístřešky pro méně choulostivé zboží, bludiště kanálů neustále zaplněných nákladními pramicemi pendlujícími mezi pevninou a loděmi na kotvě. Řeka Varaná má většinou členité, bahnité břehy a existuje jen málo míst, kde se dá vybudovat přístav pro plachetnice vyplouvající na moře. Nájemné je zde extrémně drahé a místem se šetří na každém kroku. Koniáš v něm založil požár, aby odvedl pozornost od nakládání kradeného obilí na Gualáru. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 310)
› Ferdinand Farneti - Viz Farneti, Ferdinand.
› Ferovci - Gang operující na území Gletovského léna ve Volné zóně. Kurganův gang gang se s Ferovci střetl na Kaalské rejdě, která je hraničním bodem Belfontského a Gletovského léna. (Bez slitování, 2003, str. 162)
› Ferusi, Hani - Vůdce ninjovského klanu Godetů. Zestárl a zpohodlněl, ale své lidi měl zorganizované dobře. Své slabosti se nesnažil skrýt. Stále chodil ostříhaný na ježka, ale vlasy, které mu ještě zbyly, měly barvu studeného popela. Kdysi ostrou bradu rámoval rodící se podbradek. Volná halena přepásaná hedvábnou šerpou nedokázala zakrýt rostoucí břicho. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 22 - 26, 57 - 66)
› FewGhaka - Řeka s vodou charakteristicky zbarvenou bahnem do žluta. Tvoří jižní přirozenou hranici impéria. Za ní se rozkládá neproniknutelná džungle obydlená primitivními divokými kmeny pralesních kočovných zemědělců i lovců lebek. FewGhaka kopíruje hranici v zhruba západovýchodním směru a o sto kilometrů západněji se do ní vlévá další velká řeka přitékající z džungle – LowGhaka. Řeka byla v místě přechodu de Glowovy armády široká dobrých 100 metrů a proud řeky „uháněl tempem klusajícího koně“. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 28, 32 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 28, 32)
› FewGhaka - zaniklá civilizace za řekou FewGhakou - Podle nejstarších písemných záznamů obývala kdysi území na jih od řeky FewGhaky a LowGhaky stará a vyspělá civilizace. Celý jejich stát byl jediným prosperujícím městem - parkem a uprostřed něj stála největší pyramida, jakou kdy lidé postavili. Říše se rozpadla na množství malých státečků. Po čase rozpínající se Crambijská říše zatlačila tuto starou civilizaci zpět do centra původní říše, kde se mezitím ujala vlády džungle. Ještě žijí poslední nositelé vzdělanosti tohoto národa, kteří vědí, že pokud se nesjednotí a nevybojují si lepší místo na slunci, brzy vyhynou či budou vyhubeni ... nebo klesnou na úroveň zvířat v pralese. Jedním z posledních nositelů vzdělanosti je Kyrizma. Tento národ je dnes roztříštěn ve velké množství kmenů a sjednotit je dnes je téměř nemožné. Proto byla rozšířena legenda o muži, který vystoupí na vrchol pyramidy a stane se strůjcem osudu celého národa. (Cherchez la Femme v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 61, 85)
› Filip Fauntlet - Viz Fauntlet, Filip.
› Finn, Leni - Kamarádka Juany Huspitzové (viz Huspitzová, Juana) z bohatší rodiny. Chodili spolu do Malininých lázní. Měla úzkou uhrovitou tvář, zlé vypočítavé a studené oči a kostnatá kolena. (Bez slitování, 2003, str. 138, 177 - 179)
› Flaubert - Historik, napsal knihu Historie kněžských řádů. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 105)
› Flem, Row - Farmář střední velikosti, vdovec, měl dceru Joan, která byla zamilovaná do Bokeliho. Přes sezónu zaměstnával Flem sedm honáků. Poskytl Koniášovi azyl a umožnil mu uzdravit se poté co se Koniáš zřítil z hřebene Sněhových hor. Specializoval se na dobytkářství a chov koní. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 222 - 223, 226, 238 - 240, 266 - 268)
› Flity - Muž z Gudsbirgovy jednotky, zemřel v podzemí Maaterenditské báze po překročení linie magického zámku chránícího uzamčené skladiště druhého řádu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 451)
› Floránská kazajka - Šije se z buvolí kůže protkávané ocelovými drátky, je lehčí než drátěná košile. Nejlepší kusy poskytují stejně dobrou ochranu. Pokud je buvolí kůže zpracována ohněm, tak je odolná i proti šípům. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 331)
› Floren - Námořník na lodi Nahatá kráska. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 338)
› Fram - Člen osobní stráže barona Coverflyho, Hooveryho parťák. Je o hlavu a půl menší než Hoovery, rychlý, obratný a přesný se zacházením s jakoukoliv zbraní. Není jisté, zda se z hlubiny Gutawské pouště vrátil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 84, 186)
› Frateau - Vypálená oáza na jihovýchodě Gutawské pouště. Z této oázy pocházel chlapec, který s Baklym přešel skrz hlubinu Gutawské pouště. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 193)
› Frederick Bonsetti - Viz Bonsetti, Frederick.
› Freš - Rychlá a nenápadná tulačka a zlodějka z Krachtiburgu. Věk cca 13 let, neumí číst. Okradla Koniáše a při opakovaném pokusu jej znovu okrást, ji Koniáš chytil a koupil jí jídlo. Při dalším opakovaném pokusu okrást Koniáše si ho Freš spletla s Lumbim, který ji chytil a odvedl si ji jako kuchařku na rodové sídlo. Poté, co ji Koniáš náhodou vysvobodil, dovedla ho do kvadrupu k Liamě, aby mu Liama pomohla najít ztracenou paměť zapříčiněnou otravou Dwicherovým preparátem. Freš uprchla z Krachtiburgu spolu s Liamou a jejími lidmi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 253, 362, 524, 537)
› Fridrich Guiny ml. - Viz Guiny, Fridrich ml.
› Fridrich Kuhuman - Viz Kuhuman, Fridrich.
› Friiský šátek - Friiské šátky jsou ceněné, protože jsou tenoučké, současně však tak hustě tkané z nejjemnějšího hedvábí, že je vítr neprofoukne, a uvázané kolem krku udělají dobrou službu. Friiský šátek, který Koniáš koupil Kristýně byl nádherně zdobený nesymetrickými ornamenty složenými z temně zelených listů hroznového vína na hnědočerveném podkladu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 88 - 89)
› Fromei - Novic v Arghotském řádu. Koniáš ho zabil v Arghotské citadele když pátral po léku na šarlatový mor. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 109)
Skočit nahoru
› Gadet - Farmář, manžel Kláry, otec Viki. Jejich farma leží nedaleko městečka Krunbachu. Je manuálně velmi šikovný a fyzicky velmi obratný. Živí se jako truhlář. Nerad se zapojuje do společenského ruchu, je to klidný a tichý člověk. Klára se bojí, okamžiku, kdy bude konfrontován s násilím. Nechce se bavit o své minulosti a chce na ni zapomenout. V době, kdy se odehrává povídka Muž a žena, jsou již 4 roky manželé.
Sám zlikvidoval bandu rabérů (nosatec, zaječí pysk, holohlavec a břichatec), která přepadla jejich farmu a chtěli od nich poplatek „za ochranu“. Po boji se zbytečně bál, že od něho Klára s dcerou uteče, protože zjistila, čím byl dřív – nájemným vrahem. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 228 - 229, 231, 234 - 239)
› Gadon, Roland, kapitán - Zplnomocněný zástupce rejdaře Hatova v karavaně. Aby byly při zakládání kolonie dodrženy všechny zákony a náležitosti, musí být při zakládání kolonie přímo na místě přítomni zplnomocnění zástupci vzájemně uznaní všemi společníky. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 229)
› Gadrižská oáza - Oáza v Železném údolí. Byli tam odvedeny Geininy děti poté, co padly do rukou Eddona Gletova. V Gadrižské oáze měl být žoldákům vyplacen podle dohody zbytek odměny. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 338, 345 - 346)
› Gadus, Kremmer - Vlastní velkou síť nevěstinců na západním pobřeží kontinentu. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 282)
› Galliarda - Viz heslo Gavota, galliarda.
› Galop (1) - Království podřízené Crambijskému impériu. Hlavním městem království je stejnojmenné město Galop. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 213)
› Galop (2) - Hlavní město Galopského království. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 213)
› Garn - Velitel stopařského oddílu z Debusiho jednotky. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 606)
› Garota - Ocelová struna zakončená dvěma krátkými válečky na držení. Škrtící zbraň. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 35)
› Garota z vydělané rejnočí kůže - Povrch struny je zvláštní na dotyk drsný, struna se do tkáně zařezává jako malé čepelky, rána po garotě dlouho krvácí, což je možná přirozená vlastnost rejnočí kůže. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 21)
› Gart - Jeden z dvojice mužů ze speciálního oddílu Jeho veličenstva (z elitní císařovy jednotky), kteří se pokusili unést Liamu. Únos byl zmařen a Gart byl zabit Lasičkou. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 472)
› Gasged, kapitán - Důstojník jezdeckého elitního oddílu veteránů imperiální armády. Uhořel v Jakkabardi, když Roxana zapálila nevěstinec a od něho lehlo popelem v počínající písečné bouři celé městečko. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 306, 332)
› Gaspru - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Specialista na přerážecí techniky a boj holýma rukama. Spolu s Faynischem zkoumali vlastnosti a zákonitosti chování Lumbiho magického meče. Pravděpodobně byl zabit Koniášem v Hnědé bažině - viz str. 616 románu Koniáš - Vlk samotář, kde je podle našeho názoru místo Gasprua chybně uveden Kuzbos. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 95, 161, 461, 616)
› Gaston, Henrik - Muž ve věku mezi dvaceti až pětadvaceti lety, střední postavy, dobře stavěný. Kapitán jedné z menších lodí obchodníka Shipa Dejeva (viz Dejev, Ship). Od samého počátku Echironovi (viz Ucbeg, Echiron) nedůvěřoval. Miluje Valerii Dejevovou (viz Dejevová, Valerie). (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 350, 351, 372)
› Gat, kapitán - Velitel jednotky císařských speciálních oddílů, která dostala za úkol eskortovat do Rachwondu/Rachwondy všechny lidi zajaté ve vesnici poblíž Zeleného sedla. Ve skupině zajatých byl magicky nadaný jedinec - Tomáš se svým děděčkem Andreasem Papogym (viz Papogy, Andreas) a také Zuzana, která Tomáše také hledala. Zahynul v závěrečné bitce. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 8 - 9, 19 - 22, 116 - 117, 121)
› Gatar - Jméno hlavního města Gatarského království. Známe Parscanyho náměstí (str.16), Příčnou ulici (str.16), Třešňovou ulici (str. 25), hlavní promenádu s náměstími na obou koncích (str. 57 - 59, 61), severní čtvrť (str. 72) a severní ulici (str. 72). Na severovýchod od města Gataru se nachází další velké město Gatarského království. Obě města jsou spojena stezkou pro pěší, která není sjízdná pro koně a vozy (str. 68). (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006)
› Gatar, Gatarské království - Původně samostatné království, které bylo padesát devět let před návštěvou Koniáše napadeno Crambijským impériem a bylo připojeno k impériu jako přidružené království. Země je velmi členitá. Gatarská šlechta je velmi hrdá a má velmi dlouhé rodokmeny. Viz heslo Takyosson, Orlando. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 15, 20, 30)
› Gaunská brána - Odjel tudy Osman z Grinsku, když ho pronásledoval Koniáš. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 33)
› Gaust, doktor - Humanista, kreslíř, botanik, velmi dobrý lékař. Byl lékařem v sebevražedné de Glowově výpravě za řeku FewGhaku. Zachránil Koniášovi život po bičování, tím že se o něj staral. Odplul po LowGhace na voru spolu se zraněnými. Na cestě ven z džungle zahynul. Koniáš několik let poté zařídil knižní vydání zápisků doktora Gausta z výpravy. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 34, 37, 47 50 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 29 - 30, 32 - 37, 40, 48, 56 - 57), (Koniáš – Vlk samotář, 2008, str. 61 - 62)
› Gavota, galliarda - Staromódní tance. V Gataru ještě nepřišly do módy párové tance. Společensky akceptovatelný dotyk při tanci je pouze dlaněmi s patřičným odstupem. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 42 - 43)
› Gavril - Muž, se kterým byl Koniáš v páru v průzkumném oddílu de Glowovy armády. Zemřel na počátku výpravy poštípán jedovatým hmyzem. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 34)
› Gavril - Voják najmutý Holmegorem, zápasil s Baklym o 2 zlatky v hospodě ve městečku Díra, ovládal způsob boje uzamykající pěst v kostěnou palici. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 36 – 38)
› Gavrilská soutěska - Leží na cestě do Hutské oázy, v nejužším místě je tak úzká, že mezi stěnami projede vůz a okolo se neprotáhne ani pěšák. Kaňon je hodně hluboký, skaliska se tyčí tak vysoko, že zakryjí slunce a převážnou část oblohy a dokonce zeslábne i všudypřítomný žár. Je min. 1,5 rasgu vzdálená od kraje Gutawské pouště. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 115, 116)
› Gedrog - Žoldnéřský agent ve Fenidongu. Pomohl Arturu Dunovi sehrát komplot s Ledem Kowalskim díky němuž Led Kowalski najal Artura Duna i s jeho jednotkou do služeb karavany. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 162 - 165)
› Gedžucké hory - Sousedí s Crambijským impériem. Žijí v nich divoké kmeny, které v minulosti ohrožovaly území Crambijského impéria, mimo jiné i město Gytun. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 45)
› Gein - Celým jménem Geneunere (str. 314). Spolu s manželem zúrodnila oázu v Železném údolí v Gutawské poušti. Její manžel byl zabit při přepadení oázy crambijskými žoldáky. Měli spolu čtyři děti, tři dcery - Elišku (str. 331), Hedviku (str. 363) a Mariku (str. 366) a nejmladšího syna Erika (str. 359). Marika zahynula při osvobozování ze zajetí v Karakoomu. Ostatní děti byli zachráněny. Gein se s nimi a ještě s dalšími dvěma zachráněnými chlapci (str. 359 - 361) ve věku deset, jedenáct let vrátila zpět na svoji farmu. Mívá tušení - sen za bílého dne. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008)
› Gejzírové hory - Tektonicky aktivní hory uprostřed Gutawské pouště, bylo zde plno sopouchů, gejzírů nepoživatelné vody, lávových jezírek a velkých či malých sopek. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 188)
› Geografie císařství - Geografie císařství od Veeta. Kniha se věnuje geografii Crambijského císařství. (Bez slitování, 2003, str. 64)
› Getzer - Příslušník lidu z kvadrupů, starší muž, přišel o syna a snachu a sám vychovával jejich tři děti. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 393)
› Gévi, mladší - Vlastnil klenot Jitřní koruna, v které se vdávala podle pověsti první imperiální císařovna. Dle Baklyho, v době kdy se odehrávala povídka Pasák již mrtvý. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 9 – 10)
› Geweh Gutrek - Viz Gutrek, Geweh.
› Ghek - Vyhazovač v hospodě – obchodní stanici na úpatí Smaragdové hory. Rozložitý muž oblečený v kazajce pobité kovovými destičkami, bratr nebo bratranec Chucka. Vlastní spolu s Chuckem obchodní značku C&G. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 188, 189, 191)
› Gilbert - Šéf Arwiliho lidí pro špinavou práci, kteří sídlili v Klepníkově domě v Kletikonu. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 106)
› Giordano Kamulagi - Viz Kamulagi, Giordano.
› Gitberg - Spisovatel, napsal knihu Velká kniha přírodních kuriozit. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 124)
› Giwui Maken - Viz Maken, Giwui.
› Glaven - Starší jednoho z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 540)
› Glavitz, Hugo - Malý obchodník s obilím. Menší rtuťovitý chlapík, který se nesnažil nikoho oslnit svými znalostmi, ale na první pohled se vyznal. Koniáš na něj dostal od ostatních obilnářů dobré reference. Koniáš od něj koupil jeho zásoby obilí a uzavřel s ním smlouvu o zprostředkování dalšího nákupu. Zorganizoval dopravu obilí do Mitchova údolí a pomohl Koniášovi najít ve Fenidongském přístavu dobré skladiště. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 171 - 172)
› Gletov, Eddon - Syna hraběte Gletova. S jednotkou vlastních vojáků přepadl Geininu farmu. Ještě předtím vzal do zajetí Geininy děti, které byly na cestě do duamského vévodství. On i jeho jednotka podlehli Koniášovi. Zahynul ve sklepě Geininy farmy žízní. Vedl si zápisník formou válečně-politického deníku. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 320, 341, 351)
› Gletov, hrabě - Crambijský hrabě, angažoval se na straně crambijského císaře ve válce s vévodou z Duamu o kontrolu nad Železným údolím. Hrabě Gletov měl vlastní léno na Zvonovém poloostrově, které leželo na jih od Cevinu. Správcem gletovského léna byl kapitán Octadent. Velitelem pořádkových oddílů byl Henry Fabul. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 337 - 338), (Bez slitování, 2003, str. 103, 216)
› Glewan, Lobelin - Nejstarší syn a dědic velkovévody Glewana. Nesmírně otylý muž malého vzrůstu. Z vrahů, zlodějů a výtržníků si pár let cvičil oddíly oddané jen jemu. Nebyl úplně normální, byl fanouškem turnajových zápasů a již nebyl schopen ovládat své vražedné choutky. Jeho otec a císař vyslali Jubera, aby vše vyšetřil a těmto praktikám udělal přítrž. Koniáš ho uškrtil v Lobelinově soukromé aréně. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 152, 164, 168, 178, 182 - 183)
› Glewan, velkovévoda - Stojí v čele Glewanského velkovévodství. Člen patricijské imperiální rady. Otec Lobelina Glewana.(Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 152, 183)
› Gloswitz - Materiál, v Koniášově době zapomenutý, vypadající jako jemná hustá pletenina, v době Velké války se z tohoto materiálu vyráběly ty nejlepší zbroje. Zbroj chrání proti bodným zbraním, proti úderu tupou (bojové kladivo) nebo sečnou zbraní (meč) nechrání – tedy gloswitz neumí zadržet a ztlumit energii úderu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 158)
› Gluwin - Načerno pohřbíval mrtvé do moře. Bydlel v boudě v Hluché zátoce u Karpského mola. Pohřbil i Juanu Huspitzovou (viz Huspitzová, Juana), ale odmítl to přiznat. Bez slitování, 2003, str. 133, 219, 236 - 238)
› Goan, Kyzuruku - Jeden z nejlepších vekslerů ve Fenidongu. Bydlí v domě na Malém náměstí ve Fenidongu, vrata do domu jsou ve vysoké zdi opatřené nahoře řadou ocelových hrotů. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 32, 38, 58)
› Godetové - Ninjovský klan ve službách velkovévody Ricka Varatchiho (viz Varatchi, Rick). Vůdcem klanu je Hani Ferusi (viz Ferusi, Hani). (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 23)
› Gohem Urup - Viz Urup, Gohem.
› Gorila - Horská gorila je skutečný vládce Modrých hor, zvíře z přírodopisných legend, chodí po zadních, umí se napřímit, pověsti o strašlivé síle a rychlosti nepřehání. Naopak do oblasti báchorek patří jejich domnělá inteligence a další lidské vlastnosti jako znalost rozdělávání ohně a používání nástrojů. Žije v nejnepřístupnějších oblastech Modrých hor, v hlubokých údolích mezi horskými valy pokrytými věčným ledem. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 124 – 125)
› Gorovo - Vesnice přibližně tři dny cesty pěšky od Zeleného sedla směrem do nitra císařství. Oddíl kapitána Gata se zde měl sejít s plukovníkem Smutleym a s jeho specialisty. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 20)
› Gotského pluk - Pluk vévody Daska. Tato jednotka měla bránit průchodu císařských jednotek průsmykem v horách. V době kdy se odehrávala povídka Zabiják čarodějů, byli vojáci tohoto pluku otráveni a tím byl ponechán průsmyk bez vojenské ochrany. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 379)
› Gragi - Tulák z Krachtiburgu, ve věku asi 30 let a se vzhledem skutečného starce. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 253)
› Graham Kilw - Viz Kilw, Graham.
› Gratské doly - Těží se v nich železná ruda vhodná k výrobě zbraní. Nakupoval ji Bakly v Kletikonu. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 70)
› Gretan - Říční přístav na řece Varaná. Cesta lodí z Gretanu do Fenidongu trvá lodí proti proudu řeky deset dnů. Na straně 518 se píše: Silný jihovýchodní vítr nadouvá plachty... Z toho lze usuzovat, že Fenidong by měl být přibližně na sever až severozápad od Gretanu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 517 - 518)
› Grigor Evan - Viz Evan, Grigor.
› Grimmovy hory - Protínají nížiny států Obchodní ligy ze severovýchodu na jihozápad. Výběžek Modrých hor. Grimmovy hory jsou nejvyšší známé pohoří. Nikdo je nikdy nepřešel a dokonce ani netušíme, co se rozkládá na jejich druhé straně. Možná sahají až k východnímu oceánu. Už třetí jihovýchodní hřeben je pokryt věčným sněhem a za ním se tyčí ještě mnohem vyšší vrcholky. Jsou tam údolí, která se zdají průchozí, ale po desítkách kilometrů končí zahrazená strmými hřebeny nebo ještě hůře čely ledovců. Stačí, když vystoupíte trochu výš a i v červnu snadno umřete zimou. Grimmovy hory jsou nejnehostinnější známé místo. (Na ostřích čepelí, 2001, 418 - 419)
› Grinč - Kapitán, kormidelník, bocman a pašerák v jedné osobě. Plaví se na lodi jménem Nahatá kráska. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 336, 337)
› Grinsk - Malý kupecký městský stát na severu kontinentu - severně od Crambijského impéria a Gutawské pouště. Za svou nezávislost může děkovat hlavně Gutawské poušti. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 6), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 626)
› Griuvat - Největší obchodník se starožitnostmi na východním pobřeží. Vykupuje a uschovává knihy pro Koniáše. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 343)
› Griuvitz, baron - Důvěrník a prodloužená ruka krále. Spiknul se tajně s crambijským císařem a částí koniktonské šlechty proti svému králi. Místo království podřízeného crambijskému impériu chtěl z Koniktonu udělat guvernát. Jeho zrada se prozradila díky tomu, že někdo vykradl jeho osobní trezor, ve kterém měl uloženy listiny obsahující jeho dohodu s crambijským císařem a seznam všech spiklenců. Ukradené listiny se dostaly do rukou madam Lacherr a Tanečníka, kteří je doručili králi. Tanečník na příkaz krále barona Griuvitze sťal. (Osobní strážce v časopise Pevnost 9/2004, str. 45 - 51)
› Grook, lord - Chytrý a vynalézavý muž. Samozvanec, který dokázal vybudovat svoje vlastní panství - Vovenské svobodné panství. Jeho politická moc spočívala v malé, elitně vycvičené soukromé armádě. Lord Grook ovládal Kežský průsmyk a často za průchod Kežským průsmykem vybíral poplatky, i když na to neměl podle uzavřených dohod právo. Zavalitý muž vysoký 185 až 190 cm. Měl masivní hranatý obličej profesionálního rváče, svalnatý býčí krk a dosud nepošramocený velký nos. Okolo očí měl drobné jizvičky prozrazující, že absolvoval pár tvrdých pěstních soubojů. Měl černé arogantní oči. Jeho korouhev měla ve znaku stříbrnou ocelovou rukavici v šarlatovém poli. Lorda Grooka zabil Koniáš na úpatí Grimmových hor na území Ryžského hrabství, když přijel lord Grook se svojí armádou zničit karavanu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 70, 107, 379, 401)
› Grumut - Velmi bohatý obchodník ve městě Aganod, vzhledu tuctového chlápka s pěstěným knírkem a rukami plnými prstenů. Sběratel – mimo Jitřní koruny mu patřily klenoty v kterých se podle pověsti vdávala první imperiální císařovna. Bakly mu přinesl zlatý náhrdelník se smaragdy, jeden z klenotů v kterých se vdávala podle pověsti první imperiální císařovna.
Bakly jej zabil, když oslavoval s Hturim a ostatními přáteli obchodní úspěch – převzetí bývalého Johanova rajonu. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 8, 9, 28 - 29)
› Grutvice, řeka - Viz Hnědá bažina.
› Gtanovo pleso - Gtanovo pleso leží ve Vysokých horách nad vesnicí Karakinců. Karakinci z něj získávají vodu o kterou se nemusí dělit s Tenebiho kmenem. Pleso vzniklo díky hrázi, kterou postavili předkové Karakinců. Hráz je jednoduché zničit a je nutné ji každý rok opravovat. Předstíráním útoku na Gtanovo pleso odlákal Tenebiho kmen část Karakinců z jejich vesnice, aby mohl být proveden útok na vesnici. (Cizinec v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 151)
› Guagin, Jonatán - Mladík, se kterým Bakly secvičil choreografii své prohry v aréně. V poslední chvíli odstoupil, údajně pro zdravotní problémy, aby mohl být nahrazen Lumocem. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 5)
› Gualára - Jméno větší ze dvou lodí rejdaře Hatovu, které měly převést hlavní zásoby obilí a výstroj pro karavanu z Fenidongu do kolonie. Byla to typická kupecká koga s klenutými boky, aby se do ní vešlo co nejvíce nákladu. Velel jí Boukly. Bocmanem byl holohlavý Antony. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 311)
› Guberny, major - Major, velel oddílu stovky veteránů císařských speciálních oddílů. Se svojí jednotkou šel naproti oddílu kapitána Gata. Jeho jednotku napadl a rozprášil Bakly. Major Guberny došel až k oddílu kapitána Gata, aby jim oznámil zničení své jednotky. Plukovník Smutley jej usmrtil, aby neprozradil podrobnosti své porážky ostatním. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 20, 43, 87 - 88, 90)
› Gudsbirg, Jason - Kapitán jedné z jednotek Varatchiho soukromých jednotek pro zvláštní účely. Jednotka , které velel byla složena z 45 pěšáků a byla vyslána za účelem vystřídání skupiny ninjů, pátrající po Koniášovi a za účelem následného zajmutí nebo likvidace Koniáše. Koniáš v podzemí Maaterenditské báze v podstatě celou jednotku zlikvidoval, přežilo pouze 5 lidí vč. důstojníků. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 428, 526, 527)
› Guiny - Bankéř. Na začátku děje románu Na ostřích čepelí vlastnil největší banku ve Fenidongu, kontroloval obchod s obilím v polovině států Obchodní ligy. Malý tlusťoch s neúměrně vypouklým břichem. Společně s advokátem Tobiášem Masnerem, rejdařem Hatovu a guvernérem Valerem byli podílníky založení kolonie. Jeho banka byla výrazně oslabena runem na banku v rámci znemožnění dalšího financování výpravy, jejímž cílem bylo založení kolonie. Později byl zavražděn. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 16, 241 - 242)
› Guiny, Fridrich ml. - Syn bankéře Guinyho. Zastupoval bankéře Guinyho v karavaně. Aby byly při zakládání kolonie dodrženy všechny zákony a náležitosti, musí být při zakládání kolonie přímo na místě přítomni zplnomocnění zástupci vzájemně uznaní všemi společníky. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 229)
› Gusepi, Antonio - Obchodník s kořením a drogami z Damarkandu.V obchodu s drogami je „velkou rybou. Bydlel ve výstavní vile z bílého kamene uprostřed bujné zelené zahrady. Gusepi byl sběratel starých mečů. Olven ho nechal zabit na začátku Damarkandské drogové války. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 262 – 264)
› Guss - Jeden ze Stínů noci. Bakly jej zabil v mučírně Leermanova domu. (Bez slitování, 2003, str. 337, 342)
› Gutawská poušť - Bezútěšný kus země táhnoucí se od jednoho pobřeží ke druhému téměř přes celý světadíl. Na mapě vypadá jako velmi baňaté přesýpací hodiny. Podle kronikářů se před 100 lety velké duny nacházely pouze ve středu pouště. V nejužším místě ji protíná Železné údolí. Gutawská poušť omezuje rozpínavost Crambijského impéria.
Má v místě, kde se odehrává děj novely Hon za Rudou hvězdou šířku dobře 100 rasgů a nikdo ji nepřešel. Černé skály a rezavý štěrk, vyskytující se v okrajových částech pouště ustoupily v hlubině pouště rovné pláni, kde se pod popraškem nacházela bílá tvrdá hmota hořkoslané chuti – dno bývalého moře. Vzduch v hlubině je tak suchý a horký, že i pouhé dýchání bolí. Solná pláň v hlubině směrem do středu pouště přechází do nerovného terénu a skalisek, což bylo předhůří Gejzírových hor. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 304), (Špatná investice, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 369), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 6), (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 283), (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 105, 179, 188)
› Gutrek, Geweh - Bratr Margarity, utekl z domova před 3 lety. Jeho otec, lord Gutrek, na něj za útěk z domova zanevřel a zřekl se ho. Je o tři roky starší než jeho sestra Margarita. Je štíhlý s dlouhými blond vlasy a dobrý šermíř. Po odchodu z domova přijal jméno Tyrk. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 194, 201)
› Gutrek, lord - Jeden z nejvlivnějších Galopských šlechticů, zemřel 2,5 roku po tom, co utekl jeho syn Geweh z domova. Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 194)
› Gutrek, Margarita - Vysoká a štíhlá žena s dlouhýma nohama, její dlouhé rovné vlasy mají barvu bronzu nebo červeného zlata, má souměrnou tvář a na ženu výrazný nos. Hnědé oči má přímé, mírné, hřejivé a laskavé. Cokoliv co dělá, dělá naprosto upřímně a z celého srdce.
Po smrti svého otce se spolu s Roderickem vydala ke Smaragové hoře hledat svého bratra Geweha. Je dědičkou zemřelého lorda Gutreka. Je o tři roky mladší než její bratr Geweh. Najala Koniáše, aby pro ni na Smaragdové hoře po Gewehovi pátral. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 192 – 194, 195, 214)
› Gutrekové - Významný šlechtický rod v království Galop, mají sídlo ve městě Galop. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 194, 213)
› Guzzi, Desmond, hrabě - Gatarský hrabě, syn Hanuriho Guzziho (viz Guzzi, Hanuri). Poté co Orlando Takyosson (viz Takyosson, Orlando) zabil jeho otce v souboji, tak se Desmonda ujal a předal mu všechny své zkušenosti. Desmond Guzzi zorganizoval skupinu ninjů se kterými několik let prováděl únosy dětí bohatých rodin za účelem získání výkupného. Vylepšoval si tak své jinak ztrátové hospodaření. Soupeřil s markýzem Lawrencem Maurelim (viz Maureli, Lawrence) o přízeň baronesy Aefinely Ketenewen (viz Ketenewen, Aefinela). Koniáš jej zabil v souboji na Mečovém bálu v Gataru. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 31, 42, 58 - 59, 68 - 69, 81 - 83, 95 - 97)
› Guzzi, Hanuri - Otec Desmonda Guzziho. Byl to velmi silný a chytrý muž, uměl lidi získat na svou stranu. Spolu s Orlandem Takyossonem se svými jednotkami tři měsíce vzdorovali invazní armádě Crambijského impéria. Protože nevěřil v úspěch, tak za zády Orlanda Takyossona uzavřel s Crambijským císařem dohodu o smíru se kterou souhlasila i Gatarská šlechta. Podmínkou Crambijského císaře bylo vyvraždění rodiny Takyossonů, jediný Orlando Takyosson měl zůstat naživu, císař chtěl, aby sám spáchal sebevraždu. Když Orlando Takyosson o třicet let později zjistil, že zradu naplánoval jeho přítel, tak jej v souboji zabil. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 92 - 97)
› Gytham - Kouzelník žijící na ostrově poblíž Zvonového poloostrova v táboře Filipa Fauntleta (viz Fauntlet, Filip). Následkem poranění mozku v minulosti měl občasné, někdy hodně dlouhé výpadky. Pomohl Trilian naučit se bránit magickým útokům. Zranění mozku bylo důsledkem vražedného útoku jeho partnera Jurnse - viz Belfonte, Drexler. Gytham zahynul při pokusu otevřít truhlu, kterou vytáhl z moře Filip Fauntlet. (Bez slitování, 2003, str. 235 - 236, 259, 269, 276
› Gytun - Velké město v Crambijském impériu. V minulosti bylo ohroženo útokem kmenů z Gedžuckých hor. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 45)
Sám zlikvidoval bandu rabérů (nosatec, zaječí pysk, holohlavec a břichatec), která přepadla jejich farmu a chtěli od nich poplatek „za ochranu“. Po boji se zbytečně bál, že od něho Klára s dcerou uteče, protože zjistila, čím byl dřív – nájemným vrahem. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 228 - 229, 231, 234 - 239)
› Gadon, Roland, kapitán - Zplnomocněný zástupce rejdaře Hatova v karavaně. Aby byly při zakládání kolonie dodrženy všechny zákony a náležitosti, musí být při zakládání kolonie přímo na místě přítomni zplnomocnění zástupci vzájemně uznaní všemi společníky. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 229)
› Gadrižská oáza - Oáza v Železném údolí. Byli tam odvedeny Geininy děti poté, co padly do rukou Eddona Gletova. V Gadrižské oáze měl být žoldákům vyplacen podle dohody zbytek odměny. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 338, 345 - 346)
› Gadus, Kremmer - Vlastní velkou síť nevěstinců na západním pobřeží kontinentu. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 282)
› Galliarda - Viz heslo Gavota, galliarda.
› Galop (1) - Království podřízené Crambijskému impériu. Hlavním městem království je stejnojmenné město Galop. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 213)
› Galop (2) - Hlavní město Galopského království. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 213)
› Garn - Velitel stopařského oddílu z Debusiho jednotky. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 606)
› Garota - Ocelová struna zakončená dvěma krátkými válečky na držení. Škrtící zbraň. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 35)
› Garota z vydělané rejnočí kůže - Povrch struny je zvláštní na dotyk drsný, struna se do tkáně zařezává jako malé čepelky, rána po garotě dlouho krvácí, což je možná přirozená vlastnost rejnočí kůže. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 21)
› Gart - Jeden z dvojice mužů ze speciálního oddílu Jeho veličenstva (z elitní císařovy jednotky), kteří se pokusili unést Liamu. Únos byl zmařen a Gart byl zabit Lasičkou. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 472)
› Gasged, kapitán - Důstojník jezdeckého elitního oddílu veteránů imperiální armády. Uhořel v Jakkabardi, když Roxana zapálila nevěstinec a od něho lehlo popelem v počínající písečné bouři celé městečko. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 306, 332)
› Gaspru - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Specialista na přerážecí techniky a boj holýma rukama. Spolu s Faynischem zkoumali vlastnosti a zákonitosti chování Lumbiho magického meče. Pravděpodobně byl zabit Koniášem v Hnědé bažině - viz str. 616 románu Koniáš - Vlk samotář, kde je podle našeho názoru místo Gasprua chybně uveden Kuzbos. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 95, 161, 461, 616)
› Gaston, Henrik - Muž ve věku mezi dvaceti až pětadvaceti lety, střední postavy, dobře stavěný. Kapitán jedné z menších lodí obchodníka Shipa Dejeva (viz Dejev, Ship). Od samého počátku Echironovi (viz Ucbeg, Echiron) nedůvěřoval. Miluje Valerii Dejevovou (viz Dejevová, Valerie). (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 350, 351, 372)
› Gat, kapitán - Velitel jednotky císařských speciálních oddílů, která dostala za úkol eskortovat do Rachwondu/Rachwondy všechny lidi zajaté ve vesnici poblíž Zeleného sedla. Ve skupině zajatých byl magicky nadaný jedinec - Tomáš se svým děděčkem Andreasem Papogym (viz Papogy, Andreas) a také Zuzana, která Tomáše také hledala. Zahynul v závěrečné bitce. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 8 - 9, 19 - 22, 116 - 117, 121)
› Gatar - Jméno hlavního města Gatarského království. Známe Parscanyho náměstí (str.16), Příčnou ulici (str.16), Třešňovou ulici (str. 25), hlavní promenádu s náměstími na obou koncích (str. 57 - 59, 61), severní čtvrť (str. 72) a severní ulici (str. 72). Na severovýchod od města Gataru se nachází další velké město Gatarského království. Obě města jsou spojena stezkou pro pěší, která není sjízdná pro koně a vozy (str. 68). (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006)
› Gatar, Gatarské království - Původně samostatné království, které bylo padesát devět let před návštěvou Koniáše napadeno Crambijským impériem a bylo připojeno k impériu jako přidružené království. Země je velmi členitá. Gatarská šlechta je velmi hrdá a má velmi dlouhé rodokmeny. Viz heslo Takyosson, Orlando. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 15, 20, 30)
› Gaunská brána - Odjel tudy Osman z Grinsku, když ho pronásledoval Koniáš. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 33)
› Gaust, doktor - Humanista, kreslíř, botanik, velmi dobrý lékař. Byl lékařem v sebevražedné de Glowově výpravě za řeku FewGhaku. Zachránil Koniášovi život po bičování, tím že se o něj staral. Odplul po LowGhace na voru spolu se zraněnými. Na cestě ven z džungle zahynul. Koniáš několik let poté zařídil knižní vydání zápisků doktora Gausta z výpravy. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 34, 37, 47 50 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 29 - 30, 32 - 37, 40, 48, 56 - 57), (Koniáš – Vlk samotář, 2008, str. 61 - 62)
› Gavota, galliarda - Staromódní tance. V Gataru ještě nepřišly do módy párové tance. Společensky akceptovatelný dotyk při tanci je pouze dlaněmi s patřičným odstupem. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 42 - 43)
› Gavril - Muž, se kterým byl Koniáš v páru v průzkumném oddílu de Glowovy armády. Zemřel na počátku výpravy poštípán jedovatým hmyzem. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 34)
› Gavril - Voják najmutý Holmegorem, zápasil s Baklym o 2 zlatky v hospodě ve městečku Díra, ovládal způsob boje uzamykající pěst v kostěnou palici. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 36 – 38)
› Gavrilská soutěska - Leží na cestě do Hutské oázy, v nejužším místě je tak úzká, že mezi stěnami projede vůz a okolo se neprotáhne ani pěšák. Kaňon je hodně hluboký, skaliska se tyčí tak vysoko, že zakryjí slunce a převážnou část oblohy a dokonce zeslábne i všudypřítomný žár. Je min. 1,5 rasgu vzdálená od kraje Gutawské pouště. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 115, 116)
› Gedrog - Žoldnéřský agent ve Fenidongu. Pomohl Arturu Dunovi sehrát komplot s Ledem Kowalskim díky němuž Led Kowalski najal Artura Duna i s jeho jednotkou do služeb karavany. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 162 - 165)
› Gedžucké hory - Sousedí s Crambijským impériem. Žijí v nich divoké kmeny, které v minulosti ohrožovaly území Crambijského impéria, mimo jiné i město Gytun. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 45)
› Gein - Celým jménem Geneunere (str. 314). Spolu s manželem zúrodnila oázu v Železném údolí v Gutawské poušti. Její manžel byl zabit při přepadení oázy crambijskými žoldáky. Měli spolu čtyři děti, tři dcery - Elišku (str. 331), Hedviku (str. 363) a Mariku (str. 366) a nejmladšího syna Erika (str. 359). Marika zahynula při osvobozování ze zajetí v Karakoomu. Ostatní děti byli zachráněny. Gein se s nimi a ještě s dalšími dvěma zachráněnými chlapci (str. 359 - 361) ve věku deset, jedenáct let vrátila zpět na svoji farmu. Mívá tušení - sen za bílého dne. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008)
› Gejzírové hory - Tektonicky aktivní hory uprostřed Gutawské pouště, bylo zde plno sopouchů, gejzírů nepoživatelné vody, lávových jezírek a velkých či malých sopek. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 188)
› Geografie císařství - Geografie císařství od Veeta. Kniha se věnuje geografii Crambijského císařství. (Bez slitování, 2003, str. 64)
› Getzer - Příslušník lidu z kvadrupů, starší muž, přišel o syna a snachu a sám vychovával jejich tři děti. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 393)
› Gévi, mladší - Vlastnil klenot Jitřní koruna, v které se vdávala podle pověsti první imperiální císařovna. Dle Baklyho, v době kdy se odehrávala povídka Pasák již mrtvý. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 9 – 10)
› Geweh Gutrek - Viz Gutrek, Geweh.
› Ghek - Vyhazovač v hospodě – obchodní stanici na úpatí Smaragdové hory. Rozložitý muž oblečený v kazajce pobité kovovými destičkami, bratr nebo bratranec Chucka. Vlastní spolu s Chuckem obchodní značku C&G. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 188, 189, 191)
› Gilbert - Šéf Arwiliho lidí pro špinavou práci, kteří sídlili v Klepníkově domě v Kletikonu. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 106)
› Giordano Kamulagi - Viz Kamulagi, Giordano.
› Gitberg - Spisovatel, napsal knihu Velká kniha přírodních kuriozit. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 124)
› Giwui Maken - Viz Maken, Giwui.
› Glaven - Starší jednoho z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 540)
› Glavitz, Hugo - Malý obchodník s obilím. Menší rtuťovitý chlapík, který se nesnažil nikoho oslnit svými znalostmi, ale na první pohled se vyznal. Koniáš na něj dostal od ostatních obilnářů dobré reference. Koniáš od něj koupil jeho zásoby obilí a uzavřel s ním smlouvu o zprostředkování dalšího nákupu. Zorganizoval dopravu obilí do Mitchova údolí a pomohl Koniášovi najít ve Fenidongském přístavu dobré skladiště. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 171 - 172)
› Gletov, Eddon - Syna hraběte Gletova. S jednotkou vlastních vojáků přepadl Geininu farmu. Ještě předtím vzal do zajetí Geininy děti, které byly na cestě do duamského vévodství. On i jeho jednotka podlehli Koniášovi. Zahynul ve sklepě Geininy farmy žízní. Vedl si zápisník formou válečně-politického deníku. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 320, 341, 351)
› Gletov, hrabě - Crambijský hrabě, angažoval se na straně crambijského císaře ve válce s vévodou z Duamu o kontrolu nad Železným údolím. Hrabě Gletov měl vlastní léno na Zvonovém poloostrově, které leželo na jih od Cevinu. Správcem gletovského léna byl kapitán Octadent. Velitelem pořádkových oddílů byl Henry Fabul. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 337 - 338), (Bez slitování, 2003, str. 103, 216)
› Glewan, Lobelin - Nejstarší syn a dědic velkovévody Glewana. Nesmírně otylý muž malého vzrůstu. Z vrahů, zlodějů a výtržníků si pár let cvičil oddíly oddané jen jemu. Nebyl úplně normální, byl fanouškem turnajových zápasů a již nebyl schopen ovládat své vražedné choutky. Jeho otec a císař vyslali Jubera, aby vše vyšetřil a těmto praktikám udělal přítrž. Koniáš ho uškrtil v Lobelinově soukromé aréně. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 152, 164, 168, 178, 182 - 183)
› Glewan, velkovévoda - Stojí v čele Glewanského velkovévodství. Člen patricijské imperiální rady. Otec Lobelina Glewana.(Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 152, 183)
› Gloswitz - Materiál, v Koniášově době zapomenutý, vypadající jako jemná hustá pletenina, v době Velké války se z tohoto materiálu vyráběly ty nejlepší zbroje. Zbroj chrání proti bodným zbraním, proti úderu tupou (bojové kladivo) nebo sečnou zbraní (meč) nechrání – tedy gloswitz neumí zadržet a ztlumit energii úderu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 158)
› Gluwin - Načerno pohřbíval mrtvé do moře. Bydlel v boudě v Hluché zátoce u Karpského mola. Pohřbil i Juanu Huspitzovou (viz Huspitzová, Juana), ale odmítl to přiznat. Bez slitování, 2003, str. 133, 219, 236 - 238)
› Goan, Kyzuruku - Jeden z nejlepších vekslerů ve Fenidongu. Bydlí v domě na Malém náměstí ve Fenidongu, vrata do domu jsou ve vysoké zdi opatřené nahoře řadou ocelových hrotů. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 32, 38, 58)
› Godetové - Ninjovský klan ve službách velkovévody Ricka Varatchiho (viz Varatchi, Rick). Vůdcem klanu je Hani Ferusi (viz Ferusi, Hani). (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 23)
› Gohem Urup - Viz Urup, Gohem.
› Gorila - Horská gorila je skutečný vládce Modrých hor, zvíře z přírodopisných legend, chodí po zadních, umí se napřímit, pověsti o strašlivé síle a rychlosti nepřehání. Naopak do oblasti báchorek patří jejich domnělá inteligence a další lidské vlastnosti jako znalost rozdělávání ohně a používání nástrojů. Žije v nejnepřístupnějších oblastech Modrých hor, v hlubokých údolích mezi horskými valy pokrytými věčným ledem. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 124 – 125)
› Gorovo - Vesnice přibližně tři dny cesty pěšky od Zeleného sedla směrem do nitra císařství. Oddíl kapitána Gata se zde měl sejít s plukovníkem Smutleym a s jeho specialisty. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 20)
› Gotského pluk - Pluk vévody Daska. Tato jednotka měla bránit průchodu císařských jednotek průsmykem v horách. V době kdy se odehrávala povídka Zabiják čarodějů, byli vojáci tohoto pluku otráveni a tím byl ponechán průsmyk bez vojenské ochrany. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 379)
› Gragi - Tulák z Krachtiburgu, ve věku asi 30 let a se vzhledem skutečného starce. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 253)
› Graham Kilw - Viz Kilw, Graham.
› Gratské doly - Těží se v nich železná ruda vhodná k výrobě zbraní. Nakupoval ji Bakly v Kletikonu. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 70)
› Gretan - Říční přístav na řece Varaná. Cesta lodí z Gretanu do Fenidongu trvá lodí proti proudu řeky deset dnů. Na straně 518 se píše: Silný jihovýchodní vítr nadouvá plachty... Z toho lze usuzovat, že Fenidong by měl být přibližně na sever až severozápad od Gretanu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 517 - 518)
› Grigor Evan - Viz Evan, Grigor.
› Grimmovy hory - Protínají nížiny států Obchodní ligy ze severovýchodu na jihozápad. Výběžek Modrých hor. Grimmovy hory jsou nejvyšší známé pohoří. Nikdo je nikdy nepřešel a dokonce ani netušíme, co se rozkládá na jejich druhé straně. Možná sahají až k východnímu oceánu. Už třetí jihovýchodní hřeben je pokryt věčným sněhem a za ním se tyčí ještě mnohem vyšší vrcholky. Jsou tam údolí, která se zdají průchozí, ale po desítkách kilometrů končí zahrazená strmými hřebeny nebo ještě hůře čely ledovců. Stačí, když vystoupíte trochu výš a i v červnu snadno umřete zimou. Grimmovy hory jsou nejnehostinnější známé místo. (Na ostřích čepelí, 2001, 418 - 419)
› Grinč - Kapitán, kormidelník, bocman a pašerák v jedné osobě. Plaví se na lodi jménem Nahatá kráska. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 336, 337)
› Grinsk - Malý kupecký městský stát na severu kontinentu - severně od Crambijského impéria a Gutawské pouště. Za svou nezávislost může děkovat hlavně Gutawské poušti. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 6), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 626)
› Griuvat - Největší obchodník se starožitnostmi na východním pobřeží. Vykupuje a uschovává knihy pro Koniáše. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 343)
› Griuvitz, baron - Důvěrník a prodloužená ruka krále. Spiknul se tajně s crambijským císařem a částí koniktonské šlechty proti svému králi. Místo království podřízeného crambijskému impériu chtěl z Koniktonu udělat guvernát. Jeho zrada se prozradila díky tomu, že někdo vykradl jeho osobní trezor, ve kterém měl uloženy listiny obsahující jeho dohodu s crambijským císařem a seznam všech spiklenců. Ukradené listiny se dostaly do rukou madam Lacherr a Tanečníka, kteří je doručili králi. Tanečník na příkaz krále barona Griuvitze sťal. (Osobní strážce v časopise Pevnost 9/2004, str. 45 - 51)
› Grook, lord - Chytrý a vynalézavý muž. Samozvanec, který dokázal vybudovat svoje vlastní panství - Vovenské svobodné panství. Jeho politická moc spočívala v malé, elitně vycvičené soukromé armádě. Lord Grook ovládal Kežský průsmyk a často za průchod Kežským průsmykem vybíral poplatky, i když na to neměl podle uzavřených dohod právo. Zavalitý muž vysoký 185 až 190 cm. Měl masivní hranatý obličej profesionálního rváče, svalnatý býčí krk a dosud nepošramocený velký nos. Okolo očí měl drobné jizvičky prozrazující, že absolvoval pár tvrdých pěstních soubojů. Měl černé arogantní oči. Jeho korouhev měla ve znaku stříbrnou ocelovou rukavici v šarlatovém poli. Lorda Grooka zabil Koniáš na úpatí Grimmových hor na území Ryžského hrabství, když přijel lord Grook se svojí armádou zničit karavanu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 70, 107, 379, 401)
› Grumut - Velmi bohatý obchodník ve městě Aganod, vzhledu tuctového chlápka s pěstěným knírkem a rukami plnými prstenů. Sběratel – mimo Jitřní koruny mu patřily klenoty v kterých se podle pověsti vdávala první imperiální císařovna. Bakly mu přinesl zlatý náhrdelník se smaragdy, jeden z klenotů v kterých se vdávala podle pověsti první imperiální císařovna.
Bakly jej zabil, když oslavoval s Hturim a ostatními přáteli obchodní úspěch – převzetí bývalého Johanova rajonu. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 8, 9, 28 - 29)
› Grutvice, řeka - Viz Hnědá bažina.
› Gtanovo pleso - Gtanovo pleso leží ve Vysokých horách nad vesnicí Karakinců. Karakinci z něj získávají vodu o kterou se nemusí dělit s Tenebiho kmenem. Pleso vzniklo díky hrázi, kterou postavili předkové Karakinců. Hráz je jednoduché zničit a je nutné ji každý rok opravovat. Předstíráním útoku na Gtanovo pleso odlákal Tenebiho kmen část Karakinců z jejich vesnice, aby mohl být proveden útok na vesnici. (Cizinec v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 151)
› Guagin, Jonatán - Mladík, se kterým Bakly secvičil choreografii své prohry v aréně. V poslední chvíli odstoupil, údajně pro zdravotní problémy, aby mohl být nahrazen Lumocem. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 5)
› Gualára - Jméno větší ze dvou lodí rejdaře Hatovu, které měly převést hlavní zásoby obilí a výstroj pro karavanu z Fenidongu do kolonie. Byla to typická kupecká koga s klenutými boky, aby se do ní vešlo co nejvíce nákladu. Velel jí Boukly. Bocmanem byl holohlavý Antony. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 311)
› Guberny, major - Major, velel oddílu stovky veteránů císařských speciálních oddílů. Se svojí jednotkou šel naproti oddílu kapitána Gata. Jeho jednotku napadl a rozprášil Bakly. Major Guberny došel až k oddílu kapitána Gata, aby jim oznámil zničení své jednotky. Plukovník Smutley jej usmrtil, aby neprozradil podrobnosti své porážky ostatním. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 20, 43, 87 - 88, 90)
› Gudsbirg, Jason - Kapitán jedné z jednotek Varatchiho soukromých jednotek pro zvláštní účely. Jednotka , které velel byla složena z 45 pěšáků a byla vyslána za účelem vystřídání skupiny ninjů, pátrající po Koniášovi a za účelem následného zajmutí nebo likvidace Koniáše. Koniáš v podzemí Maaterenditské báze v podstatě celou jednotku zlikvidoval, přežilo pouze 5 lidí vč. důstojníků. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 428, 526, 527)
› Guiny - Bankéř. Na začátku děje románu Na ostřích čepelí vlastnil největší banku ve Fenidongu, kontroloval obchod s obilím v polovině států Obchodní ligy. Malý tlusťoch s neúměrně vypouklým břichem. Společně s advokátem Tobiášem Masnerem, rejdařem Hatovu a guvernérem Valerem byli podílníky založení kolonie. Jeho banka byla výrazně oslabena runem na banku v rámci znemožnění dalšího financování výpravy, jejímž cílem bylo založení kolonie. Později byl zavražděn. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 16, 241 - 242)
› Guiny, Fridrich ml. - Syn bankéře Guinyho. Zastupoval bankéře Guinyho v karavaně. Aby byly při zakládání kolonie dodrženy všechny zákony a náležitosti, musí být při zakládání kolonie přímo na místě přítomni zplnomocnění zástupci vzájemně uznaní všemi společníky. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 229)
› Gusepi, Antonio - Obchodník s kořením a drogami z Damarkandu.V obchodu s drogami je „velkou rybou. Bydlel ve výstavní vile z bílého kamene uprostřed bujné zelené zahrady. Gusepi byl sběratel starých mečů. Olven ho nechal zabit na začátku Damarkandské drogové války. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 262 – 264)
› Guss - Jeden ze Stínů noci. Bakly jej zabil v mučírně Leermanova domu. (Bez slitování, 2003, str. 337, 342)
› Gutawská poušť - Bezútěšný kus země táhnoucí se od jednoho pobřeží ke druhému téměř přes celý světadíl. Na mapě vypadá jako velmi baňaté přesýpací hodiny. Podle kronikářů se před 100 lety velké duny nacházely pouze ve středu pouště. V nejužším místě ji protíná Železné údolí. Gutawská poušť omezuje rozpínavost Crambijského impéria.
Má v místě, kde se odehrává děj novely Hon za Rudou hvězdou šířku dobře 100 rasgů a nikdo ji nepřešel. Černé skály a rezavý štěrk, vyskytující se v okrajových částech pouště ustoupily v hlubině pouště rovné pláni, kde se pod popraškem nacházela bílá tvrdá hmota hořkoslané chuti – dno bývalého moře. Vzduch v hlubině je tak suchý a horký, že i pouhé dýchání bolí. Solná pláň v hlubině směrem do středu pouště přechází do nerovného terénu a skalisek, což bylo předhůří Gejzírových hor. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 304), (Špatná investice, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 369), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 6), (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 283), (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 105, 179, 188)
› Gutrek, Geweh - Bratr Margarity, utekl z domova před 3 lety. Jeho otec, lord Gutrek, na něj za útěk z domova zanevřel a zřekl se ho. Je o tři roky starší než jeho sestra Margarita. Je štíhlý s dlouhými blond vlasy a dobrý šermíř. Po odchodu z domova přijal jméno Tyrk. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 194, 201)
› Gutrek, lord - Jeden z nejvlivnějších Galopských šlechticů, zemřel 2,5 roku po tom, co utekl jeho syn Geweh z domova. Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 194)
› Gutrek, Margarita - Vysoká a štíhlá žena s dlouhýma nohama, její dlouhé rovné vlasy mají barvu bronzu nebo červeného zlata, má souměrnou tvář a na ženu výrazný nos. Hnědé oči má přímé, mírné, hřejivé a laskavé. Cokoliv co dělá, dělá naprosto upřímně a z celého srdce.
Po smrti svého otce se spolu s Roderickem vydala ke Smaragové hoře hledat svého bratra Geweha. Je dědičkou zemřelého lorda Gutreka. Je o tři roky mladší než její bratr Geweh. Najala Koniáše, aby pro ni na Smaragdové hoře po Gewehovi pátral. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 192 – 194, 195, 214)
› Gutrekové - Významný šlechtický rod v království Galop, mají sídlo ve městě Galop. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 194, 213)
› Guzzi, Desmond, hrabě - Gatarský hrabě, syn Hanuriho Guzziho (viz Guzzi, Hanuri). Poté co Orlando Takyosson (viz Takyosson, Orlando) zabil jeho otce v souboji, tak se Desmonda ujal a předal mu všechny své zkušenosti. Desmond Guzzi zorganizoval skupinu ninjů se kterými několik let prováděl únosy dětí bohatých rodin za účelem získání výkupného. Vylepšoval si tak své jinak ztrátové hospodaření. Soupeřil s markýzem Lawrencem Maurelim (viz Maureli, Lawrence) o přízeň baronesy Aefinely Ketenewen (viz Ketenewen, Aefinela). Koniáš jej zabil v souboji na Mečovém bálu v Gataru. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 31, 42, 58 - 59, 68 - 69, 81 - 83, 95 - 97)
› Guzzi, Hanuri - Otec Desmonda Guzziho. Byl to velmi silný a chytrý muž, uměl lidi získat na svou stranu. Spolu s Orlandem Takyossonem se svými jednotkami tři měsíce vzdorovali invazní armádě Crambijského impéria. Protože nevěřil v úspěch, tak za zády Orlanda Takyossona uzavřel s Crambijským císařem dohodu o smíru se kterou souhlasila i Gatarská šlechta. Podmínkou Crambijského císaře bylo vyvraždění rodiny Takyossonů, jediný Orlando Takyosson měl zůstat naživu, císař chtěl, aby sám spáchal sebevraždu. Když Orlando Takyosson o třicet let později zjistil, že zradu naplánoval jeho přítel, tak jej v souboji zabil. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 92 - 97)
› Gytham - Kouzelník žijící na ostrově poblíž Zvonového poloostrova v táboře Filipa Fauntleta (viz Fauntlet, Filip). Následkem poranění mozku v minulosti měl občasné, někdy hodně dlouhé výpadky. Pomohl Trilian naučit se bránit magickým útokům. Zranění mozku bylo důsledkem vražedného útoku jeho partnera Jurnse - viz Belfonte, Drexler. Gytham zahynul při pokusu otevřít truhlu, kterou vytáhl z moře Filip Fauntlet. (Bez slitování, 2003, str. 235 - 236, 259, 269, 276
› Gytun - Velké město v Crambijském impériu. V minulosti bylo ohroženo útokem kmenů z Gedžuckých hor. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 45)
Skočit nahoru
› Hadakeri - Řeka v Randské vrchovině poblíž které se nacházela citadela klanu Maaterenditů (jedná se s velkou pravděpodobností o bázi, kterou hledal a objevil Koniáš). V současnosti má řeka Hadakeri název Tura a vlévá se do Hnědého jezera. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 310)
› Hadan - Ninja, vůdce klanu Haerenů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 164)
› Hadrián Blatvovič - Viz Blatvovič, Hadrián.
› Haerenové - Ninjovský klan ve službách velkovévody Varatchiho. Vůdcem klanu Haerenů byl v době událostí ve městě Krachtiburgu teprve krátce Hadan. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 24, 164 - 166)
› Hafluk - Město v podhůří hor (v nichž žil Bakly se Zuzanou, obklopené několika většími vesnicemi - mimo jiné u něj leží i Pšeničná) vzdálené dobré tři týdny cesty SV od Ribenodu. Asi jeden den cesty na JZ od něj leží Kletikon. Hafluk leží tři týdny cesty od Ribenodu. V Hafluku se v hospodě poprvé setkal Bakly s panem Lasičkou. Byla zde také císařským týmem unesena malá magicky nadaná holčika. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 11, 18, 58), (Bakly – Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 13, 17, 38)
› Hambus - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, která pátrala po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 276)
› Hammond, Hen - Manžel Kristýny Hammondové. S Kristýnou měl dvě děti - Harolda a Rosetku. Muž se silným hlasem, vysoký dva metry deset centimetrů, zavalitější postavy, velmi silný, s velkou a pravidelnou tváří, výraznou hranatou bradou, oči oddělené širokým kořenem nosu. Genetický zázrak, silnější a chytřejší než ostatní lidé, muž který se narodí jedenkrát za mnoho set let a v případě, že se rozhodne, vede národy a mění dějiny. Když našel nějaký zajímavý objekt ze dřeva nebo kamene, ve kterém viděl nějaký tvar, tak upadal do uměleckého transu a dokud dílo nedokonal, tak nevnímal okolí. Technicky i manuálně zručný - při postupu karavany pomáhal stavět cestu a mosty. Naplánoval a postavil také velký most přes kaňon řeky Nerozhodné v místě zříceného Velkého oblouku a při jeho zřícení, způsobeném poškozením mostu útočníky pronásledujícími karavanu, se zřítil spolu s mostem a pravděpodobně zahynul. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 50 - 51, 220, 429, 489)
› Hammondová, Kristýna - Nádherná žena, měla krásná svalnatá lýtka opálená od sluníčka do bronzova, dokonalé kotníky, měl útlý pas. dokonalé boky a štíhlou svalnatou šíji. Černé, na slunci až do modra se lesknoucí vlasy měla sepnuté do dlouhého copu, který se při práci vlnil jako živý. Byla štíhlá, ale ne útlá, z každého jejího pohybu vyzařovala vitalita, síla, harmonie a potěšení. Hammondovi měli dvě děti - Harolda a Rosetku. Koniáš cítil ke Kristýně silnou náklonnost, ale čest a zodpovědnost jim nedovolily opustit karavanu. Kristýna zemřela vyčerpáním na zpáteční cestě od Velkého oblouku, když vezla společně s Umwaldem zraněného Koniáše a obě své děti zpět do Fenidongu. Rosetka i Harold přežily a dále se o ně staral Umwald. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 49 - 51, 220 - 225, 396 - 399, 505 - 507)
› Hampstn - Městečko na Smaragdové hoře. Netěží se v něm, lidé se specializují na řemesla a prodej služeb horníkům. Leží v necelých 4 000 metrech nad mořem a každý den tam několikrát zaprší. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 197, 198)
› Hamt - Město na území duamského vévodství. Po dobu války s crambijským císařem zde měl svůj hlavní stan Duamský vévoda. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 317)
› Hanessi - Nižší šlechtic v Gataru, voják každým coulem, který své postavení získal za své válečné zásluhy ve službách císaře. S nasazením vlastního života zastavil válečnou výpravu divokých kmenů z Gedžuckých hor. Zachránil tak Gytun, jedno z velkých měst císařství, před vypálením. Manželka se jmenovala Viana. Unesli jim dceru Laureu, ale podařilo se jim zaplatit za ni výkupné a dostali ji zpět. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 45 - 47)
› Hani Ferusi - Viz Ferusi, Hani.
› Hanten - Místo, pravděpodobně poblíž Jakkabardi. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 306)
› Hanten, Lili - Cevinský obchodník. Pana Liliho Hantena a pana Simena Kreucbaga (viz Kreucbag, Simen) používal pan Leerman k tomu, aby pro něj vydělávali peníze na obchodech s Belfontským guvernátem. (Bez slitování, 2003, str. 128, 153, 223, 339)
› Hanuri - Dvoumetrový obr s dokonalými proporcemi, předák šichty horníků v městečku Díra. Na šachtě dělal již nějakou dobu a doly znal jako svoje boty. Je ženatý, má dvě děti a žena čeká třetí. Provedl Baklyho uhelnými štolami, ale v bojích a závalu se rozdělili. Hanurimu se podařilo přežít události popisované v povídce V temnotě a vrátit se k rodině.
Dříve, než začal pracovat v dolech, zápasil v aréně a zabíjel lidi. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 34, 35, 81 – 82)
› Hanuri Guzzi - Viz Guzzi, Hanuri.
› Hanwoodová, Rosemary - Dcera šlechtice a obchodníka. Její otec měl v hierarchii Gletovského léna postavení hned po guvernérovi. Ztratila se při návštěvě na území Belfontského guvernátu (léna), byla pravděpodobně unesena Kurganovými muži pro Montemery Belfonta. Její otec vypsal odměnu za informace o ní nebo za její nalezení. (Bez slitování, 2003, str. 288, 295)
› Harald - Kluk ze stájí, doprovodil Koniáše a Annemari Dask ze sídla Vadvigů, na panství hraběte Daska (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 113 - 115, 117)
› Harbirger - Hlavní imperiální vyšetřovatel v Damarkandu. Tuctový chlapík někde uprostřed padesátky. Typ co chce od života víc, než na co má nárok a nechává za to platit ostatní. Jeho dům tvořil část dřívější nejvnitřnější hradby města. Nechal se uplácet předními gangstery města Damarkand. Po podstrčeném rychlém opiu, které si vzal v mučírně se již nikdy duševně nevzpamatoval – vypálil si mozek. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 221, 230, 232, 281, 295)
› Hardon Malenzi - Viz Malenzi, Hardon.
› Harold a Rosetka - Děti Kristýny Hammondové a Hena Hammonda. Vrátily se s Umwaldem do Fenidongu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 552)
› Hart - Viz Leerman.
› Hartetové - Zchudlý rod crambijské šlechty, který však má oficiální rodokmen delší než sám císař a přímo fetišisticky lpí na rytířských tradicích. Velkorody je mají rády asi jako pepř v zadnici a snaží se jich nejrůznějšími intrikami zbavit. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 319 - 320)
› Hatovu - Rejdař. Vlastnil jednu z největších obchodních flotil ve státech Obchodní ligy. Spolu s bankéřem Guinym, advokátem Tobiášem Masnerem a guvernérem Valerem byl podílníkem akce směřující k založení kolonie států Obchodní ligy. Poté co se karavana vydala na cestu, bylo jeho sídlo ve Fenidongu zapáleno, jemu samotnému se podařilo uniknout a stal se z něj pirát. Jeho flotila lodí se probila do kolonie přes císařskou blokádu a přivezla kolonii další zásoby. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 82 - 87, 241 - 242, 543 - 551)
› Haufri - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 386)
› Haurský klan, Haurové - Čarodějnický klan patřící k odnoži čarodějů vyznávajících asketismus jako zdroj vnitřní síly. Haurští čarodějové jsou dnes spíše řemeslníci než kouzelníci, specializují se na výrobu zámků, pokladen, trezorů a nedobytných dveří. Ve Fenidongu tvoří jejich citadelu celý blok domů lemující severní stranu Malého západního náměstí. Znak Haurského klanu má stříbrnou barvu. V čele klanu stojí Velmistr a klanová rada. Klanová rada je tvořena Velmistrem, Mistrem zapomenutých znalostí a Mistrem řemesel. Mistrem řemesel Haurského klanu ve Fenidongu byl Baribald Bryzold. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 28, 120)
› Haven - Město, pravděpodobně na území impéria, proslulé skvělou zbrojařskou výrobou. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 306)
› Hefery, Martin - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, která pátrala po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 336)
› Heinrich, kapitán - Důstojník Lobelinovy osobní gardy. Poté, co pomohl utéct Koniášovi, Baklymu, Noodovi a Henvissovi, když měli být zatčení za zabití Lobelina, sám radši utekl, aby nebyl obviněn, že se záměrně stavěl Juberovým příkazům. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 162, 183 – 184)
› Heluth Bagha - Viz Bagha, Heluth.
› Hen Hammond - Viz Hammond, Hen.
› Henrik Gaston - Viz Gaston, Henrik.
› Henry - Žoldnéř z Craigovy jednotky, byl vážně zraněn v bitce s Černými jezdci v Gavrilské soutěsce a pravděpodobně na následky zranění zemřel. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 119)
› Henry Fabul - Viz Fabul, Henry.
› Henviss Crueger z Homtu - Účastník turnaje, šlechtic, nemá žádný rodový majetek, má jen šlechtický původ, vydělává si jako nájemný vrah. Neměří víc než metr pětasedmdesát. V turnaji bojuje štíhlým, lehkým, rychle se zužujícím mečem vhodným k bodání. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 165, 167)
› Herb - Téměř slepý a ne zcela normální podkoní hraběte Lumbiho. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 192)
› Heren - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Sporý ninja, věkově u konce akční kariéry, skvělý organizátor. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 230)
› Herman - Šéf stopař v oddíle majora Gubernyho. Bakly jej otrávil spolu spolu s ostatními pronásledovateli vodou z pramene. Dalšími stopaři byli Ňagun, Kritli. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 31 - 45)
› Herman Jarmin - Viz Jarmin, Herman.
› Hernand - Muž řídící Varatchiho síť informátorů. Přiživoval se na obchodu s cennými informacemi, ke kterým se ze své pozice dostával. Byl z důvodu neschopnosti zabit na Varatchiho rozkaz svým nejlepším špionem Hubsnerem, který následně nastoupil na jeho místo. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 529, 588)
› Hersvi - Muž kterého si najal Shantil na ochranu před Koniášem, při této práci byl zabit Koniášem. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 566)
› Hervina - Vesnice poblíž Damarkandu. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 354)
› Hid Vucky - Viz Vucky, Hid.
› Historie kněžských řádů - Kniha od historika Flauberta. Flaubert byl známý tím, že si nikdy nic nevymýšlel a když něco nevěděl, tak prostě napsal, že to neví. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 105)
› Historie pádu Geotského království - Vysoce ceněná publikace popisující události krátce po poslední Velké válce. Autorem je historik Meet. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 215)
› Historie vzestupu Crambijského impéria - Historická kniha. Napsal ji historik Vespada. Jedno z mála děl, které nepochlebovalo žádnému z vládnoucích rodů. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 28 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 28)
› Hladová - Viz Nerozhodná.
› Hlubina pouště - Termín používaný lidmi žijících na pokraji Gutawské pouště a nebo v oázách – jakoby to byl skutečný oceán, ale z kamene a písku. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 134)
› Hluchá zátoka - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 219, 237)
› Hnědá bažina - Velká bažina o rozloze více jak 40 000 km2, nacházející se na sever a severovýchod od města Krachtiburgu, vedla skrz ni kupecká cesta do Malansku, nepříliš používaná, protože velké karavany celou bažinu raději obcházely, cesta skrz bažinu trvala obvykle 10 – 12 dní. V případě velkých dešťů se Hnědá bažina rozlévala až ke Krachtiburgu. Bažina vznikla jako důsledek změny podnebí, zanedlouho po skončení Velké války, jestli změna podnebí byla důsledkem válek čarodějů, bylo otázkou spekulací. Bažina tvarem připomínala lichoběžník z východu ohraničený řekou Turou, na jihu přecházející v Hnědé jezero a ze severu tísněný horskými hřebeny. Údolími mezi nimi přitékaly další dvě řeky, Raslina vtékala do Čirého jezera a Baltina, která vtékala přímo do bažiny. Severozápadní část bažiny odvodňovala řeka Grutvice, vyznačující přirozenou hranici zaplavovaného území. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 65, 70, 244, 312, 342, 346, 356)
› Hnědák - Ten kůň byl zlý, ale výdrž měl za dva. (Bakly - Návrat zabijáka, 2005, str. 15 - 17), (Bakly - Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 15, 16)
› Hnědé jezero - Jezero jižně od Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 260)
› Hodeš - Chlap středního vzrůstu s šedivými vlasy, které si vzhledem k jejich délce zaplétal do drdolu připomínající malé termitiště. Za stříbrem zdobeným opaskem měl bohatě zdobený kinžál. Vůdce gangu, do Damarkandu přišel odkudsi z venkova, ovládá již několik ulic a snaží se svůj vliv rozšířit na čtvrť. Jeho specialita je ochranářství řemeslníků a živnostníků. Hlavní stan měl v Kwichově ulici v obchodě s kořením. Příslušníci jeho gangu mají pověst tvrdých lidí. Bakly ho zabil. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 209, 253, 254)
› Holmegor, Marcus - Svobodný pán a obchodník s uhlím, v případě nedodržení dodávek objednaného uhlí platí drsné penále. Byl úspěšný díky tomu, že měl hodně zkušeného důlmistra a také díky spolupráci se soudcem Cirhussem. Díky soudci Holmegor zničil legálními zákonnými fígly spoustu malých konkurentů a na ty, kde to nešlo si objednal služby Baklyho. Měl sídlo na nejvyšším kopci v okolí městečka Díra, na svém panství se výstředné obléká do oblečení červené barvy. Své vojáky si vybírá podle zkušeností v boji beze zbraní.
Bakly zabil Holmegora v jeho sídle ihned poté, co se prohrabal z uhelných štol na povrch. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 32, 41, 47, 48, 80)
› Hompeton - Největší přístav na východním pobřeží. Žije tam Griuvat. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 104), (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 343)
› Hon, Ostar - Pravá ruka Faraciuse Edugana. Nenáviděl ženy, několik jich znásilnil a zmlátil. Několikrát napadl Leda Kowalskiho i Rezku. Led Kowalski jej zastřelil kuší při nočním útoku na jeho tábor. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 354, 384)
› Honza Šoblaj - Viz Šoblaj, Honza.
› Hoovery - Dvoumetrový hřmotný vousáč s vypouklým, ale pevným břichem. Člen osobní stráže barona Coverflyho, je mu naprosto oddán. Nikdy se nenaučil dodržovat základní etiketu, perfektně zachází s dvouručním mečem. Není jisté, zda se z hlubiny Gutawské pouště vrátil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 83, 186)
› Horác - Vůdčí postava nováčků v oddílu kapitána Gata. Odhalil Zuzanu a pokusil se ji vydírat a znásilnit. Zuzana jej zabila. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 10 - 16, 76 - 82)
› Horowitz, Cohen - Vůdce jedné z velkých gangsterských band v Damarkandu. Měl v obchodě s opiem větší slovo, než se zdálo. Byl hlavním distributorem opia pro všechny dealery v Damarkandu. Jeho gang bylo krytí pro základnu vojenskou císařskou rozvědku. Bakly Horowitze pravděpodobně zabil, když pozabíjel všechny členy jeho gangu a následně vypálil jeho hlavní stan. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 229, 289, 293, 299, 301, 313)
› Horowitz, poručík - Arogantní a nafintěný poručík de Glowovy armády, stejně starý jako Koniáš - do 30 let. Dobře stavěný, s napomádovanými vlasy a hladkou pletí. Markýz. Měl spadeno na Koniáše, protože se domníval, že mu Koniáš pokazil jeho kariérní postup. Na základě křivého obvinění jej nechal zbičovat vojenským karabáčem a Koniáš mu oplatil stejnou mincí. Horowitz na následky bičování zemřel.
Příslušník Crambijského šlechtického rodu střední důležitosti, jehož příslušníci jsou obecně nafoukaní a snaží se proniknout mezi nejvyšší šlechtu. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 27, 41, 45 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 27, 31 - 32, 41 - 45)
› Horowitzova banka - Spolu s Imperiální a Guinyho bankou patří mezi největší banky. Koniáš má v její pobočce v Hyaši uloženu slušnou sumu peněz. Nechal v Hyaši vzkaz pro Aelin, aby jej mohla v případě potřeby zkontaktovat. Poznávacím znamením je polovina listu, jehož druhou polovinu má Aelin. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 87 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 88)
› Horstl / Hartl - Muž, nejspíše nejhrubšího ražení, který Kláru, ještě jako svobodnou služku, jednou znásilnil ve stáji – ta z něj má stále podvědomou hrůzu. Horstl ji při každém setkání prohlíží zkoumavými pohledy. Upozornil na hospodářství Gadeta a Kláry bandu rabérů. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 231, 233)
› Hospoda Černý kocour - Nachází se ve východní okrajové čtvrti Fenidongu vně městských hradeb. Byla postavena z nepálených cihel, slaměná střecha přesahovala na všech stranách, aby při dešti chránila neomítnuté stěny před proudy vody. Křivolaké uličky v jejím okolí byly zpola zasypány hromadami smetí, které i v čistém ranním vzduchu páchlo. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 30 - 31)
› Hospoda Kvítek - Vyhlášený žoldnéřský podnik ve Fenidongu. V Kvítku trávil své stáří vysloužilý žoldnéřský důstojník Ichton. Kdysi to byl vyhledávaný žoldnéřský důstojník s výbornou pověstí. Majitel ho ve svém podniku trpěl, protože většina jeho zákazníků Ichtona z doslechu znala a občas mu objednala něco k pití. Led Kowalski zde získal od Ichtona informace o Kelemanovi. (Na ostřích čepelí, 2001, str.187)
› Hospoda Plné břicho - Hospoda v Krahunu. Pracovala zde jako společnice kamarádka a spolubydlící Eriky. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 338)
› Hospoda Sarančiho noha - Vývařovna v Chramnaborgu, majitel vyznával jednoduchou zásadu – slušná porce prostého jídla bez možnosti výběru a pivo za víc než rozumnou cenu. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 121)
› Hospoda Sud - Napůl hospoda, napůl jídelna v Krátké ulici v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 170)
› Hospoda Šťastný námořník - hospoda v Grinsku, kde Konáše hledala neznámá rusovláska – Elisabeth, v mužských šatech. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 7), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 627)
› Hospoda U kojné - Hospoda nebo penzion v Krachtiburgu kde se ubytovali čarodějové Rumělkového klanu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 138)
› Hospoda U kotle - Hospoda v osadě Fatdan na Smaragdové hoře. Koniášovi zde místní rozebrali jeho věci poté co jej zastihla deštná bouře v jeho důlní jámě mimo hospodu a všichni si mysleli, že zahynul. Za cenu několika zabitých získal Koniáš všechny věci zpět. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 201)
› Hospoda U Pelikána - Pohostinský podnik ve Fenidongu s mizerným jídlem, ještě horším vínem a s nehorázně vysokými cenami. Hosté zde platili za soukromí. Stoly stály daleko od sebe v polouzavřených kójích. Uprostřed místnosti stálo nízké pódium na kterém hrál slepý harmonikář. Špatně, avšak jeho produkce měl svůj účel - v disharmonickém nakřáplém zvuku rozladěného nástroje vás od vedlejšího stolu nemohl nikdo zaslechnout. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 20 - 21)
› Hospoda U pijáka - Hospoda v městečku Jakkabardi, hostinským a majitelem této hospody je Klód. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 267, 268)
› Hospoda U štítu - Hospoda v Salisburu, kde se pokusili služebníci vyslance ryžského knížete Chuana Doora otrávit Koniáše a Bonsettiho, aby nebylo s kým uzavřít dohodu o průchodu karavany Ryžským hrabstvím. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 360)
› Hospoda U tlusťocha - Fenidongská hospoda vyhlášená svojí kuchyní. Místní specialitou je hovězí maso nakrájené na nudličky máčené v ostrém nálevu s teplým žitným chlebem jako přílohou. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 32)
› Hospoda U Uschlého stromu - Hostinec ve městě Aganod. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 18)
› Hospoda U Valheda - Hospoda nebo restaurace a penzion v Hyaši. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 88)
› Hospoda Veselá noha - Tančírna spojená s hospodou v Krahunu, stavba typická pro některá bohatší města na severu východního pobřeží. Koniáš zde potkal Eriku, která zde pracovala jako společnice. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 343)
› Hospoda Zelená orchidej - Hostinec v Gataru, Koniáš se zde sešel s mužem, který pro něj v Saxpolis získal důležité informace o intrikách Crambijského císaře. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 20, 24 - 25)
› Hospoda, Balíkova - Hostinec v Damarkandu, Bandarillovým lidem dělá hospodský dobré ceny. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 206)
› Hostman - V Krumbachu vlastní krejčovský salon, který je zároveň i kafetérií, v které se scházejí dámy místní honorace. (Muž a žena , v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 230)
› Hrabě Devascius - Viz Devascius, hrabě
› Hrabě Senelach - Viz Senelach, hrabě.
› Hraběnka de Salve - Korpulentní dáma patřící ke koniktonské šlechtě. Její manžel je piják. Madam Lacherr s ní mluvila na královském plese. (Osobní strážce v časopise Pevnost 9/2004, str. 47 pravý sloupec)
› Hrdlová zátoka - Zátoka v nejbližším okolí města Krahunu, vjíždí se do ní přes úzké, šest metrů široké hrdlo, které je z obou stran lemováno ostrými útesy. V zátoce je jeskyně, která je zaplavována přílivem. Do této jeskyně ukryl Echiron Ucbeg spoutanou Valerii Dejevovou, kterou před tím sám unesl. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 375)
› Hridu - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Měl rád krásné věci. Byl zabit Koniášem během výslechu Hytu van Dycka. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 162, 197)
› Hturi - Grumukův obchodní partner, v Aganodu pravděpodobně velmi bohatý muž. Bakly jej zabil, když oslavoval s Grumukem a ostatními přáteli obchodní úspěch – převzetí bývalého Johanova rajonu. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 27 – 28)
› Hubsner, Fritz - Nejlepší špion Hernandovy sítě informátorů, nemá žádné chování, vypadá jako špinavý buran. Na Varatchiho příkaz zabil Hernanda a stal se po něm velitelem špionáže. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 585, 588)
› Hudler - Větší obchodník v městečku Krumbach. (Muž a žena , v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 230)
› Hugo Glavitz - Viz Glavitz, Hugo.
› Huspitz, Trad - Cevinský kupec. Otec pohřešované Juany Huspitzové. Najal si Baklyho, aby mu našel jeho dceru. (Bez slitování, 2003, str. 121, 179, 240 - 241)
› Huspitzová, Juana - Dcera Cevinského obchodníka Trada Huspitze. Zasnoubila se s námořním kapitánem Antonem Luvinem. Byla unesena Kurganovými zabijáky v Malininých lázních v Cevinu a posléze zabita pravděpodobně Montemery Belfontem. Bakly našel u vetešníka její nákotníček, který jí daroval její snoubenec. Podle obrázku ji poznal také Gluwin. (Bez slitování, 2003, str. 122, 147, 240 - 241)
› Hutská oáza - Cesta k oáze byla zatarasena strženými mosty a umělými závaly – farmáři se chtěli izolovat od okolního světa až do konce nepokojů a válek. Po vnějším krají oázy byly pole s vinou révou. Samotná oáza byla chráněna před nájezdníky kamennou zdí a pevnou dřevěnou bránou. Za zdí byly udržované zeleninové zahrady. V oáze rostly palmy a šuměly stromy, uprostřed stála skupinka domů a za nimi leželo malé, ale hluboké jezírko napájené vydatným pramenem. Oáza by dokázala uživit desítky a možná i víc než stovku lidí. Kolem Hutské oázy byly dříve další oázy, ale během bojů byly prameny těchto oáz buď zasypané a nebo otrávené a pole a háje spálené. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 130, 134, 136 – 137, 139, 141)
› Huuran - Svobodný dobytkář. Kvůli smlouvám na půdu se nepohodl s leníky hraběte Ukoina. Nakonec se do sporu vložil sám hrabě. Službu u pana Huurana uvedl jako svoji předchozí službu Arthur Duno před tím, než se nechal najmout Ledem Kowalskim jako ochrana karavany. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 165)
› Hyan, Deg - Šéf bodyguardů Nikity Klaar v kasinu Tvrz. Byl náčelníkem svého lidu, potomkem jednoho z nejsilnějších rodů. Jeho lid žil roztroušený na spoustě ostrůvků v okolí Zvonového poloostrova. Miloval Nikitu Klaar, ale své osobní zájmy podřídil zájmům svého lidu. (Bez slitování, 2003, str. 172, 174, 294, 317 - 318, 321)
› Hyaš - Nejjižněji položený mořský přístav Crambijského impéria. K FewGhace je to přibližně 20 km. V Hyaši se nachází pobočka Horowitzovy banky. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 28, 87 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 27, 88)
› Hypomagické kóma - Bezvědomí do kterého upadne čaroděj, který vyčerpá všechny své energetické rezervy a sáhne ještě o kousek dál. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 115)
› Hytu van Dyck - Viz van Dyck, Hytu.
› Hadan - Ninja, vůdce klanu Haerenů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 164)
› Hadrián Blatvovič - Viz Blatvovič, Hadrián.
› Haerenové - Ninjovský klan ve službách velkovévody Varatchiho. Vůdcem klanu Haerenů byl v době událostí ve městě Krachtiburgu teprve krátce Hadan. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 24, 164 - 166)
› Hafluk - Město v podhůří hor (v nichž žil Bakly se Zuzanou, obklopené několika většími vesnicemi - mimo jiné u něj leží i Pšeničná) vzdálené dobré tři týdny cesty SV od Ribenodu. Asi jeden den cesty na JZ od něj leží Kletikon. Hafluk leží tři týdny cesty od Ribenodu. V Hafluku se v hospodě poprvé setkal Bakly s panem Lasičkou. Byla zde také císařským týmem unesena malá magicky nadaná holčika. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 11, 18, 58), (Bakly – Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 13, 17, 38)
› Hambus - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, která pátrala po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 276)
› Hammond, Hen - Manžel Kristýny Hammondové. S Kristýnou měl dvě děti - Harolda a Rosetku. Muž se silným hlasem, vysoký dva metry deset centimetrů, zavalitější postavy, velmi silný, s velkou a pravidelnou tváří, výraznou hranatou bradou, oči oddělené širokým kořenem nosu. Genetický zázrak, silnější a chytřejší než ostatní lidé, muž který se narodí jedenkrát za mnoho set let a v případě, že se rozhodne, vede národy a mění dějiny. Když našel nějaký zajímavý objekt ze dřeva nebo kamene, ve kterém viděl nějaký tvar, tak upadal do uměleckého transu a dokud dílo nedokonal, tak nevnímal okolí. Technicky i manuálně zručný - při postupu karavany pomáhal stavět cestu a mosty. Naplánoval a postavil také velký most přes kaňon řeky Nerozhodné v místě zříceného Velkého oblouku a při jeho zřícení, způsobeném poškozením mostu útočníky pronásledujícími karavanu, se zřítil spolu s mostem a pravděpodobně zahynul. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 50 - 51, 220, 429, 489)
› Hammondová, Kristýna - Nádherná žena, měla krásná svalnatá lýtka opálená od sluníčka do bronzova, dokonalé kotníky, měl útlý pas. dokonalé boky a štíhlou svalnatou šíji. Černé, na slunci až do modra se lesknoucí vlasy měla sepnuté do dlouhého copu, který se při práci vlnil jako živý. Byla štíhlá, ale ne útlá, z každého jejího pohybu vyzařovala vitalita, síla, harmonie a potěšení. Hammondovi měli dvě děti - Harolda a Rosetku. Koniáš cítil ke Kristýně silnou náklonnost, ale čest a zodpovědnost jim nedovolily opustit karavanu. Kristýna zemřela vyčerpáním na zpáteční cestě od Velkého oblouku, když vezla společně s Umwaldem zraněného Koniáše a obě své děti zpět do Fenidongu. Rosetka i Harold přežily a dále se o ně staral Umwald. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 49 - 51, 220 - 225, 396 - 399, 505 - 507)
› Hampstn - Městečko na Smaragdové hoře. Netěží se v něm, lidé se specializují na řemesla a prodej služeb horníkům. Leží v necelých 4 000 metrech nad mořem a každý den tam několikrát zaprší. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 197, 198)
› Hamt - Město na území duamského vévodství. Po dobu války s crambijským císařem zde měl svůj hlavní stan Duamský vévoda. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 317)
› Hanessi - Nižší šlechtic v Gataru, voják každým coulem, který své postavení získal za své válečné zásluhy ve službách císaře. S nasazením vlastního života zastavil válečnou výpravu divokých kmenů z Gedžuckých hor. Zachránil tak Gytun, jedno z velkých měst císařství, před vypálením. Manželka se jmenovala Viana. Unesli jim dceru Laureu, ale podařilo se jim zaplatit za ni výkupné a dostali ji zpět. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 45 - 47)
› Hani Ferusi - Viz Ferusi, Hani.
› Hanten - Místo, pravděpodobně poblíž Jakkabardi. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 306)
› Hanten, Lili - Cevinský obchodník. Pana Liliho Hantena a pana Simena Kreucbaga (viz Kreucbag, Simen) používal pan Leerman k tomu, aby pro něj vydělávali peníze na obchodech s Belfontským guvernátem. (Bez slitování, 2003, str. 128, 153, 223, 339)
› Hanuri - Dvoumetrový obr s dokonalými proporcemi, předák šichty horníků v městečku Díra. Na šachtě dělal již nějakou dobu a doly znal jako svoje boty. Je ženatý, má dvě děti a žena čeká třetí. Provedl Baklyho uhelnými štolami, ale v bojích a závalu se rozdělili. Hanurimu se podařilo přežít události popisované v povídce V temnotě a vrátit se k rodině.
Dříve, než začal pracovat v dolech, zápasil v aréně a zabíjel lidi. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 34, 35, 81 – 82)
› Hanuri Guzzi - Viz Guzzi, Hanuri.
› Hanwoodová, Rosemary - Dcera šlechtice a obchodníka. Její otec měl v hierarchii Gletovského léna postavení hned po guvernérovi. Ztratila se při návštěvě na území Belfontského guvernátu (léna), byla pravděpodobně unesena Kurganovými muži pro Montemery Belfonta. Její otec vypsal odměnu za informace o ní nebo za její nalezení. (Bez slitování, 2003, str. 288, 295)
› Harald - Kluk ze stájí, doprovodil Koniáše a Annemari Dask ze sídla Vadvigů, na panství hraběte Daska (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 113 - 115, 117)
› Harbirger - Hlavní imperiální vyšetřovatel v Damarkandu. Tuctový chlapík někde uprostřed padesátky. Typ co chce od života víc, než na co má nárok a nechává za to platit ostatní. Jeho dům tvořil část dřívější nejvnitřnější hradby města. Nechal se uplácet předními gangstery města Damarkand. Po podstrčeném rychlém opiu, které si vzal v mučírně se již nikdy duševně nevzpamatoval – vypálil si mozek. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 221, 230, 232, 281, 295)
› Hardon Malenzi - Viz Malenzi, Hardon.
› Harold a Rosetka - Děti Kristýny Hammondové a Hena Hammonda. Vrátily se s Umwaldem do Fenidongu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 552)
› Hart - Viz Leerman.
› Hartetové - Zchudlý rod crambijské šlechty, který však má oficiální rodokmen delší než sám císař a přímo fetišisticky lpí na rytířských tradicích. Velkorody je mají rády asi jako pepř v zadnici a snaží se jich nejrůznějšími intrikami zbavit. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 319 - 320)
› Hatovu - Rejdař. Vlastnil jednu z největších obchodních flotil ve státech Obchodní ligy. Spolu s bankéřem Guinym, advokátem Tobiášem Masnerem a guvernérem Valerem byl podílníkem akce směřující k založení kolonie států Obchodní ligy. Poté co se karavana vydala na cestu, bylo jeho sídlo ve Fenidongu zapáleno, jemu samotnému se podařilo uniknout a stal se z něj pirát. Jeho flotila lodí se probila do kolonie přes císařskou blokádu a přivezla kolonii další zásoby. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 82 - 87, 241 - 242, 543 - 551)
› Haufri - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 386)
› Haurský klan, Haurové - Čarodějnický klan patřící k odnoži čarodějů vyznávajících asketismus jako zdroj vnitřní síly. Haurští čarodějové jsou dnes spíše řemeslníci než kouzelníci, specializují se na výrobu zámků, pokladen, trezorů a nedobytných dveří. Ve Fenidongu tvoří jejich citadelu celý blok domů lemující severní stranu Malého západního náměstí. Znak Haurského klanu má stříbrnou barvu. V čele klanu stojí Velmistr a klanová rada. Klanová rada je tvořena Velmistrem, Mistrem zapomenutých znalostí a Mistrem řemesel. Mistrem řemesel Haurského klanu ve Fenidongu byl Baribald Bryzold. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 28, 120)
› Haven - Město, pravděpodobně na území impéria, proslulé skvělou zbrojařskou výrobou. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 306)
› Hefery, Martin - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, která pátrala po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 336)
› Heinrich, kapitán - Důstojník Lobelinovy osobní gardy. Poté, co pomohl utéct Koniášovi, Baklymu, Noodovi a Henvissovi, když měli být zatčení za zabití Lobelina, sám radši utekl, aby nebyl obviněn, že se záměrně stavěl Juberovým příkazům. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 162, 183 – 184)
› Heluth Bagha - Viz Bagha, Heluth.
› Hen Hammond - Viz Hammond, Hen.
› Henrik Gaston - Viz Gaston, Henrik.
› Henry - Žoldnéř z Craigovy jednotky, byl vážně zraněn v bitce s Černými jezdci v Gavrilské soutěsce a pravděpodobně na následky zranění zemřel. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 119)
› Henry Fabul - Viz Fabul, Henry.
› Henviss Crueger z Homtu - Účastník turnaje, šlechtic, nemá žádný rodový majetek, má jen šlechtický původ, vydělává si jako nájemný vrah. Neměří víc než metr pětasedmdesát. V turnaji bojuje štíhlým, lehkým, rychle se zužujícím mečem vhodným k bodání. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 165, 167)
› Herb - Téměř slepý a ne zcela normální podkoní hraběte Lumbiho. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 192)
› Heren - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Sporý ninja, věkově u konce akční kariéry, skvělý organizátor. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 230)
› Herman - Šéf stopař v oddíle majora Gubernyho. Bakly jej otrávil spolu spolu s ostatními pronásledovateli vodou z pramene. Dalšími stopaři byli Ňagun, Kritli. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 31 - 45)
› Herman Jarmin - Viz Jarmin, Herman.
› Hernand - Muž řídící Varatchiho síť informátorů. Přiživoval se na obchodu s cennými informacemi, ke kterým se ze své pozice dostával. Byl z důvodu neschopnosti zabit na Varatchiho rozkaz svým nejlepším špionem Hubsnerem, který následně nastoupil na jeho místo. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 529, 588)
› Hersvi - Muž kterého si najal Shantil na ochranu před Koniášem, při této práci byl zabit Koniášem. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 566)
› Hervina - Vesnice poblíž Damarkandu. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 354)
› Hid Vucky - Viz Vucky, Hid.
› Historie kněžských řádů - Kniha od historika Flauberta. Flaubert byl známý tím, že si nikdy nic nevymýšlel a když něco nevěděl, tak prostě napsal, že to neví. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 105)
› Historie pádu Geotského království - Vysoce ceněná publikace popisující události krátce po poslední Velké válce. Autorem je historik Meet. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 215)
› Historie vzestupu Crambijského impéria - Historická kniha. Napsal ji historik Vespada. Jedno z mála děl, které nepochlebovalo žádnému z vládnoucích rodů. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 28 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 28)
› Hladová - Viz Nerozhodná.
› Hlubina pouště - Termín používaný lidmi žijících na pokraji Gutawské pouště a nebo v oázách – jakoby to byl skutečný oceán, ale z kamene a písku. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 134)
› Hluchá zátoka - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 219, 237)
› Hnědá bažina - Velká bažina o rozloze více jak 40 000 km2, nacházející se na sever a severovýchod od města Krachtiburgu, vedla skrz ni kupecká cesta do Malansku, nepříliš používaná, protože velké karavany celou bažinu raději obcházely, cesta skrz bažinu trvala obvykle 10 – 12 dní. V případě velkých dešťů se Hnědá bažina rozlévala až ke Krachtiburgu. Bažina vznikla jako důsledek změny podnebí, zanedlouho po skončení Velké války, jestli změna podnebí byla důsledkem válek čarodějů, bylo otázkou spekulací. Bažina tvarem připomínala lichoběžník z východu ohraničený řekou Turou, na jihu přecházející v Hnědé jezero a ze severu tísněný horskými hřebeny. Údolími mezi nimi přitékaly další dvě řeky, Raslina vtékala do Čirého jezera a Baltina, která vtékala přímo do bažiny. Severozápadní část bažiny odvodňovala řeka Grutvice, vyznačující přirozenou hranici zaplavovaného území. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 65, 70, 244, 312, 342, 346, 356)
› Hnědák - Ten kůň byl zlý, ale výdrž měl za dva. (Bakly - Návrat zabijáka, 2005, str. 15 - 17), (Bakly - Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 15, 16)
› Hnědé jezero - Jezero jižně od Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 260)
› Hodeš - Chlap středního vzrůstu s šedivými vlasy, které si vzhledem k jejich délce zaplétal do drdolu připomínající malé termitiště. Za stříbrem zdobeným opaskem měl bohatě zdobený kinžál. Vůdce gangu, do Damarkandu přišel odkudsi z venkova, ovládá již několik ulic a snaží se svůj vliv rozšířit na čtvrť. Jeho specialita je ochranářství řemeslníků a živnostníků. Hlavní stan měl v Kwichově ulici v obchodě s kořením. Příslušníci jeho gangu mají pověst tvrdých lidí. Bakly ho zabil. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 209, 253, 254)
› Holmegor, Marcus - Svobodný pán a obchodník s uhlím, v případě nedodržení dodávek objednaného uhlí platí drsné penále. Byl úspěšný díky tomu, že měl hodně zkušeného důlmistra a také díky spolupráci se soudcem Cirhussem. Díky soudci Holmegor zničil legálními zákonnými fígly spoustu malých konkurentů a na ty, kde to nešlo si objednal služby Baklyho. Měl sídlo na nejvyšším kopci v okolí městečka Díra, na svém panství se výstředné obléká do oblečení červené barvy. Své vojáky si vybírá podle zkušeností v boji beze zbraní.
Bakly zabil Holmegora v jeho sídle ihned poté, co se prohrabal z uhelných štol na povrch. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 32, 41, 47, 48, 80)
› Hompeton - Největší přístav na východním pobřeží. Žije tam Griuvat. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 104), (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 343)
› Hon, Ostar - Pravá ruka Faraciuse Edugana. Nenáviděl ženy, několik jich znásilnil a zmlátil. Několikrát napadl Leda Kowalskiho i Rezku. Led Kowalski jej zastřelil kuší při nočním útoku na jeho tábor. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 354, 384)
› Honza Šoblaj - Viz Šoblaj, Honza.
› Hoovery - Dvoumetrový hřmotný vousáč s vypouklým, ale pevným břichem. Člen osobní stráže barona Coverflyho, je mu naprosto oddán. Nikdy se nenaučil dodržovat základní etiketu, perfektně zachází s dvouručním mečem. Není jisté, zda se z hlubiny Gutawské pouště vrátil. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 83, 186)
› Horác - Vůdčí postava nováčků v oddílu kapitána Gata. Odhalil Zuzanu a pokusil se ji vydírat a znásilnit. Zuzana jej zabila. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 10 - 16, 76 - 82)
› Horowitz, Cohen - Vůdce jedné z velkých gangsterských band v Damarkandu. Měl v obchodě s opiem větší slovo, než se zdálo. Byl hlavním distributorem opia pro všechny dealery v Damarkandu. Jeho gang bylo krytí pro základnu vojenskou císařskou rozvědku. Bakly Horowitze pravděpodobně zabil, když pozabíjel všechny členy jeho gangu a následně vypálil jeho hlavní stan. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 229, 289, 293, 299, 301, 313)
› Horowitz, poručík - Arogantní a nafintěný poručík de Glowovy armády, stejně starý jako Koniáš - do 30 let. Dobře stavěný, s napomádovanými vlasy a hladkou pletí. Markýz. Měl spadeno na Koniáše, protože se domníval, že mu Koniáš pokazil jeho kariérní postup. Na základě křivého obvinění jej nechal zbičovat vojenským karabáčem a Koniáš mu oplatil stejnou mincí. Horowitz na následky bičování zemřel.
Příslušník Crambijského šlechtického rodu střední důležitosti, jehož příslušníci jsou obecně nafoukaní a snaží se proniknout mezi nejvyšší šlechtu. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 27, 41, 45 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 27, 31 - 32, 41 - 45)
› Horowitzova banka - Spolu s Imperiální a Guinyho bankou patří mezi největší banky. Koniáš má v její pobočce v Hyaši uloženu slušnou sumu peněz. Nechal v Hyaši vzkaz pro Aelin, aby jej mohla v případě potřeby zkontaktovat. Poznávacím znamením je polovina listu, jehož druhou polovinu má Aelin. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 87 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 88)
› Horstl / Hartl - Muž, nejspíše nejhrubšího ražení, který Kláru, ještě jako svobodnou služku, jednou znásilnil ve stáji – ta z něj má stále podvědomou hrůzu. Horstl ji při každém setkání prohlíží zkoumavými pohledy. Upozornil na hospodářství Gadeta a Kláry bandu rabérů. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 231, 233)
› Hospoda Černý kocour - Nachází se ve východní okrajové čtvrti Fenidongu vně městských hradeb. Byla postavena z nepálených cihel, slaměná střecha přesahovala na všech stranách, aby při dešti chránila neomítnuté stěny před proudy vody. Křivolaké uličky v jejím okolí byly zpola zasypány hromadami smetí, které i v čistém ranním vzduchu páchlo. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 30 - 31)
› Hospoda Kvítek - Vyhlášený žoldnéřský podnik ve Fenidongu. V Kvítku trávil své stáří vysloužilý žoldnéřský důstojník Ichton. Kdysi to byl vyhledávaný žoldnéřský důstojník s výbornou pověstí. Majitel ho ve svém podniku trpěl, protože většina jeho zákazníků Ichtona z doslechu znala a občas mu objednala něco k pití. Led Kowalski zde získal od Ichtona informace o Kelemanovi. (Na ostřích čepelí, 2001, str.187)
› Hospoda Plné břicho - Hospoda v Krahunu. Pracovala zde jako společnice kamarádka a spolubydlící Eriky. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 338)
› Hospoda Sarančiho noha - Vývařovna v Chramnaborgu, majitel vyznával jednoduchou zásadu – slušná porce prostého jídla bez možnosti výběru a pivo za víc než rozumnou cenu. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 121)
› Hospoda Sud - Napůl hospoda, napůl jídelna v Krátké ulici v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 170)
› Hospoda Šťastný námořník - hospoda v Grinsku, kde Konáše hledala neznámá rusovláska – Elisabeth, v mužských šatech. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 7), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 627)
› Hospoda U kojné - Hospoda nebo penzion v Krachtiburgu kde se ubytovali čarodějové Rumělkového klanu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 138)
› Hospoda U kotle - Hospoda v osadě Fatdan na Smaragdové hoře. Koniášovi zde místní rozebrali jeho věci poté co jej zastihla deštná bouře v jeho důlní jámě mimo hospodu a všichni si mysleli, že zahynul. Za cenu několika zabitých získal Koniáš všechny věci zpět. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 201)
› Hospoda U Pelikána - Pohostinský podnik ve Fenidongu s mizerným jídlem, ještě horším vínem a s nehorázně vysokými cenami. Hosté zde platili za soukromí. Stoly stály daleko od sebe v polouzavřených kójích. Uprostřed místnosti stálo nízké pódium na kterém hrál slepý harmonikář. Špatně, avšak jeho produkce měl svůj účel - v disharmonickém nakřáplém zvuku rozladěného nástroje vás od vedlejšího stolu nemohl nikdo zaslechnout. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 20 - 21)
› Hospoda U pijáka - Hospoda v městečku Jakkabardi, hostinským a majitelem této hospody je Klód. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 267, 268)
› Hospoda U štítu - Hospoda v Salisburu, kde se pokusili služebníci vyslance ryžského knížete Chuana Doora otrávit Koniáše a Bonsettiho, aby nebylo s kým uzavřít dohodu o průchodu karavany Ryžským hrabstvím. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 360)
› Hospoda U tlusťocha - Fenidongská hospoda vyhlášená svojí kuchyní. Místní specialitou je hovězí maso nakrájené na nudličky máčené v ostrém nálevu s teplým žitným chlebem jako přílohou. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 32)
› Hospoda U Uschlého stromu - Hostinec ve městě Aganod. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 18)
› Hospoda U Valheda - Hospoda nebo restaurace a penzion v Hyaši. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 88)
› Hospoda Veselá noha - Tančírna spojená s hospodou v Krahunu, stavba typická pro některá bohatší města na severu východního pobřeží. Koniáš zde potkal Eriku, která zde pracovala jako společnice. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 343)
› Hospoda Zelená orchidej - Hostinec v Gataru, Koniáš se zde sešel s mužem, který pro něj v Saxpolis získal důležité informace o intrikách Crambijského císaře. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 20, 24 - 25)
› Hospoda, Balíkova - Hostinec v Damarkandu, Bandarillovým lidem dělá hospodský dobré ceny. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 206)
› Hostman - V Krumbachu vlastní krejčovský salon, který je zároveň i kafetérií, v které se scházejí dámy místní honorace. (Muž a žena , v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 230)
› Hrabě Devascius - Viz Devascius, hrabě
› Hrabě Senelach - Viz Senelach, hrabě.
› Hraběnka de Salve - Korpulentní dáma patřící ke koniktonské šlechtě. Její manžel je piják. Madam Lacherr s ní mluvila na královském plese. (Osobní strážce v časopise Pevnost 9/2004, str. 47 pravý sloupec)
› Hrdlová zátoka - Zátoka v nejbližším okolí města Krahunu, vjíždí se do ní přes úzké, šest metrů široké hrdlo, které je z obou stran lemováno ostrými útesy. V zátoce je jeskyně, která je zaplavována přílivem. Do této jeskyně ukryl Echiron Ucbeg spoutanou Valerii Dejevovou, kterou před tím sám unesl. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 375)
› Hridu - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Měl rád krásné věci. Byl zabit Koniášem během výslechu Hytu van Dycka. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 162, 197)
› Hturi - Grumukův obchodní partner, v Aganodu pravděpodobně velmi bohatý muž. Bakly jej zabil, když oslavoval s Grumukem a ostatními přáteli obchodní úspěch – převzetí bývalého Johanova rajonu. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 27 – 28)
› Hubsner, Fritz - Nejlepší špion Hernandovy sítě informátorů, nemá žádné chování, vypadá jako špinavý buran. Na Varatchiho příkaz zabil Hernanda a stal se po něm velitelem špionáže. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 585, 588)
› Hudler - Větší obchodník v městečku Krumbach. (Muž a žena , v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 230)
› Hugo Glavitz - Viz Glavitz, Hugo.
› Huspitz, Trad - Cevinský kupec. Otec pohřešované Juany Huspitzové. Najal si Baklyho, aby mu našel jeho dceru. (Bez slitování, 2003, str. 121, 179, 240 - 241)
› Huspitzová, Juana - Dcera Cevinského obchodníka Trada Huspitze. Zasnoubila se s námořním kapitánem Antonem Luvinem. Byla unesena Kurganovými zabijáky v Malininých lázních v Cevinu a posléze zabita pravděpodobně Montemery Belfontem. Bakly našel u vetešníka její nákotníček, který jí daroval její snoubenec. Podle obrázku ji poznal také Gluwin. (Bez slitování, 2003, str. 122, 147, 240 - 241)
› Hutská oáza - Cesta k oáze byla zatarasena strženými mosty a umělými závaly – farmáři se chtěli izolovat od okolního světa až do konce nepokojů a válek. Po vnějším krají oázy byly pole s vinou révou. Samotná oáza byla chráněna před nájezdníky kamennou zdí a pevnou dřevěnou bránou. Za zdí byly udržované zeleninové zahrady. V oáze rostly palmy a šuměly stromy, uprostřed stála skupinka domů a za nimi leželo malé, ale hluboké jezírko napájené vydatným pramenem. Oáza by dokázala uživit desítky a možná i víc než stovku lidí. Kolem Hutské oázy byly dříve další oázy, ale během bojů byly prameny těchto oáz buď zasypané a nebo otrávené a pole a háje spálené. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 130, 134, 136 – 137, 139, 141)
› Huuran - Svobodný dobytkář. Kvůli smlouvám na půdu se nepohodl s leníky hraběte Ukoina. Nakonec se do sporu vložil sám hrabě. Službu u pana Huurana uvedl jako svoji předchozí službu Arthur Duno před tím, než se nechal najmout Ledem Kowalskim jako ochrana karavany. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 165)
› Hyan, Deg - Šéf bodyguardů Nikity Klaar v kasinu Tvrz. Byl náčelníkem svého lidu, potomkem jednoho z nejsilnějších rodů. Jeho lid žil roztroušený na spoustě ostrůvků v okolí Zvonového poloostrova. Miloval Nikitu Klaar, ale své osobní zájmy podřídil zájmům svého lidu. (Bez slitování, 2003, str. 172, 174, 294, 317 - 318, 321)
› Hyaš - Nejjižněji položený mořský přístav Crambijského impéria. K FewGhace je to přibližně 20 km. V Hyaši se nachází pobočka Horowitzovy banky. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 28, 87 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 27, 88)
› Hypomagické kóma - Bezvědomí do kterého upadne čaroděj, který vyčerpá všechny své energetické rezervy a sáhne ještě o kousek dál. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 115)
› Hytu van Dyck - Viz van Dyck, Hytu.
Skočit nahoru
› Chaabsko, Chaabská provincie - Kraj v Crambijském impériu známý výrobou kvalitních zbraní. V minulosti to byla bašta čarodějů. Pochází odtamtud Bakly. Jako bývalá bašta čarodějů je obklopen zeměmi řízenými Konventem. Před Velkou válkou tam sídlil jeden z nejsilnějších čarodějných klanů. (Bez slitování, 2003, str. 49, 90)
› Chaabský meč - Dlouhý meč s úzkou čepelí, velmi ostrý, vhodný pro techničtější šerm. Lehčí a odolnější než běžné meče. Ceněný, drahý a nedostatkový. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 91) (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 157)
› Chamy - Obchodník s artefakty v Krachtiburgu, jeden z nejvýznamnějších obchodních partnerů Hyta van Dycka, byl zabit ninji během jejich pátrání po Koniášovi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 195)
› Chladná mysl - Tanhotský bojovník, jehož chlapecké jméno bylo Tlustý chlapec. Koniáš jej našel v lese v okamžiku, kdy prodělával rituál dospělosti. Šel v jeho stopách po Staré stezce přes hřeben Sněžných hor. Koniáš padl do jeho pasti a zřítil se z hřebene do Modré řeky. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 209 - 219, 228 - 230, 252 - 253, 260 - 261, 265 - 266)
› Chramnaborg - Město, možná městečko, ve kterém se Bakly spolu s Cvengem a seržantem dozvěděli v hospodě Sarančiho noha o tom, že Zuzana má problémy v Lehském pralese. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 121, 123)
› Chuan Door - Viz Door, Chuan.
› Chuck - Hospodský v hospodě – obchodní stanici na úpatí Smaragdové hory. Bratr nebo bratranec Gecka. Vlastní spolu s Geckem obchodní značku C&G. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 189, 191)
› Chaabský meč - Dlouhý meč s úzkou čepelí, velmi ostrý, vhodný pro techničtější šerm. Lehčí a odolnější než běžné meče. Ceněný, drahý a nedostatkový. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 91) (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 157)
› Chamy - Obchodník s artefakty v Krachtiburgu, jeden z nejvýznamnějších obchodních partnerů Hyta van Dycka, byl zabit ninji během jejich pátrání po Koniášovi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 195)
› Chladná mysl - Tanhotský bojovník, jehož chlapecké jméno bylo Tlustý chlapec. Koniáš jej našel v lese v okamžiku, kdy prodělával rituál dospělosti. Šel v jeho stopách po Staré stezce přes hřeben Sněžných hor. Koniáš padl do jeho pasti a zřítil se z hřebene do Modré řeky. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 209 - 219, 228 - 230, 252 - 253, 260 - 261, 265 - 266)
› Chramnaborg - Město, možná městečko, ve kterém se Bakly spolu s Cvengem a seržantem dozvěděli v hospodě Sarančiho noha o tom, že Zuzana má problémy v Lehském pralese. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 121, 123)
› Chuan Door - Viz Door, Chuan.
› Chuck - Hospodský v hospodě – obchodní stanici na úpatí Smaragdové hory. Bratr nebo bratranec Gecka. Vlastní spolu s Geckem obchodní značku C&G. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 189, 191)
Skočit nahoru
› Ignác Karnsuf - Viz Karnsuf, Ignác.
› Ichton - Kdysi vyhledávaný žoldnéřský důstojník s dobrou pověstí. Drsný život, chlast a stáří z něj udělali lidskou trosku s velkými silnými kostmi a klouby vystupujícími pod stařecky vrásčitou kůží. Majitel vyhlášeného žoldnéřského podniku Kvítek ho ve svém podniku trpěl, protože většina jeho hostů starého muže z doslechu znala a občas mu objednala něco k pití. Led Kowalski se na něj obrátil, aby získal informace o Ricordu Kelemanovi. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 187)
› Imperiální hory - Hory v císařsví, pravděpodobně vysoké – jsou schopné vyvolat srážkový stín. Nachází se někde poblíž Krachtiburgu a Malansku. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 132)
› Imperiální zemské desky - V Imperiálních zemských deskách byly rodokmeny všech šlechtických rodů. Kniha se pravidelně vydávala. (Bez slitování, 2003, str. 312)
› Inteligentní opi - Vzhledem se neliší od horských goril, odlišují se inteligencí, oděvem - bederní zástěrkou, vlastnictvím a používáním zbraní a tím že dokáží, byť hrubě, mluvit. Žijí v hloubi Modrých hor, v údolích kam lidé ještě nevročili. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 146)
› Ichton - Kdysi vyhledávaný žoldnéřský důstojník s dobrou pověstí. Drsný život, chlast a stáří z něj udělali lidskou trosku s velkými silnými kostmi a klouby vystupujícími pod stařecky vrásčitou kůží. Majitel vyhlášeného žoldnéřského podniku Kvítek ho ve svém podniku trpěl, protože většina jeho hostů starého muže z doslechu znala a občas mu objednala něco k pití. Led Kowalski se na něj obrátil, aby získal informace o Ricordu Kelemanovi. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 187)
› Imperiální hory - Hory v císařsví, pravděpodobně vysoké – jsou schopné vyvolat srážkový stín. Nachází se někde poblíž Krachtiburgu a Malansku. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 132)
› Imperiální zemské desky - V Imperiálních zemských deskách byly rodokmeny všech šlechtických rodů. Kniha se pravidelně vydávala. (Bez slitování, 2003, str. 312)
› Inteligentní opi - Vzhledem se neliší od horských goril, odlišují se inteligencí, oděvem - bederní zástěrkou, vlastnictvím a používáním zbraní a tím že dokáží, byť hrubě, mluvit. Žijí v hloubi Modrých hor, v údolích kam lidé ještě nevročili. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 146)
Skočit nahoru
› Jabjar - S jabjarem se setkáváme při útoku lidí Faracia Edugana na tábořiště Leda Kowalského. Když se tykev jabjaru vysuší, naplní smůlou a zapálí, po určité době se rozprskne podobně jako kulový blesk. Ve svrchní kůře má uložena jadérka, která se horkem rozštěpí a když zasáhnou nechráněné lidské tělo, proniknou až na kost. Koniáš je viděl používat při ohňových pogromech v Ampuru. Je to jedna z nejzákeřnějších zbraní. Má na svědomí spoustu žen a dětí. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 426, 435 - 436)
› Jak jsme málem zničili svět. Historie Poslední velké války a toho, co přišlo po ní - Kniha sepsaná roku 27 po poslední Velké válce mistrem bývalého klanu Augupů Ebenezem Cramwolem (v knize Dlouhý sprint s Ozvěnou se uvádí např. na straně 146, že je z klanu Danuutů) a doplněná o poznámky šermíře klanu Kaal Calva Nateva. Text byl z větší části psán v téměř zapomenutém jazyce čarodějů swaglish a jen v menší části ve staré saxpolištině. (Vysoký příliv, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 498)
› Jakatev - Úspěšný Fenidongský advokát specializující se na složité obchodní případy. Zastupoval tajemného pana X v jednání s podílníky karavany o získání kontroly nad ní. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 137)
› Jakkabardi - Opuštěné městečko, jež není vyznačeno na mapách, leží u jižního okraje Gutawské pouště. Vede tudy pašerácká stezka z Crambijského císařství na sever. Okolí městečka bylo protkáno labyrintem soutěsek, roklí a údolíček. Hned za městečkem byla velká písečná duna, kterou velká písečná bouře odfoukla zpět do pouště. Městečko vyhořelo s výjimkou hospody U pijáka v důsledku požáru, který založila Roxana. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 265, 283, 328)
› Jakor - Fenidongský právník. Tobiáš Masner jej přizval k podpisu závěrečných smluv o kolonii, ve kterých všichni společníci uznali vzájemně své zplnomocněné zástupce, aby dohlížel na to, že vše proběhne správně. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 229)
› Jakub Salský - Viz Salský, Jakub.
› Janees Vadvig - Viz Vadvig, Janees.
› Janick - Osobní sluha Samuela Wickera bez magického nadání, pouze se skrytými vlohami; později čaroděj samouk – schopnosti vládnout silou získal pomocí knihy – magické kuchařky – Prozíravá dieta, kterou mu půjčil Koniáš v době své návštěvy sídla Rumělkového klanu. Ovládal hypnózu.
Při útěku z podzemí Maaterenditské báze nechtěl pomáhat, chtěl být jen „pozorovatel“. Janick se v podzemí Maaterenditské báze pokusil otrávit Koniáše Dwicherovým preparátem a vytvořit tak z něj svůj nástroj, což se mu ale nepovedlo. Dobrovolně vstoupil do služeb Varatchiho jako velmistr „klanu domu Varatchiů“ za to mu nabídl vstup do skladišť báze Maaterenditů, hlavu Samuela Wickera a magické poklady Rumělkového klanu.
Jako velmistr se stále panicky bojí Koniáše. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 12, 20, 77, 79, 280, 435, 480, 624), (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 324)
› Janiss, madame - Manželka obchodníka s kůžemi v Krunbachu, který se v posledních letech vzchopil a bojoval o proniknutí do místní honorace. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 232)
› Jarmin, Herman - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, která pátrala po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 336)
› Jason Gudsbirg - Viz Gudsbirg, Jason.
› Jelig Nad - Viz Nad, Jelig.
› Jetelín - Osada cca 80 km od Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 242)
› Jezdecký elitní oddíl - Každý jezdec má ocelové brnění (za které se mimo císařství platí horentní sumy), každý jezdec je ozbrojen mečem, kuší nebo lukem v sedlovém pouzdře a trojicí vrhacích kopí. Na pohled zkušení veteráni. Používají se pro citlivé operace proti jednotlivým feudálům, imperátorovým vazalům. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 305)
› Jitřní koruna - Klenot, jeden ze sady v kterých se podle pověsti vdávala první imperiální císařovna. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 9)
› Jižní svět - Území, s velkou pravděpodobností, mimo kontinent – divočina se zárodky civilizace. (Až na dno, v knize Ostří oceli, 2004, str. 16)
› Joan - Dcera farmáře Rowa Flema. Vedla domácnost na farmě. Milovala Bokeliho. Ošetřovala Koniáše po jeho zřícení se z hřebene Sněhových hor. Měla pihovatou tvář, vlasy barvy mrazem přešlého sena, trochu malý nos a dvě oříškově hnědé oči plné soucitu. V době jejího setkání s Koniášem jí bylo kolem dvaceti let. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 222 - 226, 239 - 240, 266 - 267)
› Johan - Velký chlap, vyšší než Bakly, možná trochu obtloustlý, ale rychlý. Měl mohutnou kostru, široká ramena a silný trup lidí, kteří mají sílu vrozenou. Dříve zápasil v ringu. V době kdy se odehrávala povídka Pasák se živil jako pasák děvek ve městě Aganod. Jeho pasácký rajon v Aganodu byly dvě ulice s pár hernami a hospodami a jejich nejbližší okolí v zábavní čtvrti vklíněné mezi čtvť tkalců a lukrativní říční přístav – nebylo to velké místo, ale panoval zde čilý ruch.
Pro zvýšení své prestiže obvinil své šlapky, že mu některá ukradla 30 zlatých a pro výstrahu chtěl Karu ubičovat k smri – toto „zvýšení prestiže “ před děvkami dělal každé 2 roky. Lara, jedna z obviněných šlapek si v nejvyšší úzkosti najala Baklyho, aby Johana zmlátil tak, aby tři dny nevstal. Johan, poté co ho Bakly porazil, na něj zaútočil sekerou a Bakly ho zabil. V době mezi Johanovou smrtí a Baklyho odchodem z města Aganod, Bakly dělal pasáka Johanovým děvkám. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 13 – 19, 23)
› Jonatán Guagin - Viz Guagin, Jonatán.
› Juana Huspitzová - Viz Huspitzová, Juana.
› Juanita, Anita - Námořní dvojstěžníky, které patřily Antonu Luvinovi a jeho společníkovi (starší chlapík s hlubokými vráskami kolem očí a téměř sněhobílým plnovousem). Anita byla menší a už toho měla hodně za sebou. Juanita byla nová, koupili si ji částečně na úvěr. Obě obvykle kotvily u Peckého mola. (Bez slitování, 2003, str. 212 - 214)
› Juanský čaroděj - zahradník - Koniáš se o něm zmiňuje v souvislosti s křišťálovou karafou se zábrusnou zátkou a pojistným kolíkem, kterou zanechali v jedné oáze v Železném údolí žoldáci ve službách Crambijského císaře a hraběte Gletova. Koniáš si vzpomněl, že takovou karafu viděl u jednoho juanského čaroděje, zahradníka - přechovával v takové karafě mutagenní roztoky, které používal ke šlechtění rostlin. Pokud jste si to mohli dovolit, vypěstoval Vám na Vaše přání rosnatku, která k obědu spořádala celého psa, nebo nádhernou květinu, vonící jako mísa zkažených vajec. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 361)
› Juber, Donil - Vystupoval jako zástupce cechu bůkmejkrů ve městě Lagossi, jeho poslání však bylo jiné. Najal Koniáše, aby během turnaje ve městě Lagossi zjistil vše o černých sázkách a důvodech velkého množství úmrtí. Koniášovi informace o černých sázkách a nezákonných sázkách na smrt jej však vůbec nezajímaly. Ve skutečnosti byl pověřen hrabětem Glewanem a crambijským císařem potrestáním Lobelina, za to že ve svých vražedných choutkách vztáhl ruce i na šlechtice - na sira Amersena. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 154, 156, 157, 176; 183)
› Jug - Námořník, zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov. Má bratra Jungwira a s ním má společně jednu ženu, za peníze z výpravy si chtěli pořídit druhou ženu a větší dům. Výpravu oba přežili a inkasovali svůj podíl na odměně za zachránění Valerie Dejevové. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 357, 363)
› Juhivat, kapitán - Velitel veškerého císařského vojenského loďstva na pobřeží Volné zóny. (Bez slitování, 2003, str. 97, 188)
› Jungwir - Námořník, zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov. Má bratra Juga a s ním má společně jednu ženu, za peníze z výpravy si chtěli pořídit druhou ženu a větší dům. Oba výpravu přežili a inkasovali svůj podíl na odměně za zachránění Valerie Dejevové. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 357, 363)
› Junwir - Cevinský klenotník, má malé klenotnictví. Anton Luvin u něj koupil své snoubence Juaně Huspitzové nákotníček. Pracoval u něj tovaryš Admin. (Bez slitování, 2003, str. 123)
› Jurns - Viz Belfonte, Drexler.
› Jurnsův kousek - Viz Belfonte, Drexler.
› Jak jsme málem zničili svět. Historie Poslední velké války a toho, co přišlo po ní - Kniha sepsaná roku 27 po poslední Velké válce mistrem bývalého klanu Augupů Ebenezem Cramwolem (v knize Dlouhý sprint s Ozvěnou se uvádí např. na straně 146, že je z klanu Danuutů) a doplněná o poznámky šermíře klanu Kaal Calva Nateva. Text byl z větší části psán v téměř zapomenutém jazyce čarodějů swaglish a jen v menší části ve staré saxpolištině. (Vysoký příliv, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 498)
› Jakatev - Úspěšný Fenidongský advokát specializující se na složité obchodní případy. Zastupoval tajemného pana X v jednání s podílníky karavany o získání kontroly nad ní. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 137)
› Jakkabardi - Opuštěné městečko, jež není vyznačeno na mapách, leží u jižního okraje Gutawské pouště. Vede tudy pašerácká stezka z Crambijského císařství na sever. Okolí městečka bylo protkáno labyrintem soutěsek, roklí a údolíček. Hned za městečkem byla velká písečná duna, kterou velká písečná bouře odfoukla zpět do pouště. Městečko vyhořelo s výjimkou hospody U pijáka v důsledku požáru, který založila Roxana. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 265, 283, 328)
› Jakor - Fenidongský právník. Tobiáš Masner jej přizval k podpisu závěrečných smluv o kolonii, ve kterých všichni společníci uznali vzájemně své zplnomocněné zástupce, aby dohlížel na to, že vše proběhne správně. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 229)
› Jakub Salský - Viz Salský, Jakub.
› Janees Vadvig - Viz Vadvig, Janees.
› Janick - Osobní sluha Samuela Wickera bez magického nadání, pouze se skrytými vlohami; později čaroděj samouk – schopnosti vládnout silou získal pomocí knihy – magické kuchařky – Prozíravá dieta, kterou mu půjčil Koniáš v době své návštěvy sídla Rumělkového klanu. Ovládal hypnózu.
Při útěku z podzemí Maaterenditské báze nechtěl pomáhat, chtěl být jen „pozorovatel“. Janick se v podzemí Maaterenditské báze pokusil otrávit Koniáše Dwicherovým preparátem a vytvořit tak z něj svůj nástroj, což se mu ale nepovedlo. Dobrovolně vstoupil do služeb Varatchiho jako velmistr „klanu domu Varatchiů“ za to mu nabídl vstup do skladišť báze Maaterenditů, hlavu Samuela Wickera a magické poklady Rumělkového klanu.
Jako velmistr se stále panicky bojí Koniáše. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 12, 20, 77, 79, 280, 435, 480, 624), (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 324)
› Janiss, madame - Manželka obchodníka s kůžemi v Krunbachu, který se v posledních letech vzchopil a bojoval o proniknutí do místní honorace. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 232)
› Jarmin, Herman - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, která pátrala po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 336)
› Jason Gudsbirg - Viz Gudsbirg, Jason.
› Jelig Nad - Viz Nad, Jelig.
› Jetelín - Osada cca 80 km od Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 242)
› Jezdecký elitní oddíl - Každý jezdec má ocelové brnění (za které se mimo císařství platí horentní sumy), každý jezdec je ozbrojen mečem, kuší nebo lukem v sedlovém pouzdře a trojicí vrhacích kopí. Na pohled zkušení veteráni. Používají se pro citlivé operace proti jednotlivým feudálům, imperátorovým vazalům. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 305)
› Jitřní koruna - Klenot, jeden ze sady v kterých se podle pověsti vdávala první imperiální císařovna. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 9)
› Jižní svět - Území, s velkou pravděpodobností, mimo kontinent – divočina se zárodky civilizace. (Až na dno, v knize Ostří oceli, 2004, str. 16)
› Joan - Dcera farmáře Rowa Flema. Vedla domácnost na farmě. Milovala Bokeliho. Ošetřovala Koniáše po jeho zřícení se z hřebene Sněhových hor. Měla pihovatou tvář, vlasy barvy mrazem přešlého sena, trochu malý nos a dvě oříškově hnědé oči plné soucitu. V době jejího setkání s Koniášem jí bylo kolem dvaceti let. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 222 - 226, 239 - 240, 266 - 267)
› Johan - Velký chlap, vyšší než Bakly, možná trochu obtloustlý, ale rychlý. Měl mohutnou kostru, široká ramena a silný trup lidí, kteří mají sílu vrozenou. Dříve zápasil v ringu. V době kdy se odehrávala povídka Pasák se živil jako pasák děvek ve městě Aganod. Jeho pasácký rajon v Aganodu byly dvě ulice s pár hernami a hospodami a jejich nejbližší okolí v zábavní čtvrti vklíněné mezi čtvť tkalců a lukrativní říční přístav – nebylo to velké místo, ale panoval zde čilý ruch.
Pro zvýšení své prestiže obvinil své šlapky, že mu některá ukradla 30 zlatých a pro výstrahu chtěl Karu ubičovat k smri – toto „zvýšení prestiže “ před děvkami dělal každé 2 roky. Lara, jedna z obviněných šlapek si v nejvyšší úzkosti najala Baklyho, aby Johana zmlátil tak, aby tři dny nevstal. Johan, poté co ho Bakly porazil, na něj zaútočil sekerou a Bakly ho zabil. V době mezi Johanovou smrtí a Baklyho odchodem z města Aganod, Bakly dělal pasáka Johanovým děvkám. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 13 – 19, 23)
› Jonatán Guagin - Viz Guagin, Jonatán.
› Juana Huspitzová - Viz Huspitzová, Juana.
› Juanita, Anita - Námořní dvojstěžníky, které patřily Antonu Luvinovi a jeho společníkovi (starší chlapík s hlubokými vráskami kolem očí a téměř sněhobílým plnovousem). Anita byla menší a už toho měla hodně za sebou. Juanita byla nová, koupili si ji částečně na úvěr. Obě obvykle kotvily u Peckého mola. (Bez slitování, 2003, str. 212 - 214)
› Juanský čaroděj - zahradník - Koniáš se o něm zmiňuje v souvislosti s křišťálovou karafou se zábrusnou zátkou a pojistným kolíkem, kterou zanechali v jedné oáze v Železném údolí žoldáci ve službách Crambijského císaře a hraběte Gletova. Koniáš si vzpomněl, že takovou karafu viděl u jednoho juanského čaroděje, zahradníka - přechovával v takové karafě mutagenní roztoky, které používal ke šlechtění rostlin. Pokud jste si to mohli dovolit, vypěstoval Vám na Vaše přání rosnatku, která k obědu spořádala celého psa, nebo nádhernou květinu, vonící jako mísa zkažených vajec. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 361)
› Juber, Donil - Vystupoval jako zástupce cechu bůkmejkrů ve městě Lagossi, jeho poslání však bylo jiné. Najal Koniáše, aby během turnaje ve městě Lagossi zjistil vše o černých sázkách a důvodech velkého množství úmrtí. Koniášovi informace o černých sázkách a nezákonných sázkách na smrt jej však vůbec nezajímaly. Ve skutečnosti byl pověřen hrabětem Glewanem a crambijským císařem potrestáním Lobelina, za to že ve svých vražedných choutkách vztáhl ruce i na šlechtice - na sira Amersena. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 154, 156, 157, 176; 183)
› Jug - Námořník, zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov. Má bratra Jungwira a s ním má společně jednu ženu, za peníze z výpravy si chtěli pořídit druhou ženu a větší dům. Výpravu oba přežili a inkasovali svůj podíl na odměně za zachránění Valerie Dejevové. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 357, 363)
› Juhivat, kapitán - Velitel veškerého císařského vojenského loďstva na pobřeží Volné zóny. (Bez slitování, 2003, str. 97, 188)
› Jungwir - Námořník, zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov. Má bratra Juga a s ním má společně jednu ženu, za peníze z výpravy si chtěli pořídit druhou ženu a větší dům. Oba výpravu přežili a inkasovali svůj podíl na odměně za zachránění Valerie Dejevové. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 357, 363)
› Junwir - Cevinský klenotník, má malé klenotnictví. Anton Luvin u něj koupil své snoubence Juaně Huspitzové nákotníček. Pracoval u něj tovaryš Admin. (Bez slitování, 2003, str. 123)
› Jurns - Viz Belfonte, Drexler.
› Jurnsův kousek - Viz Belfonte, Drexler.
Skočit nahoru
› Kaalská rejda - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 157, 158, 162)
› Kaewerg, Edmunt - Bývalý gladiátor, dnes již v penzi. Šampion impéria, několikanásobný držitel otevřené rukavice, vítěz posledního volného turnaje. Bakly se s ním setkal v Kletikonu, kde byl ve službách Murimara Esgana z rodu Baerynů. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 37, 74, 77, 82 - 83, 124)
› Kahlua - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Tichý a hbitý. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 397)
› Kahuk - Ramenatý muž ostříhaný na ježka. Měl malou představivost. Nebyl by dobrým vůdcem, ale jako vykonavatel cizích příkazů se cítil jistě. Zástupce a pravá ruka Rybáře - Filipa Fauntleta. Zradil jej Kurganovi za peníze a za slib, že mu Kurgan dá Nikitu Klaar. Bakly jeho zradu odhalil a svrhl ho do moře napospas žralokům. (Bez slitování, 2003, str. 261 - 262, 319 - 320)
› Kámen - Artefakt, i když přímo nesouvisel s magií, šlo o chemickou látku extrémně zvyšující práh bolestivosti a ovlivňující periferní nervy. Při předávkování mohl člověk ochrnout. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 204)
› Kamenné čelo - Viz Brou, Bysty.
› Kamulagi, Giordano, profesor - Profesor Kamulagi, známý farmakolog a znalec jedů, bydlel v Gataru. Koniáš mu v minulosti pomohl uprchnout z jeho předchozího působiště, kde jej obvinili z travičství. On však lidem jedy do jídla nemíchal, pouze je prodával zákazníkům. Ti kteří ho chtěli lynčovat, u něj nakupovali nejvíc. Zajímal se pouze o svoje bádání a konzumaci vlastních výtvorů. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 15, 30 - 33)
› Kant - Vysoký muž, o pohlavek menší než Koniáš, zato o dobrých dvacet kilogramů těžší. Měl široká ramena a groteskně mohutný trapézový sval, následkem čehož mu hlava vyrůstala zdánlivě přímo z trupu. Zvířecí vzhled korunovalo nízké gorilí čelo a malá prasečí očka utopená ve stínu nadočnicových oblouků. Led Kowalski jej z nouze najal ve Fenidongu jako žoldnéře. Kant nabídnutou šanci využil a ukázal se jako spolehlivý a užitečný člen výpravy. Led Kowalski jej jmenoval svým pobočníkem a měl na povel oddíl žoldnéřů. Zahynul v boji u Velkého mostu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 149, 160)
› Kapitán Gasket - Viz Gasket, kapitán.
› Kapitán Gat - Viz Gat, kapitán.
› Kapitán Juhivat - Viz Juhivat, kapitán.
› Kapitán Octadent - Viz Octadent, kapitán.
› Kara - Děvka pracující ve městě Aganod pro pasáka jménem Johan. Má hřívu vlasů barvy kaštanů, v obličeji není hezčí něž jiné, ňadra spíš menší a hezky chodí. Kamaradí se s Larou. Kara dělala děvku ne déle než dva roky před dobou kdy se odehrávala povídka Pasák.
Johan, její pasák, ji chtěl pro výstrahu ubičovat k smrti, protože pro zvýšení své prestiže obvinil své děvky, z krádeže 30 zlatých. Při bičování ji poznamenal ve tváři a i jinde po těle, kde ji bude do smrti hyzdit spousta pár cm dlouhých jizev. Kara má tuhý kořínek, protože dokázal po dvou dnech po bičování chodit. Po Johanově smrti chtěla Kara spolu s Larou do pěti dnů utéct z města na sever k pralesům, kde je málo žen a ctí je. Po Lařině smrti tam odešla sama a Bakly ji již nikdy nespatřil. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 10, 18 – 19, 20, 29)
› Karakinové, Karakinci - Kmen žijící ve Vysokých horách. Po mnoho staletí s přestávkami bojoval se sousedním kmenem o zdroje vody pro zavlažování svých polí. Karakinové mají tetování na tváři. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 135)
› Karakoom - Malá obchodní stanice ležící na karavanní stezce v opuštěném kamenolomu v Železném údolí. Stanici tvořil obrovský - téměř čtyřicet metrů dlouhý srub z neotesaných kmenů postavený na úpatí strmého, místy téměř kolmého svahu. Skála i svah byly zpevněny několika dřevěnými stěnami, které byly podpírány množstvím pilot. Srub tak byl po většinu dne ve stínu, což prospívalo skladovanému zboží. U stanice bylo malé jezero napájené podzemním pramenem. Není zde půda, která by se dala obdělávat. V Karakoomu byly v zajetí žoldáků Geininy děti. Koniáš s Gein se je zde pokusili vysvobodit ze zajetí. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 347, 353 - 366)
› Karcké hrabství - Hlavní město Karckého hrabství se jmenuje Karsk. Na jih od hrabství leží divoká krajina hor obydlená původně divokými horskými kmeny. Císař zde později za odměnu udělil léna několika šlechtickým rodům, kteří se účastnili bojů s horskými kmeny. (Hra špinavců, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 161)
› Karet Taneb - Viz Taneb, Karet.
› Karina - Žena ninja, příslušnice klanu Godetů. Říkali ji také Vánek. Ošklivá, ale hodná, vyznala se velmi dobře v ranhojičství. Její bratr byl členem skupiny ninjů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 353)
› Karlonis, vikomt - Neschopný člověk, který titul vikomta získal, aby jej mohla saxmundsenovská mocenská klika protlačit na post hlavního vyšetřovatele Konventu a tím oslabit vliv celého Konventu . Byl zabit Lumbim během pletichy, kterou na Karlonise nastražil velkovévoda Varatchi. Nástupcem vikomta Karlonise ve funkci hlavního vyšetřovatele Konventu se stal jeho pobočník Afronzi (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 98, 299)
› Karnsuf, Ignác - Obchodník, bratr obchodníka Karnsufa z Ribenodu. Najal Baklyho, aby doručil jeho bratrovi do Ribenodu kovovou truhličku, od které měl jeho bratr vlastní klíč. V truhličce byl pravděpodobně šek do banky. Za doručení skříňky měl Bakly dostat odměnu šestset deset zlatých. Hrabě Drexler Belfonte koupil Karnsufovu směnku, za kterou Karnsuf (jeho jméno neznáme) ručil svým majetkem, který měl čtyřikrát větší hodnotu. Baklyho na cestě dlouhé dvatisíce kilometrů pronásledovali Belfonteho lidé. (Bez slitování, 2003, str. 10 - 11, 20)
› Karpské molo - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 219, 237)
› Karulina - Jedovatá rostlina, popřípadě jed, z textu je pouze patrné, že její požití způsobuje otravu. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 33)
› Katzbalgr, katzbalger - Oblíbená Baklyho zbraň. Katzbalger byl krátký meč, doplňující v 15. a 16. století výzbroj německých a švýcarských landsknechtů. Dvousečná čepel byla široká a přímá, dlouhá přibližně 60 cm a široká 4 až 5 cm, jílec rozšiřující se nahoru k široké hlavici. Charakteristická záštita měla tvar ležatého písmene „S“.Název „Katzbalger“ byl odvozen ze staroněmeckého „katzbalgen“, kde „katz“ je kočka a „balgen“ rvát se, tedy kočičí rvačka. Snad to odráží způsob boje s tímto mečem, který měl už z podstaty této zbraně k elegantnímu šermu daleko. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 15 - 16, 40 - 41, 58, 60, 71, 74, 87)
› Kaufri - Jeden z mužů Varatchiho těžké pěchoty, Bakly ho zabil. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 72)
› Kavonské planiny - Planiny s kvalitní černozemí, sem směřovala, dle plánů Tobiáše Masnera, karavana kolonistů. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 70)
› Kaževič - Konzervativní stařešina jednoho kvadrupu, příslušník národa M. a člen jedné z nejstarších rodin, která pomáhala zakládat město Krachtiburg. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 148, 308)
› Keck, Vit - Desátník ze speciálního oddílu Jeho veličenstva (z elitní císařovy jednotky), jeden z dvojice mužů, kteří se pokusili unést Liamu. Únos byl zmařen Lasičkou a Keck byl zajat a následně vyslýchán lidmi z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 471)
› Ked - Viz Kedské jezírko.
› Kedské jezírko - Poslední otevřená vodní plocha na severním okraji Gutawské pouště směrem na jih. Velikostí bylo jezírko spíš louže, kterou by dítě kamenem přehodilo. Místní mu říkali zkráceně Ked. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 192)
› Keel, Ramul - Zástupce velitele městských gard v Krahunu, v době, kdy vraždila sekta Slunečních zabijáků naposledy, tedy 22 let před dějem povídky Vysoký příliv. Jeho výprava na Dýmový ostrov, předpokládanou skrýš sekty, byla neúspěšná (zahynulo při ní 15 mužů) a proto jej z úřadu vyhodili. Mimo jiné i proto, že neměl pro tuto cestu žádný hmatatelný podklad. Jeho důvod pro cestu na Dýmový ostrov byl čistě osobní – když pátral po vrahovi žen našel ve věži magický léčitelský krystal a deník a později i náramek. V deníku se dočetl, že krystal je možné dobít ve zřídle moci na vrcholku Dýmového ostrova a náramek eliminuje přízraky strachu chránící zřídlo před nezvanými návštěvníky. Ramul Keel si poté změnil jméno na Echiron Ucbeg. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 354 – 356, 374)
› Keleman, Ricord - Vysoký chlap s podlouhlým obličejem, od pohledu nebezpečný, s dobrým vystupováním ve společnosti. Pocházel z dobré rodiny, měl kontakty mezi obchodníky i mezi šlechtici. Dělal zprostředkovatele agentům Crambijského císaře ve Fenidongu. Organizoval útoky proti karavaně v Mitchově údolí. Led Kowalski ho zabil v osobním souboji. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 131, 188)
› Kelí - Sirotek. Dívka, kterou zaměstnávali Šimon a Reb Dologovi jako pomocnici v kuchyni a zvykli si o ní přemýšlet jako o vlastním dítěti. (Bez slitování, 2003, str. 356)
› Kenton - První spolunáčelník v Tenebiho kmeni ve Vysokých horách. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 141)
› Ketenewen, Aefinela - Baronesa. Jediné dítě starého barona Ketenewena. Jeden z pěti nejváženějších a nejstarších rodů. V době Koniášovy návštěvy v Gataru jí bylo dvacet pět let, byla o trochu vyšší než ženy obvykle bývají, měla antracitové vlasy, dokonale vykrojené rty a kočičí oči. Koniáš ji přirovnal k růži. Ucházeli se o ni hrabě Lawrence Maureli i hrabě Desmond Guzzi. Pomáhala Maurelimu i Koniášovi s pátráním po únoscích dětí v Gataru. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 40 - 42, 49 - 51, 58 - 61, 69, 89, 93 - 95)
› Ketu Brahm - Viz Brahm, Ketu.
› Kevin - Stříbrovousý ramenatý žoldnéř. Byl oblečený v železnými šupinami pobité kazajce, v pochvě na popruhu přes rameno nosil jezdecký meč. Obočí měl stříbrné, stejné jako vousy. Dával si do čaje speciálně míchanou drogu – byl nemocný - měl v hlavě nádor a droga ho chránila před bolestmi, halucinacemi a zároveň mu pomáhala usnout. Zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov. Zemřel ve spánku v průběhu výpravy na následky své nemoci. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 357, 364, 372)
› Kežské moře - Ohraničuje území Obchodní ligy z jihu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 17, 418)
› Kežský průsmyk - Na jihozápadě kontinentu, těsně u pobřeží Kežského moře, jsou Grimmovy hory tvořeny dvojicí rovnoběžných horských hřebenů, jsou zde přerušeny širokým Kežským průsmykem. Od Kežského průsmyku je ke Kamenitému zálivu 300 km. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 17, 370, 405)
› Kib Beliz - Viz Beliz, Kib.
› Kicbuc - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Nejmladší ze skupiny, rychlý, ochotný riskovat, schopný bojovník s dlouhou čepelí. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 231)
› Kilw, Graham - Syn bohatého farmáře. Měl souměrnou tvář, delší, lehce vlnité vlasy, široký v ramenou, útlý v pase, nosil kalhoty s nohavicemi na konci frajersky rozšířenými a kožené rukavice z hověziny. Považoval se za pána kraje. Odchod crambijské armády z oblasti přiléhající k tanhotskému teritoriu využil k násilnému skupování menších farem pod cenou. Se svojí družinou vypálil minimálně jednu farmu. Byl zabit při útoku na Flemovu farmu. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 232 - 234, 237 - 239, 266 - 267)
› Kirg - Člen černých jezdců, zemřel při boji s ocelovým válečníkem. Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 168, 171)
› Klaar, Nikita - Majitelka kasina Tvrz v Cevinu. Vyrostla na ostrovech u Zvonového poloostrova a měla přátelské vztahy s lidmi z ostrovů. Přítelkyně Filipa Fauntleta. Počala s ním dítě. Poté co doprovodila Filipa Fauntleta k jeho otci - hraběti Drexlerovi Belfontemu do Ribenodu, pokusili se jí zabít, aby se jí zbavili. Nikity se ujal Bakly, odešly spolu do hor a vychovávaly spolu dceru Zuzanu. Nikita byla později zabita na příkaz hraběte Belfonteho. (Bez slitování, 2003, str. 81, 172 - 175, 209, 235 - 236, 253 - 255, 256 - 265, 280 - 281, 352 - 354), (Bakly - Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda 2020, str. 11, 15)
› Klangit - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 353)
› Klára - Žádná krasavice, dříve byla pravděpodobně služka, v současnosti farmářka, provdaná za Gadeta a matka dcery Viki. Jejich farma leží nedaleko městečka Krunbachu, pro většinu lidí příliš v divočině a daleko od lidí. Vždy se bála, jestli se Gadet za ni, jako za svou ženu, bude schopen postavit, jestli ji ochrání až přijdou opravdu zlé a nebezpečné časy – poté, co sám pobil bandu rabérů se o tom na vlastní oči přesvědčila. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 227 - 239)
› Klaten - Malá oáza v Gutawské poušti na východ od Hutské oázy. V době, kdy se odehrával děj novely Hon za Rudou hvězdou byla tato oáza vypálena a lidé z ní odešli. Z této oázy pocházel chlapec, který s Baklym přešel skrz hlubinu Gutawské pouště. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 142, 192)
› Kletikon - Významné město SV od Ribenodu, vzdálené dobré tři týdny cesty od Ribenodu. Dále směrem k horám leží Hafluk. Město patří rodu Baerynů, půda kolem města jim však nepatří. Kletikon je přístav na velké řece (str. 119 - 121). Nalézá se v něm aréna (str. 34). Hlavní ulice Kletikonu se jmenuje Vévodská třída (str. 28). Sídlí zde i císařský vyslanec. (Bez slitování, 2003), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 18, 27)
› Klidmen, Liama - Příslušnice národa M., vdova, žila v kvadrupu v Krachtiburgu. Jméno jejího syna i manžela bylo Petr, oba dva spolu zemřeli před třemi roky za bouře na jezeře. Zasadila se o útěk svého lidu z Krachtiburgu na panství hraběte Daska. Má magické schopnosti. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 85, 144)
› Klód - Hospodský a majitel hospody U pijáka. Je menší postavy, vysušený stářím a sluncem. Ve tváři nemá jediné místo, které by nebylo zbrázděné vráskami. Pohybuje se jako mechanická hračka, jejíž klouby umožňují ohyb jen v jedné rovině. Jeho děd, otec i on pěstovali v Jakkabardi nejlepší víno v císařství. Někdy v jeho mládí byly po písečné bouři jeho vinohrady zasypány velkou písečnou dunou a tím bylo pěstování vína ukončeno. Jiná bouře, která se Jakkabardi prohnala v době událostí popisovaných v povídce „Drsná hra“, písek zase odfoukla zpět do pouště.
Koniáš mu dal polovinu smaragdů a získal za to smlouvu na polovinu zisku z vinohradů, které v Jakkabardi obnoví Klód. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 268, 328, 335)
› Kniha destilací - Kniha z 1. století po Velké válce. O knize se zmiňuje Giordano Kamulagi v rozhovoru s Koniášem. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 33)
› Kniha o šermu - Napsal ji Orlando Takyosson. Mimo jiné v ní tvrdí, že technicky a morálně dobře vybavený šermíř obstojí i proti desetinásobné přesile. Koniáš ji v mládí četl. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006 str. 60)
› Kniha války - Napsal ji Orlando Takyosson. Je to vlastně učebnice. Veterán partyzánských válek proti císařství a nikdy neporažený vojevůdce v ni popsal, jak vzodorovat mnohonásobné přesile a nakonec i vyhrát. Ukazuje jak vychovat bojovníka, velitele a vojevůdce. Autor učí jít si za svým cílem, vítězit, a když to jinak nejde, jak umřít.
V této knize bylo až příliš mnoho informací, aby je mohli využít protivníci císaře a proto byly všechny její kopie zabaveny nebo zničeny. Neni lehké se k nějakému výtisku dostat. Koniáš knihu četl, jeho otec ji vlastnil. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 44)
› Knihy žoldnéřů - Kniha tvořená stohy ohmataných pouze provázkem svázaných listů popsaných drobným kaligrafickým písmem. Knihy žoldnéřů začal psát Tobiáš Masner a po jeho smrti si knihu přivlastnil a v psaní pokračoval Rick Varatchi. Obsahovali jména mužů, jejich popisy, popisy věcí, které vykonali, popisy věcí o nichž se věřilo, že je vykonali. Někdy bylo těžké odlišit, co je pravda, co smyšlenka a co záměrná lež. Ale i lež v sobě nesla informaci, protože byla vytvořena za jistým účelem. Nejsilnější složka "Knih žoldnéřů" byla v černých deskách a byla věnována Koniášovi. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 9), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 10)
› Koden - Muž z Gudsbirgovy jednotky, zemřel v podzemí Maaterenditské báze po překročení magické linie chránící uzamčené skladiště druhého řádu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 451)
› Koharov - Potloukal se po jižním okraji Gutawské pouště, občas doprovázel obchodní karavany, občas podnikal průzkumné výpravy do pustiny a mapoval rozmístěnější statků, oáz a vodních jam. Před událostmi popisovaných v novele Hon za Rudou hvězdou se s Baklym nikdy nesetkal. Až za pár let dokončí, co si předsevzal, vrátí se k farmářské práci.
Koharov žil za mládí v oáze v Gutawské poušti. Pracovat na poli nechtěl, raději proháněl holky. Všichni v oáze věděli, že mu není radno moc věřit. Spolu s dalšími dvěma muži dopadl zloděje koní a žen a vše dovedl zpět, díky čemuž si ho lidé začali vážit.
Koharov a Trimitri byli bratři. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 90, 123, 136)
› Kolonie, důvody pro vznik - Státy Obchodní ligy začínaly být nesoběstačné v produkci obilí i dalších potravin. Hrozilo nebezpečí, že v případě války by mohla být Obchodní liga rychle vyhladověna. Kvůli nepřátelství s Crambijským císařem vznikla potřeba expandovat do oblastí mimo sféru vlivu císařství. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 23)
› Kolonizační protokol - Podle smlouvy získávají státy Obchodní ligy nárok na volné území jen v případě, že tam vybudují stálou kolonii. Kolonie se stává stálou, pokud má nejméně tisíc obyvatel, k tomu osetá pole o výměře nejméně dvou set hektarů, a narodí se tam minimálně dvacet dětí. Na dobu padesáti let se svrchovanými pány v kolonii stávají lidé, kteří ji založili a jejichž zástupci na místě podepsali ustavující listiny. Navíc je veškerý obchod s kolonií na dobu třiceti let osvobozen od daní. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 23 - 24)
› Kong - Jeden z mužů Varatchiho těžké pěchoty. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 76)
› Koniáš - Jediný syn vysoce postaveného crambijského šlechtice. Syn byl naprostým opakem svého otce. Spojovala je jediná věc - zájem o šerm a zápas. Otec jej chtěl využít jako figurku na mocenské šachovnici a oženit jej se správnou ženou. On se však v této věci odmítl podvolit diktátu svého otce. Poté co jeho otec svedl dívku, kterou měl rád a na které mu záleželo, Koniáš svého otce v souboji poprvé porazil a zranil. Utekl z domova přibližně ve svých dvaceti letech a několik let z něj byl štvanec. Koniáš se stal postavou v mnoha legendách. Například v příběhu, kdy čtyři šermíři zabili v nerovném gladiátorském utkání dvě stě žoldnéřů Lobelina Glewana. Nebo tajemný muž, který navzdory císařově vůli dokázal zrealizovat vznik kolonie jednoho ze států Obchodní ligy. Nebo přízračný lupič, jenž vyloupil knihovnu a depozitář koncilu v Saxpolis. Koniáš měl mnoho tváří - byl cestovatel, vyzvědač, vůdce karavan, žoldák, agent, kurýr, nájemný vrah, hledač magických artefaktů, ale hlavně muž na stezce. Na sklonku svého života se oženil s Annemari Daskovou a stal se z něj hrabě Dask. Jméno Koniáš je jen jedno z jeho několika jmen, užívá ho však nejčastěji. V dosud vydaných příbězích jsme se s jiným jeho jménem nesetkali. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 24), (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 27), (Až na dno, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 13 - 14)
› Koniáš - výstroj a výzbroj - Oblečení: kalhoty z jemné jelenice, šněrovací boty.
Výstroj: široký kožený opasek, podpažní a zádová pouzdra na nože, bandalír.
Výzbroj: meč (většinou chaabský meč), malý vrhací nožík v límci košile, vrhací nože. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 35)
› Konikton - Hlavní město království (jehož jméno neznáme) podřízeného crambijskému impériu. Odehrává se zde povídka Osobní strážce. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 40 vlevo, 42 vpravo, 44 vlevo)
› Konrád Bullys - Viz Bullys, Konrád.
› Kontinent - Hlavní pevnina, kde se odehrávají všechny příběhy. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 10)
› Konvent - Viz Velký konvent.
› Kony z Esewaldu, Konyové - Mladší syn barona Konyho - zchudlého lesního šlechtice. Jeho praděd byl povýšen do šlechtického stavu za zásluhy o vybudování impéria. Koniáš se za něj vydával při svém pobytu v Gataru. Konyové měli dobrou pověst, o politiku se nikdy moc nezajímali, byli to více méně lesní baroni, jejichž zisk plynul z lovu zvěře na kůže. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 31, 39 - 40, 86)
› Koogan - Žil s Baklym a se Zuzanou v horách. Velký a silný mladík s podivuhodně souměrnou tváří a hnědýma skoro nevinnýma očima. Byl šikovný, měl úžasnou pohybovou paměť a jakýkoliv chvat, který mu Bakly ukázal, dokázal napodobit, a co víc, použít v boji. V horách žil se svým otcem a macechou. Byl zamilovaný do Zuzany, ale ona jeho náklonnost neopětovala. Po vítězném boji v aréně v Kletikonu odešel neznámo kam. V době událostí v Kletikonu mu bylo dvacet let. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 14 - 17, 49, 55, 67 - 69, 89, 91 - 95, 123 - 124), (Bakly - návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 10, 14 - 16, 19 - 22, 25 - 27, 29, 31 - 37, 43, 44, 46, 47, 52, 54 - 59, 65, 66, 74)
› Koolská savana - Vyprahlá savana rozkládající se kolem Smaragdové hory. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 186)
› Koris - Jeden ze strážných na věži Vadvigova sídla. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 69)
› Korouhev lorda Grooka - Jeho korouhev měla ve znaku stříbrnou ocelovou rukavici v šarlatovém poli. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 401)
› Kowalski, Led - O málo menší muž než Koniáš, ale svalnatější. Kolem koutků úst měl hluboké vrásky a tvářil se pořád zachmuřeně. Vypadal na člověka, kterému se nelíbí celý svět a má potíže vydržet i sám se sebou. Byl vynikající střelec, vlastnil kuš vybavenou přesnými mířidly s aretací podle vzdálenosti i převýšení. Led Kowalski se vždy živil jako žoldnéřský důstojník, ale jeho snem bylo jednou mít vlastní farmu a dům. Měl dvě ženy - Natašu a Rezku. Jeho sen se mu splnil - stal se jedním z vůdců kolonie, vybudoval si vlastní farmu. Jeho první syn narozený v kolonii dostal jméno Koniáš. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 43)
› Krag - Muž z Gudsbirgovy jednotky. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 452)
› Krahun - Město a mořský přístav na severu východního pobřeží. Před silným severovýchodním pasátem chrání přístav Dýmový ostrov. Krahun leží v Krahunském zálivu. V krahunském přístavu přezimuje nejvíce lodí na východním pobřeží. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je vysoký, blíží se až k 5 metrům a některým kapitánům dělá problémy bezpečné kotvení. Město spravuje městský úřad v čele se starostou. V Krahunu je pobočka Imperiální banky, není zde pobočka ani Horowitzovy ani Guinyho banky. Z restauračních podniků známe hospodu Plné břicho, Baumingův restaurant a hospodu Veselá noha. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 336, 338, 343, 349), (Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 495, 500)
› Krahunský záliv - Krahunský záliv leží na východním pobřeží a je vymezen Dýmovým ostrovem a přístavem Krahun. Dýmový ostrov rozděluje ústí Krahunského zálivu na severní a jihovýchodní větev a chrání přístav před silným severovýchodním pasátem. (Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 495)
› Krachtiburg - Samostatný městský stát uznávající nadvládu císaře. Leží na hranici Vnitřní říše. Má svobodný statut a vysokou míru svrchovanosti. Oblíbená obchodní křižovatka. Je lidnatější než Saxpolis, ale ne tak výstavný. Byl založený až po skončení Velké války. Někdy nazýván město M. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 6, 49, 50), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 41, 305)
› Kraliho ulička - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 244)
› Kramlov - Voják, příslušník elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu. Člen družstva seržanta Bradeckého. Kramlov neměl postřeh, inteligenci nebo schopnost pružně se přizpůsobit se situaci, ale protože byl obrovský a ještě silnější než vypadal a na muže své váhy překvapivě hbitý. Jako zbraň používal bojovou sekeru. Bakly ho zabil v průsmyku v horách vedoucí na území vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 359)
› Kranz, Ramirez - Příslušník tajných Varatchiho tajných jednotek, agent č. 87, měl hodnost poručíka. Podléhal baronovi Edewenovi Outuvenzimu. Byl zabit, během útoku císařských tajných jednotek na Lasičkovu karavanu vezoucí opium do Saxopolis. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 293)
› Kremech, mečíř - Gatarský mečíř. Koniáš si u něj koupil párová mečová dvojčata - wakizaši meče. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 64 - 65)
› Kremmer Gadus - Viz Gadus, Kremmer.
› Kreucbag, Simen - Cevinský obchodník. Pana Simena Kreucbaga a pana Liliho Hantena používal pan Leerman k tomu, aby pro něj vydělávali peníze na obchodech s Belfontským guvernátem. (Bez slitování, 2003, str. 128, 153, 223, 339)
› Krisp - Sekretář Montemery Belfonteho v Cevinu. (Bez slitování, 2003, str, 99, 313 - 314)
› Kristýna Hammondová - Viz Hammondová, Kristýna.
› Kritli, Ňagun - Viz Ňagun, Kritli.
› Kročské vinice - Viz vinice, Kročské.
› Kromberg - Pravděpodobně nižší šlechtic, mající léno na jihozápad od Karckého hrabství, který si objednal únos Moniky Schwarten. Únoscům nabídl odměnu 500 zlatých. (Hra špinavců, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 170)
› Krot, Welhem - Prodloužená ruka císaře. Vloudil se do přízně hraběte Vadviga a organizoval svatbu Annemari Dask se synem hraběte Vadviga Janeesem Vadvigem. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 41, 42, 51, 53)
› Kruhová věž - Po Velké válce a těsně před tím, než začali být čarodějové hromadně pronásledováni, bydleli tito právě v takovýchto věžích. Poměr mezi výškou a průměrem věže je přesně 2,71. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 339)
› Krul - Jeden z Danwoodových mužů. Varez jej zabil před hospodou U pijáka, když mu Krul bránil v odchodu z Danwoodových služeb. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 275)
› Krunbach - Městečko utopené napůl v divočině. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 230)
› Křivák - Jeden z Kurganových mužů. Širokoplecí chlap se zády zkřivenými křivicí a s uzlovitýma rukama. Byl zatížený na Lolitu z Veselé tanečnice. (Bez slitování, 2003, str. 181 - 182, 184 - 186, 242 - 251, 286 - 288)
› Ktelin - Doly na železnou rudu, ruda z těchto dolů je vhodná na výrobu zbraní – ocel z ní vyrobená není křehká. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 110)
› Kuhuman, Fridrich - Vysoký chlapík s příliš protáhlýma očima a ulízanými vlasy. Dúvěrník lorda Bruca, vykonává pro něj i špinavou práci. Tanečník jej zabil na královském plese v Koniktonu. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 48 - 49)
› Kujbyjské stepi - Stepi ve vnitrozemí Crambijského impéria nacházející se pravděpodobně poblíž přístavu Hyaš. K překonání Kujbyjských stepí na cestě do Fenidongu potřeboval Koniáš 14 dnů ostré jízdy na koni (vstával s rozbřeskem a uléhal po setmění) (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 87 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 89, Na ostřích čepelí, 2001, str. 13)
› Kurgan, Kurganův gang - Kurgan byl vůdčí postava Kurganova gangu. Kurgan vypadal jako by ho složili ze samých hrušek. Ostříhaný na ježka, malá mozkovna, obrovské široké čelisti, kulatá, ale široká ramena prozrazující značnou sílu a sudovitý hrudník zužující se k pasu. Měl velké břicho. Kurganův gang byl nejsilnějším gangem na území Belfontského léna ve Volné zóně. Skutečným pánem a stvořitelem Kurganova gangu, jenž gang zpovzdálí ovládal, byl cevinský obchodník Leerman. Kurganův gang rozbili Varatchiho ninjové a výslechem Kurgana a jeho pobočníků se dostali až k panu Leermanovi. (Bez slitování, 2003, str. 85, 130, 141, 163 - 165, 182, 185 - 186, 243, 248 - 249, 339)
› Kusybu - Osada o 8 obyvatelných domech na hranicích Gutawské pouště, kde je ještě k dostání voda a možná i čerství koně. Evan tudy projížděl, když hledal a stíhal Rudou hvězdu. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 105, 107)
› Kuše - opakovací kuše - Zbraň, která vypadala jako kuše, ale lučiště na ní bylo ve skutečnosti falešné. Střílela šipky bez stabilizačních křidélek ze zásobníku a dokázala vystřelit opakovaně až pět střel. Po založení nového zásobníku mohla opět střílet. Šipky vylétaly z otvoru vepředu masivní pažby zbraně. Zbraň byla vyrobena čarodějnými klany před Velkou válkou. Ze zatopených skladišť čarodějných klanů v blízkosti Zvonového poloostrova je vytěžil Filip Fauntlet se svými lidmi. Šipky vystřelené z této zbraně byly natolik průrazné, že probily i těžký pancíř Crambijské těžké pěchoty. Toto prokázal lord Varatchi praktickými zkouškami. Masivním nasazením těchto zbraní by Crambijský císař ztratil velkou výhodu spočívající v jeho dobře vyzbrojené armádě, a proto se pokusil zasáhnout prostřednictvím svého bratrance lorda Varatchiho a nechal zatopit i zbytek Zvonového poloostrova, aby nemohly být zbraně dále těženy. (Bez slitování, 2003, str. 85, 253, 287, 331 - 333, 348)
› Kušili - Začínal jako překupník, postupně zbohatl a stal se obchodníkem v Kletikonu. Bakly u něj nakupoval knihy o magii pro Zuzanu. Když byla Zuzana v ohrožení, tak ji schoval právě u Kušiliho, který ji prodal za tři tisíce zlatých Arwilimu, který unášel pro císaře magicky nadané děti. Bakly Kušiliho zabil. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 30 - 33, 61 - 66, 97 - 102)
› Kuzbos - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Specialista na zastrašování. Ženatý, 3 děti – celá rodina jsou ninjové. Pravděpodobně se vrátil ke svému klanu se zprávou od Bamegiho a přežil. V románu Koniáš - Vlk samotář sice na str. 616 nachází Bamegi Kuzbose s vydloublýma očima a rozdrceným hrudníkem, ale domníváme se, že se jedná o Gasprua a ne Kuzbose. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 161, 616)
› Kvadrup - Staré jméno pro čtyři domy spojené do obranného útvaru. Vznikl spojením čtyř domů postavených do čtverce. Domy nepřiléhají jeden k druhému, spojuje je čtyři metry vysoká zeď. Masivními dveřmi se vstupuje do chodby osvětlené otvory ve stropě a dále po schodech do prvního patra. Hlavní obytné prostory se nacházejí v patře, v přízemí se nacházejí skladiště a hospodářské zázemí domu. Domy mají společný vnitřní dvůr. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 41)
› Kvagus - Jeden z Danwoodových mužů. Koniáš jej zabil v hospodě U pijáka hned na začátku svého pobytu v Jakkabardi. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 271, 273)
› Kwichova ulice - Ulice v Damarkandu, ve které měl hlavní stan Hodešův gang. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 253)
› Kylián Ochinot - Viz Ochinot, Kylián.
› Kyrizma - Velmi starý šaman (několik set let) divokého kmene za řekou LowGhakou. Snaží se svému národu navrátit jeho velikost. Je vysoce inteligentní, je živoucí pamětí svého kmene, zná věci, které ostatní příslušníci jeho kmene dávno zapomněli a pouze díky němu se nestali jeho lidé úplnými divochy jako jsou lovci lebek. Umí mluvit obecnou řečí, kterou se mluví v crambijském impériu. Spolu s ostatními nositeli vzdělanosti svého národa rozšířil legendu o tom, že jednou přijde muž, který vystoupí na pyramidu, která tvořila centrum jejich bývalé říše, a spojí všechny kmeny opět do jednoho národa - stane se strůjcem jejich osudu. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 76, 85 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 70 - 71, 85 - 86)
› Kyzuruku Goan - Viz Goan, Kyzuruku.
› Kaewerg, Edmunt - Bývalý gladiátor, dnes již v penzi. Šampion impéria, několikanásobný držitel otevřené rukavice, vítěz posledního volného turnaje. Bakly se s ním setkal v Kletikonu, kde byl ve službách Murimara Esgana z rodu Baerynů. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 37, 74, 77, 82 - 83, 124)
› Kahlua - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Tichý a hbitý. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 397)
› Kahuk - Ramenatý muž ostříhaný na ježka. Měl malou představivost. Nebyl by dobrým vůdcem, ale jako vykonavatel cizích příkazů se cítil jistě. Zástupce a pravá ruka Rybáře - Filipa Fauntleta. Zradil jej Kurganovi za peníze a za slib, že mu Kurgan dá Nikitu Klaar. Bakly jeho zradu odhalil a svrhl ho do moře napospas žralokům. (Bez slitování, 2003, str. 261 - 262, 319 - 320)
› Kámen - Artefakt, i když přímo nesouvisel s magií, šlo o chemickou látku extrémně zvyšující práh bolestivosti a ovlivňující periferní nervy. Při předávkování mohl člověk ochrnout. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 204)
› Kamenné čelo - Viz Brou, Bysty.
› Kamulagi, Giordano, profesor - Profesor Kamulagi, známý farmakolog a znalec jedů, bydlel v Gataru. Koniáš mu v minulosti pomohl uprchnout z jeho předchozího působiště, kde jej obvinili z travičství. On však lidem jedy do jídla nemíchal, pouze je prodával zákazníkům. Ti kteří ho chtěli lynčovat, u něj nakupovali nejvíc. Zajímal se pouze o svoje bádání a konzumaci vlastních výtvorů. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 15, 30 - 33)
› Kant - Vysoký muž, o pohlavek menší než Koniáš, zato o dobrých dvacet kilogramů těžší. Měl široká ramena a groteskně mohutný trapézový sval, následkem čehož mu hlava vyrůstala zdánlivě přímo z trupu. Zvířecí vzhled korunovalo nízké gorilí čelo a malá prasečí očka utopená ve stínu nadočnicových oblouků. Led Kowalski jej z nouze najal ve Fenidongu jako žoldnéře. Kant nabídnutou šanci využil a ukázal se jako spolehlivý a užitečný člen výpravy. Led Kowalski jej jmenoval svým pobočníkem a měl na povel oddíl žoldnéřů. Zahynul v boji u Velkého mostu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 149, 160)
› Kapitán Gasket - Viz Gasket, kapitán.
› Kapitán Gat - Viz Gat, kapitán.
› Kapitán Juhivat - Viz Juhivat, kapitán.
› Kapitán Octadent - Viz Octadent, kapitán.
› Kara - Děvka pracující ve městě Aganod pro pasáka jménem Johan. Má hřívu vlasů barvy kaštanů, v obličeji není hezčí něž jiné, ňadra spíš menší a hezky chodí. Kamaradí se s Larou. Kara dělala děvku ne déle než dva roky před dobou kdy se odehrávala povídka Pasák.
Johan, její pasák, ji chtěl pro výstrahu ubičovat k smrti, protože pro zvýšení své prestiže obvinil své děvky, z krádeže 30 zlatých. Při bičování ji poznamenal ve tváři a i jinde po těle, kde ji bude do smrti hyzdit spousta pár cm dlouhých jizev. Kara má tuhý kořínek, protože dokázal po dvou dnech po bičování chodit. Po Johanově smrti chtěla Kara spolu s Larou do pěti dnů utéct z města na sever k pralesům, kde je málo žen a ctí je. Po Lařině smrti tam odešla sama a Bakly ji již nikdy nespatřil. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 10, 18 – 19, 20, 29)
› Karakinové, Karakinci - Kmen žijící ve Vysokých horách. Po mnoho staletí s přestávkami bojoval se sousedním kmenem o zdroje vody pro zavlažování svých polí. Karakinové mají tetování na tváři. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 135)
› Karakoom - Malá obchodní stanice ležící na karavanní stezce v opuštěném kamenolomu v Železném údolí. Stanici tvořil obrovský - téměř čtyřicet metrů dlouhý srub z neotesaných kmenů postavený na úpatí strmého, místy téměř kolmého svahu. Skála i svah byly zpevněny několika dřevěnými stěnami, které byly podpírány množstvím pilot. Srub tak byl po většinu dne ve stínu, což prospívalo skladovanému zboží. U stanice bylo malé jezero napájené podzemním pramenem. Není zde půda, která by se dala obdělávat. V Karakoomu byly v zajetí žoldáků Geininy děti. Koniáš s Gein se je zde pokusili vysvobodit ze zajetí. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 347, 353 - 366)
› Karcké hrabství - Hlavní město Karckého hrabství se jmenuje Karsk. Na jih od hrabství leží divoká krajina hor obydlená původně divokými horskými kmeny. Císař zde později za odměnu udělil léna několika šlechtickým rodům, kteří se účastnili bojů s horskými kmeny. (Hra špinavců, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 161)
› Karet Taneb - Viz Taneb, Karet.
› Karina - Žena ninja, příslušnice klanu Godetů. Říkali ji také Vánek. Ošklivá, ale hodná, vyznala se velmi dobře v ranhojičství. Její bratr byl členem skupiny ninjů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 353)
› Karlonis, vikomt - Neschopný člověk, který titul vikomta získal, aby jej mohla saxmundsenovská mocenská klika protlačit na post hlavního vyšetřovatele Konventu a tím oslabit vliv celého Konventu . Byl zabit Lumbim během pletichy, kterou na Karlonise nastražil velkovévoda Varatchi. Nástupcem vikomta Karlonise ve funkci hlavního vyšetřovatele Konventu se stal jeho pobočník Afronzi (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 98, 299)
› Karnsuf, Ignác - Obchodník, bratr obchodníka Karnsufa z Ribenodu. Najal Baklyho, aby doručil jeho bratrovi do Ribenodu kovovou truhličku, od které měl jeho bratr vlastní klíč. V truhličce byl pravděpodobně šek do banky. Za doručení skříňky měl Bakly dostat odměnu šestset deset zlatých. Hrabě Drexler Belfonte koupil Karnsufovu směnku, za kterou Karnsuf (jeho jméno neznáme) ručil svým majetkem, který měl čtyřikrát větší hodnotu. Baklyho na cestě dlouhé dvatisíce kilometrů pronásledovali Belfonteho lidé. (Bez slitování, 2003, str. 10 - 11, 20)
› Karpské molo - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 219, 237)
› Karulina - Jedovatá rostlina, popřípadě jed, z textu je pouze patrné, že její požití způsobuje otravu. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 33)
› Katzbalgr, katzbalger - Oblíbená Baklyho zbraň. Katzbalger byl krátký meč, doplňující v 15. a 16. století výzbroj německých a švýcarských landsknechtů. Dvousečná čepel byla široká a přímá, dlouhá přibližně 60 cm a široká 4 až 5 cm, jílec rozšiřující se nahoru k široké hlavici. Charakteristická záštita měla tvar ležatého písmene „S“.Název „Katzbalger“ byl odvozen ze staroněmeckého „katzbalgen“, kde „katz“ je kočka a „balgen“ rvát se, tedy kočičí rvačka. Snad to odráží způsob boje s tímto mečem, který měl už z podstaty této zbraně k elegantnímu šermu daleko. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 15 - 16, 40 - 41, 58, 60, 71, 74, 87)
› Kaufri - Jeden z mužů Varatchiho těžké pěchoty, Bakly ho zabil. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 72)
› Kavonské planiny - Planiny s kvalitní černozemí, sem směřovala, dle plánů Tobiáše Masnera, karavana kolonistů. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 70)
› Kaževič - Konzervativní stařešina jednoho kvadrupu, příslušník národa M. a člen jedné z nejstarších rodin, která pomáhala zakládat město Krachtiburg. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 148, 308)
› Keck, Vit - Desátník ze speciálního oddílu Jeho veličenstva (z elitní císařovy jednotky), jeden z dvojice mužů, kteří se pokusili unést Liamu. Únos byl zmařen Lasičkou a Keck byl zajat a následně vyslýchán lidmi z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 471)
› Ked - Viz Kedské jezírko.
› Kedské jezírko - Poslední otevřená vodní plocha na severním okraji Gutawské pouště směrem na jih. Velikostí bylo jezírko spíš louže, kterou by dítě kamenem přehodilo. Místní mu říkali zkráceně Ked. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 192)
› Keel, Ramul - Zástupce velitele městských gard v Krahunu, v době, kdy vraždila sekta Slunečních zabijáků naposledy, tedy 22 let před dějem povídky Vysoký příliv. Jeho výprava na Dýmový ostrov, předpokládanou skrýš sekty, byla neúspěšná (zahynulo při ní 15 mužů) a proto jej z úřadu vyhodili. Mimo jiné i proto, že neměl pro tuto cestu žádný hmatatelný podklad. Jeho důvod pro cestu na Dýmový ostrov byl čistě osobní – když pátral po vrahovi žen našel ve věži magický léčitelský krystal a deník a později i náramek. V deníku se dočetl, že krystal je možné dobít ve zřídle moci na vrcholku Dýmového ostrova a náramek eliminuje přízraky strachu chránící zřídlo před nezvanými návštěvníky. Ramul Keel si poté změnil jméno na Echiron Ucbeg. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 354 – 356, 374)
› Keleman, Ricord - Vysoký chlap s podlouhlým obličejem, od pohledu nebezpečný, s dobrým vystupováním ve společnosti. Pocházel z dobré rodiny, měl kontakty mezi obchodníky i mezi šlechtici. Dělal zprostředkovatele agentům Crambijského císaře ve Fenidongu. Organizoval útoky proti karavaně v Mitchově údolí. Led Kowalski ho zabil v osobním souboji. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 131, 188)
› Kelí - Sirotek. Dívka, kterou zaměstnávali Šimon a Reb Dologovi jako pomocnici v kuchyni a zvykli si o ní přemýšlet jako o vlastním dítěti. (Bez slitování, 2003, str. 356)
› Kenton - První spolunáčelník v Tenebiho kmeni ve Vysokých horách. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 141)
› Ketenewen, Aefinela - Baronesa. Jediné dítě starého barona Ketenewena. Jeden z pěti nejváženějších a nejstarších rodů. V době Koniášovy návštěvy v Gataru jí bylo dvacet pět let, byla o trochu vyšší než ženy obvykle bývají, měla antracitové vlasy, dokonale vykrojené rty a kočičí oči. Koniáš ji přirovnal k růži. Ucházeli se o ni hrabě Lawrence Maureli i hrabě Desmond Guzzi. Pomáhala Maurelimu i Koniášovi s pátráním po únoscích dětí v Gataru. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 40 - 42, 49 - 51, 58 - 61, 69, 89, 93 - 95)
› Ketu Brahm - Viz Brahm, Ketu.
› Kevin - Stříbrovousý ramenatý žoldnéř. Byl oblečený v železnými šupinami pobité kazajce, v pochvě na popruhu přes rameno nosil jezdecký meč. Obočí měl stříbrné, stejné jako vousy. Dával si do čaje speciálně míchanou drogu – byl nemocný - měl v hlavě nádor a droga ho chránila před bolestmi, halucinacemi a zároveň mu pomáhala usnout. Zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov. Zemřel ve spánku v průběhu výpravy na následky své nemoci. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 357, 364, 372)
› Kežské moře - Ohraničuje území Obchodní ligy z jihu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 17, 418)
› Kežský průsmyk - Na jihozápadě kontinentu, těsně u pobřeží Kežského moře, jsou Grimmovy hory tvořeny dvojicí rovnoběžných horských hřebenů, jsou zde přerušeny širokým Kežským průsmykem. Od Kežského průsmyku je ke Kamenitému zálivu 300 km. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 17, 370, 405)
› Kib Beliz - Viz Beliz, Kib.
› Kicbuc - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Nejmladší ze skupiny, rychlý, ochotný riskovat, schopný bojovník s dlouhou čepelí. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 231)
› Kilw, Graham - Syn bohatého farmáře. Měl souměrnou tvář, delší, lehce vlnité vlasy, široký v ramenou, útlý v pase, nosil kalhoty s nohavicemi na konci frajersky rozšířenými a kožené rukavice z hověziny. Považoval se za pána kraje. Odchod crambijské armády z oblasti přiléhající k tanhotskému teritoriu využil k násilnému skupování menších farem pod cenou. Se svojí družinou vypálil minimálně jednu farmu. Byl zabit při útoku na Flemovu farmu. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 232 - 234, 237 - 239, 266 - 267)
› Kirg - Člen černých jezdců, zemřel při boji s ocelovým válečníkem. Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 168, 171)
› Klaar, Nikita - Majitelka kasina Tvrz v Cevinu. Vyrostla na ostrovech u Zvonového poloostrova a měla přátelské vztahy s lidmi z ostrovů. Přítelkyně Filipa Fauntleta. Počala s ním dítě. Poté co doprovodila Filipa Fauntleta k jeho otci - hraběti Drexlerovi Belfontemu do Ribenodu, pokusili se jí zabít, aby se jí zbavili. Nikity se ujal Bakly, odešly spolu do hor a vychovávaly spolu dceru Zuzanu. Nikita byla později zabita na příkaz hraběte Belfonteho. (Bez slitování, 2003, str. 81, 172 - 175, 209, 235 - 236, 253 - 255, 256 - 265, 280 - 281, 352 - 354), (Bakly - Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda 2020, str. 11, 15)
› Klangit - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 353)
› Klára - Žádná krasavice, dříve byla pravděpodobně služka, v současnosti farmářka, provdaná za Gadeta a matka dcery Viki. Jejich farma leží nedaleko městečka Krunbachu, pro většinu lidí příliš v divočině a daleko od lidí. Vždy se bála, jestli se Gadet za ni, jako za svou ženu, bude schopen postavit, jestli ji ochrání až přijdou opravdu zlé a nebezpečné časy – poté, co sám pobil bandu rabérů se o tom na vlastní oči přesvědčila. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 227 - 239)
› Klaten - Malá oáza v Gutawské poušti na východ od Hutské oázy. V době, kdy se odehrával děj novely Hon za Rudou hvězdou byla tato oáza vypálena a lidé z ní odešli. Z této oázy pocházel chlapec, který s Baklym přešel skrz hlubinu Gutawské pouště. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 142, 192)
› Kletikon - Významné město SV od Ribenodu, vzdálené dobré tři týdny cesty od Ribenodu. Dále směrem k horám leží Hafluk. Město patří rodu Baerynů, půda kolem města jim však nepatří. Kletikon je přístav na velké řece (str. 119 - 121). Nalézá se v něm aréna (str. 34). Hlavní ulice Kletikonu se jmenuje Vévodská třída (str. 28). Sídlí zde i císařský vyslanec. (Bez slitování, 2003), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 18, 27)
› Klidmen, Liama - Příslušnice národa M., vdova, žila v kvadrupu v Krachtiburgu. Jméno jejího syna i manžela bylo Petr, oba dva spolu zemřeli před třemi roky za bouře na jezeře. Zasadila se o útěk svého lidu z Krachtiburgu na panství hraběte Daska. Má magické schopnosti. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 85, 144)
› Klód - Hospodský a majitel hospody U pijáka. Je menší postavy, vysušený stářím a sluncem. Ve tváři nemá jediné místo, které by nebylo zbrázděné vráskami. Pohybuje se jako mechanická hračka, jejíž klouby umožňují ohyb jen v jedné rovině. Jeho děd, otec i on pěstovali v Jakkabardi nejlepší víno v císařství. Někdy v jeho mládí byly po písečné bouři jeho vinohrady zasypány velkou písečnou dunou a tím bylo pěstování vína ukončeno. Jiná bouře, která se Jakkabardi prohnala v době událostí popisovaných v povídce „Drsná hra“, písek zase odfoukla zpět do pouště.
Koniáš mu dal polovinu smaragdů a získal za to smlouvu na polovinu zisku z vinohradů, které v Jakkabardi obnoví Klód. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 268, 328, 335)
› Kniha destilací - Kniha z 1. století po Velké válce. O knize se zmiňuje Giordano Kamulagi v rozhovoru s Koniášem. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 33)
› Kniha o šermu - Napsal ji Orlando Takyosson. Mimo jiné v ní tvrdí, že technicky a morálně dobře vybavený šermíř obstojí i proti desetinásobné přesile. Koniáš ji v mládí četl. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006 str. 60)
› Kniha války - Napsal ji Orlando Takyosson. Je to vlastně učebnice. Veterán partyzánských válek proti císařství a nikdy neporažený vojevůdce v ni popsal, jak vzodorovat mnohonásobné přesile a nakonec i vyhrát. Ukazuje jak vychovat bojovníka, velitele a vojevůdce. Autor učí jít si za svým cílem, vítězit, a když to jinak nejde, jak umřít.
V této knize bylo až příliš mnoho informací, aby je mohli využít protivníci císaře a proto byly všechny její kopie zabaveny nebo zničeny. Neni lehké se k nějakému výtisku dostat. Koniáš knihu četl, jeho otec ji vlastnil. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 44)
› Knihy žoldnéřů - Kniha tvořená stohy ohmataných pouze provázkem svázaných listů popsaných drobným kaligrafickým písmem. Knihy žoldnéřů začal psát Tobiáš Masner a po jeho smrti si knihu přivlastnil a v psaní pokračoval Rick Varatchi. Obsahovali jména mužů, jejich popisy, popisy věcí, které vykonali, popisy věcí o nichž se věřilo, že je vykonali. Někdy bylo těžké odlišit, co je pravda, co smyšlenka a co záměrná lež. Ale i lež v sobě nesla informaci, protože byla vytvořena za jistým účelem. Nejsilnější složka "Knih žoldnéřů" byla v černých deskách a byla věnována Koniášovi. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 9), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 10)
› Koden - Muž z Gudsbirgovy jednotky, zemřel v podzemí Maaterenditské báze po překročení magické linie chránící uzamčené skladiště druhého řádu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 451)
› Koharov - Potloukal se po jižním okraji Gutawské pouště, občas doprovázel obchodní karavany, občas podnikal průzkumné výpravy do pustiny a mapoval rozmístěnější statků, oáz a vodních jam. Před událostmi popisovaných v novele Hon za Rudou hvězdou se s Baklym nikdy nesetkal. Až za pár let dokončí, co si předsevzal, vrátí se k farmářské práci.
Koharov žil za mládí v oáze v Gutawské poušti. Pracovat na poli nechtěl, raději proháněl holky. Všichni v oáze věděli, že mu není radno moc věřit. Spolu s dalšími dvěma muži dopadl zloděje koní a žen a vše dovedl zpět, díky čemuž si ho lidé začali vážit.
Koharov a Trimitri byli bratři. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 90, 123, 136)
› Kolonie, důvody pro vznik - Státy Obchodní ligy začínaly být nesoběstačné v produkci obilí i dalších potravin. Hrozilo nebezpečí, že v případě války by mohla být Obchodní liga rychle vyhladověna. Kvůli nepřátelství s Crambijským císařem vznikla potřeba expandovat do oblastí mimo sféru vlivu císařství. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 23)
› Kolonizační protokol - Podle smlouvy získávají státy Obchodní ligy nárok na volné území jen v případě, že tam vybudují stálou kolonii. Kolonie se stává stálou, pokud má nejméně tisíc obyvatel, k tomu osetá pole o výměře nejméně dvou set hektarů, a narodí se tam minimálně dvacet dětí. Na dobu padesáti let se svrchovanými pány v kolonii stávají lidé, kteří ji založili a jejichž zástupci na místě podepsali ustavující listiny. Navíc je veškerý obchod s kolonií na dobu třiceti let osvobozen od daní. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 23 - 24)
› Kong - Jeden z mužů Varatchiho těžké pěchoty. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 76)
› Koniáš - Jediný syn vysoce postaveného crambijského šlechtice. Syn byl naprostým opakem svého otce. Spojovala je jediná věc - zájem o šerm a zápas. Otec jej chtěl využít jako figurku na mocenské šachovnici a oženit jej se správnou ženou. On se však v této věci odmítl podvolit diktátu svého otce. Poté co jeho otec svedl dívku, kterou měl rád a na které mu záleželo, Koniáš svého otce v souboji poprvé porazil a zranil. Utekl z domova přibližně ve svých dvaceti letech a několik let z něj byl štvanec. Koniáš se stal postavou v mnoha legendách. Například v příběhu, kdy čtyři šermíři zabili v nerovném gladiátorském utkání dvě stě žoldnéřů Lobelina Glewana. Nebo tajemný muž, který navzdory císařově vůli dokázal zrealizovat vznik kolonie jednoho ze států Obchodní ligy. Nebo přízračný lupič, jenž vyloupil knihovnu a depozitář koncilu v Saxpolis. Koniáš měl mnoho tváří - byl cestovatel, vyzvědač, vůdce karavan, žoldák, agent, kurýr, nájemný vrah, hledač magických artefaktů, ale hlavně muž na stezce. Na sklonku svého života se oženil s Annemari Daskovou a stal se z něj hrabě Dask. Jméno Koniáš je jen jedno z jeho několika jmen, užívá ho však nejčastěji. V dosud vydaných příbězích jsme se s jiným jeho jménem nesetkali. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 24), (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 27), (Až na dno, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 13 - 14)
› Koniáš - výstroj a výzbroj - Oblečení: kalhoty z jemné jelenice, šněrovací boty.
Výstroj: široký kožený opasek, podpažní a zádová pouzdra na nože, bandalír.
Výzbroj: meč (většinou chaabský meč), malý vrhací nožík v límci košile, vrhací nože. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 35)
› Konikton - Hlavní město království (jehož jméno neznáme) podřízeného crambijskému impériu. Odehrává se zde povídka Osobní strážce. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 40 vlevo, 42 vpravo, 44 vlevo)
› Konrád Bullys - Viz Bullys, Konrád.
› Kontinent - Hlavní pevnina, kde se odehrávají všechny příběhy. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 10)
› Konvent - Viz Velký konvent.
› Kony z Esewaldu, Konyové - Mladší syn barona Konyho - zchudlého lesního šlechtice. Jeho praděd byl povýšen do šlechtického stavu za zásluhy o vybudování impéria. Koniáš se za něj vydával při svém pobytu v Gataru. Konyové měli dobrou pověst, o politiku se nikdy moc nezajímali, byli to více méně lesní baroni, jejichž zisk plynul z lovu zvěře na kůže. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 31, 39 - 40, 86)
› Koogan - Žil s Baklym a se Zuzanou v horách. Velký a silný mladík s podivuhodně souměrnou tváří a hnědýma skoro nevinnýma očima. Byl šikovný, měl úžasnou pohybovou paměť a jakýkoliv chvat, který mu Bakly ukázal, dokázal napodobit, a co víc, použít v boji. V horách žil se svým otcem a macechou. Byl zamilovaný do Zuzany, ale ona jeho náklonnost neopětovala. Po vítězném boji v aréně v Kletikonu odešel neznámo kam. V době událostí v Kletikonu mu bylo dvacet let. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 14 - 17, 49, 55, 67 - 69, 89, 91 - 95, 123 - 124), (Bakly - návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 10, 14 - 16, 19 - 22, 25 - 27, 29, 31 - 37, 43, 44, 46, 47, 52, 54 - 59, 65, 66, 74)
› Koolská savana - Vyprahlá savana rozkládající se kolem Smaragdové hory. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 186)
› Koris - Jeden ze strážných na věži Vadvigova sídla. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 69)
› Korouhev lorda Grooka - Jeho korouhev měla ve znaku stříbrnou ocelovou rukavici v šarlatovém poli. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 401)
› Kowalski, Led - O málo menší muž než Koniáš, ale svalnatější. Kolem koutků úst měl hluboké vrásky a tvářil se pořád zachmuřeně. Vypadal na člověka, kterému se nelíbí celý svět a má potíže vydržet i sám se sebou. Byl vynikající střelec, vlastnil kuš vybavenou přesnými mířidly s aretací podle vzdálenosti i převýšení. Led Kowalski se vždy živil jako žoldnéřský důstojník, ale jeho snem bylo jednou mít vlastní farmu a dům. Měl dvě ženy - Natašu a Rezku. Jeho sen se mu splnil - stal se jedním z vůdců kolonie, vybudoval si vlastní farmu. Jeho první syn narozený v kolonii dostal jméno Koniáš. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 43)
› Krag - Muž z Gudsbirgovy jednotky. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 452)
› Krahun - Město a mořský přístav na severu východního pobřeží. Před silným severovýchodním pasátem chrání přístav Dýmový ostrov. Krahun leží v Krahunském zálivu. V krahunském přístavu přezimuje nejvíce lodí na východním pobřeží. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je vysoký, blíží se až k 5 metrům a některým kapitánům dělá problémy bezpečné kotvení. Město spravuje městský úřad v čele se starostou. V Krahunu je pobočka Imperiální banky, není zde pobočka ani Horowitzovy ani Guinyho banky. Z restauračních podniků známe hospodu Plné břicho, Baumingův restaurant a hospodu Veselá noha. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 336, 338, 343, 349), (Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 495, 500)
› Krahunský záliv - Krahunský záliv leží na východním pobřeží a je vymezen Dýmovým ostrovem a přístavem Krahun. Dýmový ostrov rozděluje ústí Krahunského zálivu na severní a jihovýchodní větev a chrání přístav před silným severovýchodním pasátem. (Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 495)
› Krachtiburg - Samostatný městský stát uznávající nadvládu císaře. Leží na hranici Vnitřní říše. Má svobodný statut a vysokou míru svrchovanosti. Oblíbená obchodní křižovatka. Je lidnatější než Saxpolis, ale ne tak výstavný. Byl založený až po skončení Velké války. Někdy nazýván město M. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 6, 49, 50), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 41, 305)
› Kraliho ulička - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 244)
› Kramlov - Voják, příslušník elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu. Člen družstva seržanta Bradeckého. Kramlov neměl postřeh, inteligenci nebo schopnost pružně se přizpůsobit se situaci, ale protože byl obrovský a ještě silnější než vypadal a na muže své váhy překvapivě hbitý. Jako zbraň používal bojovou sekeru. Bakly ho zabil v průsmyku v horách vedoucí na území vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 359)
› Kranz, Ramirez - Příslušník tajných Varatchiho tajných jednotek, agent č. 87, měl hodnost poručíka. Podléhal baronovi Edewenovi Outuvenzimu. Byl zabit, během útoku císařských tajných jednotek na Lasičkovu karavanu vezoucí opium do Saxopolis. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 293)
› Kremech, mečíř - Gatarský mečíř. Koniáš si u něj koupil párová mečová dvojčata - wakizaši meče. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 64 - 65)
› Kremmer Gadus - Viz Gadus, Kremmer.
› Kreucbag, Simen - Cevinský obchodník. Pana Simena Kreucbaga a pana Liliho Hantena používal pan Leerman k tomu, aby pro něj vydělávali peníze na obchodech s Belfontským guvernátem. (Bez slitování, 2003, str. 128, 153, 223, 339)
› Krisp - Sekretář Montemery Belfonteho v Cevinu. (Bez slitování, 2003, str, 99, 313 - 314)
› Kristýna Hammondová - Viz Hammondová, Kristýna.
› Kritli, Ňagun - Viz Ňagun, Kritli.
› Kročské vinice - Viz vinice, Kročské.
› Kromberg - Pravděpodobně nižší šlechtic, mající léno na jihozápad od Karckého hrabství, který si objednal únos Moniky Schwarten. Únoscům nabídl odměnu 500 zlatých. (Hra špinavců, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 170)
› Krot, Welhem - Prodloužená ruka císaře. Vloudil se do přízně hraběte Vadviga a organizoval svatbu Annemari Dask se synem hraběte Vadviga Janeesem Vadvigem. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 41, 42, 51, 53)
› Kruhová věž - Po Velké válce a těsně před tím, než začali být čarodějové hromadně pronásledováni, bydleli tito právě v takovýchto věžích. Poměr mezi výškou a průměrem věže je přesně 2,71. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 339)
› Krul - Jeden z Danwoodových mužů. Varez jej zabil před hospodou U pijáka, když mu Krul bránil v odchodu z Danwoodových služeb. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 275)
› Krunbach - Městečko utopené napůl v divočině. (Muž a žena, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 230)
› Křivák - Jeden z Kurganových mužů. Širokoplecí chlap se zády zkřivenými křivicí a s uzlovitýma rukama. Byl zatížený na Lolitu z Veselé tanečnice. (Bez slitování, 2003, str. 181 - 182, 184 - 186, 242 - 251, 286 - 288)
› Ktelin - Doly na železnou rudu, ruda z těchto dolů je vhodná na výrobu zbraní – ocel z ní vyrobená není křehká. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 110)
› Kuhuman, Fridrich - Vysoký chlapík s příliš protáhlýma očima a ulízanými vlasy. Dúvěrník lorda Bruca, vykonává pro něj i špinavou práci. Tanečník jej zabil na královském plese v Koniktonu. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 48 - 49)
› Kujbyjské stepi - Stepi ve vnitrozemí Crambijského impéria nacházející se pravděpodobně poblíž přístavu Hyaš. K překonání Kujbyjských stepí na cestě do Fenidongu potřeboval Koniáš 14 dnů ostré jízdy na koni (vstával s rozbřeskem a uléhal po setmění) (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 87 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 89, Na ostřích čepelí, 2001, str. 13)
› Kurgan, Kurganův gang - Kurgan byl vůdčí postava Kurganova gangu. Kurgan vypadal jako by ho složili ze samých hrušek. Ostříhaný na ježka, malá mozkovna, obrovské široké čelisti, kulatá, ale široká ramena prozrazující značnou sílu a sudovitý hrudník zužující se k pasu. Měl velké břicho. Kurganův gang byl nejsilnějším gangem na území Belfontského léna ve Volné zóně. Skutečným pánem a stvořitelem Kurganova gangu, jenž gang zpovzdálí ovládal, byl cevinský obchodník Leerman. Kurganův gang rozbili Varatchiho ninjové a výslechem Kurgana a jeho pobočníků se dostali až k panu Leermanovi. (Bez slitování, 2003, str. 85, 130, 141, 163 - 165, 182, 185 - 186, 243, 248 - 249, 339)
› Kusybu - Osada o 8 obyvatelných domech na hranicích Gutawské pouště, kde je ještě k dostání voda a možná i čerství koně. Evan tudy projížděl, když hledal a stíhal Rudou hvězdu. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 105, 107)
› Kuše - opakovací kuše - Zbraň, která vypadala jako kuše, ale lučiště na ní bylo ve skutečnosti falešné. Střílela šipky bez stabilizačních křidélek ze zásobníku a dokázala vystřelit opakovaně až pět střel. Po založení nového zásobníku mohla opět střílet. Šipky vylétaly z otvoru vepředu masivní pažby zbraně. Zbraň byla vyrobena čarodějnými klany před Velkou válkou. Ze zatopených skladišť čarodějných klanů v blízkosti Zvonového poloostrova je vytěžil Filip Fauntlet se svými lidmi. Šipky vystřelené z této zbraně byly natolik průrazné, že probily i těžký pancíř Crambijské těžké pěchoty. Toto prokázal lord Varatchi praktickými zkouškami. Masivním nasazením těchto zbraní by Crambijský císař ztratil velkou výhodu spočívající v jeho dobře vyzbrojené armádě, a proto se pokusil zasáhnout prostřednictvím svého bratrance lorda Varatchiho a nechal zatopit i zbytek Zvonového poloostrova, aby nemohly být zbraně dále těženy. (Bez slitování, 2003, str. 85, 253, 287, 331 - 333, 348)
› Kušili - Začínal jako překupník, postupně zbohatl a stal se obchodníkem v Kletikonu. Bakly u něj nakupoval knihy o magii pro Zuzanu. Když byla Zuzana v ohrožení, tak ji schoval právě u Kušiliho, který ji prodal za tři tisíce zlatých Arwilimu, který unášel pro císaře magicky nadané děti. Bakly Kušiliho zabil. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 30 - 33, 61 - 66, 97 - 102)
› Kuzbos - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Specialista na zastrašování. Ženatý, 3 děti – celá rodina jsou ninjové. Pravděpodobně se vrátil ke svému klanu se zprávou od Bamegiho a přežil. V románu Koniáš - Vlk samotář sice na str. 616 nachází Bamegi Kuzbose s vydloublýma očima a rozdrceným hrudníkem, ale domníváme se, že se jedná o Gasprua a ne Kuzbose. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 161, 616)
› Kvadrup - Staré jméno pro čtyři domy spojené do obranného útvaru. Vznikl spojením čtyř domů postavených do čtverce. Domy nepřiléhají jeden k druhému, spojuje je čtyři metry vysoká zeď. Masivními dveřmi se vstupuje do chodby osvětlené otvory ve stropě a dále po schodech do prvního patra. Hlavní obytné prostory se nacházejí v patře, v přízemí se nacházejí skladiště a hospodářské zázemí domu. Domy mají společný vnitřní dvůr. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 41)
› Kvagus - Jeden z Danwoodových mužů. Koniáš jej zabil v hospodě U pijáka hned na začátku svého pobytu v Jakkabardi. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 271, 273)
› Kwichova ulice - Ulice v Damarkandu, ve které měl hlavní stan Hodešův gang. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 253)
› Kylián Ochinot - Viz Ochinot, Kylián.
› Kyrizma - Velmi starý šaman (několik set let) divokého kmene za řekou LowGhakou. Snaží se svému národu navrátit jeho velikost. Je vysoce inteligentní, je živoucí pamětí svého kmene, zná věci, které ostatní příslušníci jeho kmene dávno zapomněli a pouze díky němu se nestali jeho lidé úplnými divochy jako jsou lovci lebek. Umí mluvit obecnou řečí, kterou se mluví v crambijském impériu. Spolu s ostatními nositeli vzdělanosti svého národa rozšířil legendu o tom, že jednou přijde muž, který vystoupí na pyramidu, která tvořila centrum jejich bývalé říše, a spojí všechny kmeny opět do jednoho národa - stane se strůjcem jejich osudu. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 76, 85 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 70 - 71, 85 - 86)
› Kyzuruku Goan - Viz Goan, Kyzuruku.
Skočit nahoru
› Láfy - Tlustý tulák z Krachtiburgu, slušně si přivydělával občasným poslíčkováním pro řemeslníky. Jeho tloušťka mu dodávala důvěryhodnosti. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 253)
› Lagossi - Druhé největší město Glewanského velkovévodství, sídlo nejstaršího velkovévodova syna Lobelina. Patří k těm dražším místům v zemi a možná i v celém Crambijském impériu. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 152)
› Lagvič - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, když pátral po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 276)
› Lacherr, madam - Bývalá lotosová kurtizána se strmě stoupající kariérou, patřící prostředky do třetí ligy intrikánů v Koniktonu a hrající druhou ligu. Poté co byl její partner Pietr zastřelen ze zálohy v restauraci U Pyšné labutě, seznámila se s Tanečníkem. Zúčastnili se společně plesu v královském paláci, při kterém odhalili spiknutí barona Griuvitze a části Koniktonské šlechty proti králi. Z Tanečníka a z madam Lacherr se stali partneři. Velmi krásná žena s útlým pasem, dokonalými boky a stehny a zlatými vlasy volně spadajícími na ramena. Plné rty má zdůrazněny výraznou červenou rtěnkou, oči pod uhlově černým obočím má hluboké a pronikavé. Není šlechtického původu, svůj původ zfalšovala. Slovy Tanečníka je "příliš krásná, příliš živá, příliš dokonalá". (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 40 - 51)
› Lakel Lumbi - Viz Lumbi, Lakel.
› Lambrusco - Víno. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 13)
› Lara - Děvka pracující ve městě Aganod, kamarádka Kary. V nejvyšší nouzi, aby zachránila Kaře život, si najala Baklyho, aby ztloukl Johana. Byla zavražděna, spolu s dalšími čtyřmi děvkami, konkurenčním gangem, aby byl Bakly přístupnější k dohodě o převzetí bývalého Johanova rajonu. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 13, 18, 25)
› Lasička, Psun - Nevelký, štíhlý muž, téměř křehké tělesné stavby, obličejem připomínal malou šelmu, kunu nebo lasičku. Ač působil křehce, byl to klamný dojem. Koniáš ho najmul, aby pomáhal Liamě a v případě, že to bude potřeba, aby ji chránil.
Nejedná se o mužovo skutečné jméno, to není známo. Panem Lasičkou si jej pro sebe pojmenovala Liama. Spolu s Baklym tvořil pan Lasička sehraný tým, který působil na území císařství ve prospěch hraběte Daska. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 22, 23, 25, 26, 28, 30, 39, 40, 41, 44, 45, 52 - 54, 69, 77 - 82, 98 - 105), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 381), (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 124), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 7 - 13, 19, 55 - 61, 84 - 86, 108 - 112, 118), (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 242), (Bakly - Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 11, 17, 37, 38, 52 - 56, 65 - 67, 71, 72, 76)
› Latar - Horník v městečku Díra, byl zabit Bazgem, když hledali Baklyho. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 65)
› Lavena / Laveni - Dívka z Tenebiho kmene ve Vysokých horách. Dva měsíce před Baklyho příchodem začala být ženou - dostala měsíční cyklus. Měla dlouhé antracitově černé vlasy, světlou pleť a velké oči zdobené řasami jako samet. Měla útlý pas a klenuté boky. Byla čtec, viděla do duší lidí, dokázala přečíst jejich minulost, nejtajnější skutky a občas, to bylo horší, i budoucnost. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 139 - 140, 148, 151, 152, 155, 162 - 163)
› Lawrence Maureli, markýz - Viz Maureli, Lawrence.
› Le Monte - Elegantně oblečený mladík, byl „obchodně“ závislý na Bandarillovi. Pocházel z Damarkandu. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 204)
› Led Kowalski - Viz Kowalski, Led.
› Ledek - Jeden z mužů Varatchiho těžké pěchoty. Bakly ho zabil. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 72)
› Leerman - Uznávaný cevinský obchodník, významný obchodní partner Belfontů ve Volné zóně. Bylo mu něco kolem padesáti let, byl spíše menší postavy, silnější v pase, široká ramena. Kdysi to musel být opravdu silný muž. Vlasy měl pěstěné, upravené do vln, pleť však prozrazovala, že kdysi dávno, když ještě nebyl tak bohatý, strávil hodně času na moři. Bodyguarda mu dělal Bysty Brou. Pan Leerman se dříve jmenoval Hart a byl partnerem Jurnse a Gythama. Viz heslo Belfonte, Drexler. Leerman byl zabit ninjy poté co z něj při mučení dostali všechny informace. (Bez slitování, 2003, str. 128, 151, 334, 337 - 339,
› Lehský prales - Suzi tam údajně našla sklad artefaktů, ale při pokusu odvézt je ji odhalili. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 123 - 125)
› Lékařský breviář od Ahopolda - Obecně známá a využívaná kniha bez odborné a praktické hodnoty. Snůška lží. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 114)
› Lekat, Ramirez - Člověk stíhaný v Brambagu za neplacení daní. Odměna za jeho dopadení byla 200 zlatých za živého a pouhých 5 stříbrných za dodání bezduchého těla. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 126)
› Leni Finn - Viz Finn, Leni.
› Leonardo Lorenzo - Viz Lorenzo, Leonardo.
› Liama Klidmen - Viz Klidmen, Liama.
› Liga nezávislých měst - Na severu hraničí s nikým neovládaným a nehostinným územím. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 223)
› Lili Hanten - Viz Hanten, Lili.
› Linie moci - Magické linie, které procházely všemi sály v podzemí Maaterenditské báze. Pro lidi bez magických schopností byly neviditelné, byly napájeny magickými zřídly. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 435)
› Lobelin Glewan - Viz Glewan, Lobelin.
› Lolita - Křivákova oblíbená prostitutka z Veselé tanečnice. (Bez slitování, 2003, str. 186)
› Lord Bruc - Viz Bruc, lord.
› Lord Grook - Viz Grook, lord.
› Lord Gutrek - Viz Gutrek, lord.
› Lorenzo, Leonardo - Spisovatel, napsal knihu Nástroje jako odraz lidského umu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 277)
› Lorika - Kyrys složený z ocelových lamel pět až dvacet centimetrů širokých podle umístění na těle, navzájem pospojovaných koženými řemeny podvlečenými spodem. Jednotlivé pásy se vytvarují přesně podle těla a naskládají se na sebe podobně jako šindele. Pod lorikou se nosí prošívanice. Bakly si ji nechal vyrobit v kovářské osadě na Zvonovém poloostrově. (Bez slitování, 2003, str. 114 - 115, 144 - 145, 344)
› Lotosová kurtizána - Kurtizána té nejvyšší úrovně. Lotosové kurtizány pracují v lotosových nevěstincích. O lotosových kurtizánách se toho mnoho povídá, ale nevíme toho mnoho. Lotosová kurtizána má na slabině vytetovaný lotos, který je okem neviditelný, ale dá se nahmatat. Lotosovou kurtizánou byla například madam Lacherr. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 51)
› Lotosový nevěstinec - Podnik lotosového květu. Pracují v něm lotosové kurtizány. Mnoho toho o nich nevíme. Viz také heslo lotosová kurtizána. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 43 levý sloupec)
› Lou, Lucy - Majitelka luxusního nevěstince ve Fenidongu. Dům ve kterém se její nevěstinec nachází vypadá napohled nenápadně, je bez jakéhokoliv poznávacího znamení, stojí ve slušné čtvrti středně zámožných obchodníků. Heslem Lucy Lou je absolutní diskrétnost. Netrpí falešnými předsudky a vyhoví každému, kdo si to může dovolit. Všeobecně se ví, že v jejím domě nacházejí útěchu manželky přepracovaných obchodníků a bankéřů. Občas pořádá pověstné večírky pro zvané, kde osobně vystupuje jako hostitelka. O tom co se tam děje, jdou jen neurčité fámy, ale v jistých kruzích se pozvání na ně pokládá za čest. Lucy Lou se někdy přezdívá LL. Zvláštností Lucyina sídla jsou abnormálně silné zdi a časté závěsy v chodbách - nikomu by neprospělo, kdyby se v jejím podniku setkal relaxující obchodník se svou chotí. Lucy Lou se snaží vyjít s každým co nejlépe. Podsvětí jí jde na ruku, protože se nikdy na nic zbytečně nevyptává, společenská smetánka se zase nebojí si u ní pořádně vyhodit z kopýtka. Co se stalo v Lucyině podniku, je důvěrnější než zpovědní tajemství. Holky-štětky se mohou přetrhnout, aby mohly pracovat právě pro Lucy. Nebere je na hůl tak jako ostatní a navíc se o ně ještě dobře stará. To však neznamená, že je Lucy Lou úplný svatoušek, pokud se proti ní někdo postavil, našli ho často s proříznutým hrdlem někde ve stoce nebo zmizel úplně. Říká se o ní také, že jednou z jejích nejoblíbenějších zábav je bičování mužského personálu. Nezaměstnávala otroky, pouze výtečně placené sluhy, kteří, pokud nechtěli o svoji práci přijít, museli občas nějakou tu ránu karabáčem vydržet.
Lucy Lou se dvacet let živila jako těžce pracující holka. Velmi přitažlivá žena se skvělou postavou. Mluví mírně zastřeným hlasem. Má jasné rozzářené oči. V době kdy karavana vyrazila na cestu jí mohlo být okolo čtyřiceti, ale vypadala o deset let mladší. Líčí se velmi střídmě, pouze růž na rty, stíny na oči a jemný poprašek pudru na líce. Chodí oblečena ve volném sárí, aby šetřila své zákazníky. Koniáš jí kdysi dávno prokázal laskavost, která jí zachránila krk. Lucy Lou poskytla Koniášovi finanční výpomoc a zachránila tím výpravu Tobiáše Masnera před krachem. Po Koniášově návratu od Velkého mostu zajistila jeho vyléčení a později se postarala i o děti Kristýny Hammondové a o Umwalda. (Na ostřích čepelí, 2001, str.59 - 65 a 519 - 532)
› Lovinové - Divoký kmen za řekou LowGhakou. Po prvním souboji Koniáše s hrabětem de Glowem jim připadl hrabě de Glow. Koniáše si odvedl Kyrizmův kmen. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 70 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 71)
› LowGhaka - Řeka tekoucí podle odhadu kartografů rovnoběžně s FewGhakou asi o dvěstěpadesát kilometrů jižněji hlouběji v džungli. Její tok je na mapě značen přerušovanou modrou čárou, což znamená, že ve skutečnosti toho o ní není mnoho známo. Je to líná, meandrující řeka s načervenalou barvou vody. Jen uprostřed řeky se daly rozeznat náznaky proudu. Vlévá se do FewGhaky cca 100 km západně od tábora resp. trvalé základny de Glowovy armády - místa přechodu de Glowovy armády přes FewGhaku. Je menší než FewGhaka. V místě, kde Koniáš po pochodu džunglí přišel na její břeh byla široká 200 – 300 metrů. Z tohoto místa to bylo na kraj džungle 10 dnů plavby. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str.32, 54, 56 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 32, 55, 56)
› Lucy Lou - Viz Lou, Lucy.
› Luen - Řeka na Dabavsko - Ryžské hranici. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 357)
› Lukiho sedlo - Sedlo ve Vysokých horách, leží hodně vysoko, nad hranicí smrti. Leží na cestě z Tenebiho vesnice ke Gtanovu plesu. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 151)
› Lumbi, Lakel - Šílenec, šlechtic ze starobylého rodu, hrabě, disponující značným majetkem. Rodinné sídlo Lumbiů je vzdáleno 7 – 8 km od Krachtiburgu. Psal si deník, ohromnou tlustou knihu, do které si zaznamenával všechny věci, které udělal. Věřil, že jej tento deník zachrání před postupujícím šílenstvím – že díky němu dokáže odlišit představy od reality. Žil v neudržovaném rodinném sídlu, kde s ním zůstával jen ne zcela normální podkoní Herb. Lumbi zabil všechny své sloužící, kteří sami dříve neutekli. Vyvraždil svou rodinu – otce, neprovdanou sestru a matku.
Aby nezemřel hlady, přivedl si s sebou Freš, aby mu vařila. Tu chytil, když se ho pokoušela okrást.
Ve svém šílenství hledal a zabíjel šermíře – bojovníky, aby si dokázal, že je nejlepší z nejlepších, ze stejného důvodu hledal i Koniáše. Zabil 17 lidí, kteří byli do Lumbiho sídla nalákáni pod různými záminkami, Varatchiho lidmi za účelem zkoumání Lumbiho magického meče. Koniáš jej při souboji zabil. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 66, 193, 295, 299, 333, 459, 462, 522)
› Lumbová, Sigfridie - Dáma, která na královském plese v Koniktonu předala madam Lacherr hnědý kožený válec ukradený z osobního trezoru barona Griuvitze obsahující kompletní dokumentaci spiknutí barona Griuvitze proti králi. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 49)
› Lumoc, kapitán - Nebyl zbytečně vysoký, nebyl zbytečně robustní. Vyvážená postava a pohyby dokonalého zabijáka. Nejlepší šermíř v Cogliho malé armádě. Bakly ho v aréně zabil. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 5, 7, 9, 15, 17)
› Lupuli, Arnes - Profesionální vrah specializující se na zabíjení holýma rukama. Byl drobné postavy, ale obě malíkové hrany rukou, kolena i nárty nohou měl zmozolnatělé od tréninku. Patřil k cechu assasinů, který obvykle působil jen na půdě vnitřního impéria, kolem kotníku levé nohy nosil řetízek s malým medailónkem, který označoval jeho příspušnost ke klanu. Nechal se najmout do domu madam Lacherr v Koniktonu jako kuchařův pomocník, aby zabil madam Lacherr. V souboji jej zabil Tanečník. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 43, 46 levý sloupec)
› Luvin, Anton - Námořní kapitán, spolu se svým partnerem vlastnil napůl dvě námořní lodě - Juanitu a Anitu. Snoubenec Juany Huspitzové. Vysoký muž s velkým nosem, vlasy po ramena, udělaná postava, měl jizvu na levém předloktí. Mohl být tak o deset dvanáct let mladší než Bakly. (Bez slitování, 2003, str. 147 - 148, 179, 213, 215 - 217)
› Lagossi - Druhé největší město Glewanského velkovévodství, sídlo nejstaršího velkovévodova syna Lobelina. Patří k těm dražším místům v zemi a možná i v celém Crambijském impériu. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 152)
› Lagvič - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, když pátral po lidech s magií v krvi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 276)
› Lacherr, madam - Bývalá lotosová kurtizána se strmě stoupající kariérou, patřící prostředky do třetí ligy intrikánů v Koniktonu a hrající druhou ligu. Poté co byl její partner Pietr zastřelen ze zálohy v restauraci U Pyšné labutě, seznámila se s Tanečníkem. Zúčastnili se společně plesu v královském paláci, při kterém odhalili spiknutí barona Griuvitze a části Koniktonské šlechty proti králi. Z Tanečníka a z madam Lacherr se stali partneři. Velmi krásná žena s útlým pasem, dokonalými boky a stehny a zlatými vlasy volně spadajícími na ramena. Plné rty má zdůrazněny výraznou červenou rtěnkou, oči pod uhlově černým obočím má hluboké a pronikavé. Není šlechtického původu, svůj původ zfalšovala. Slovy Tanečníka je "příliš krásná, příliš živá, příliš dokonalá". (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 40 - 51)
› Lakel Lumbi - Viz Lumbi, Lakel.
› Lambrusco - Víno. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 13)
› Lara - Děvka pracující ve městě Aganod, kamarádka Kary. V nejvyšší nouzi, aby zachránila Kaře život, si najala Baklyho, aby ztloukl Johana. Byla zavražděna, spolu s dalšími čtyřmi děvkami, konkurenčním gangem, aby byl Bakly přístupnější k dohodě o převzetí bývalého Johanova rajonu. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 13, 18, 25)
› Lasička, Psun - Nevelký, štíhlý muž, téměř křehké tělesné stavby, obličejem připomínal malou šelmu, kunu nebo lasičku. Ač působil křehce, byl to klamný dojem. Koniáš ho najmul, aby pomáhal Liamě a v případě, že to bude potřeba, aby ji chránil.
Nejedná se o mužovo skutečné jméno, to není známo. Panem Lasičkou si jej pro sebe pojmenovala Liama. Spolu s Baklym tvořil pan Lasička sehraný tým, který působil na území císařství ve prospěch hraběte Daska. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 22, 23, 25, 26, 28, 30, 39, 40, 41, 44, 45, 52 - 54, 69, 77 - 82, 98 - 105), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 381), (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 124), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 7 - 13, 19, 55 - 61, 84 - 86, 108 - 112, 118), (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 242), (Bakly - Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 11, 17, 37, 38, 52 - 56, 65 - 67, 71, 72, 76)
› Latar - Horník v městečku Díra, byl zabit Bazgem, když hledali Baklyho. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 65)
› Lavena / Laveni - Dívka z Tenebiho kmene ve Vysokých horách. Dva měsíce před Baklyho příchodem začala být ženou - dostala měsíční cyklus. Měla dlouhé antracitově černé vlasy, světlou pleť a velké oči zdobené řasami jako samet. Měla útlý pas a klenuté boky. Byla čtec, viděla do duší lidí, dokázala přečíst jejich minulost, nejtajnější skutky a občas, to bylo horší, i budoucnost. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 139 - 140, 148, 151, 152, 155, 162 - 163)
› Lawrence Maureli, markýz - Viz Maureli, Lawrence.
› Le Monte - Elegantně oblečený mladík, byl „obchodně“ závislý na Bandarillovi. Pocházel z Damarkandu. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 204)
› Led Kowalski - Viz Kowalski, Led.
› Ledek - Jeden z mužů Varatchiho těžké pěchoty. Bakly ho zabil. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 72)
› Leerman - Uznávaný cevinský obchodník, významný obchodní partner Belfontů ve Volné zóně. Bylo mu něco kolem padesáti let, byl spíše menší postavy, silnější v pase, široká ramena. Kdysi to musel být opravdu silný muž. Vlasy měl pěstěné, upravené do vln, pleť však prozrazovala, že kdysi dávno, když ještě nebyl tak bohatý, strávil hodně času na moři. Bodyguarda mu dělal Bysty Brou. Pan Leerman se dříve jmenoval Hart a byl partnerem Jurnse a Gythama. Viz heslo Belfonte, Drexler. Leerman byl zabit ninjy poté co z něj při mučení dostali všechny informace. (Bez slitování, 2003, str. 128, 151, 334, 337 - 339,
› Lehský prales - Suzi tam údajně našla sklad artefaktů, ale při pokusu odvézt je ji odhalili. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 123 - 125)
› Lékařský breviář od Ahopolda - Obecně známá a využívaná kniha bez odborné a praktické hodnoty. Snůška lží. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 114)
› Lekat, Ramirez - Člověk stíhaný v Brambagu za neplacení daní. Odměna za jeho dopadení byla 200 zlatých za živého a pouhých 5 stříbrných za dodání bezduchého těla. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 126)
› Leni Finn - Viz Finn, Leni.
› Leonardo Lorenzo - Viz Lorenzo, Leonardo.
› Liama Klidmen - Viz Klidmen, Liama.
› Liga nezávislých měst - Na severu hraničí s nikým neovládaným a nehostinným územím. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 223)
› Lili Hanten - Viz Hanten, Lili.
› Linie moci - Magické linie, které procházely všemi sály v podzemí Maaterenditské báze. Pro lidi bez magických schopností byly neviditelné, byly napájeny magickými zřídly. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 435)
› Lobelin Glewan - Viz Glewan, Lobelin.
› Lolita - Křivákova oblíbená prostitutka z Veselé tanečnice. (Bez slitování, 2003, str. 186)
› Lord Bruc - Viz Bruc, lord.
› Lord Grook - Viz Grook, lord.
› Lord Gutrek - Viz Gutrek, lord.
› Lorenzo, Leonardo - Spisovatel, napsal knihu Nástroje jako odraz lidského umu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 277)
› Lorika - Kyrys složený z ocelových lamel pět až dvacet centimetrů širokých podle umístění na těle, navzájem pospojovaných koženými řemeny podvlečenými spodem. Jednotlivé pásy se vytvarují přesně podle těla a naskládají se na sebe podobně jako šindele. Pod lorikou se nosí prošívanice. Bakly si ji nechal vyrobit v kovářské osadě na Zvonovém poloostrově. (Bez slitování, 2003, str. 114 - 115, 144 - 145, 344)
› Lotosová kurtizána - Kurtizána té nejvyšší úrovně. Lotosové kurtizány pracují v lotosových nevěstincích. O lotosových kurtizánách se toho mnoho povídá, ale nevíme toho mnoho. Lotosová kurtizána má na slabině vytetovaný lotos, který je okem neviditelný, ale dá se nahmatat. Lotosovou kurtizánou byla například madam Lacherr. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 51)
› Lotosový nevěstinec - Podnik lotosového květu. Pracují v něm lotosové kurtizány. Mnoho toho o nich nevíme. Viz také heslo lotosová kurtizána. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 43 levý sloupec)
› Lou, Lucy - Majitelka luxusního nevěstince ve Fenidongu. Dům ve kterém se její nevěstinec nachází vypadá napohled nenápadně, je bez jakéhokoliv poznávacího znamení, stojí ve slušné čtvrti středně zámožných obchodníků. Heslem Lucy Lou je absolutní diskrétnost. Netrpí falešnými předsudky a vyhoví každému, kdo si to může dovolit. Všeobecně se ví, že v jejím domě nacházejí útěchu manželky přepracovaných obchodníků a bankéřů. Občas pořádá pověstné večírky pro zvané, kde osobně vystupuje jako hostitelka. O tom co se tam děje, jdou jen neurčité fámy, ale v jistých kruzích se pozvání na ně pokládá za čest. Lucy Lou se někdy přezdívá LL. Zvláštností Lucyina sídla jsou abnormálně silné zdi a časté závěsy v chodbách - nikomu by neprospělo, kdyby se v jejím podniku setkal relaxující obchodník se svou chotí. Lucy Lou se snaží vyjít s každým co nejlépe. Podsvětí jí jde na ruku, protože se nikdy na nic zbytečně nevyptává, společenská smetánka se zase nebojí si u ní pořádně vyhodit z kopýtka. Co se stalo v Lucyině podniku, je důvěrnější než zpovědní tajemství. Holky-štětky se mohou přetrhnout, aby mohly pracovat právě pro Lucy. Nebere je na hůl tak jako ostatní a navíc se o ně ještě dobře stará. To však neznamená, že je Lucy Lou úplný svatoušek, pokud se proti ní někdo postavil, našli ho často s proříznutým hrdlem někde ve stoce nebo zmizel úplně. Říká se o ní také, že jednou z jejích nejoblíbenějších zábav je bičování mužského personálu. Nezaměstnávala otroky, pouze výtečně placené sluhy, kteří, pokud nechtěli o svoji práci přijít, museli občas nějakou tu ránu karabáčem vydržet.
Lucy Lou se dvacet let živila jako těžce pracující holka. Velmi přitažlivá žena se skvělou postavou. Mluví mírně zastřeným hlasem. Má jasné rozzářené oči. V době kdy karavana vyrazila na cestu jí mohlo být okolo čtyřiceti, ale vypadala o deset let mladší. Líčí se velmi střídmě, pouze růž na rty, stíny na oči a jemný poprašek pudru na líce. Chodí oblečena ve volném sárí, aby šetřila své zákazníky. Koniáš jí kdysi dávno prokázal laskavost, která jí zachránila krk. Lucy Lou poskytla Koniášovi finanční výpomoc a zachránila tím výpravu Tobiáše Masnera před krachem. Po Koniášově návratu od Velkého mostu zajistila jeho vyléčení a později se postarala i o děti Kristýny Hammondové a o Umwalda. (Na ostřích čepelí, 2001, str.59 - 65 a 519 - 532)
› Lovinové - Divoký kmen za řekou LowGhakou. Po prvním souboji Koniáše s hrabětem de Glowem jim připadl hrabě de Glow. Koniáše si odvedl Kyrizmův kmen. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 70 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 71)
› LowGhaka - Řeka tekoucí podle odhadu kartografů rovnoběžně s FewGhakou asi o dvěstěpadesát kilometrů jižněji hlouběji v džungli. Její tok je na mapě značen přerušovanou modrou čárou, což znamená, že ve skutečnosti toho o ní není mnoho známo. Je to líná, meandrující řeka s načervenalou barvou vody. Jen uprostřed řeky se daly rozeznat náznaky proudu. Vlévá se do FewGhaky cca 100 km západně od tábora resp. trvalé základny de Glowovy armády - místa přechodu de Glowovy armády přes FewGhaku. Je menší než FewGhaka. V místě, kde Koniáš po pochodu džunglí přišel na její břeh byla široká 200 – 300 metrů. Z tohoto místa to bylo na kraj džungle 10 dnů plavby. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str.32, 54, 56 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 32, 55, 56)
› Lucy Lou - Viz Lou, Lucy.
› Luen - Řeka na Dabavsko - Ryžské hranici. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 357)
› Lukiho sedlo - Sedlo ve Vysokých horách, leží hodně vysoko, nad hranicí smrti. Leží na cestě z Tenebiho vesnice ke Gtanovu plesu. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 151)
› Lumbi, Lakel - Šílenec, šlechtic ze starobylého rodu, hrabě, disponující značným majetkem. Rodinné sídlo Lumbiů je vzdáleno 7 – 8 km od Krachtiburgu. Psal si deník, ohromnou tlustou knihu, do které si zaznamenával všechny věci, které udělal. Věřil, že jej tento deník zachrání před postupujícím šílenstvím – že díky němu dokáže odlišit představy od reality. Žil v neudržovaném rodinném sídlu, kde s ním zůstával jen ne zcela normální podkoní Herb. Lumbi zabil všechny své sloužící, kteří sami dříve neutekli. Vyvraždil svou rodinu – otce, neprovdanou sestru a matku.
Aby nezemřel hlady, přivedl si s sebou Freš, aby mu vařila. Tu chytil, když se ho pokoušela okrást.
Ve svém šílenství hledal a zabíjel šermíře – bojovníky, aby si dokázal, že je nejlepší z nejlepších, ze stejného důvodu hledal i Koniáše. Zabil 17 lidí, kteří byli do Lumbiho sídla nalákáni pod různými záminkami, Varatchiho lidmi za účelem zkoumání Lumbiho magického meče. Koniáš jej při souboji zabil. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 66, 193, 295, 299, 333, 459, 462, 522)
› Lumbová, Sigfridie - Dáma, která na královském plese v Koniktonu předala madam Lacherr hnědý kožený válec ukradený z osobního trezoru barona Griuvitze obsahující kompletní dokumentaci spiknutí barona Griuvitze proti králi. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 49)
› Lumoc, kapitán - Nebyl zbytečně vysoký, nebyl zbytečně robustní. Vyvážená postava a pohyby dokonalého zabijáka. Nejlepší šermíř v Cogliho malé armádě. Bakly ho v aréně zabil. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 5, 7, 9, 15, 17)
› Lupuli, Arnes - Profesionální vrah specializující se na zabíjení holýma rukama. Byl drobné postavy, ale obě malíkové hrany rukou, kolena i nárty nohou měl zmozolnatělé od tréninku. Patřil k cechu assasinů, který obvykle působil jen na půdě vnitřního impéria, kolem kotníku levé nohy nosil řetízek s malým medailónkem, který označoval jeho příspušnost ke klanu. Nechal se najmout do domu madam Lacherr v Koniktonu jako kuchařův pomocník, aby zabil madam Lacherr. V souboji jej zabil Tanečník. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 43, 46 levý sloupec)
› Luvin, Anton - Námořní kapitán, spolu se svým partnerem vlastnil napůl dvě námořní lodě - Juanitu a Anitu. Snoubenec Juany Huspitzové. Vysoký muž s velkým nosem, vlasy po ramena, udělaná postava, měl jizvu na levém předloktí. Mohl být tak o deset dvanáct let mladší než Bakly. (Bez slitování, 2003, str. 147 - 148, 179, 213, 215 - 217)
Skočit nahoru
› Maaten, Tekuard - Hypermág, který na začátku Velké války zničil všechny hlavní báze všech řádů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 17)
› Maaterenditský řád - Klan čarodějů, do jehož nouzového skladiště se měl Koniáš dostat. Maaterendité byli pověstní vojenskými defenzivními technikami, jejich pevnosti byly málokdy dobyty. Buď se obránci vzdali a nebo protivníci museli srovnat obležené pevnosti se zemí za použití sil, které stojí mimo chápaní obyčejných lidí. Maaterendité měli ve svých velkých pevnostech vždy únikové cesty, jak magické, tak obyčejné. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 16, 446, 455)
› Madam Lacherr - Viz Lacherr, madam.
› Madame La Coir - Vlastní velký módní salón v Koniktonu a specializuje se na šití rób vhodných do rakve. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 44 pravý sloupec)
› Magické drahokamy - Viz Drahokamy, magické.
› Magno - Osobní strážce lékárníka Bapeta. Bapeta opustil v okamžiku, kdy si pro něj přišli Varatchiovi muži. Pravděpodobně pracoval ještě pro někoho jiného. Vynikající bojovník. Šlachovitý muž asi Baklyho výšky. Měl protáhlou tvář, ostře špičatou bradu a úzké šikmé oči. Byl oblečený do bavlněných černých kalhot, hedvábné haleny přepásané temně červeným látkovým opaskem a kazajky z krokodýlí kůže. V levém uchu měl náušnici, na krku řetízek s medailónkem a na pravém zápěstí náramek. Vysoko na levém boku měl v jedné pochvě zavěšený krátký mečový pár a na zádech ocelový dvojramenný samostříl. Pod kazajkou měl prsní bandalír s vrhacími noži a na každém předloktí měl pouzdro s nožem. Vlastnil magický artefakt - náramek, který ztratil, následně jej našel Bakly. (Bez slitování, 2003, str. 104 - 105, 183 - 184, 192 - 193, 332)
› Majal - Čaroděj, zástupce velmistra Rumělkového klanu; jeden z čarodějů Rumělkového klanu hledající spolu s Koniášem nouzové skladiště klanu Maaterenditů. Byl zabit Koiášem v podzemním skladišti Maaterenditů poté, co se pokusil zabít Koniáše telekineticky vrženou dýkou.(Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 14, 113, 417)
› Major Guberny - Viz Guberny, major.
› Maken, Giwui - Pravděpodobně dávno mrtvý čaroděj, z jehož pracovny Koniáš odcizil 3 artefakty značné hodnoty. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 174)
› Malansk - Město v císařství. Z Krachtiburgu vede skrz Hnědou bažinu stezka do Malansku a dál na východ. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 70)
› Malenzi, Hardon - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, která pátrala po lidech s magií v krvi. Malenzi měl zbytky magického nadání, zřejmě díky tomuto nadání dal nějak lidem z kvadrupů vědět, že jsou v nebezpečí. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 338, 391)
› Maletavil - Fenidongský obchodník ze států Obchodní ligy. Guvernér Valer mu dlužil peníze a jako protihodnotu mu nabídl svůj podíl na právě zakládané Kolonii. Maletavil souhlasil, pouze pod podmínkou, že mu předá nadpoloviční podíl. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 547)
› Malininy lázně - Lázně v Cevinu. Kurganovi muži zde v podzemí shromažďovali unesené dívky, občas některou dívku unesli přímo v areálu lázní - například Juana Huspitzová byla unesena přímo v lázních. (Bez slitování, 2003, str. 138, 148, 177 - 178, 296, 298)
› Mamatu - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 353)
› Maptur - Město v Crambijském císařství. Pocházela odtud Trilian. Před Velkou válkou to bylo známé středisko čarodějů. (Bez slitování, 2003, str. 67 - 68)
› Mapuši - Kamarádka Liamy žijící ve stejném kvadrupu v Krachtiburgu. Mapušin manžel se jmenuje Jarvil. Před narozením své dcery vyměnila spolu s Liamou magické desky v kolíbce zapřičiňující, že dítě nebude mít magické schopnosti, za obyčejné. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 104, 337)
› Marakua - Začíná obtékat Smaragdovou horu ze severovýchodu jako malá říčka, jedna z mnoha, které se po pár desítkách kilometrů ztrácejí někde v pustině. Když však horu po třech čtvrtinách kruhu opouští, je z ní veletok měnící okolní step v zelenou oázu. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 185, 186)
› Marcelka - Prostitutka, která pracovala v nevěstinci v Jakkabardi, v jednom ze sítě nevěstinců Kremmera Gaduse. Mustardiho milenka, Mustardi ji mučil, vzrušovalo ho, že se nebránila. Byla tak zohavená, že už nemohla potěšit žádného normálního chlapa. Koniáš ji pomohl utéct, ale Roxana ji dostihla a zabila ji. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 282, 312, 326, 332, 333)
› Marcus Holmegor - Viz Holmegor, Marcus
› Margarita Gutrek - Viz Gutrek, Margarita.
› Mark (1) - Člen elitní vojenské jednotky Koniášova otce, a zároveň jeho oblíbenec. Koniáš jej v sebeobraně zabil. (Až na dno, v knize Ostří oceli, 2004, str. 17)
› Mark (2) - Muž, který chtěl v Chuckově a Geckově hospodě na úpatí Smaragdové hory zabít Koniáše. Koniáš jej prodal Chuckovi a Geckovi do otroctví (do dolů na smaragdy), aby měl na zaplacení útraty. Mark žvýká koku. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 190, 191)
› Marmocké knížectví - Jeden ze států Obchodní ligy, jeho území pokrývá Marmocká pahorkatina. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 70)
› Martin Hefery - Viz Hefery, Martin.
› Marud - Spolehlivý muž s kterým Koharov dlouhodobě spolupracoval. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 94)
› Maseg - Muž z Gudsbirgovy jednotky, zemřel v podzemí Maaterenditské báze. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 432)
› Masner, Tobiáš - Tobiáš Masner, jednatel advokátní firmy Masner a spol. ve Fenidongu. Firma Masner a spol. sídlila v domě na Velkém východním náměstí. Naplánoval založení kolonie mimo území Obchodní ligy a najal na tuto práci Koniáše. Začal psát Knihy žoldnéřů. Byl malé postavy, měl ostré rysy, špičatý nos a dlouhé šedivé vlasy pečlivě učesané a napomádované. Brzy ovdověl a znovu se neoženil. Neměl děti. Byl zabit na rozkaz Ricka Varatchiho. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 9, 11, 12, 14)
› Mast - Jeden z mužů Varatchiho těžké pěchoty, Bakly ho zabil. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 72)
› Mates - Chlapec. Posel v jednotce Eddona Gletova. Gein u něj našla friiský šátek, který patřil její dceři Elišce. Tak Gein poznala, že její děti padli do zajetí. Mates měl slabé srdce a při mučení zemřel. Šátek ukradl důstojníkovi z jednotky Eddona Gletova. ( Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 331 - 336)
› Matew - Novic v Arghotském řádu, původně otrok. Pomohl Koniášovi v citadele Arghotského řádu v DownDownu. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 111)
› Matské jezero - Jezero leží cca 15 – 20 km směrem na jihovýchod od Krachtiburgu, ve vlhkých letech se Hnědá bažina rozšiřovala až k jeho severozápadnímu okraji. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 67)
› Maureli, Lawrence, markýz - Markýz Lawrence Maureli, císařský guvernér zastupující Crambijské impérium v Gatarském království. Pocházel ze šlechtické rodiny, byl nejstarší syn, jeho mladší bratr se jej opakovaně pokusil zabít kvůli nástupnictví a majetku, vše vypadalo jako náhoda. Jednu nohu měl kratší následkem zlomeniny nohy a polovinu tváře měl zmrzačenou následkem opaření horkou vodou. Odešel od rodiny a vzdal se majetku, aby nemusel svého bratra zabít. Požádal Koniáše o pomoc při pátrání po únoscích dětí v Gataru. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 26 - 31, 37 - 59, 61 - 64, 68 - 69, 72 - 76, 87 - 90, 93 - 95)
› Maverick - Putující čaroděj, žil těsně po skončení Velké války. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 307)
› Mayers - Jeden z čarodějů Rumělkového klanu hledající spolu s Koniášem nouzové skladiště klanu Maaterenditů. Nesl s sebou Dwicherův preparát. Byl zabit ninji na hlídce u rozvalin Maaterenidské báze, když je neopatrným rozděláním ohně upozornil, kde se báze nachází. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 113, 420)
› Maziho ulice - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 129, 133)
› Mečíř Kremech - Viz Kremech, mečíř.
› Mečový bál - V Gataru se pořádal pravidelně poslední říjnovou středu. Velmi stará tradice, která již většinou upadla v zapomnění, protože při ní umíralo příliš mnoho hostů. Víno, ženy a tanec nejsou právě uklidňující kombinací. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 38, 42 - 43, 90 - 98)
› Meet - Historik, autor vysoce ceněné publikace Historie pádu Geotského království. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 215)
› Menivol - Starší muž a představený jednoho z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 474)
› Město M - S největší pravděpodobností Krachtiburg, město, kde Koniáš už po několikáté nechtěně zkřížil zájmy nejmocnějšího muže světa. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 6, 49, 50)
› Michovec, Ron - Falešné jméno muže, který zemřel při nezdařené ukázce použití magie, kterou Blatvovič připravil pro císaře. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 555)
› Michské náměstí - Místo v Grinsku, kde na Koniáše číhali dva nájemní zabijáci. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 16 - 28)
› Mik - Muž, který spolu s dalšími třemi společníky, ukradl Koniášovi koně v době, kdy Koniáš hledal Dubbonyho a následně našel Koniášův tábor, kde zůstala nemocná Annemari. Koniáš jej i jeho společníky zabil. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 232, 236, 238)
› Milenka - Krásná loď stavěná pro rychlost, trup svými křivkami připomínal proudnicové delfíní tělo a přestože to byla jen malá plachetnice, měla dva stěžně, oba vyšší, než se zdálo možné. Její majitel a zároveň kapitán byl Wiliam Bulson. Milenka dopravila výpravu vedenou Koniášem na Dýmový ostrov. Milenka se rozbila o skály při vjezdu do Hrdlové zátoky. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 350)
› Mitchovo údolí - Mitchovo údolí je vzdáleno od Fenidogu cca 40 km, cca západním směrem. Pahorkatina okolo Mitchova údolí byla posledním kouskem divočiny široko daleko od Fenidongu. Snad právě proto ho Tobiáš Masner vybral jako úkryt pro osadníky. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 140-1; 269)
› Modifikované opium - Magicky upravené opium, které mělo člověka zničit během několika měsíců. Jeho použití navrhl Ruvark, aby rozvrátil hospodářství států Obchodní ligy. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 329)
› Modrá řeka - Lemuje východní úbočí Sněhových hor u nejvýchodnějšího výběžku hor. Tanhoti ji nazývají Zdobená řeka. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 209, 217)
› Modré hory - Zabírají téměř polovinu území Crambijského impéria. Táhnou se mezi městy DownDownem a Brambagem. U města Brambag tvoří Modré hory oblouk, který se táhne severovýchodním a jihovýchodním směrem od Brambagu. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 125)
› Mojmský řád - Klan čarodějů specializující se na výrobu nebezpečných zbraní za využití magie. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 158)
› Mokrá díra - Jedna ze štol na těžbu uhlí v městečku Díra. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 53)
› Monika Schwarten - Viz Schwarten, Monika.
› Montemery Belfonte - Viz Belfonte, Montemery.
› Montevedi, Espriso - Účastník turnaje, žoldnéř. Bakly jej porazil, po ukončení zápasu Montevedi zákeřně zaútočil na Baklyho zezadu a Bakly jej zabil. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 160)
› Mouterovi - Rodina v Gataru, které byla unesena dcera a po zaplacení výkupného jim byla vrácena. Zmínila se o nich paní Daniela Bricezová. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 18)
› Mulawská příze - Elastická příze používaná na oblečení, např. trikot a kalhoty. (Bez slitování, 2003, str. 80, 163)
› Murimar Esgan - Viz Esgan, Murimar.
› Mustardi - Vůdce skupiny pašeráků, která přepravovala přes řetěz starých oáz skrz Gutawskou poušť hlavně koberce. Sídlil v Jakkabardi. O přepravované zboží se dělil se svým konkurentem Danwoodem rovným dílem. Jeho osobní strážce byl černý zabiják. Jeho milenka byla Marcelka, holka z nevěstince. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 273, 282)
› Muž ze Saxpolis, špion - Velmi schopný a velmi drahý muž, který pro Koniáše zařizoval pár věcí v Saxpolis, hlavním městě Crambijského impéria. Koniáš od něj v Gataru koupil za dva tisíce zlatých listiny dokazující se kterým šlechtickým rodem uzavřel crambijský císař spojenectví proti Velké šlechtické radě a co mu za to slíbil. Tyto listiny muž ukradl přímo šlechtickému rodu, se kterým císař uzavřel spojenectví. Muž se v Gataru nechal najmout i Desmondem Guzzim, aby zabil pochytané členy čarodějnického spolku. Dvakrát najal muže, aby Koniáše přepadli s cílem zjistit, jak dobrý bojovník Koniáš je. Sledoval Koniáše při jeho odjezdu z Gataru, chtěl zjistit jeho skutečnou totožnost a vytěžit z toho peníze. Koniáš jej otrávil. Nikde není uvedeno jeho jméno, vždy se o něm mluví pouze jako o muži. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 24 - 25, 36 - 37, 55 - 56, 98 - 101)
› Maaterenditský řád - Klan čarodějů, do jehož nouzového skladiště se měl Koniáš dostat. Maaterendité byli pověstní vojenskými defenzivními technikami, jejich pevnosti byly málokdy dobyty. Buď se obránci vzdali a nebo protivníci museli srovnat obležené pevnosti se zemí za použití sil, které stojí mimo chápaní obyčejných lidí. Maaterendité měli ve svých velkých pevnostech vždy únikové cesty, jak magické, tak obyčejné. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 16, 446, 455)
› Madam Lacherr - Viz Lacherr, madam.
› Madame La Coir - Vlastní velký módní salón v Koniktonu a specializuje se na šití rób vhodných do rakve. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 44 pravý sloupec)
› Magické drahokamy - Viz Drahokamy, magické.
› Magno - Osobní strážce lékárníka Bapeta. Bapeta opustil v okamžiku, kdy si pro něj přišli Varatchiovi muži. Pravděpodobně pracoval ještě pro někoho jiného. Vynikající bojovník. Šlachovitý muž asi Baklyho výšky. Měl protáhlou tvář, ostře špičatou bradu a úzké šikmé oči. Byl oblečený do bavlněných černých kalhot, hedvábné haleny přepásané temně červeným látkovým opaskem a kazajky z krokodýlí kůže. V levém uchu měl náušnici, na krku řetízek s medailónkem a na pravém zápěstí náramek. Vysoko na levém boku měl v jedné pochvě zavěšený krátký mečový pár a na zádech ocelový dvojramenný samostříl. Pod kazajkou měl prsní bandalír s vrhacími noži a na každém předloktí měl pouzdro s nožem. Vlastnil magický artefakt - náramek, který ztratil, následně jej našel Bakly. (Bez slitování, 2003, str. 104 - 105, 183 - 184, 192 - 193, 332)
› Majal - Čaroděj, zástupce velmistra Rumělkového klanu; jeden z čarodějů Rumělkového klanu hledající spolu s Koniášem nouzové skladiště klanu Maaterenditů. Byl zabit Koiášem v podzemním skladišti Maaterenditů poté, co se pokusil zabít Koniáše telekineticky vrženou dýkou.(Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 14, 113, 417)
› Major Guberny - Viz Guberny, major.
› Maken, Giwui - Pravděpodobně dávno mrtvý čaroděj, z jehož pracovny Koniáš odcizil 3 artefakty značné hodnoty. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 174)
› Malansk - Město v císařství. Z Krachtiburgu vede skrz Hnědou bažinu stezka do Malansku a dál na východ. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 70)
› Malenzi, Hardon - Jeden z Krachtiburgských občanů unesených skupinou kolem Blatvoviče, která pátrala po lidech s magií v krvi. Malenzi měl zbytky magického nadání, zřejmě díky tomuto nadání dal nějak lidem z kvadrupů vědět, že jsou v nebezpečí. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 338, 391)
› Maletavil - Fenidongský obchodník ze států Obchodní ligy. Guvernér Valer mu dlužil peníze a jako protihodnotu mu nabídl svůj podíl na právě zakládané Kolonii. Maletavil souhlasil, pouze pod podmínkou, že mu předá nadpoloviční podíl. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 547)
› Malininy lázně - Lázně v Cevinu. Kurganovi muži zde v podzemí shromažďovali unesené dívky, občas některou dívku unesli přímo v areálu lázní - například Juana Huspitzová byla unesena přímo v lázních. (Bez slitování, 2003, str. 138, 148, 177 - 178, 296, 298)
› Mamatu - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 353)
› Maptur - Město v Crambijském císařství. Pocházela odtud Trilian. Před Velkou válkou to bylo známé středisko čarodějů. (Bez slitování, 2003, str. 67 - 68)
› Mapuši - Kamarádka Liamy žijící ve stejném kvadrupu v Krachtiburgu. Mapušin manžel se jmenuje Jarvil. Před narozením své dcery vyměnila spolu s Liamou magické desky v kolíbce zapřičiňující, že dítě nebude mít magické schopnosti, za obyčejné. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 104, 337)
› Marakua - Začíná obtékat Smaragdovou horu ze severovýchodu jako malá říčka, jedna z mnoha, které se po pár desítkách kilometrů ztrácejí někde v pustině. Když však horu po třech čtvrtinách kruhu opouští, je z ní veletok měnící okolní step v zelenou oázu. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 185, 186)
› Marcelka - Prostitutka, která pracovala v nevěstinci v Jakkabardi, v jednom ze sítě nevěstinců Kremmera Gaduse. Mustardiho milenka, Mustardi ji mučil, vzrušovalo ho, že se nebránila. Byla tak zohavená, že už nemohla potěšit žádného normálního chlapa. Koniáš ji pomohl utéct, ale Roxana ji dostihla a zabila ji. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 282, 312, 326, 332, 333)
› Marcus Holmegor - Viz Holmegor, Marcus
› Margarita Gutrek - Viz Gutrek, Margarita.
› Mark (1) - Člen elitní vojenské jednotky Koniášova otce, a zároveň jeho oblíbenec. Koniáš jej v sebeobraně zabil. (Až na dno, v knize Ostří oceli, 2004, str. 17)
› Mark (2) - Muž, který chtěl v Chuckově a Geckově hospodě na úpatí Smaragdové hory zabít Koniáše. Koniáš jej prodal Chuckovi a Geckovi do otroctví (do dolů na smaragdy), aby měl na zaplacení útraty. Mark žvýká koku. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 190, 191)
› Marmocké knížectví - Jeden ze států Obchodní ligy, jeho území pokrývá Marmocká pahorkatina. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 70)
› Martin Hefery - Viz Hefery, Martin.
› Marud - Spolehlivý muž s kterým Koharov dlouhodobě spolupracoval. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 94)
› Maseg - Muž z Gudsbirgovy jednotky, zemřel v podzemí Maaterenditské báze. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 432)
› Masner, Tobiáš - Tobiáš Masner, jednatel advokátní firmy Masner a spol. ve Fenidongu. Firma Masner a spol. sídlila v domě na Velkém východním náměstí. Naplánoval založení kolonie mimo území Obchodní ligy a najal na tuto práci Koniáše. Začal psát Knihy žoldnéřů. Byl malé postavy, měl ostré rysy, špičatý nos a dlouhé šedivé vlasy pečlivě učesané a napomádované. Brzy ovdověl a znovu se neoženil. Neměl děti. Byl zabit na rozkaz Ricka Varatchiho. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 9, 11, 12, 14)
› Mast - Jeden z mužů Varatchiho těžké pěchoty, Bakly ho zabil. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 72)
› Mates - Chlapec. Posel v jednotce Eddona Gletova. Gein u něj našla friiský šátek, který patřil její dceři Elišce. Tak Gein poznala, že její děti padli do zajetí. Mates měl slabé srdce a při mučení zemřel. Šátek ukradl důstojníkovi z jednotky Eddona Gletova. ( Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 331 - 336)
› Matew - Novic v Arghotském řádu, původně otrok. Pomohl Koniášovi v citadele Arghotského řádu v DownDownu. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 111)
› Matské jezero - Jezero leží cca 15 – 20 km směrem na jihovýchod od Krachtiburgu, ve vlhkých letech se Hnědá bažina rozšiřovala až k jeho severozápadnímu okraji. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 67)
› Maureli, Lawrence, markýz - Markýz Lawrence Maureli, císařský guvernér zastupující Crambijské impérium v Gatarském království. Pocházel ze šlechtické rodiny, byl nejstarší syn, jeho mladší bratr se jej opakovaně pokusil zabít kvůli nástupnictví a majetku, vše vypadalo jako náhoda. Jednu nohu měl kratší následkem zlomeniny nohy a polovinu tváře měl zmrzačenou následkem opaření horkou vodou. Odešel od rodiny a vzdal se majetku, aby nemusel svého bratra zabít. Požádal Koniáše o pomoc při pátrání po únoscích dětí v Gataru. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 26 - 31, 37 - 59, 61 - 64, 68 - 69, 72 - 76, 87 - 90, 93 - 95)
› Maverick - Putující čaroděj, žil těsně po skončení Velké války. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 307)
› Mayers - Jeden z čarodějů Rumělkového klanu hledající spolu s Koniášem nouzové skladiště klanu Maaterenditů. Nesl s sebou Dwicherův preparát. Byl zabit ninji na hlídce u rozvalin Maaterenidské báze, když je neopatrným rozděláním ohně upozornil, kde se báze nachází. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 113, 420)
› Maziho ulice - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 129, 133)
› Mečíř Kremech - Viz Kremech, mečíř.
› Mečový bál - V Gataru se pořádal pravidelně poslední říjnovou středu. Velmi stará tradice, která již většinou upadla v zapomnění, protože při ní umíralo příliš mnoho hostů. Víno, ženy a tanec nejsou právě uklidňující kombinací. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 38, 42 - 43, 90 - 98)
› Meet - Historik, autor vysoce ceněné publikace Historie pádu Geotského království. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 215)
› Menivol - Starší muž a představený jednoho z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 474)
› Město M - S největší pravděpodobností Krachtiburg, město, kde Koniáš už po několikáté nechtěně zkřížil zájmy nejmocnějšího muže světa. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 6, 49, 50)
› Michovec, Ron - Falešné jméno muže, který zemřel při nezdařené ukázce použití magie, kterou Blatvovič připravil pro císaře. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 555)
› Michské náměstí - Místo v Grinsku, kde na Koniáše číhali dva nájemní zabijáci. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 16 - 28)
› Mik - Muž, který spolu s dalšími třemi společníky, ukradl Koniášovi koně v době, kdy Koniáš hledal Dubbonyho a následně našel Koniášův tábor, kde zůstala nemocná Annemari. Koniáš jej i jeho společníky zabil. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 232, 236, 238)
› Milenka - Krásná loď stavěná pro rychlost, trup svými křivkami připomínal proudnicové delfíní tělo a přestože to byla jen malá plachetnice, měla dva stěžně, oba vyšší, než se zdálo možné. Její majitel a zároveň kapitán byl Wiliam Bulson. Milenka dopravila výpravu vedenou Koniášem na Dýmový ostrov. Milenka se rozbila o skály při vjezdu do Hrdlové zátoky. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 350)
› Mitchovo údolí - Mitchovo údolí je vzdáleno od Fenidogu cca 40 km, cca západním směrem. Pahorkatina okolo Mitchova údolí byla posledním kouskem divočiny široko daleko od Fenidongu. Snad právě proto ho Tobiáš Masner vybral jako úkryt pro osadníky. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 140-1; 269)
› Modifikované opium - Magicky upravené opium, které mělo člověka zničit během několika měsíců. Jeho použití navrhl Ruvark, aby rozvrátil hospodářství států Obchodní ligy. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 329)
› Modrá řeka - Lemuje východní úbočí Sněhových hor u nejvýchodnějšího výběžku hor. Tanhoti ji nazývají Zdobená řeka. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 209, 217)
› Modré hory - Zabírají téměř polovinu území Crambijského impéria. Táhnou se mezi městy DownDownem a Brambagem. U města Brambag tvoří Modré hory oblouk, který se táhne severovýchodním a jihovýchodním směrem od Brambagu. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 125)
› Mojmský řád - Klan čarodějů specializující se na výrobu nebezpečných zbraní za využití magie. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 158)
› Mokrá díra - Jedna ze štol na těžbu uhlí v městečku Díra. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 53)
› Monika Schwarten - Viz Schwarten, Monika.
› Montemery Belfonte - Viz Belfonte, Montemery.
› Montevedi, Espriso - Účastník turnaje, žoldnéř. Bakly jej porazil, po ukončení zápasu Montevedi zákeřně zaútočil na Baklyho zezadu a Bakly jej zabil. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 160)
› Mouterovi - Rodina v Gataru, které byla unesena dcera a po zaplacení výkupného jim byla vrácena. Zmínila se o nich paní Daniela Bricezová. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 18)
› Mulawská příze - Elastická příze používaná na oblečení, např. trikot a kalhoty. (Bez slitování, 2003, str. 80, 163)
› Murimar Esgan - Viz Esgan, Murimar.
› Mustardi - Vůdce skupiny pašeráků, která přepravovala přes řetěz starých oáz skrz Gutawskou poušť hlavně koberce. Sídlil v Jakkabardi. O přepravované zboží se dělil se svým konkurentem Danwoodem rovným dílem. Jeho osobní strážce byl černý zabiják. Jeho milenka byla Marcelka, holka z nevěstince. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 273, 282)
› Muž ze Saxpolis, špion - Velmi schopný a velmi drahý muž, který pro Koniáše zařizoval pár věcí v Saxpolis, hlavním městě Crambijského impéria. Koniáš od něj v Gataru koupil za dva tisíce zlatých listiny dokazující se kterým šlechtickým rodem uzavřel crambijský císař spojenectví proti Velké šlechtické radě a co mu za to slíbil. Tyto listiny muž ukradl přímo šlechtickému rodu, se kterým císař uzavřel spojenectví. Muž se v Gataru nechal najmout i Desmondem Guzzim, aby zabil pochytané členy čarodějnického spolku. Dvakrát najal muže, aby Koniáše přepadli s cílem zjistit, jak dobrý bojovník Koniáš je. Sledoval Koniáše při jeho odjezdu z Gataru, chtěl zjistit jeho skutečnou totožnost a vytěžit z toho peníze. Koniáš jej otrávil. Nikde není uvedeno jeho jméno, vždy se o něm mluví pouze jako o muži. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 24 - 25, 36 - 37, 55 - 56, 98 - 101)
Skočit nahoru
› Nad, Jelig - Obchodník v Brambagu. Muž zavalité postavy. Hlavní konkurent Kiba Belize. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 128)
› Ňagun, Kritli - Stopaři z jednotky majora Gubernyho. Bakly je otrávil vodou z pramene. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 32 - 45)
› Nahatá kráska - Pašerácká loď, jejím kapitánem je Grinč. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 337)
› Náramek - Magický artefakt. Stříbrný, emailem zdobený náramek. Náramek byl vyrobený z pohyblivě spojených čtvercových mosazných plíšků. Každý plíšek byl pokryt komplikovanou rytinou skládající se z různě silných čar. Když se Bakly pokusil soustředit na jednotlivé ornamenty, mlžil se mu zrak. Svému nositeli propůjčoval schopnost nepůsobit vůbec žádný hluk. Zapínal se na jednoduchý háček s pojistkou. Při práci vydával teplo a hřál na ruce. (Bez slitování, 2003, str. 183, 197, 199 - 200, 204)
› Národ M. - Lid nebo pouze rozvětvený rod, jehož členové mají magické nadání v krvi a dokázali si uchovat mnohá tajemství svých předků. V Krachtiburgu jsou známi jako lid z kvadrupů. Jejich předkové se podíleli na založení města Krachtiburgu po Velké válce. Císař je hledá a pronásleduje, aby pro sebe získal jejich magické schopnosti. V kvadrupech žilo v Koniášově době asi 150 lidí, jejich společným majetkem byly ukryté věci ze starých časů, s jejichž pomocí se dalo dělat spoustu užitečných věcí.
V dřívějších dobách měli lidé z kvadrupů dobrou pověst a privilegované postavení ve městě, na což se již zapomnělo. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 443)
› Nástroje jako odraz lidského umu - Kniha jejímž autorem je Leonardo Lorenzo. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 277)
› Nataša - Měla jemný obličej s velkýma hnědýma očima, útlý pas a klenuté boky. Dcera z puritánské rodiny, která byla členem karavany. Byla znásilněna Sydneym, který tím chtěl vyprovokovat srážku s Koniášem, aby jej zabil. Puritáni ji vypudili ze svého středu, protože znásilněním ztratila to nejcennější, co měla - svoji čest. Led Kowalski jí poskytl přístřeší ve svém voze. Po příchodu Rezky do tábora karavany se Rezka i Nataša stali životními družkami Leda Kowalskiho. Nataša Kowalskimu později porodila syna, který dostal jméno Koniáš. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 158-161)
› Natev, Calv - Šermíř klanu Kaal, žil v době Velké války. Spoluautor knihy Jak jsme málem zničili svět. Historie Poslední velké války a toho, co přišlo po ní. Spolu s ním sepsal knihu mistr bývalého klanu Augupů Ebenez Cramwol. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 341)
› Nehru Zapecky - Viz Zapecky, Nehru.
› Nerozhodná - Také zvaná Hladová. Řeka vytékající průrvou z ledovcového jezera v Achrometově údolí; opouští Grimmovy hory, na prvních 100 m si řeka vyhlodala úzké a hluboké koryto, řeka nebyla v těchto místech širší než 5 - 7 m, přesto tvořila nepřekonatelnou překážku - o pár kilometrů dál tvořila široké vodní plochy zarostlé bujným rákosím a bez jasného břehu. Po celém toku řeky se střídaly peřeje a meandry. Nerozhodná vodopádem vtéká do řeky, tekoucí hlubokým kaňonem, a která dále protéká Koolskou rovinou a vtéká do Jižního oceánu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 449, 456 - 8)
› Nevěstinec ve Fenidongu - Každý koncesovaný nevěstinec ve Fenidongu má velké kolo a když se bordelbábě zdá některý návštěvník moc mladý, zkontroluje, jestli dosáhne bradou k čepu. Pokud ne, má smůlu. Toto je nařízeno zákonem a dodržuje se to, protože za jeho porušení jsou velké pokuty. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 80)
› Nevis Dell - Viz Dell, Nevis.
› Nevym - Hrabě. Neoficiální císařův vyslanec pro špinavé záležitosti ve Fenidongu, možná i hlavní rezident. V mládí to táhl s Kelemanem. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 217)
› Nezávislá knížectví - Nezávislá knížectví tvoří prstenec kolem států Obchodní ligy. Území Obchodní ligy a okolních nezávislých panství tvoří dva tisíce km dlouhý a pět set km široký pás, hraničící na severu a východě s Crambijským impériem a na západě s Ruumským oceánem. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 69)
› Nikita Klaar - Viz Klaar, Nikita.
› Ninjové Desmonda Guzziho - Patřili sem Owent, Hráč, Nos, Ježek, Copánek a Spáč. Přežil pouze Hráč, který utekl, všechny ostatní Koniáš zabil. Nejsou to jejich slutečná jména, Koniáš si je takto pouze pojmenoval podle jejich charakteristických znaků. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 67, 80 - 83)
› Ninjovské klany - Známe dva klany, kteří jsou ve službách velkovévody Ricka Varatchiho - Godety a Haereny. Dříve byl ve službě lorda Varatchiho i klan Stíny noci. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 80, 81, 102, 104, 106), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 23, 24), (Bez slitování, 2003, str. 29, 33 - 34, 194 – 197)
› Nood, Esprit - Na turnaj přijel pomstít smrt své dcery, chtěl zabít toho, kdo byl za smrt jeho dcery odpovědný; ten byl ale zabit někým jiným hned v prvním kole turnaje. V turnaji se choval jako muž, kterému je jedno, zda umře a tím mátl všechny své soupeře. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 169, 171 – 172)
› Nůbie - Nevěstka v jednom Cevinském nevěstinci. Zákazník ji pořezal ve tváři. (Bez slitování, 2003, str. 232)
› Nubus, Afronzi - Hlavní vyšetřovatel Konventu, nástupce vikomta Karlonise. Byl zabit Bamegim na Varatchiho příkaz, aby Afronzi nemohl za žádných důvodů sdělit císaři, jak a proč zemřel Blatvovič. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 300, 534, 607)
› Nucleus - Studijní deník Tekuarda Maatena. Nejlepší kniha o magii, byla napsána ještě před Velkou válkou hypermágem Tekuardem Maatenem. Vysvětluje základní a obecné principy magie. Jeden výtisk byl na začátku Velké války v Demosu - v citadele Maaterenditů v Randské pahorkatině. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 11, 311, 447)
› Nudrog - Droga. V malém množství se používá jako lék - uklidňuje a pomáhá se soustředit. Při velkém dávkování mění některé muže v sexuální sadisty. (Bez slitování, 2003, str. 31, 104, 185, 187, 333, 339)
› Ňagun, Kritli - Stopaři z jednotky majora Gubernyho. Bakly je otrávil vodou z pramene. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 32 - 45)
› Nahatá kráska - Pašerácká loď, jejím kapitánem je Grinč. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 337)
› Náramek - Magický artefakt. Stříbrný, emailem zdobený náramek. Náramek byl vyrobený z pohyblivě spojených čtvercových mosazných plíšků. Každý plíšek byl pokryt komplikovanou rytinou skládající se z různě silných čar. Když se Bakly pokusil soustředit na jednotlivé ornamenty, mlžil se mu zrak. Svému nositeli propůjčoval schopnost nepůsobit vůbec žádný hluk. Zapínal se na jednoduchý háček s pojistkou. Při práci vydával teplo a hřál na ruce. (Bez slitování, 2003, str. 183, 197, 199 - 200, 204)
› Národ M. - Lid nebo pouze rozvětvený rod, jehož členové mají magické nadání v krvi a dokázali si uchovat mnohá tajemství svých předků. V Krachtiburgu jsou známi jako lid z kvadrupů. Jejich předkové se podíleli na založení města Krachtiburgu po Velké válce. Císař je hledá a pronásleduje, aby pro sebe získal jejich magické schopnosti. V kvadrupech žilo v Koniášově době asi 150 lidí, jejich společným majetkem byly ukryté věci ze starých časů, s jejichž pomocí se dalo dělat spoustu užitečných věcí.
V dřívějších dobách měli lidé z kvadrupů dobrou pověst a privilegované postavení ve městě, na což se již zapomnělo. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 443)
› Nástroje jako odraz lidského umu - Kniha jejímž autorem je Leonardo Lorenzo. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 277)
› Nataša - Měla jemný obličej s velkýma hnědýma očima, útlý pas a klenuté boky. Dcera z puritánské rodiny, která byla členem karavany. Byla znásilněna Sydneym, který tím chtěl vyprovokovat srážku s Koniášem, aby jej zabil. Puritáni ji vypudili ze svého středu, protože znásilněním ztratila to nejcennější, co měla - svoji čest. Led Kowalski jí poskytl přístřeší ve svém voze. Po příchodu Rezky do tábora karavany se Rezka i Nataša stali životními družkami Leda Kowalskiho. Nataša Kowalskimu později porodila syna, který dostal jméno Koniáš. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 158-161)
› Natev, Calv - Šermíř klanu Kaal, žil v době Velké války. Spoluautor knihy Jak jsme málem zničili svět. Historie Poslední velké války a toho, co přišlo po ní. Spolu s ním sepsal knihu mistr bývalého klanu Augupů Ebenez Cramwol. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 341)
› Nehru Zapecky - Viz Zapecky, Nehru.
› Nerozhodná - Také zvaná Hladová. Řeka vytékající průrvou z ledovcového jezera v Achrometově údolí; opouští Grimmovy hory, na prvních 100 m si řeka vyhlodala úzké a hluboké koryto, řeka nebyla v těchto místech širší než 5 - 7 m, přesto tvořila nepřekonatelnou překážku - o pár kilometrů dál tvořila široké vodní plochy zarostlé bujným rákosím a bez jasného břehu. Po celém toku řeky se střídaly peřeje a meandry. Nerozhodná vodopádem vtéká do řeky, tekoucí hlubokým kaňonem, a která dále protéká Koolskou rovinou a vtéká do Jižního oceánu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 449, 456 - 8)
› Nevěstinec ve Fenidongu - Každý koncesovaný nevěstinec ve Fenidongu má velké kolo a když se bordelbábě zdá některý návštěvník moc mladý, zkontroluje, jestli dosáhne bradou k čepu. Pokud ne, má smůlu. Toto je nařízeno zákonem a dodržuje se to, protože za jeho porušení jsou velké pokuty. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 80)
› Nevis Dell - Viz Dell, Nevis.
› Nevym - Hrabě. Neoficiální císařův vyslanec pro špinavé záležitosti ve Fenidongu, možná i hlavní rezident. V mládí to táhl s Kelemanem. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 217)
› Nezávislá knížectví - Nezávislá knížectví tvoří prstenec kolem států Obchodní ligy. Území Obchodní ligy a okolních nezávislých panství tvoří dva tisíce km dlouhý a pět set km široký pás, hraničící na severu a východě s Crambijským impériem a na západě s Ruumským oceánem. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 69)
› Nikita Klaar - Viz Klaar, Nikita.
› Ninjové Desmonda Guzziho - Patřili sem Owent, Hráč, Nos, Ježek, Copánek a Spáč. Přežil pouze Hráč, který utekl, všechny ostatní Koniáš zabil. Nejsou to jejich slutečná jména, Koniáš si je takto pouze pojmenoval podle jejich charakteristických znaků. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 67, 80 - 83)
› Ninjovské klany - Známe dva klany, kteří jsou ve službách velkovévody Ricka Varatchiho - Godety a Haereny. Dříve byl ve službě lorda Varatchiho i klan Stíny noci. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 80, 81, 102, 104, 106), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 23, 24), (Bez slitování, 2003, str. 29, 33 - 34, 194 – 197)
› Nood, Esprit - Na turnaj přijel pomstít smrt své dcery, chtěl zabít toho, kdo byl za smrt jeho dcery odpovědný; ten byl ale zabit někým jiným hned v prvním kole turnaje. V turnaji se choval jako muž, kterému je jedno, zda umře a tím mátl všechny své soupeře. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 169, 171 – 172)
› Nůbie - Nevěstka v jednom Cevinském nevěstinci. Zákazník ji pořezal ve tváři. (Bez slitování, 2003, str. 232)
› Nubus, Afronzi - Hlavní vyšetřovatel Konventu, nástupce vikomta Karlonise. Byl zabit Bamegim na Varatchiho příkaz, aby Afronzi nemohl za žádných důvodů sdělit císaři, jak a proč zemřel Blatvovič. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 300, 534, 607)
› Nucleus - Studijní deník Tekuarda Maatena. Nejlepší kniha o magii, byla napsána ještě před Velkou válkou hypermágem Tekuardem Maatenem. Vysvětluje základní a obecné principy magie. Jeden výtisk byl na začátku Velké války v Demosu - v citadele Maaterenditů v Randské pahorkatině. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 11, 311, 447)
› Nudrog - Droga. V malém množství se používá jako lék - uklidňuje a pomáhá se soustředit. Při velkém dávkování mění některé muže v sexuální sadisty. (Bez slitování, 2003, str. 31, 104, 185, 187, 333, 339)
Skočit nahoru
› O původu druhů - Kniha pojednávající o původu světa. Napsala ji dvojice učenců, každý z nich v knize prosazuje jinou teorii. Jeden z nich tvrdí, že se příroda vyvíjela postupně a plynule od jednoduššího ke složitějšímu. Druhý byl přesvědčen, že historie světa byla přerušována bezpočtem kataklysmat, které pokaždé přehodily běh života na jinou kolej. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 10, 557)
› Obchodní liga - Obchodní liga je sdružení městských států. V čele každého státu Obchodní ligy stojí zvolený guvernér. Území Obchodní ligy patří k nejcivilizovanějším na světě. Obchodní liga je ekonomicky závislá na obchodu s ostatními zeměmi a zápasí s přílišnou závislostí na Crambijském impériu. Jedno z pout, které státy Obchodní ligy spojuje, je právě nesoběstačnost v produkci potravin. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 89 - 90)
› Obchodní liga, zeměpis - Území Ligy je z poloviny tvořeno poli a vesnicemi, z druhé lesy. Území států Obchodní ligy a okolních nezávislých, tedy alespoň oficiálně nezávislých, hrabství, vévodství a svobodných panství tvoří dva tisíce kilometrů dlouhý a zhruba pět set kilometrů široký pruh, hraničící na severu a východě s Crambijským impériem, a na západě omývaný studenými vodami Ruumského oceánu. Ze SV na JZ protínají nížiny států Obchodní ligy Grimmovy hory. Je to vlastně nejdelší výběžek Modrých hor, které zabírají téměř polovinu území Crambijského impéria. Těsně u pobřeží jsou Grimmovy hory tvořeny jen dvojicí rovnoběžných horských hřebenů přerušených širokým Kežským průsmykem. Ještě více na jih se do území Ligy zakusuje mělké Kežské moře, sahající Kamenitým zálivem na SV až k Vaonské hornatině. Za Vaonskou hornatinou leží úrodná země. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 69 - 70)
› Ocelový válečník - Cca něco přes 3 metry vysoký kolos oživlý magií čaroděje, uvnitř ocelového brnění je člověk nebo lidé, uzavření tam kouzlem. Kouzlem čaroděje je z uvnitř uzavřeného člověka vysáta životní síla a tou a magií samotnou kolos obživne a vykonává pokyny svého stvořitele. Takový kolos je velmi obtížné zničit, protože disponuje obrovskou fyzickou silou a k tomu úměrnými zbraněmi. Po zničení jednoho se životní síla přelije do jiného nezničeného. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 151 – 6, 157, 175)
› Octadent, kapitán - Správce Gletovského léna ve Volné zóně. (Bez slitování, 2003, str. 97, 188)
› Oduv Aksmajlov - Viz Aksmajlov, Oduv.
› Ohnivá škraboška - Mučící nástroj používaný Konventem, sloužící k trýznění žárem a kouřem. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 551)
› Ochinot, Kylián - Účetní, milovník krásných žen a dobrého jídla a dobrý člověk. Měl eidetickou paměť. Byl vyslán hrabětem Drexlerem Belfontem spolu s Baklym zkontrolovat účetnictví Belfontského léna ve Volné zóně. Zemřel na následky mučení. (Bez slitování, 2003, str. 24, 51, 88, 169, 220 - 224, 288 - 291, 315, 335 - 343)
› Oles - Říčka tvořící hranici Fenidongu s Marmockým knížectvím. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 349)
› Olven - Vůdce jedné z velkých gangsterských band v Damarkandu. Mimo svého hlavního stanu měl i dvě další opevněná útočiště, v jednom z nich byl Rosenem zabit i se všemi svými muži. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 229, 285, 287, 288, 291)
› Opium - druhy:
› Opium, modifikované - Viz modifikované opium.
› Opium, rychlé - Viz Rychlé opium.
› Orinoport - Významný přístav pod správou Crambijského impéria na východním pobřeží kontinentu. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 92)
› Orizský statek - Mezi orizským a petským statkem měl čekat pár koní na Lasičku, Daliju a její děti. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 79)
› Orlando - Při poslední akci sekty Slunečních zabijáků (22 let před dějem povídky Vysoký příliv) se nechal, jako námořník, najmout na výpravu na Dýmový ostrov na hledání ztracených žen, které tam měly být uneseny. Na této výpravě byl zmrzačen obrovskými psy – psi mu ukousli nohy vysoko nad koleny. Zmrzačeného Orlanda z Dýmového ostrova zachránil Ramul Keel, organizátor této výpravy, který jediný tuto výpravu přežil.
Orlando v současnosti žije se svou manželkou, která se o něj stará; živí se broušením drahých kamenů a ve svém volném čase maluje obrázky s náměty moře – ty nejsou ale nijak umělecky cenné. Stále, před zmrzačením a i nyní, měl a má panickou hrůzu ze psů. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 354 – 356)
› Orlando Saxmundsen - Viz Saxmundsen, Orlando.
› Orlando Takyosson, sir - Viz Takyosson, Orlando.
› Orse - Velitel mužů, který řídil únosy lidí v Krachtiburgu pro Blatvoviče, pravděpodobně císařův důstojník. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 556)
› Ortega - Hodešova pravá ruka, po Hodešově smrti se stal šéfem gangu a pracoval pro Lasičku. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 255 – 6)
› Osman - Nájemný zabiják s kuší, který zabil neznámou rusovlásku - Elisabeth a pak číhal na Koniáše na Michském náměstí. Koniáš ho pronásledoval, dostihl a zabil. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 30, 33)
› Ostar Hon - Viz Hon, Ostar.
› Outuvenzi, Edewen - Baron, patřící do okruhu císařské, přesněji Varatchiho kliky.(Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 293)
› Ozdravný prášek - Artefakt ze starých časů, který vlastnil Desmond Guzzi. Uchovávala se v jako článek prstu silné kapsli z materiálu připomínajícího lakovaný papír. Když se prášek nasypal do zranění, tak se v ráně vytvořila bílá pěna, která potřebovala dodat stavební materiál ve formě masa z jiného těla, aby zranění zregenerovala. Pěna na pohled připomínala něco mezi těstem a pórovitou houbou. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 83 - 85, 98)
› Obchodní liga - Obchodní liga je sdružení městských států. V čele každého státu Obchodní ligy stojí zvolený guvernér. Území Obchodní ligy patří k nejcivilizovanějším na světě. Obchodní liga je ekonomicky závislá na obchodu s ostatními zeměmi a zápasí s přílišnou závislostí na Crambijském impériu. Jedno z pout, které státy Obchodní ligy spojuje, je právě nesoběstačnost v produkci potravin. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 89 - 90)
› Obchodní liga, zeměpis - Území Ligy je z poloviny tvořeno poli a vesnicemi, z druhé lesy. Území států Obchodní ligy a okolních nezávislých, tedy alespoň oficiálně nezávislých, hrabství, vévodství a svobodných panství tvoří dva tisíce kilometrů dlouhý a zhruba pět set kilometrů široký pruh, hraničící na severu a východě s Crambijským impériem, a na západě omývaný studenými vodami Ruumského oceánu. Ze SV na JZ protínají nížiny států Obchodní ligy Grimmovy hory. Je to vlastně nejdelší výběžek Modrých hor, které zabírají téměř polovinu území Crambijského impéria. Těsně u pobřeží jsou Grimmovy hory tvořeny jen dvojicí rovnoběžných horských hřebenů přerušených širokým Kežským průsmykem. Ještě více na jih se do území Ligy zakusuje mělké Kežské moře, sahající Kamenitým zálivem na SV až k Vaonské hornatině. Za Vaonskou hornatinou leží úrodná země. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 69 - 70)
› Ocelový válečník - Cca něco přes 3 metry vysoký kolos oživlý magií čaroděje, uvnitř ocelového brnění je člověk nebo lidé, uzavření tam kouzlem. Kouzlem čaroděje je z uvnitř uzavřeného člověka vysáta životní síla a tou a magií samotnou kolos obživne a vykonává pokyny svého stvořitele. Takový kolos je velmi obtížné zničit, protože disponuje obrovskou fyzickou silou a k tomu úměrnými zbraněmi. Po zničení jednoho se životní síla přelije do jiného nezničeného. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 151 – 6, 157, 175)
› Octadent, kapitán - Správce Gletovského léna ve Volné zóně. (Bez slitování, 2003, str. 97, 188)
› Oduv Aksmajlov - Viz Aksmajlov, Oduv.
› Ohnivá škraboška - Mučící nástroj používaný Konventem, sloužící k trýznění žárem a kouřem. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 551)
› Ochinot, Kylián - Účetní, milovník krásných žen a dobrého jídla a dobrý člověk. Měl eidetickou paměť. Byl vyslán hrabětem Drexlerem Belfontem spolu s Baklym zkontrolovat účetnictví Belfontského léna ve Volné zóně. Zemřel na následky mučení. (Bez slitování, 2003, str. 24, 51, 88, 169, 220 - 224, 288 - 291, 315, 335 - 343)
› Oles - Říčka tvořící hranici Fenidongu s Marmockým knížectvím. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 349)
› Olven - Vůdce jedné z velkých gangsterských band v Damarkandu. Mimo svého hlavního stanu měl i dvě další opevněná útočiště, v jednom z nich byl Rosenem zabit i se všemi svými muži. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 229, 285, 287, 288, 291)
› Opium - druhy:
- galí kuličky – nekvalitní materiál po kterém často bolí žaludek, pašuje se minimálně
- čaudu – vyčištěné opium
- laudanum – alkohol, v kterém je rozpuštěné to nejlepší opium - hit v impériu, ale v Damarkandu jej neumí nikdo vyrobit
› Opium, modifikované - Viz modifikované opium.
› Opium, rychlé - Viz Rychlé opium.
› Orinoport - Významný přístav pod správou Crambijského impéria na východním pobřeží kontinentu. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 92)
› Orizský statek - Mezi orizským a petským statkem měl čekat pár koní na Lasičku, Daliju a její děti. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 79)
› Orlando - Při poslední akci sekty Slunečních zabijáků (22 let před dějem povídky Vysoký příliv) se nechal, jako námořník, najmout na výpravu na Dýmový ostrov na hledání ztracených žen, které tam měly být uneseny. Na této výpravě byl zmrzačen obrovskými psy – psi mu ukousli nohy vysoko nad koleny. Zmrzačeného Orlanda z Dýmového ostrova zachránil Ramul Keel, organizátor této výpravy, který jediný tuto výpravu přežil.
Orlando v současnosti žije se svou manželkou, která se o něj stará; živí se broušením drahých kamenů a ve svém volném čase maluje obrázky s náměty moře – ty nejsou ale nijak umělecky cenné. Stále, před zmrzačením a i nyní, měl a má panickou hrůzu ze psů. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 354 – 356)
› Orlando Saxmundsen - Viz Saxmundsen, Orlando.
› Orlando Takyosson, sir - Viz Takyosson, Orlando.
› Orse - Velitel mužů, který řídil únosy lidí v Krachtiburgu pro Blatvoviče, pravděpodobně císařův důstojník. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 556)
› Ortega - Hodešova pravá ruka, po Hodešově smrti se stal šéfem gangu a pracoval pro Lasičku. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 255 – 6)
› Osman - Nájemný zabiják s kuší, který zabil neznámou rusovlásku - Elisabeth a pak číhal na Koniáše na Michském náměstí. Koniáš ho pronásledoval, dostihl a zabil. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 30, 33)
› Ostar Hon - Viz Hon, Ostar.
› Outuvenzi, Edewen - Baron, patřící do okruhu císařské, přesněji Varatchiho kliky.(Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 293)
› Ozdravný prášek - Artefakt ze starých časů, který vlastnil Desmond Guzzi. Uchovávala se v jako článek prstu silné kapsli z materiálu připomínajícího lakovaný papír. Když se prášek nasypal do zranění, tak se v ráně vytvořila bílá pěna, která potřebovala dodat stavební materiál ve formě masa z jiného těla, aby zranění zregenerovala. Pěna na pohled připomínala něco mezi těstem a pórovitou houbou. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 83 - 85, 98)
Skočit nahoru
› Pan B. - Lasičkovo označení Baklyho. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 50, 54)
› Pancíře z překrývajících se kovových šupin - Podobnou technologii používají kočovné kmeny na východě. My se s nimi setkáváme ve výzbroji vojáků lorda Grooka. Ve srovnání s celokovovým brněním jsou mnohem lehčí a v terénu praktičtější a umožňují skvělou pohyblivost. Proti sekům chrání stejně tak dobře jako kovaná ocel, proti bodnutím je to o něco horší. Střela z dlouhého luku nebo z kuše tím projde jako papírem, to však platí i pro plátované zbroje, pokud nejsou dostatečně masivní. Takové jsou však příliš těžké a nepoužitelné v poli, pouze na turnajích. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 402)
› Pandor - Starší jednoho z kvadrupů, patřil k bývalé Kaževičově klice. Chtěl předat Koniáše, otráveného Dwicherovým preparátem Konventu a tím vykoupit svobodu pro lidi z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 541)
› Papogy, Andreas - Dědeček <#t">Tomáše. Zemřel při výslechu vedeném na příkaz plukovníka Smutleyho, který chtěl odhalit kdo je magicky nadaným jedincem. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 27 - 31, 96 - 100)
› Parly - Bandarillův člověk, Bakly si ho pro sebe pojmenoval „ranař“. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 206)
› Pat - Jeden z mužů Kurganova gangu. Když Bakly přišel poprvé do Tračovy hospody, tak se chtěl pobavit na Baklyho účet a poručil mu ostrou. Později si přivlastnil Baklyho katzbalger a meč, které našel v kasinu. Bakly jej zabil v Malininých lázních, když našel skupinu Kurganových mužů s uvězněnými unesenými dívkami. (Bez slitování, 2003, str. 181 - 182, 297, 303 - 306)
› Patricijská imperiální rada - Je tvořena nejmocnějšími šlechtici vnitřní říše Crambijského císařství. Císař s nimi jedná ve smyslu rozděl a panuj, současně však dbá, aby jejich postavení bylo jasně nadřazené všem obchodníkům. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 152)
› Pavlyč - Voják, příslušník elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu, člen družstva Wichovského. Bakly ho zabil v průsmyku v horách vedoucí na území vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 367)
› Pecké molo - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 212)
› Pemnikan - Viz Viriga.
› Penzion U krejčího - Penzion ve Fenidongu. Rezka se tam ubytovala poté co se vyplatila a odešla ze Zlaté Magnólie. Nejlacinější podnik ve kterém se dívka mohla ubytovat sama, aniž by si okamžitě koledovala o problémy. V jejím podkrovním pokojíku ji našel Keleman a odehrál se zde i souboj Kelemana a Leda Kowalskiho. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 233)
› Penzion u Modré kotvy - Penzion, kde bydlel nájemný zabiják, kterého měl Koniáš zabít. (Až na dno, v knize Ostří oceli, 2004, str. 21)
› Percus, Fabrico - Zabiják, patrně císařský voják, převlečený za obchodníka, nemá zájem, aby se kdokoliv míchal do obchodu s drogami na imperiální půdě a nebo na pobřeží. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 241, 243, 244)
› Peterson - Voják, veterán elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu. Bojoval s majorem Bullysem v průsmyku v horách proti Baklymu. Bakly ho zabil. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 357, 368, 372)
› Petský statek - Mezi orizským a petským statkem měl čekat pár koní na Lasičku, Daliju a její děti. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 79)
› Pieter / Pietr - Osobní strážce a partner madam Lacherr. Byl zastřelen ze zálohy střelami z kuše v Koniktonu v restauraci U Pyšné labutě. Byl to profesionál a skvělý šermíř. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 40 pravý sloupec, 42 pravý sloupec, 43 pravý sloupec)
› Piková zátoka - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 216, 285)
› Pirohy, Fenidongské pirohy - Oblíbené Fenidongské jídlo rychlého občerstvení. Prodávaly se na ulici. Zvláště Umwald na nich byl těžce závislý. Pravděpodobně více druhů - zelné, masové. (Na ostřích čepelí, 2001, str.251)
› Pláň sokolníků - Dokonale rovná pláň, protější okraj se nacházel ve vzdálenosti min. 3 km. Půdu tvořila sůl poprášená štěrkem (vyschlé solné jezero). Pláň se rozkládá nedaleko města Damarkand a asi je místní zvláštností, když jen jméno stačí pro jednoznačné určení schůzky. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 229, 230)
› Plešoun - Zjizvený gangster s krutou tváří. Velitel skupiny mužů z gangu Ferovců, která se pokusila na Kaalské rejdě vzít Kurganovým mužům zboží koupené v dražbě od císařského loďstva. Bakly jej hodil do moře. Neuměl plavat. (Bez slitování, 2003, str. 160 - 161)
› Plukovník Smutley - Viz Smutley, plukovník.
› Pobřeží pouště - Termín používaný lidmi žijících na pokraji Gutawské pouště a nebo v oázách jakoby to byl skutečný oceán, ale z kamene a písku. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 134)
› Ponor do pouště - Termín používaný lidmi žijících na pokraji Gutawské pouště a nebo v oázách jakoby to byl skutečný oceán, ale z kamene a písku. Termín, který používali guerilloví pouštní bojovníci. Bakly tento termín znal a používal.(Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 105, 134)
› Pouliční mozek - Bandarillův člověk, řídil Parlyho a Duvala. Jeho obličej, který sám o sobě nebyl nic moc a po vylepšení následkem nezřízeného pití a dalších zhýralostí připomínal lidskou tvář jen vzdáleně. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 203)
› Pouštní sysel - Zvíře, které dokázalo přežít téměř všude. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 163)
› Povertovci - Gang v Aganodu sousedící s bývalým Johanovým rajonem. Po Johanově smrti v něm chtěli převzít kontrolu. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 22)
› Prašná Díra - Osada na kraji Gutawské pouště, její vzdálenost od Gavrilské soutěsky je cca 3,5 rasgu. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 120)
› Prozíravá dieta - Kniha, kterou Koniáš půjčil Janickovi, sluhovi, z Rumělkového klanu. Obsahovala recepty jídel, které v člověku probudily magické schopnosti. (Koniáš - Vlk samotář, str. 20, 115)
› Průsmyk v horách - Byl situován severojižně vysoko v horách. Z jihu byl přístupný pro císařské jednotky, na druhé (severní) straně hor se v divokém kraji nacházely stovky až tisíce sýpek vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 364, 366)
› První imperiální - Viz Banka, Císařská první imperiální banka.
› Přízrak(y) strachu - Zhmotnělé představy, které chrání zřídlo moci na Dýmovém ostrově před nepovolanými návštěvníky. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 377)
› Psun Lasička - Viz Lasička, Psun.
› Pšeničná - Jedna z větších vesnic kolem Hafluku. Po smrti manžela se sem přestěhovala Reb Dologová a po čase si zde pořídila opět hostinec. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 18, 20)
› Pyramida za řekou FewGhakou - Největší pyramida, kterou kdy lidé postavili. Stojí v centru území již zaniklé civilizace, která se rozpínala na území za řekami FewGhakou a LowGhakou. Na vrchol pyramidy vede schodiště. Viz také heslo FewGhaka – civilizace za řekou FewGhakou. (Cherchez la Femme, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 58 - 61)
› Pancíře z překrývajících se kovových šupin - Podobnou technologii používají kočovné kmeny na východě. My se s nimi setkáváme ve výzbroji vojáků lorda Grooka. Ve srovnání s celokovovým brněním jsou mnohem lehčí a v terénu praktičtější a umožňují skvělou pohyblivost. Proti sekům chrání stejně tak dobře jako kovaná ocel, proti bodnutím je to o něco horší. Střela z dlouhého luku nebo z kuše tím projde jako papírem, to však platí i pro plátované zbroje, pokud nejsou dostatečně masivní. Takové jsou však příliš těžké a nepoužitelné v poli, pouze na turnajích. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 402)
› Pandor - Starší jednoho z kvadrupů, patřil k bývalé Kaževičově klice. Chtěl předat Koniáše, otráveného Dwicherovým preparátem Konventu a tím vykoupit svobodu pro lidi z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 541)
› Papogy, Andreas - Dědeček <#t">Tomáše. Zemřel při výslechu vedeném na příkaz plukovníka Smutleyho, který chtěl odhalit kdo je magicky nadaným jedincem. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 27 - 31, 96 - 100)
› Parly - Bandarillův člověk, Bakly si ho pro sebe pojmenoval „ranař“. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 206)
› Pat - Jeden z mužů Kurganova gangu. Když Bakly přišel poprvé do Tračovy hospody, tak se chtěl pobavit na Baklyho účet a poručil mu ostrou. Později si přivlastnil Baklyho katzbalger a meč, které našel v kasinu. Bakly jej zabil v Malininých lázních, když našel skupinu Kurganových mužů s uvězněnými unesenými dívkami. (Bez slitování, 2003, str. 181 - 182, 297, 303 - 306)
› Patricijská imperiální rada - Je tvořena nejmocnějšími šlechtici vnitřní říše Crambijského císařství. Císař s nimi jedná ve smyslu rozděl a panuj, současně však dbá, aby jejich postavení bylo jasně nadřazené všem obchodníkům. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 152)
› Pavlyč - Voják, příslušník elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu, člen družstva Wichovského. Bakly ho zabil v průsmyku v horách vedoucí na území vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 367)
› Pecké molo - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 212)
› Pemnikan - Viz Viriga.
› Penzion U krejčího - Penzion ve Fenidongu. Rezka se tam ubytovala poté co se vyplatila a odešla ze Zlaté Magnólie. Nejlacinější podnik ve kterém se dívka mohla ubytovat sama, aniž by si okamžitě koledovala o problémy. V jejím podkrovním pokojíku ji našel Keleman a odehrál se zde i souboj Kelemana a Leda Kowalskiho. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 233)
› Penzion u Modré kotvy - Penzion, kde bydlel nájemný zabiják, kterého měl Koniáš zabít. (Až na dno, v knize Ostří oceli, 2004, str. 21)
› Percus, Fabrico - Zabiják, patrně císařský voják, převlečený za obchodníka, nemá zájem, aby se kdokoliv míchal do obchodu s drogami na imperiální půdě a nebo na pobřeží. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 241, 243, 244)
› Peterson - Voják, veterán elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu. Bojoval s majorem Bullysem v průsmyku v horách proti Baklymu. Bakly ho zabil. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 357, 368, 372)
› Petský statek - Mezi orizským a petským statkem měl čekat pár koní na Lasičku, Daliju a její děti. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 79)
› Pieter / Pietr - Osobní strážce a partner madam Lacherr. Byl zastřelen ze zálohy střelami z kuše v Koniktonu v restauraci U Pyšné labutě. Byl to profesionál a skvělý šermíř. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 40 pravý sloupec, 42 pravý sloupec, 43 pravý sloupec)
› Piková zátoka - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 216, 285)
› Pirohy, Fenidongské pirohy - Oblíbené Fenidongské jídlo rychlého občerstvení. Prodávaly se na ulici. Zvláště Umwald na nich byl těžce závislý. Pravděpodobně více druhů - zelné, masové. (Na ostřích čepelí, 2001, str.251)
› Pláň sokolníků - Dokonale rovná pláň, protější okraj se nacházel ve vzdálenosti min. 3 km. Půdu tvořila sůl poprášená štěrkem (vyschlé solné jezero). Pláň se rozkládá nedaleko města Damarkand a asi je místní zvláštností, když jen jméno stačí pro jednoznačné určení schůzky. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 229, 230)
› Plešoun - Zjizvený gangster s krutou tváří. Velitel skupiny mužů z gangu Ferovců, která se pokusila na Kaalské rejdě vzít Kurganovým mužům zboží koupené v dražbě od císařského loďstva. Bakly jej hodil do moře. Neuměl plavat. (Bez slitování, 2003, str. 160 - 161)
› Plukovník Smutley - Viz Smutley, plukovník.
› Pobřeží pouště - Termín používaný lidmi žijících na pokraji Gutawské pouště a nebo v oázách jakoby to byl skutečný oceán, ale z kamene a písku. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 134)
› Ponor do pouště - Termín používaný lidmi žijících na pokraji Gutawské pouště a nebo v oázách jakoby to byl skutečný oceán, ale z kamene a písku. Termín, který používali guerilloví pouštní bojovníci. Bakly tento termín znal a používal.(Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 105, 134)
› Pouliční mozek - Bandarillův člověk, řídil Parlyho a Duvala. Jeho obličej, který sám o sobě nebyl nic moc a po vylepšení následkem nezřízeného pití a dalších zhýralostí připomínal lidskou tvář jen vzdáleně. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 203)
› Pouštní sysel - Zvíře, které dokázalo přežít téměř všude. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 163)
› Povertovci - Gang v Aganodu sousedící s bývalým Johanovým rajonem. Po Johanově smrti v něm chtěli převzít kontrolu. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 22)
› Prašná Díra - Osada na kraji Gutawské pouště, její vzdálenost od Gavrilské soutěsky je cca 3,5 rasgu. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 120)
› Prozíravá dieta - Kniha, kterou Koniáš půjčil Janickovi, sluhovi, z Rumělkového klanu. Obsahovala recepty jídel, které v člověku probudily magické schopnosti. (Koniáš - Vlk samotář, str. 20, 115)
› Průsmyk v horách - Byl situován severojižně vysoko v horách. Z jihu byl přístupný pro císařské jednotky, na druhé (severní) straně hor se v divokém kraji nacházely stovky až tisíce sýpek vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 364, 366)
› První imperiální - Viz Banka, Císařská první imperiální banka.
› Přízrak(y) strachu - Zhmotnělé představy, které chrání zřídlo moci na Dýmovém ostrově před nepovolanými návštěvníky. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 377)
› Psun Lasička - Viz Lasička, Psun.
› Pšeničná - Jedna z větších vesnic kolem Hafluku. Po smrti manžela se sem přestěhovala Reb Dologová a po čase si zde pořídila opět hostinec. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 18, 20)
› Pyramida za řekou FewGhakou - Největší pyramida, kterou kdy lidé postavili. Stojí v centru území již zaniklé civilizace, která se rozpínala na území za řekami FewGhakou a LowGhakou. Na vrchol pyramidy vede schodiště. Viz také heslo FewGhaka – civilizace za řekou FewGhakou. (Cherchez la Femme, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 58 - 61)
Skočit nahoru
› Ragleovi - Šlechtická rodina v Gataru, které unesla skupina kolem Desmonda Guzziho dítě. Koniáš s hrabětem Maurelim a s baronesou Aefinelou Ketenewen je navštívili, aby získali informace o únoscích dětí. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 50 - 51)
› Rachwond(a) - Sídlo hlavního velitelství císařských speciálních jednotek. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 11, 21)
› Raméz - Obrovský chlap, vyšší a těžší než Koniáš. Chodil zápasnickým způsobem, lehce přihrben a nohy nikdy nezvedal moc od země. Dříve byl známý gladiátor, kdysi se v aréně setkal s lepším mužem, jménem Bystry Brou, který ho spráskal holýma rukama, i když Raméz byl ozbrojen. Raméz poté ztratil srdce bojovníka a do arény již nenastoupil. Zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov. Byl zabit třetí den výpravy svým přízrakem strachu v podobě nepřemožitelného gladiátora. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 357, 364, 367, 369, 370)
› Ramirez Kranz - Viz Kranz, Ramirez.
› Ramirez Lekat - Viz Lekat, Ramirez.
› Ramul Keel - Viz Keel, Ramul.
› Randská pahorkatina - Území na severovýchod od Krachtiburgu, po změně klimatu, která proběhla po Velké válce, se z Randské pahorkatiny staly Randské močály – severozápadní část Hnědé bažiny. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 65)
› Randské močály - Tvoří severozápadní cíp Hnědé bažiny. Tuto oblast dříve tvořila Randská pahorkatina. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str.65), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 5)
› Rasg - Jednotka vzdálenosti na kterou se chlap se zásobou vody co unese, může ponořit do pouště a ještě se vrátit. Tato jednotka není stará, používá se od začátku bojů mezi lordy na severu a na jihu. Rasg tudíž není pokaždé stejně douhý, záleží na průchodnosti terénu. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 105, 114)
› Raslina - Řeka, viz heslo Hnědá bažina.
› Ravili - Obchodní partner Rybáře - Filipa Fauntleta. Kurganovi zabijáci jej použili k vylákání Rybáře před kasino Tvrz, aby mohli Rybáře zabít. (Bez slitování, 2003, str. 83)
› Ravlin - Zástupce guvernéra Valera v karavaně. Aby byly při zakládání kolonie dodrženy všechny zákony a náležitosti, musí být při zakládání kolonie přímo na místě přítomni zplnomocnění zástupci vzájemně uznaní všemi společníky. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 229)
› Reb Dologová - Viz Dologovi, Šimon a Reb.
› Repel - Nejmenší z městských států Obchodní ligy. Patří do něj městečko Bosk ležící na hranici s Marmockým knížectvím. V čele stojí úřednická vláda. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 326)
› Restaurace Stará konev - Restaurace ve Fenidongu. Podobný typ jako restaurace U Pelikána, ale víc nóbl. Proběhla v ní večeře rejdaře Hatova s vekslerem Kyzuruku Goanem. (Na ostřích čepelí, 2001, str.80)
› Restaurace U Pyšné labutě - Jedno z nejdražších a nejvyhlášenějších míst v Koniktonu. Tanečník zde poznal madam Lacherr. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 40 - 42)
› Rezka - Lehká holka pracující v nevěstinci Zlatá Magnólie. V dětství ji zneužíval strýc a ona uprchla a protloukala se jak se dalo, až skončila jako lehká holka v nevěstinci. Led Kowalski ji navštívil, protože se stýkala s Kelemanem. Za peníze mu řekla důležité informace a později mu pomohla odhalit i spiknutí proti karavaně a roli Arthura Duna v tomto spiknutí. Její role byla odhalena Kelemanem a proto se postavila na stranu Leda Kowalskiho a karavany. Stala se spolu s Natašou životní partnerkou Leda Kowalskiho. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 131 - 133, 192 - 197, 233 - 237)
› Ribenod - Sídelní město Belfontského hrabství. Vládcem Belfontského hrabství byl hrabě Drexler Belfonte. Hrabě sídlil v hradu chráněném vodním příkopem. Byla zde pobočka Císařské první imperiální banky. (Bez slitování, 2003, str. 16, 19, 351), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 10), (Bakly – Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda 2020, str. 12)
› Rick Varatchi - Viz Varatchi, Rick.
› Richmanova encyklopedie rostlin - Je považována za nejpodrobnější botanické dílo. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 208)
› Riug - Městský stát, sousedící s Daskovým hrabstvím. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 262)
› Rizet Fenegar - Viz Fenegar, Rizet.
› Robert Ruvark - Viz Ruvark, Robert.
› rod Steinerů z Bezenu - Viz Steiner z Bezenu.
› Roderick - Vysoký muž s vrásčitou tváří, má krátké šedivé na ježka ostříhané vlasy, obočí stejné barvy a husté strniště. Větší část života měl za sebou, stáří jej již stačilo pokroutit, ale byl z druhu mužů, kteří si až do konce uchovají tvrdost a houževnatost. Vydal se spolu s Margaritou k Smaragdové hoře hledat jejího bratra Geweha.
Byl rodinný otrok, vychovatel, lord Gutrek jej koupil jako válečného zajatce. Později dostal svobodu za prokázané služby a zůstal dál u lorda Gutreka zaměstnán jako osobní strážce jeho choti a dětí. Je otcem Margarity; Margarita o tom ale neví. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 193, 195, 214)
› Rohan Bricez - Viz Bricez, Rohan.
› Roland Gadon - Viz Gadon, Roland.
› Romér - Tlustý chlap žvýkající tabák. Prostředník, který nabídl Giordanovi Kamulagimu ke koupi opis Knihy destilací. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 33)
› Ropova ulice - Ulice v Damarkandu patřící již do periferie – směrem od centra to byla jedna z posledních ulic, dál již byly domy rozmístěny chaoticky. V rohovém domě této ulice měl Bandarillo sklad opia. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 213)
› Rosálie, Rosalinda - Milenka Montemery Belfonteho. Bakly jí chtěl pomoci opustit Volnou zónu. Stíny noci ji využili k tomu, aby uspala Baklyho a poté ji zabili a její vraždu nastražili tak, aby vina padla na Baklyho. (Bez slitování, 2003, str. 101, 129, 10 - 143, 310 - 312)
› Rosemary Hanwoodová - Viz Hanwoodová, Rosemary.
› Rosen - Vysoký chlap, dobře o hlavu vyšší než Bakly a taky těžší. Byl lehce shrbený měl příliš dlouhé a příliš masivní ruce a k tomu krátké nohy, také měl špatný poměr v délce předloktí vůči nadloktí, špatné proporce prstů a ne zcela pohyblivý palec, má masivní čelist, velké nadočnicové oblouky a velké temné oči prakticky bez bělma. V přímé linii jeho rodičů nebo prarodičů nebyl člověk, ale horská gorila. Prohru bere jako osobní pohanu. Živí se jako žoldák, ale bere jen krátkodobé závazky – vždy udělat, za co dostane zaplaceno. Bakly ho s velkou pravděpodobností zabil v Horowitzově vile. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 198, 228, 231, 232, 347)
› Rosetka a Harold - Viz Harold a Rosetka.
› Rosi - Jedno z dětí Dalije a Cvenga. Mladší děvče. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 78, 81, 99, 101)
› Roxana - Rychlá a nebezpečná žena. Byla vyšší než většina mužů, 1,8 – 1,85 m. Vypasované kalhoty z teletiny obtahovaly dlouhé dokonalé nohy a ideálně tvarované boky přecházející ve štíhlý pas. Přes modrou košili měla kazajku s nárameníky z pečlivě vytvarovaných ocelových destiček.
Účastnila se krádeže smaragdů z brusíren, ale rozhodla se získat všechny smaragdy pro sebe. Během transportu ukradených smaragdů skrz Gutawskou poušť zorganizovala v Jakkabardi chaos, aby nikdo nemohl vypátrat co se vlastně stalo a ona mohla se všemi smaragdy bez problémů uprchnout. Koniáš ji zabil. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 276 – 277, 330, 335)
› Ruad Welehat - Viz Welehat, Ruad.
› Rudá hvězda - Velký broušený kámen, magický artefakt vysávají z okolí veškerou moc, kterou dokáže v okolí najít (i živou silou lidí a zvířat). Zdroj ohromné síly pro toho, kdo s ním umí zacházet. Je to nekonečný koncentrovaný zásobník moci, který se sám doplňuje. Není to ale zásobník primitivní, syrové magie, která se musí tvarovat s použitím vlastních sil čaroděje, je to zásobník organizované moci, připravené k použití – stačí jen pochopit strukturu a rozplést jednotlivá vlákna a pak jedinou myšlenkou rozpoutat bouři, způsobit zemětřesení, probudit sopku, zničit celou říši .... Artefakt je od okolí oddělen koženou taštičkou zdobenou písmeny, spíš znaky a také komplikovaným vyšíváním, kterou vyrobila Zuzana. Taštička se nedá lehce otevřít, je pečlivě sešita nití a navíc tenkým drátkem. Rudou hvězdu nešlo dopravit k vévodovi Daskovi a proto měl Bakly za úkol schovat artefakt daleko mimo dosah nepřátel tak, aby nepadl do rukou císařovi. Hodil ji do obrovského jezera plného rozžhaveného asfaltu ležící uprostřed Gejzírových hor. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 101, 104, 107, 144, 147, 189)
› Rukavice, bojové - Bakly je dostal darem od kováře, který mu vyrobil loriku. (Bez slitování, 2003, str. 144 - 146, 212)
› Rumělkový klan - Nejprve sloužil přímo Crambijskému císaři, později se však stáhl do ilegality a ze služeb císaře uprchl. Velmistrem byl Samuel Wicker. Ve vesnici Červenkava se klan skrýval 5 let. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 11, 27, 169)
› Ruumský oceán - Studený oceán, omývá západní pobřeží kontinentu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 69)
› Ruvark, Robert - Císařský čaroděj, měl v Janickově klanu dost vysoké postavení. Měl osobní gardu min, 12 lidí, všichni víc jak dvoumetroví giganti, vylepšení a posílení pomocí jeho magických koktejlů. Navrhl, aby císařští dodávaly modifikované opium do států Obchodní ligy a tím devastovali jejich hospodářství.Využil kontaktů Steinera z Bezenu pro vybudování obchodního spojení pro modifikované opium. Ruvark chtěl Steinerovu dceru Elen Steinerovou za manželku, ale ta jej odmítla. Před svým odjezdem dal Eleniným bratrům rychlé opium, které zapříčinilo jejich smrt a zprostředkovaně i jejich otce.
Po rychlém opiu, které mu Elen Steinerová několik dnů tajně podávala , se mu, přes veškerou Janickovu snahu, vypálil mozek. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 274 – 5, 290, 294, 295, 315, 319, 320)
› Ryam Beliz - Viz Beliz, Ryam.
› Rybář - Viz Fauntlet, Filip.
› Rychlé opium - Magicky upravené opium vytvářející v podstatě okamžitou závislost. Po 3 dnech resp. po 3 dávkách změní člověka v trosku, který, jakmile účinky dávky odezní, se pídí po další dávce. Z člověka se stane šílenec neschopný rozeznat realitu od snu, bestie schopná čehokoliv, aby dostal další dávku. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 273)
› Ryok - Muž z Kyrizmova kmene, měřil 1,80 m a v porovnání s ostatními domorodci byl jako obr. Jeho fyzická síla nebyla v objemu svalů, ale ukrývala se uvnitř jeho jinak resp. lépe fungujícího těla. Ryok ochromil Koniáše jedovatou šipkou, způsobil mu ze své vůle smrtelně nebezpečné zranění , protože rád zabíjel, ubližoval a ničil. Byl samotář a nikoho ze svého kmene nerespektoval, ani Kyrizmu, toho se však bál. Koniáš jej ve vyrovnaném zápase zabil. Zápas vyvolala Aelin, které Ryok ublížil. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 68, 71, 76 – 77, 79 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 64 - 65, 72, 76 - 77, 78 - 80)
› Ryžské hrabství - Nesousedí s císařstvím ani na něm není hospodářsky závislé. Na jihovýchodě tvoří přirozenou hranici hrabství Grimmovy hory a na západě řeka Varaná. Bažinatá, mořem periodicky zaplavovaná neúrodná delta řeky Varaná byla téměř neprostupná a prakticky izolovala hrabství od Kežského moře. Povrch hrabství je pokrytý spoustou potoků a říček, které pramenily v horách a vlévaly se do řeky Luen.
Smlouvu o průchodu karavany uzavřel s Tobiášem Masnerem hrabě Devascius. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 107, 369 - 370, 375)
› Rachwond(a) - Sídlo hlavního velitelství císařských speciálních jednotek. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 11, 21)
› Raméz - Obrovský chlap, vyšší a těžší než Koniáš. Chodil zápasnickým způsobem, lehce přihrben a nohy nikdy nezvedal moc od země. Dříve byl známý gladiátor, kdysi se v aréně setkal s lepším mužem, jménem Bystry Brou, který ho spráskal holýma rukama, i když Raméz byl ozbrojen. Raméz poté ztratil srdce bojovníka a do arény již nenastoupil. Zúčastnil se výpravy na Dýmový ostrov. Byl zabit třetí den výpravy svým přízrakem strachu v podobě nepřemožitelného gladiátora. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 357, 364, 367, 369, 370)
› Ramirez Kranz - Viz Kranz, Ramirez.
› Ramirez Lekat - Viz Lekat, Ramirez.
› Ramul Keel - Viz Keel, Ramul.
› Randská pahorkatina - Území na severovýchod od Krachtiburgu, po změně klimatu, která proběhla po Velké válce, se z Randské pahorkatiny staly Randské močály – severozápadní část Hnědé bažiny. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 65)
› Randské močály - Tvoří severozápadní cíp Hnědé bažiny. Tuto oblast dříve tvořila Randská pahorkatina. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str.65), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 5)
› Rasg - Jednotka vzdálenosti na kterou se chlap se zásobou vody co unese, může ponořit do pouště a ještě se vrátit. Tato jednotka není stará, používá se od začátku bojů mezi lordy na severu a na jihu. Rasg tudíž není pokaždé stejně douhý, záleží na průchodnosti terénu. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 105, 114)
› Raslina - Řeka, viz heslo Hnědá bažina.
› Ravili - Obchodní partner Rybáře - Filipa Fauntleta. Kurganovi zabijáci jej použili k vylákání Rybáře před kasino Tvrz, aby mohli Rybáře zabít. (Bez slitování, 2003, str. 83)
› Ravlin - Zástupce guvernéra Valera v karavaně. Aby byly při zakládání kolonie dodrženy všechny zákony a náležitosti, musí být při zakládání kolonie přímo na místě přítomni zplnomocnění zástupci vzájemně uznaní všemi společníky. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 229)
› Reb Dologová - Viz Dologovi, Šimon a Reb.
› Repel - Nejmenší z městských států Obchodní ligy. Patří do něj městečko Bosk ležící na hranici s Marmockým knížectvím. V čele stojí úřednická vláda. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 326)
› Restaurace Stará konev - Restaurace ve Fenidongu. Podobný typ jako restaurace U Pelikána, ale víc nóbl. Proběhla v ní večeře rejdaře Hatova s vekslerem Kyzuruku Goanem. (Na ostřích čepelí, 2001, str.80)
› Restaurace U Pyšné labutě - Jedno z nejdražších a nejvyhlášenějších míst v Koniktonu. Tanečník zde poznal madam Lacherr. (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 40 - 42)
› Rezka - Lehká holka pracující v nevěstinci Zlatá Magnólie. V dětství ji zneužíval strýc a ona uprchla a protloukala se jak se dalo, až skončila jako lehká holka v nevěstinci. Led Kowalski ji navštívil, protože se stýkala s Kelemanem. Za peníze mu řekla důležité informace a později mu pomohla odhalit i spiknutí proti karavaně a roli Arthura Duna v tomto spiknutí. Její role byla odhalena Kelemanem a proto se postavila na stranu Leda Kowalskiho a karavany. Stala se spolu s Natašou životní partnerkou Leda Kowalskiho. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 131 - 133, 192 - 197, 233 - 237)
› Ribenod - Sídelní město Belfontského hrabství. Vládcem Belfontského hrabství byl hrabě Drexler Belfonte. Hrabě sídlil v hradu chráněném vodním příkopem. Byla zde pobočka Císařské první imperiální banky. (Bez slitování, 2003, str. 16, 19, 351), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 10), (Bakly – Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda 2020, str. 12)
› Rick Varatchi - Viz Varatchi, Rick.
› Richmanova encyklopedie rostlin - Je považována za nejpodrobnější botanické dílo. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 208)
› Riug - Městský stát, sousedící s Daskovým hrabstvím. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 262)
› Rizet Fenegar - Viz Fenegar, Rizet.
› Robert Ruvark - Viz Ruvark, Robert.
› rod Steinerů z Bezenu - Viz Steiner z Bezenu.
› Roderick - Vysoký muž s vrásčitou tváří, má krátké šedivé na ježka ostříhané vlasy, obočí stejné barvy a husté strniště. Větší část života měl za sebou, stáří jej již stačilo pokroutit, ale byl z druhu mužů, kteří si až do konce uchovají tvrdost a houževnatost. Vydal se spolu s Margaritou k Smaragdové hoře hledat jejího bratra Geweha.
Byl rodinný otrok, vychovatel, lord Gutrek jej koupil jako válečného zajatce. Později dostal svobodu za prokázané služby a zůstal dál u lorda Gutreka zaměstnán jako osobní strážce jeho choti a dětí. Je otcem Margarity; Margarita o tom ale neví. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 193, 195, 214)
› Rohan Bricez - Viz Bricez, Rohan.
› Roland Gadon - Viz Gadon, Roland.
› Romér - Tlustý chlap žvýkající tabák. Prostředník, který nabídl Giordanovi Kamulagimu ke koupi opis Knihy destilací. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 33)
› Ropova ulice - Ulice v Damarkandu patřící již do periferie – směrem od centra to byla jedna z posledních ulic, dál již byly domy rozmístěny chaoticky. V rohovém domě této ulice měl Bandarillo sklad opia. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 213)
› Rosálie, Rosalinda - Milenka Montemery Belfonteho. Bakly jí chtěl pomoci opustit Volnou zónu. Stíny noci ji využili k tomu, aby uspala Baklyho a poté ji zabili a její vraždu nastražili tak, aby vina padla na Baklyho. (Bez slitování, 2003, str. 101, 129, 10 - 143, 310 - 312)
› Rosemary Hanwoodová - Viz Hanwoodová, Rosemary.
› Rosen - Vysoký chlap, dobře o hlavu vyšší než Bakly a taky těžší. Byl lehce shrbený měl příliš dlouhé a příliš masivní ruce a k tomu krátké nohy, také měl špatný poměr v délce předloktí vůči nadloktí, špatné proporce prstů a ne zcela pohyblivý palec, má masivní čelist, velké nadočnicové oblouky a velké temné oči prakticky bez bělma. V přímé linii jeho rodičů nebo prarodičů nebyl člověk, ale horská gorila. Prohru bere jako osobní pohanu. Živí se jako žoldák, ale bere jen krátkodobé závazky – vždy udělat, za co dostane zaplaceno. Bakly ho s velkou pravděpodobností zabil v Horowitzově vile. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 198, 228, 231, 232, 347)
› Rosetka a Harold - Viz Harold a Rosetka.
› Rosi - Jedno z dětí Dalije a Cvenga. Mladší děvče. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 78, 81, 99, 101)
› Roxana - Rychlá a nebezpečná žena. Byla vyšší než většina mužů, 1,8 – 1,85 m. Vypasované kalhoty z teletiny obtahovaly dlouhé dokonalé nohy a ideálně tvarované boky přecházející ve štíhlý pas. Přes modrou košili měla kazajku s nárameníky z pečlivě vytvarovaných ocelových destiček.
Účastnila se krádeže smaragdů z brusíren, ale rozhodla se získat všechny smaragdy pro sebe. Během transportu ukradených smaragdů skrz Gutawskou poušť zorganizovala v Jakkabardi chaos, aby nikdo nemohl vypátrat co se vlastně stalo a ona mohla se všemi smaragdy bez problémů uprchnout. Koniáš ji zabil. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 276 – 277, 330, 335)
› Ruad Welehat - Viz Welehat, Ruad.
› Rudá hvězda - Velký broušený kámen, magický artefakt vysávají z okolí veškerou moc, kterou dokáže v okolí najít (i živou silou lidí a zvířat). Zdroj ohromné síly pro toho, kdo s ním umí zacházet. Je to nekonečný koncentrovaný zásobník moci, který se sám doplňuje. Není to ale zásobník primitivní, syrové magie, která se musí tvarovat s použitím vlastních sil čaroděje, je to zásobník organizované moci, připravené k použití – stačí jen pochopit strukturu a rozplést jednotlivá vlákna a pak jedinou myšlenkou rozpoutat bouři, způsobit zemětřesení, probudit sopku, zničit celou říši .... Artefakt je od okolí oddělen koženou taštičkou zdobenou písmeny, spíš znaky a také komplikovaným vyšíváním, kterou vyrobila Zuzana. Taštička se nedá lehce otevřít, je pečlivě sešita nití a navíc tenkým drátkem. Rudou hvězdu nešlo dopravit k vévodovi Daskovi a proto měl Bakly za úkol schovat artefakt daleko mimo dosah nepřátel tak, aby nepadl do rukou císařovi. Hodil ji do obrovského jezera plného rozžhaveného asfaltu ležící uprostřed Gejzírových hor. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 101, 104, 107, 144, 147, 189)
› Rukavice, bojové - Bakly je dostal darem od kováře, který mu vyrobil loriku. (Bez slitování, 2003, str. 144 - 146, 212)
› Rumělkový klan - Nejprve sloužil přímo Crambijskému císaři, později se však stáhl do ilegality a ze služeb císaře uprchl. Velmistrem byl Samuel Wicker. Ve vesnici Červenkava se klan skrýval 5 let. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 11, 27, 169)
› Ruumský oceán - Studený oceán, omývá západní pobřeží kontinentu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 69)
› Ruvark, Robert - Císařský čaroděj, měl v Janickově klanu dost vysoké postavení. Měl osobní gardu min, 12 lidí, všichni víc jak dvoumetroví giganti, vylepšení a posílení pomocí jeho magických koktejlů. Navrhl, aby císařští dodávaly modifikované opium do států Obchodní ligy a tím devastovali jejich hospodářství.Využil kontaktů Steinera z Bezenu pro vybudování obchodního spojení pro modifikované opium. Ruvark chtěl Steinerovu dceru Elen Steinerovou za manželku, ale ta jej odmítla. Před svým odjezdem dal Eleniným bratrům rychlé opium, které zapříčinilo jejich smrt a zprostředkovaně i jejich otce.
Po rychlém opiu, které mu Elen Steinerová několik dnů tajně podávala , se mu, přes veškerou Janickovu snahu, vypálil mozek. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 274 – 5, 290, 294, 295, 315, 319, 320)
› Ryam Beliz - Viz Beliz, Ryam.
› Rybář - Viz Fauntlet, Filip.
› Rychlé opium - Magicky upravené opium vytvářející v podstatě okamžitou závislost. Po 3 dnech resp. po 3 dávkách změní člověka v trosku, který, jakmile účinky dávky odezní, se pídí po další dávce. Z člověka se stane šílenec neschopný rozeznat realitu od snu, bestie schopná čehokoliv, aby dostal další dávku. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 273)
› Ryok - Muž z Kyrizmova kmene, měřil 1,80 m a v porovnání s ostatními domorodci byl jako obr. Jeho fyzická síla nebyla v objemu svalů, ale ukrývala se uvnitř jeho jinak resp. lépe fungujícího těla. Ryok ochromil Koniáše jedovatou šipkou, způsobil mu ze své vůle smrtelně nebezpečné zranění , protože rád zabíjel, ubližoval a ničil. Byl samotář a nikoho ze svého kmene nerespektoval, ani Kyrizmu, toho se však bál. Koniáš jej ve vyrovnaném zápase zabil. Zápas vyvolala Aelin, které Ryok ublížil. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 68, 71, 76 – 77, 79 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 64 - 65, 72, 76 - 77, 78 - 80)
› Ryžské hrabství - Nesousedí s císařstvím ani na něm není hospodářsky závislé. Na jihovýchodě tvoří přirozenou hranici hrabství Grimmovy hory a na západě řeka Varaná. Bažinatá, mořem periodicky zaplavovaná neúrodná delta řeky Varaná byla téměř neprostupná a prakticky izolovala hrabství od Kežského moře. Povrch hrabství je pokrytý spoustou potoků a říček, které pramenily v horách a vlévaly se do řeky Luen.
Smlouvu o průchodu karavany uzavřel s Tobiášem Masnerem hrabě Devascius. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 107, 369 - 370, 375)
Skočit nahoru
Skočit nahoru
› Sakbisten - Jeden ze dvou zabijáků, kteří měli zabít Koniáše po jeho proniknutí do nouzového skladiště klanu Maaterenditů. Koniáši se podařilo jej zastrašit a on z vlastní vůle výpravu opustil. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 137, 341)
› Sakrot - Koniášův soupeř v turnaji ve městě Lagossi. Je mnohem menší než Koniáš, ale zhruba stejně těžký. Je široký v ramenou i v bocích a bez unce zbytečného tuku. Má velmi rychlé nohy a bojuje tělo na tělo. Sekera a štít je Sakrotova nejlepší kombinace. Koniáš mu na turnaji přerazil ruku. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 167 – 168)
› Sal a Del - Osobní strážci lorda Varatchiho. Pracovali pro lorda Varatchiho pět let a za tu dobu museli zasahovat jen dvakrát. Zabil je v sebeobraně Bamegi poté, co jim lord Varatchi přikázal Bamegiho zabít. Nejmenovali se tak, lord Varatchi je tak pojmenoval po svých předchozích strážcích. Nevěděl jak se jmenují, považoval to za zbytečné. Sal byl vyšší, Del menší a ramenatější. Oba zpohodlněli, Salovi dokonce začalo růst břicho. (Koniáš – Vlk samotář, 2008, str. 36, 56 - 59)
› Salisbur - Salisbur leží na dabavské straně řeky, ale právně náleží k Ryžskému hrabství. Pevnost chránící jediný bezpečný brod přes řeku Luen v délce dobrých čtyřset kilometrů na Dabavsko-Ryžské hranici a zaručující tak hraběti stálý zdroj slušných příjmů za brodné, protože tudy pravidelně cestovali obchodníci směřující do jižních států Obchodní ligy. Město chránila hradba vytvořená ze zdvojené palisády kůlů vysoká zhruba 6 metrů, s vnitřním prostorem vysypaným jílem. Přes linii opevnění čněly tři věže a několik vyšších budov. Blíž pobřeží by Salisbur byl jen malým a bezvýznamným městečkem, tady však sloužil jako důležitá obchodní křižovatka a vojensko-strategický bod. V Salisburu měl na karavanu čekat vyslanec ryžského knížete s povolením k průchodu a dalšími doporučujícími dokumenty. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 357 - 358)
› Salský, Jakub - Novorozeně, které přikázal plukovník Smutley zabít, aby přinutil skrývajícího se čaroděje - Zuzanu - prozradit svoji identitu. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 100)
› Samuel Wicker - Viz Wicker, Samuel.
› Sandbridki - Pravděpodobně město, popřípadě větší vesnice, na jejímž tržišti byl zaznamenán císařskými špehy pohyb magicky nadaného jedince - Tomáše. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 101)
› Sarančiho noha - Viz Hospoda Sarančiho noha.
› Satorina - Vesnice přibližně 1 den jízdy vozem od Krachtiburgu; zde se čarodějové z Rumělkového klanu setkali se zabijáky (jeden se jmenoval Sakbisten), kteří měli po proniknutí do nouzového skladiště klanu Maaterenditů zabít Koniáše. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 131)
› Saxmundsen, Orlando - Crambijský císař Orlando II. Spáchal incest se svou dcerou. Muž silných, ale dobře utajených vášní. Má slabost pro souboje, gladiátorské hry apod. stejně tak jako celá rodina Saxmundsenů. Pořádáním nákladných her si kupoval přízeň davů.(Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 22), (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 61), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 49, 50, 89, 93, 104), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 7, 619 - 622), (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 47)
› Saxpolis - Poslední tři generace hlavní město Crambijského impéria. Nové, moderní a rozrůstající se město. Nachází se západně od Krachtiburgu, nejméně tři dny cesty koňmo. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 45), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 223)
› Saxpoliština - Jazyk, kterým se mluví v Saxpolis a u císařského dvora v Crambijském impériu. Používání Saxpolištiny pro oficiální císařské dokumenty upravil císařský dvůr tzv. Tomoyatyho pravidly. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005. str. 32)
› Sedrik - Sluha barona Coverflyho. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 83)
› Sejr - Muž z Gudsbirgovy jednotky. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 430)
› Sekera, magická - Její magičnost spočívala v tom, že poslouchala vůli svého majitele - vracela se do ruky. (Bez slitování, 2003, str. 274, 278 - 279, 281, 296, 335, 342, 357)
› Sekta Slunečních zabijáků - Malá, mýtická (pravděpodobně neexistující), sekta působící v Krahunu, zabíjející ženy vždy po zatmění slunce. Její členové chtějí přes smrt žen získat věčné mládí a nesmrtelnost. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 351, 352)
› Senelach, hrabě - Vdovec, většinou se zdržuje na svém panství. Vlastní nejúrodnější půdu v Gatarském království. Strýc Aefinely Ketenewen. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 39 - 40)
› Seržant - Lehce shrbený muž s býčí šíjí a širovými rameny, která způsobovala, že působil menší, než doopravdy byl. Na obličeji měl klikatou jizvu, prodlužující koutek úst. Jeho jméno není známo, všichni ho oslovovali hodností, kterou nosil dříve v císařské armádě, kde patřil k elitnímu oddílu císařské těžké pěchoty (resp. Varatchiovy těžké pěchoty, k Vlkům) a proti Baklymu bojoval na panství barona Coglia kde měl zajmout Cvenga a zlikvidovat Baklyho. Po boji popsaném v knize Bakly - Holýma rukama zůstal bez velitelů, sám s dalšími 12 vojáky a Bakly mu nabídl, aby všichni pracovali pro vévodu Daska. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 70,71,74,76,77,86,93,95,109, 113 - 115, 117, 119 - 121, 126), (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 89, 90)
› Seržant Smile - Viz Smile, seržant.
› Seturská hornatina - Oblast na severovýchod od města Gataru, je to oblast s velmi členitým terénem. V oblasti Seturské hornatiny měly základnu ninjové, kteří unášeli děti v Gataru. (Cesta domů, v knize Legendy české fatasy, 2006, str. 71)
› Sfarujská kapavka - Nejobvyklejší pohlavní choroba na východě crambijského císařství. Pomáhá proti ní koupel s kapkou hypermanganu, šalvějí a pár lístky durmanu. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 313)
› Ship Dejev - Viz Dejev, Ship.
› Schantil, Avari - Významný obchodník v Krachtiburgu. Spravuje pro Koniáše hodně jeho peněz. Prostřednictvím svých obchodních kontaktů pro Koniáše vyhledává a kupuje staré knihy a magické artefakty. Je patologicky závislým na vydělávání peněz, na spekulacích, na machinacích – nejde mu o peníze, ale o hru s nimi.
Poslední finanční instrukce, které mu ale Koniáš dal, ho o možnost hry s penězi připravily a proto ponoukl Lumbiho, aby hledal a zabil Koniáše.
Během akce, kdy pro Koniáše, který zachraňoval lidi z kvadrupů, nakupoval čluny vhodné pro plavbu po jezeře, dokázal, v rámci krytí této akce, dočasně rozbít Krachtiburgskou burzu a tím i dočasně rozložit ekonomiku celého Krachtiburgu a okolí. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 44, 333, 570, 573)
› Schwarten, Eberhard - Jeden z leníků karckého hraběte. Byla mu svěřena ochrana části hranic Karckého hrabství. Najal si Koniáše, aby zachránil jeho unesenou dceru Moniku Schwarten. (Hra špinavců, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 161)
› Schwarten, Monika - Dcera sira Eberharda Schwartena. Byla unesena a Koniáš byl jejím otcem Eberhardem Schwartenem najat, aby ji zachránil. Dala přednost životu s jedním z jejích únosců před návratem ke svému otci. (Hra špinavců, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 161, 169 - 171)
› Schwin - Šlechtic, baron, sídlí pravděpodobně ve Vnitřní říši. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 26)
› Sigfridie Lumbová - Viz Lumbová, Sigfridie.
› Silena - Pracovala v krejčovském salónu. Kurganovi muži ji unesli v Malininých lázních odkud ji Bakly spolu s několika dalšími dívkami osvobodil. (Bez slitování, 2003, str. 137, 239, 302 - 303, 307)
› Silná ruka - Nejsilnější bojovník tanhotského kmene. Rád si hrál s dětmi. Kromě náčelníka a šamana požíval největší vážnosti, ale nijak toho nevyužíval. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 247, 258 - 260, 266)
› Simen Kreucbag - Viz Kreucbag, Simen.
› Sir Henviss - Viz Henviss Crueger z Homtu.
› Síťovec obluzující (Carpathium plagae) - Exotický a bájemi opředený dravec obývající tropické deštné lesy na jih od rovníku. Podle Aaryho encyklopedie dorůstá velikosti až několik desítek metrů čtverečních. Tělo síťovce tvoří šestiúhelníková síť z až malíček silných vláken pokrytých drobnými vlasovými chloupky, vlákna se přilepí na kůži a prakticky se jich nelze zbavit. Do těla oběti se vlákna propalují pomocí kapiček vylučované žiraviny. Její součástí je narkotikum, které oběť ochromí a současně uchovává při životě - dokud síťovec nepoškodí nějaký důležitý orgán. V pralese mršiny rychle zahnívají a síťovec by se musel vyrovnat s konkurencí mrchožroutů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 236, 372)
› Skalicové kavety - Používaly se k výcviku žáků a noviců v klanech čarodějů, sloužili k ukládání magické energie. Později tyto krystaly skalice sloužily jako zdroj moci pro ty, kteří s ní uměli manipulovat, ale ne shromažďovat ji. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 76)
› Skoba - Vyčouhlý chlápek se skobovitým nosem. Podomek, který provokoval v zájezdním hostinci Koogana, aby si jej společně se svými dvěma kamarády podal ve hře tři na jednoho. Měl mosazného boxera. Kopl jej hnědák. Když Bakly s Kooganem a se Zuzanou odjížděly, tak ještě žil. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 14 - 16), (Bakly – Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 14 - 16)
› Smaragdová hora - Dávno vyhaslá sopka čnící do výšky dobrých šesti tisíc metrů, oblast nad 4 000 metrů je stále zahalena mraky a 330 dnů v roce tam prší. Mělký kráter má průměr asi čtyřicet kilometrů a celý kužel sopky má u paty obvod skoro tisíc kilometrů. Dmutí zemské kůry, které způsobilo vznik sopky s sebou současně vyneslo z hlubin země množství nejnádhernějších smaragdů. Hora (přezdívka místních obyvatel) zvedá z vyprahlé Koolské savany a pro velkou část vnitrozemí představuje jediný stálý zdroj vody. Její šikmé svahy zachycují mraky, které by se jinak rychle přehnaly nad stepí a vypršely nad oceánem.
Ač se hora nachází na území crambijského impéria, není v císařových silách zavést na hoře pořádek. V průběhu let se mezi císařovou byrokracií a zločineckou anarchií ovládající horu vyvinula zvláštní symbióza. Ať již drahokamy objeví kdokoliv, všechny skončí v rukou zločineckých band. Potom se smaragdy sítí stejně nebezpečných překupníků dostanou do rukou počestných kupců, jejichž obchodních stanice obklopují teritorium hory jako pavučina. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 186, 187)
› Smile, seržant - Seržant v oddílu císařských speciálních jednotek kapitána Gata. S kapitánem sloužil již dvacet let. Poté co před svou smrtí plukovník Smutley vydal rozkaz zabít zajaté vesničany, postavil se na stranu zajatců po bok Winga. V následné bitce byl smrtelně zraněn. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006 str. 8 - 10, 16 - 24, 52 - 53, 117 - 123)
› Smutley, plukovník - Císařský čaroděj. Měl pod svým velením tři mladé školené čaroděje. Se svým oddílem se setkal s jednotkou kapitána Gata, aby pod jeho vedením odhalili a odvedli magicky nadaného jedince na Rachwondu. V souboji se Zuzanou a s Baklym i se svým oddílem podlehl a zahynul. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 21, 60 - 62, 90 - 100, 108 - 116)
› Sněhové (Sněžné) hory - Nepřístupné rozsáhlé pohoří na území crambijského impéria zaujímající plochu několika desítek tisíc kilometrů čtverečních. Většinu území Sněhových hor nemá crambijské císařství pod kontrolou. V oblasti Sněhových hor žijí bojovné tanhotské kmeny. Koniáš přišel do Sněhových hor hledat stopy života ledových červů. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 209, 211, 243)
› Solná ulice - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 117)
› Sorton - Podivínský šlechtic, baron, který spravování svého léna svěřil mladšímu bratrovi a sám se věnoval studiu historie. Rezidenci měl v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 112, 282)
› Sovice Krahujovitá - Pták lovící mimo jiné i myši, žije i v okolí Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 502)
› Sprush, Bamegi - Ninja z klanu Godetů, možný nástupce Ferussiho ve vedení klanu. Byl pověřen vedením akce jejíž výsledkem mělo být nalezení a likvidace Koniáše v Krachtiburgu. Varatchi si myslí, že ho Koniáš v Hnědé bažině zabil, když na Varatchiho příkaz pátral po uprchlých lidech z kvadrupů. Spolu s Koniášem pravděpodobně zlikvidoval všechny zbylé Varatchiho vojáky pronásledující uprchlé obyvatele kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 40, 165, 619, 626)
› Standardní meč císařské armády - Typický mohutnou záštitou a až čtyři centimetry širokou těžkou čepelí. Spíše kratší. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 91)
› Stará saxpoliština - Jazyk, ve kterém byly psány knihy o magii. (Koniáš – Vlk samotář, 2008)
› Stavropol - Město, ve kterém Koniáš ukradl čarodějnickou knihu klanu Augupů. Frederick Bonsetti jej potom pronásledoval tak dlouho a vytrvale, že se Koniáš rozhodl ji raději vrátit. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 54)
› Stavros - Jeden z Valerových mužů, v minulosti patrně sedlák. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 57, 58)
› Steiner z Bezenu - Jeden z menších rodů, někdo je počítá mezi imperiální šlechtu, někdo ne. Rodinu tvořil otec, 3 synové a dcera Elen (jinde je uvedena jako Jane). Otec se angažoval v dálkovém obchodu, rozšířil tím rodový majetek a vybudoval spolehlivou síť obchodních kontaktů. Obecně se říká, že synové a dcera se zbláznili, vyvraždili veškeré služebnictvo, pak i otce a nakonec i sami sebe. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 272, 274, 351)
› Steinerová, Elen (Jane?) z Bezenu - Poslední potomek rodu Steinerů z Bezenu, vyvražděného čarodějem Robertem Ruvarkem. Elen vše následně zjistila z Ruvarkova dopisu a vydala se po jeho stopě do Damarkandu s myšlenkou se pomstít. V Damarkandu zabíjela opiové dealery, protože doufala, že se objeví Ruvark a začne pátrat po příčině zadrhávajícího se drogového obchodu. Aby mohla tak náročný úkol zvládnout, začala brát substance , pomocí kterých měnil Ruvark muže v dvoumetrové giganty. Tyto substance ji postupně změnily jak po fyzické, mentální, tak i po duševní stránce. Po událostech popisovaných v novele Do morku kostí žila pravděpodobně nějaký čas s panem Lasičkou. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 195 – 6, 274 – 5, 276, 294, 351, 352)
› Stíny noci - Ninjové ve službách lorda Varatchiho. Klanovým mistrem byl Nevis Dell. (Bez slitování, 2003, str. 29, 33 - 34, 132 - 134, 194 - 197)
› Stromová žába - Jed z malé stromové žáby používají lovci lebek v pralese za řekou FewGhakou - potírají jím šipky. Jed způsobí, že se oběť, člověk nebo zvíře, udusí. Ne proto, že by mu ochrnuly plíce nebo měl otrávenou krev, prostě přestane dýchat - nedokáže plicím poručit, aby nabíraly vzduch a hrudníku, aby se pohyboval nahoru a dolů. Jedinou pomocí je umělé dýchání a ve chvílích utlumení nervové činnosti sexuální vzrušení. ( Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 75 - 76)
› Stříbrný vlas - Náčelník tanhotského kmene. Šedovlasý a uvážlivý muž se čtyřmi manželkami. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 228 - 230, 234 - 235, 246 - 251)
› Stuscon - Chlap, kterého si s sebou Hodeš přivedl do Damarkandu z venkova. Po Hodešově smrti byl jako věrný člověk zabit. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 256, 257)
› Suchá Díra - Městečko na okraji Gutawské pouště, stojí zde hospoda. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 94)
› Suzi - Viz Zuzana.
› Suzi , také Zuzana - Dcera Nikity Klaar a Filipa Fauntleta. Bakly ji vychovával nejdříve s Nikitou a po její smrti sám. Má nadání manipulovat s magickou mocí. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 122)
› Světloprášek - Magnesiový prach, sloužil k okamžitému zvýšení jasu. V Koniášově světě byl světloprášek spíše specialitou. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 420)
› Swaglish - Téměř zapomenutý jazyk čarodějů, existuje ve hmatové a i psané formě. Dříve sloužil čarodějům, dnes ho používají lékárníci, lékaři a přírodovědci. Koniáš znal jen jeho běžnou formu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 523), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 83), (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 341)
› Sydney - Velmi dobrý šermíř. Nechal se najmout do tábora karavany v Mitchově údolí s úmyslem zabít v souboji Koniáše. Koniáš jej zabil. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 149, 153 - 155)
› Sakrot - Koniášův soupeř v turnaji ve městě Lagossi. Je mnohem menší než Koniáš, ale zhruba stejně těžký. Je široký v ramenou i v bocích a bez unce zbytečného tuku. Má velmi rychlé nohy a bojuje tělo na tělo. Sekera a štít je Sakrotova nejlepší kombinace. Koniáš mu na turnaji přerazil ruku. (Fanoušek, v knize Ostří oceli, 2004, str. 167 – 168)
› Sal a Del - Osobní strážci lorda Varatchiho. Pracovali pro lorda Varatchiho pět let a za tu dobu museli zasahovat jen dvakrát. Zabil je v sebeobraně Bamegi poté, co jim lord Varatchi přikázal Bamegiho zabít. Nejmenovali se tak, lord Varatchi je tak pojmenoval po svých předchozích strážcích. Nevěděl jak se jmenují, považoval to za zbytečné. Sal byl vyšší, Del menší a ramenatější. Oba zpohodlněli, Salovi dokonce začalo růst břicho. (Koniáš – Vlk samotář, 2008, str. 36, 56 - 59)
› Salisbur - Salisbur leží na dabavské straně řeky, ale právně náleží k Ryžskému hrabství. Pevnost chránící jediný bezpečný brod přes řeku Luen v délce dobrých čtyřset kilometrů na Dabavsko-Ryžské hranici a zaručující tak hraběti stálý zdroj slušných příjmů za brodné, protože tudy pravidelně cestovali obchodníci směřující do jižních států Obchodní ligy. Město chránila hradba vytvořená ze zdvojené palisády kůlů vysoká zhruba 6 metrů, s vnitřním prostorem vysypaným jílem. Přes linii opevnění čněly tři věže a několik vyšších budov. Blíž pobřeží by Salisbur byl jen malým a bezvýznamným městečkem, tady však sloužil jako důležitá obchodní křižovatka a vojensko-strategický bod. V Salisburu měl na karavanu čekat vyslanec ryžského knížete s povolením k průchodu a dalšími doporučujícími dokumenty. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 357 - 358)
› Salský, Jakub - Novorozeně, které přikázal plukovník Smutley zabít, aby přinutil skrývajícího se čaroděje - Zuzanu - prozradit svoji identitu. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 100)
› Samuel Wicker - Viz Wicker, Samuel.
› Sandbridki - Pravděpodobně město, popřípadě větší vesnice, na jejímž tržišti byl zaznamenán císařskými špehy pohyb magicky nadaného jedince - Tomáše. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 101)
› Sarančiho noha - Viz Hospoda Sarančiho noha.
› Satorina - Vesnice přibližně 1 den jízdy vozem od Krachtiburgu; zde se čarodějové z Rumělkového klanu setkali se zabijáky (jeden se jmenoval Sakbisten), kteří měli po proniknutí do nouzového skladiště klanu Maaterenditů zabít Koniáše. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 131)
› Saxmundsen, Orlando - Crambijský císař Orlando II. Spáchal incest se svou dcerou. Muž silných, ale dobře utajených vášní. Má slabost pro souboje, gladiátorské hry apod. stejně tak jako celá rodina Saxmundsenů. Pořádáním nákladných her si kupoval přízeň davů.(Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 22), (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 61), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 49, 50, 89, 93, 104), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 7, 619 - 622), (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 47)
› Saxpolis - Poslední tři generace hlavní město Crambijského impéria. Nové, moderní a rozrůstající se město. Nachází se západně od Krachtiburgu, nejméně tři dny cesty koňmo. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 45), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 223)
› Saxpoliština - Jazyk, kterým se mluví v Saxpolis a u císařského dvora v Crambijském impériu. Používání Saxpolištiny pro oficiální císařské dokumenty upravil císařský dvůr tzv. Tomoyatyho pravidly. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005. str. 32)
› Sedrik - Sluha barona Coverflyho. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 83)
› Sejr - Muž z Gudsbirgovy jednotky. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 430)
› Sekera, magická - Její magičnost spočívala v tom, že poslouchala vůli svého majitele - vracela se do ruky. (Bez slitování, 2003, str. 274, 278 - 279, 281, 296, 335, 342, 357)
› Sekta Slunečních zabijáků - Malá, mýtická (pravděpodobně neexistující), sekta působící v Krahunu, zabíjející ženy vždy po zatmění slunce. Její členové chtějí přes smrt žen získat věčné mládí a nesmrtelnost. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 351, 352)
› Senelach, hrabě - Vdovec, většinou se zdržuje na svém panství. Vlastní nejúrodnější půdu v Gatarském království. Strýc Aefinely Ketenewen. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 39 - 40)
› Seržant - Lehce shrbený muž s býčí šíjí a širovými rameny, která způsobovala, že působil menší, než doopravdy byl. Na obličeji měl klikatou jizvu, prodlužující koutek úst. Jeho jméno není známo, všichni ho oslovovali hodností, kterou nosil dříve v císařské armádě, kde patřil k elitnímu oddílu císařské těžké pěchoty (resp. Varatchiovy těžké pěchoty, k Vlkům) a proti Baklymu bojoval na panství barona Coglia kde měl zajmout Cvenga a zlikvidovat Baklyho. Po boji popsaném v knize Bakly - Holýma rukama zůstal bez velitelů, sám s dalšími 12 vojáky a Bakly mu nabídl, aby všichni pracovali pro vévodu Daska. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 70,71,74,76,77,86,93,95,109, 113 - 115, 117, 119 - 121, 126), (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 89, 90)
› Seržant Smile - Viz Smile, seržant.
› Seturská hornatina - Oblast na severovýchod od města Gataru, je to oblast s velmi členitým terénem. V oblasti Seturské hornatiny měly základnu ninjové, kteří unášeli děti v Gataru. (Cesta domů, v knize Legendy české fatasy, 2006, str. 71)
› Sfarujská kapavka - Nejobvyklejší pohlavní choroba na východě crambijského císařství. Pomáhá proti ní koupel s kapkou hypermanganu, šalvějí a pár lístky durmanu. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 313)
› Ship Dejev - Viz Dejev, Ship.
› Schantil, Avari - Významný obchodník v Krachtiburgu. Spravuje pro Koniáše hodně jeho peněz. Prostřednictvím svých obchodních kontaktů pro Koniáše vyhledává a kupuje staré knihy a magické artefakty. Je patologicky závislým na vydělávání peněz, na spekulacích, na machinacích – nejde mu o peníze, ale o hru s nimi.
Poslední finanční instrukce, které mu ale Koniáš dal, ho o možnost hry s penězi připravily a proto ponoukl Lumbiho, aby hledal a zabil Koniáše.
Během akce, kdy pro Koniáše, který zachraňoval lidi z kvadrupů, nakupoval čluny vhodné pro plavbu po jezeře, dokázal, v rámci krytí této akce, dočasně rozbít Krachtiburgskou burzu a tím i dočasně rozložit ekonomiku celého Krachtiburgu a okolí. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 44, 333, 570, 573)
› Schwarten, Eberhard - Jeden z leníků karckého hraběte. Byla mu svěřena ochrana části hranic Karckého hrabství. Najal si Koniáše, aby zachránil jeho unesenou dceru Moniku Schwarten. (Hra špinavců, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 161)
› Schwarten, Monika - Dcera sira Eberharda Schwartena. Byla unesena a Koniáš byl jejím otcem Eberhardem Schwartenem najat, aby ji zachránil. Dala přednost životu s jedním z jejích únosců před návratem ke svému otci. (Hra špinavců, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 161, 169 - 171)
› Schwin - Šlechtic, baron, sídlí pravděpodobně ve Vnitřní říši. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 26)
› Sigfridie Lumbová - Viz Lumbová, Sigfridie.
› Silena - Pracovala v krejčovském salónu. Kurganovi muži ji unesli v Malininých lázních odkud ji Bakly spolu s několika dalšími dívkami osvobodil. (Bez slitování, 2003, str. 137, 239, 302 - 303, 307)
› Silná ruka - Nejsilnější bojovník tanhotského kmene. Rád si hrál s dětmi. Kromě náčelníka a šamana požíval největší vážnosti, ale nijak toho nevyužíval. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 247, 258 - 260, 266)
› Simen Kreucbag - Viz Kreucbag, Simen.
› Sir Henviss - Viz Henviss Crueger z Homtu.
› Síťovec obluzující (Carpathium plagae) - Exotický a bájemi opředený dravec obývající tropické deštné lesy na jih od rovníku. Podle Aaryho encyklopedie dorůstá velikosti až několik desítek metrů čtverečních. Tělo síťovce tvoří šestiúhelníková síť z až malíček silných vláken pokrytých drobnými vlasovými chloupky, vlákna se přilepí na kůži a prakticky se jich nelze zbavit. Do těla oběti se vlákna propalují pomocí kapiček vylučované žiraviny. Její součástí je narkotikum, které oběť ochromí a současně uchovává při životě - dokud síťovec nepoškodí nějaký důležitý orgán. V pralese mršiny rychle zahnívají a síťovec by se musel vyrovnat s konkurencí mrchožroutů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 236, 372)
› Skalicové kavety - Používaly se k výcviku žáků a noviců v klanech čarodějů, sloužili k ukládání magické energie. Později tyto krystaly skalice sloužily jako zdroj moci pro ty, kteří s ní uměli manipulovat, ale ne shromažďovat ji. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 76)
› Skoba - Vyčouhlý chlápek se skobovitým nosem. Podomek, který provokoval v zájezdním hostinci Koogana, aby si jej společně se svými dvěma kamarády podal ve hře tři na jednoho. Měl mosazného boxera. Kopl jej hnědák. Když Bakly s Kooganem a se Zuzanou odjížděly, tak ještě žil. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 14 - 16), (Bakly – Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 14 - 16)
› Smaragdová hora - Dávno vyhaslá sopka čnící do výšky dobrých šesti tisíc metrů, oblast nad 4 000 metrů je stále zahalena mraky a 330 dnů v roce tam prší. Mělký kráter má průměr asi čtyřicet kilometrů a celý kužel sopky má u paty obvod skoro tisíc kilometrů. Dmutí zemské kůry, které způsobilo vznik sopky s sebou současně vyneslo z hlubin země množství nejnádhernějších smaragdů. Hora (přezdívka místních obyvatel) zvedá z vyprahlé Koolské savany a pro velkou část vnitrozemí představuje jediný stálý zdroj vody. Její šikmé svahy zachycují mraky, které by se jinak rychle přehnaly nad stepí a vypršely nad oceánem.
Ač se hora nachází na území crambijského impéria, není v císařových silách zavést na hoře pořádek. V průběhu let se mezi císařovou byrokracií a zločineckou anarchií ovládající horu vyvinula zvláštní symbióza. Ať již drahokamy objeví kdokoliv, všechny skončí v rukou zločineckých band. Potom se smaragdy sítí stejně nebezpečných překupníků dostanou do rukou počestných kupců, jejichž obchodních stanice obklopují teritorium hory jako pavučina. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 186, 187)
› Smile, seržant - Seržant v oddílu císařských speciálních jednotek kapitána Gata. S kapitánem sloužil již dvacet let. Poté co před svou smrtí plukovník Smutley vydal rozkaz zabít zajaté vesničany, postavil se na stranu zajatců po bok Winga. V následné bitce byl smrtelně zraněn. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006 str. 8 - 10, 16 - 24, 52 - 53, 117 - 123)
› Smutley, plukovník - Císařský čaroděj. Měl pod svým velením tři mladé školené čaroděje. Se svým oddílem se setkal s jednotkou kapitána Gata, aby pod jeho vedením odhalili a odvedli magicky nadaného jedince na Rachwondu. V souboji se Zuzanou a s Baklym i se svým oddílem podlehl a zahynul. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 21, 60 - 62, 90 - 100, 108 - 116)
› Sněhové (Sněžné) hory - Nepřístupné rozsáhlé pohoří na území crambijského impéria zaujímající plochu několika desítek tisíc kilometrů čtverečních. Většinu území Sněhových hor nemá crambijské císařství pod kontrolou. V oblasti Sněhových hor žijí bojovné tanhotské kmeny. Koniáš přišel do Sněhových hor hledat stopy života ledových červů. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 209, 211, 243)
› Solná ulice - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 117)
› Sorton - Podivínský šlechtic, baron, který spravování svého léna svěřil mladšímu bratrovi a sám se věnoval studiu historie. Rezidenci měl v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 112, 282)
› Sovice Krahujovitá - Pták lovící mimo jiné i myši, žije i v okolí Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 502)
› Sprush, Bamegi - Ninja z klanu Godetů, možný nástupce Ferussiho ve vedení klanu. Byl pověřen vedením akce jejíž výsledkem mělo být nalezení a likvidace Koniáše v Krachtiburgu. Varatchi si myslí, že ho Koniáš v Hnědé bažině zabil, když na Varatchiho příkaz pátral po uprchlých lidech z kvadrupů. Spolu s Koniášem pravděpodobně zlikvidoval všechny zbylé Varatchiho vojáky pronásledující uprchlé obyvatele kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 40, 165, 619, 626)
› Standardní meč císařské armády - Typický mohutnou záštitou a až čtyři centimetry širokou těžkou čepelí. Spíše kratší. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 91)
› Stará saxpoliština - Jazyk, ve kterém byly psány knihy o magii. (Koniáš – Vlk samotář, 2008)
› Stavropol - Město, ve kterém Koniáš ukradl čarodějnickou knihu klanu Augupů. Frederick Bonsetti jej potom pronásledoval tak dlouho a vytrvale, že se Koniáš rozhodl ji raději vrátit. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 54)
› Stavros - Jeden z Valerových mužů, v minulosti patrně sedlák. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 57, 58)
› Steiner z Bezenu - Jeden z menších rodů, někdo je počítá mezi imperiální šlechtu, někdo ne. Rodinu tvořil otec, 3 synové a dcera Elen (jinde je uvedena jako Jane). Otec se angažoval v dálkovém obchodu, rozšířil tím rodový majetek a vybudoval spolehlivou síť obchodních kontaktů. Obecně se říká, že synové a dcera se zbláznili, vyvraždili veškeré služebnictvo, pak i otce a nakonec i sami sebe. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 272, 274, 351)
› Steinerová, Elen (Jane?) z Bezenu - Poslední potomek rodu Steinerů z Bezenu, vyvražděného čarodějem Robertem Ruvarkem. Elen vše následně zjistila z Ruvarkova dopisu a vydala se po jeho stopě do Damarkandu s myšlenkou se pomstít. V Damarkandu zabíjela opiové dealery, protože doufala, že se objeví Ruvark a začne pátrat po příčině zadrhávajícího se drogového obchodu. Aby mohla tak náročný úkol zvládnout, začala brát substance , pomocí kterých měnil Ruvark muže v dvoumetrové giganty. Tyto substance ji postupně změnily jak po fyzické, mentální, tak i po duševní stránce. Po událostech popisovaných v novele Do morku kostí žila pravděpodobně nějaký čas s panem Lasičkou. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 195 – 6, 274 – 5, 276, 294, 351, 352)
› Stíny noci - Ninjové ve službách lorda Varatchiho. Klanovým mistrem byl Nevis Dell. (Bez slitování, 2003, str. 29, 33 - 34, 132 - 134, 194 - 197)
› Stromová žába - Jed z malé stromové žáby používají lovci lebek v pralese za řekou FewGhakou - potírají jím šipky. Jed způsobí, že se oběť, člověk nebo zvíře, udusí. Ne proto, že by mu ochrnuly plíce nebo měl otrávenou krev, prostě přestane dýchat - nedokáže plicím poručit, aby nabíraly vzduch a hrudníku, aby se pohyboval nahoru a dolů. Jedinou pomocí je umělé dýchání a ve chvílích utlumení nervové činnosti sexuální vzrušení. ( Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 75 - 76)
› Stříbrný vlas - Náčelník tanhotského kmene. Šedovlasý a uvážlivý muž se čtyřmi manželkami. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 228 - 230, 234 - 235, 246 - 251)
› Stuscon - Chlap, kterého si s sebou Hodeš přivedl do Damarkandu z venkova. Po Hodešově smrti byl jako věrný člověk zabit. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 256, 257)
› Suchá Díra - Městečko na okraji Gutawské pouště, stojí zde hospoda. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 94)
› Suzi - Viz Zuzana.
› Suzi , také Zuzana - Dcera Nikity Klaar a Filipa Fauntleta. Bakly ji vychovával nejdříve s Nikitou a po její smrti sám. Má nadání manipulovat s magickou mocí. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 122)
› Světloprášek - Magnesiový prach, sloužil k okamžitému zvýšení jasu. V Koniášově světě byl světloprášek spíše specialitou. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 420)
› Swaglish - Téměř zapomenutý jazyk čarodějů, existuje ve hmatové a i psané formě. Dříve sloužil čarodějům, dnes ho používají lékárníci, lékaři a přírodovědci. Koniáš znal jen jeho běžnou formu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 523), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 83), (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 341)
› Sydney - Velmi dobrý šermíř. Nechal se najmout do tábora karavany v Mitchově údolí s úmyslem zabít v souboji Koniáše. Koniáš jej zabil. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 149, 153 - 155)
Skočit nahoru
› Šarlatový mor - Vysoce virulentní choroba, objevuje se pouze v horkém a zároveň velmi vlhkém létě. Inkubační doba dva dny, od druhého dne je nemoc vysoce nakažlivá. Podle ověřených zdrojů přežilo během posledních dvou set let nákazu pouze 6 lidí. Šarlatový mor se objevoval občas na největších ostrovech Bledého oceánu. Způsobuje nulovou srážlivost krve, poté následuje drobné a stále závažnější vnitřní krvácení, křehnutí žil a nemocní umírají na vnitřní krvácení do sedmi dnů. Od čtvrtého dne jsou naprosto nepohybliví. Pozůstatek Velké války mágů. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 97 - 98)
› Šedé oko - Šaman tanhotského kmene. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 216 - 218, 226, 234 - 235, 247 - 251)
› Šedivák - Nakrátko ostříhaný chlapík o pohlavek menší než Bakly v šatech barvy šera. Byl ve službách Murimara Esgana, který jej vyslal ověřit, jestli Bakly nastoupí k zápasu v aréně v Kletikonu. Bakly jej zabil. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 74, 93, 95 - 96)
› Šialinové pouzdro - Pouzdro na zápěstí, které při určitém pohybu ruky vystřelí vrhací nůž (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 105)
› Šimon Dolog - Viz Dologovi, Šimon a Reb.
› Šmukl - Pracoval pro něj výběrčí výpalného, který navštívil Reb v hostinci v Pšeničné v době Baklyho návštěvy u Reb. Vybíral u Reb výpalné již v jejich hostinci v horách. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 24 - 25)
› Šoblaj, Honza - Mladý muž z chudé rodiny puritánů, která se přidružila k Faraciovi Eduganovi. Kowalski jej zaměstnal jako pomocníka, aby se mu postaral o vozy. Široká tvář, pravidelná výrazná brada a modré oči s náznakem nikdy nemizícího humoru. Homosexuál. Po přechodu Velkého oblouku se postavil na stranu Rezky a Nataši proti Faraciovi Eduganovi. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 253)
› Špion ze Saxpolis - Velmi schopný a současně velmi drahý muž, který po Koniáše v Saxpolis získal listiny dokazující se kterým šlechtickým rodem se crambijský císař dohodl proti Velké šlechtické radě a co mu za to slíbil. S Koniášem se setkal v Gataru v hospodě Zelená orchidej. V Gataru se nechal najmout Desmondem Guzzim na odstranění nevhodných svědků. Sledoval Koniáše při jeho odjezdu z Gataru a snažil se zjistit, kdo je Koniáš ve skutečnosti. Koniáš jej otrávil. Jeho pravé jméno neznáme. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 13, 24 - 25, 36 - 37, 55 - 56, 98 - 101)
› Šplhací háky - Ostré zahnuté čepele připevněné pruhem kůže k dlaním a kolenům. Pohyb s nimi je složitý. Lze je použít k lezení po stromech a dřevěných palisádách. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 46 - 47)
› Šťastný námořník - Viz hospoda Šťastný námořník.
› Šedé oko - Šaman tanhotského kmene. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 216 - 218, 226, 234 - 235, 247 - 251)
› Šedivák - Nakrátko ostříhaný chlapík o pohlavek menší než Bakly v šatech barvy šera. Byl ve službách Murimara Esgana, který jej vyslal ověřit, jestli Bakly nastoupí k zápasu v aréně v Kletikonu. Bakly jej zabil. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 74, 93, 95 - 96)
› Šialinové pouzdro - Pouzdro na zápěstí, které při určitém pohybu ruky vystřelí vrhací nůž (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 105)
› Šimon Dolog - Viz Dologovi, Šimon a Reb.
› Šmukl - Pracoval pro něj výběrčí výpalného, který navštívil Reb v hostinci v Pšeničné v době Baklyho návštěvy u Reb. Vybíral u Reb výpalné již v jejich hostinci v horách. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 24 - 25)
› Šoblaj, Honza - Mladý muž z chudé rodiny puritánů, která se přidružila k Faraciovi Eduganovi. Kowalski jej zaměstnal jako pomocníka, aby se mu postaral o vozy. Široká tvář, pravidelná výrazná brada a modré oči s náznakem nikdy nemizícího humoru. Homosexuál. Po přechodu Velkého oblouku se postavil na stranu Rezky a Nataši proti Faraciovi Eduganovi. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 253)
› Špion ze Saxpolis - Velmi schopný a současně velmi drahý muž, který po Koniáše v Saxpolis získal listiny dokazující se kterým šlechtickým rodem se crambijský císař dohodl proti Velké šlechtické radě a co mu za to slíbil. S Koniášem se setkal v Gataru v hospodě Zelená orchidej. V Gataru se nechal najmout Desmondem Guzzim na odstranění nevhodných svědků. Sledoval Koniáše při jeho odjezdu z Gataru a snažil se zjistit, kdo je Koniáš ve skutečnosti. Koniáš jej otrávil. Jeho pravé jméno neznáme. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 13, 24 - 25, 36 - 37, 55 - 56, 98 - 101)
› Šplhací háky - Ostré zahnuté čepele připevněné pruhem kůže k dlaním a kolenům. Pohyb s nimi je složitý. Lze je použít k lezení po stromech a dřevěných palisádách. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 46 - 47)
› Šťastný námořník - Viz hospoda Šťastný námořník.
Skočit nahoru
› Takyosson, Orlando, sir - Měl přezdívku Duch smrti. V době Koniášovy návštěvy Gataru mu muselo být hodně přes devadesát let. Napsal Knihu války a Knihu o šermu. Spolu s Hanuri Guzzim se svými jednotkami několik měsíců vzdorovali invazní armádě Crambijského impéria. Protože Hanuri Guzzi nevěřil v úspěch, tak za zády Orlanda Takyossona uzavřel s Crambijským císařem dohodu o smíru s kterou souhlasila i Gatarská šlechta. Podmínkou Crambijského císaře bylo vyvraždění rodiny Takyossonů, jediný Orlando Takyosson měl zůstat naživu, císař chtěl, aby sám spáchal sebevraždu. Když toto Orlando Tayosson o třicet let později zjistil, tak Hanuri Guzziho v souboji zabil. Posléze se ujal syna - Desmonda Guzziho a naučil jej válečnému umění. Byl patronem souboje mezi Desmondem Guzzim a Koniášem na Mečovém bále. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 43 - 44, 59 - 60, 68, 70 - 72, 92)
› Taneb, Karet - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů. Specialista na boj s ostřím. Po neúspěchu akce zaměřené na vyhledání a likvidaci Koniáše byl pověřen Varatchim, aby zlikvidoval Bamegiho, protože Bamegi věděl mnoho o zákulisí celé akce. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 39, 469, 608)
› Tanečník - Muž mnoha řemesel. Chodec - nikde se nadlouho nezastavuje, prochází místy, kde žijí bohatí lidé, kteří potřebují jeho služby a jsou ochotni za ně dobře zaplatit. Jedna z jeho zásad je, že se nikdy nevrací na místa, kde pracoval. Ve svém životě si skutečně cení pouze tří věcí - dobrého vína, krásných žen a svého dvěstě let starého meče. Štíhlý v pase a široký v ramenou, pohybuje se plynulým a vláčným způsobem vlastním artistům nebo profesionálním tanečníkům. Vynikající šermíř. Tanečník není jeho pravé jméno, je to jedno z jeho mnoha falešných jmen. Všichni jej však sami od sebe nazývají Tanečníkem. Koniáš mu zachránil život poté, co byl v hostinci U kotle přepaden Tyrkovými muži a vyhozen v bezvědomí na ulici do deštné bouře.
Zachránil Koniáše z ponorné řeky, kam Koniáš musel skočit, jakožto do jediného možného východu ze skalní propasti ve štole na smaragdy, kam byl zákeřně svržen, když pátral po Gewehovi Gutrekovi. Měl podíl na zhroucení imperiálního trhu s drahými kameny. Byl partnerem madam Lacherr v Koniktonu. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 202, 204, 205), (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 40 - 51)
› Tanhoti - Bojovné kmeny, žijící v části Sněžných hor, kteří stále odolávají lákadlům civilizace a nadvládě Crambijského císaře. Za svoji svobodu vděčí zčásti své nezlomné bojovnosti a zčásti divoké nepřístupnosti Sněžných hor. Bojují proti sobě, ale vždy, když se objeví hrozba ze strany crambijského císařství, se spojí a postupují proti nepříteli jednotně. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 210 - 212)
› Taumský průsmyk - Je o 1500 m výše nad městem Brambag. Vede jím obchodní stezka z Brambagu na severozápad přes Modré hory. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 138)
› Tenebi - Stařec z kmene ve Vysokých horách. Bývalý náčelník kmene. Narazil na stopu Baklyho a přivedl jej do tábora svého kmene. Kmen Baklyho najal pro nadcházející boj s kmenem Karakinů. Tenebi zemřel, zabil jej jeho náčelník Vax poté co se Tenebi postavil proti jeho rozhodnutí nezaplatit Baklymu. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 133, 138, 154)
› Thomas Danwood - Viz Danwood, Thomas.
› Tléd - Hrbatý a rozložitý padesátiletý seržant z Gudsbirgovy jednotky. Jako jeden z pěti vojáků jednotky přežil boj s Koniášem v podzemí Maaterenditské báze. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 525)
› Tlustý chlapec - Viz Chladná mysl.
› Tobiáš Masner - Viz Masner, Tobiáš.
› Toby - Shrbený zavalitý muž. Otáčel se celým tělem jakoby měl nepohyblivý krk. Zornice jednoho oka mu neustále ujížděla stranou a mezi rty mu prosakovaly krvavé sliny. Toby dokázal vyčenichat magicky nadané lidi, rád si s nimi hraje a to na mnoho způsobů. Na dva až tři ulovené jedince bylo potřeba jednoho obětovat, aby se ukojily jeho choutky. Tobyho využíval císařský tým unášející magicky nadané jedince, staral se o něj Dough. Tobyho poutal do složitého postroje tvořeného řemeny kolem hrudi, ramen a boků, které se spojovaly na zádech a všechny byly provlečeny silným železným kruhem od kterého vedl řetěz. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 77 - 83)
› Tom - Jeden z vojáků - veteránů oddílu císařských speciálních jednotek kapitána Gata. Jeho osud je nejistý, ale pravděpodobně zahynul v závěrečné bitce. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 18)
› Tomáš - Magicky nadané dítě. Do smrti svých rodičů žil ve městě, potom se se svým dědečkem Andreasem Papogym přestěhoval do hor poblíž Zeleného sedla. Zde byl zajat oddílem kapitána Gata, který pátral po magicky nadaném jedinci, který byl spatřen na tržišti v Sandbridki. Díky akci Zuzany a Baklyho byl zachráněn a odešel do Daskova hrabství. Později se mu narodil syn Andreas. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 27 - 31, 63 - 69)
› Tomoyatyho pravidla - Vydal je crambijský císařský dvůr, jako normu pro oficiální administrativní dokumenty. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 32)
› Tračova hospoda - Hospoda v Cevinu ve které se scházel Kurganův gang. Vypadala jako přestavěné skladiště. Děravá střecha byla přikrytá dehtem napuštěnou látkou, aby dovnitř nezatékalo. Dovnitř se vcházelo dveřmi ztlučenými z neohoblovaných prken. Vnitřek hospody tvořilo pár rozviklaných stolů sebraných bůhvíkde, místo židlí zde byly provizorně sroubené lavice. Jediný solidní kus nábytku byl barový stůl s držáky na sudy a bytelná police zaplněná lahvemi kořalky. Vzdálenější část sálu byla vyvýšená, byl tam stůl pro velitele. (Bez slitování, 2003, str. 180, 185, 227, 232, 242, 296, 319)
› Trad Huspitz - Viz Huspitz, Trad.
› Trimitri - Vůdce Černých jezdců, tvář bez náznaku mimiky měl spečenou sluncem ve vrásčitou kožovitou masku. Nehýbal se pokud to nebylo nutné, protivník tedy nemohl odhadnout, jak v další chvíli zareaguje. Kdysi choval koně, šlechtil je tak, aby vydrželi žár, dokonce si kvůli tomu nechával vozit odolná plemena z jihu. Při boji s ocelovým válečníkem na něj ocelový válečník upadl a přerazil mu páteř. Koharov mu na jeho žádost zkrátil umírání. Koharov a Trimitri byli bratři. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 126, 127, 163)
› Tuhuka, Bled - Zástupce velitele Cevinské gardy. Úkolem Cevinské gardy je prosazovat zákony a udržovat pořádek v Belfontském lénu. (Bez slitování, 2003, str. 72, 129, 131, 187 - 188)
› Tura - Řeka, viz Hnědá bažina, viz Hadekeri.
› Tyrk - Nejtvrdší, nejzákeřnější a nejrychlejší chlap na Smaragdové hoře. Vůdce velké skupiny banditů. Je pohledný, skoro stejně vysoký jako Koniáš, dlouhé blond vlasy měl stažené do culíku obroučkou z bílého zlata a pohyboval se způsobem lidí, které příroda obdařila dokonalou koordinací. Byl fyzicky podobný své sestře Margaritě, ale podoba končila v očích, jeho oči svítili jako ocelové puklice. Tyrk bylo současné jméno Geweha Gutreka. Koniáš ho zabil ve Fatdanu v hostinci U kotle. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 203, 206, 211, 213)
› Taneb, Karet - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů. Specialista na boj s ostřím. Po neúspěchu akce zaměřené na vyhledání a likvidaci Koniáše byl pověřen Varatchim, aby zlikvidoval Bamegiho, protože Bamegi věděl mnoho o zákulisí celé akce. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 39, 469, 608)
› Tanečník - Muž mnoha řemesel. Chodec - nikde se nadlouho nezastavuje, prochází místy, kde žijí bohatí lidé, kteří potřebují jeho služby a jsou ochotni za ně dobře zaplatit. Jedna z jeho zásad je, že se nikdy nevrací na místa, kde pracoval. Ve svém životě si skutečně cení pouze tří věcí - dobrého vína, krásných žen a svého dvěstě let starého meče. Štíhlý v pase a široký v ramenou, pohybuje se plynulým a vláčným způsobem vlastním artistům nebo profesionálním tanečníkům. Vynikající šermíř. Tanečník není jeho pravé jméno, je to jedno z jeho mnoha falešných jmen. Všichni jej však sami od sebe nazývají Tanečníkem. Koniáš mu zachránil život poté, co byl v hostinci U kotle přepaden Tyrkovými muži a vyhozen v bezvědomí na ulici do deštné bouře.
Zachránil Koniáše z ponorné řeky, kam Koniáš musel skočit, jakožto do jediného možného východu ze skalní propasti ve štole na smaragdy, kam byl zákeřně svržen, když pátral po Gewehovi Gutrekovi. Měl podíl na zhroucení imperiálního trhu s drahými kameny. Byl partnerem madam Lacherr v Koniktonu. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 202, 204, 205), (Osobní strážce, v časopise Pevnost 9/2004, str. 40 - 51)
› Tanhoti - Bojovné kmeny, žijící v části Sněžných hor, kteří stále odolávají lákadlům civilizace a nadvládě Crambijského císaře. Za svoji svobodu vděčí zčásti své nezlomné bojovnosti a zčásti divoké nepřístupnosti Sněžných hor. Bojují proti sobě, ale vždy, když se objeví hrozba ze strany crambijského císařství, se spojí a postupují proti nepříteli jednotně. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 210 - 212)
› Taumský průsmyk - Je o 1500 m výše nad městem Brambag. Vede jím obchodní stezka z Brambagu na severozápad přes Modré hory. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 138)
› Tenebi - Stařec z kmene ve Vysokých horách. Bývalý náčelník kmene. Narazil na stopu Baklyho a přivedl jej do tábora svého kmene. Kmen Baklyho najal pro nadcházející boj s kmenem Karakinů. Tenebi zemřel, zabil jej jeho náčelník Vax poté co se Tenebi postavil proti jeho rozhodnutí nezaplatit Baklymu. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 133, 138, 154)
› Thomas Danwood - Viz Danwood, Thomas.
› Tléd - Hrbatý a rozložitý padesátiletý seržant z Gudsbirgovy jednotky. Jako jeden z pěti vojáků jednotky přežil boj s Koniášem v podzemí Maaterenditské báze. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 525)
› Tlustý chlapec - Viz Chladná mysl.
› Tobiáš Masner - Viz Masner, Tobiáš.
› Toby - Shrbený zavalitý muž. Otáčel se celým tělem jakoby měl nepohyblivý krk. Zornice jednoho oka mu neustále ujížděla stranou a mezi rty mu prosakovaly krvavé sliny. Toby dokázal vyčenichat magicky nadané lidi, rád si s nimi hraje a to na mnoho způsobů. Na dva až tři ulovené jedince bylo potřeba jednoho obětovat, aby se ukojily jeho choutky. Tobyho využíval císařský tým unášející magicky nadané jedince, staral se o něj Dough. Tobyho poutal do složitého postroje tvořeného řemeny kolem hrudi, ramen a boků, které se spojovaly na zádech a všechny byly provlečeny silným železným kruhem od kterého vedl řetěz. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 77 - 83)
› Tom - Jeden z vojáků - veteránů oddílu císařských speciálních jednotek kapitána Gata. Jeho osud je nejistý, ale pravděpodobně zahynul v závěrečné bitce. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 18)
› Tomáš - Magicky nadané dítě. Do smrti svých rodičů žil ve městě, potom se se svým dědečkem Andreasem Papogym přestěhoval do hor poblíž Zeleného sedla. Zde byl zajat oddílem kapitána Gata, který pátral po magicky nadaném jedinci, který byl spatřen na tržišti v Sandbridki. Díky akci Zuzany a Baklyho byl zachráněn a odešel do Daskova hrabství. Později se mu narodil syn Andreas. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 27 - 31, 63 - 69)
› Tomoyatyho pravidla - Vydal je crambijský císařský dvůr, jako normu pro oficiální administrativní dokumenty. (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 32)
› Tračova hospoda - Hospoda v Cevinu ve které se scházel Kurganův gang. Vypadala jako přestavěné skladiště. Děravá střecha byla přikrytá dehtem napuštěnou látkou, aby dovnitř nezatékalo. Dovnitř se vcházelo dveřmi ztlučenými z neohoblovaných prken. Vnitřek hospody tvořilo pár rozviklaných stolů sebraných bůhvíkde, místo židlí zde byly provizorně sroubené lavice. Jediný solidní kus nábytku byl barový stůl s držáky na sudy a bytelná police zaplněná lahvemi kořalky. Vzdálenější část sálu byla vyvýšená, byl tam stůl pro velitele. (Bez slitování, 2003, str. 180, 185, 227, 232, 242, 296, 319)
› Trad Huspitz - Viz Huspitz, Trad.
› Trimitri - Vůdce Černých jezdců, tvář bez náznaku mimiky měl spečenou sluncem ve vrásčitou kožovitou masku. Nehýbal se pokud to nebylo nutné, protivník tedy nemohl odhadnout, jak v další chvíli zareaguje. Kdysi choval koně, šlechtil je tak, aby vydrželi žár, dokonce si kvůli tomu nechával vozit odolná plemena z jihu. Při boji s ocelovým válečníkem na něj ocelový válečník upadl a přerazil mu páteř. Koharov mu na jeho žádost zkrátil umírání. Koharov a Trimitri byli bratři. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 126, 127, 163)
› Tuhuka, Bled - Zástupce velitele Cevinské gardy. Úkolem Cevinské gardy je prosazovat zákony a udržovat pořádek v Belfontském lénu. (Bez slitování, 2003, str. 72, 129, 131, 187 - 188)
› Tura - Řeka, viz Hnědá bažina, viz Hadekeri.
› Tyrk - Nejtvrdší, nejzákeřnější a nejrychlejší chlap na Smaragdové hoře. Vůdce velké skupiny banditů. Je pohledný, skoro stejně vysoký jako Koniáš, dlouhé blond vlasy měl stažené do culíku obroučkou z bílého zlata a pohyboval se způsobem lidí, které příroda obdařila dokonalou koordinací. Byl fyzicky podobný své sestře Margaritě, ale podoba končila v očích, jeho oči svítili jako ocelové puklice. Tyrk bylo současné jméno Geweha Gutreka. Koniáš ho zabil ve Fatdanu v hostinci U kotle. (Smaragdová hora, v knize Ostří oceli, 2004, str. 203, 206, 211, 213)
Skočit nahoru
› U Pyšné labutě, restaurace - Viz Restaurace U Pyšné labutě.
› Ucbeg, Echiron - Vysoký shrbený stařík, nosil černý kaftan s kapucí. Jeho původní jméno, jak později zjistil Koniáš, bylo Ramul Keel. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 351, 365)
› Údolí Karakinů - Údolí ve Vysokých horách, ve kterém žije kmen Karakinů. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 135)
› Umberto - Pirát, drsný hrdlořez, útočil vždy v první řadě. Bojoval dvěma meči současně. Měl medvědí postavu, byl o kousek menší než Koniáš, byl silný rychlý a nebezpečný. Umberto nesnášel lidi, kteří vypadali silnější než on a zabíjel je.
Pravděpodobně koupil Koniáše poté co Koniáše, po návratu z de Glowovy výpravy, uspala prostitutka z Hyaše, následně se stal Koniášovým společníkem – jednu sezonu spolu přepadali obchodní a pirátské lodě. Podrazil Koniáše a zmizel i s jeho podílem na kořisti. Když prchal před Koniášem přijal zakázku dopravit co nejrychleji veleknězi Arghotského řádu v DownDownu balíček infikovaný virem Šarlatového moru. Byl popraven v DownDownu za urážku císaře, hned po uklidnění epidemie Šarlatového moru, díky čemuž Koniáš přišel o svůj podíl. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 95, 122), (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 89)
› Umwald - Hubený inteligentní kluk z ulice s dobrou pamětí. Koniáš se s ním setkal, když mu přinesl vzkaz od Tobiáše Masnera. Dal mu důvěru a zaměstnal ho. Později se Umwald rozhodl sám následovat Koniáše i na jeho cestě do kolonie s karavanou. Absolvoval s Koniášem a s Kristýnou Hammondovou a jejími dětmi i cestu zpět do Fenidongu. Koniáš jej pověřil správou svého majetku ve Fenidongu a svého podílu na kolonii. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 37 - 39, 58 - 59)
› Únosy dětí v Gataru - Viz heslo Guzzi, Desmond.
› Urup, Gohem - Bohatý gatarský obchodník, kterému byla unesena sedmiletá dcera. Koniáš s markýzem Maurelim jej navštívili, aby získali inormace o únoscích. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 57)
› Utana - Řeka splavná na většině délky svého toku, jedna z hlavních obchodních cest císařství. Leží na ní město a přístav Brambag. V Brambagu je široká tak, že se protilehlý břeh ztrácí v oparu. V blízkosti hor má řeka hodně vody, značnou část ji ztratí až na dolním toku v horkých stepích Crambijského vnitrozemí. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 126, 131)
› Území na severu - Lidé tam umírají v bojích s obyvateli pralesů i ve válkách malých vládců, je tam málo žen a proto je ctí. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 20)
› Ucbeg, Echiron - Vysoký shrbený stařík, nosil černý kaftan s kapucí. Jeho původní jméno, jak později zjistil Koniáš, bylo Ramul Keel. (Vysoký příliv, v knize Ostří oceli, 2004, str. 351, 365)
› Údolí Karakinů - Údolí ve Vysokých horách, ve kterém žije kmen Karakinů. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 135)
› Umberto - Pirát, drsný hrdlořez, útočil vždy v první řadě. Bojoval dvěma meči současně. Měl medvědí postavu, byl o kousek menší než Koniáš, byl silný rychlý a nebezpečný. Umberto nesnášel lidi, kteří vypadali silnější než on a zabíjel je.
Pravděpodobně koupil Koniáše poté co Koniáše, po návratu z de Glowovy výpravy, uspala prostitutka z Hyaše, následně se stal Koniášovým společníkem – jednu sezonu spolu přepadali obchodní a pirátské lodě. Podrazil Koniáše a zmizel i s jeho podílem na kořisti. Když prchal před Koniášem přijal zakázku dopravit co nejrychleji veleknězi Arghotského řádu v DownDownu balíček infikovaný virem Šarlatového moru. Byl popraven v DownDownu za urážku císaře, hned po uklidnění epidemie Šarlatového moru, díky čemuž Koniáš přišel o svůj podíl. (Štěstí z pekla, v knize Ostří oceli, 2004, str. 95, 122), (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 89)
› Umwald - Hubený inteligentní kluk z ulice s dobrou pamětí. Koniáš se s ním setkal, když mu přinesl vzkaz od Tobiáše Masnera. Dal mu důvěru a zaměstnal ho. Později se Umwald rozhodl sám následovat Koniáše i na jeho cestě do kolonie s karavanou. Absolvoval s Koniášem a s Kristýnou Hammondovou a jejími dětmi i cestu zpět do Fenidongu. Koniáš jej pověřil správou svého majetku ve Fenidongu a svého podílu na kolonii. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 37 - 39, 58 - 59)
› Únosy dětí v Gataru - Viz heslo Guzzi, Desmond.
› Urup, Gohem - Bohatý gatarský obchodník, kterému byla unesena sedmiletá dcera. Koniáš s markýzem Maurelim jej navštívili, aby získali inormace o únoscích. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 57)
› Utana - Řeka splavná na většině délky svého toku, jedna z hlavních obchodních cest císařství. Leží na ní město a přístav Brambag. V Brambagu je široká tak, že se protilehlý břeh ztrácí v oparu. V blízkosti hor má řeka hodně vody, značnou část ji ztratí až na dolním toku v horkých stepích Crambijského vnitrozemí. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 126, 131)
› Území na severu - Lidé tam umírají v bojích s obyvateli pralesů i ve válkách malých vládců, je tam málo žen a proto je ctí. (Pasák, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 20)
Skočit nahoru
› Vade - Horník v městečku Díra, Bakly ho pravděpodobně zabil v uhelných slojích. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 67)
› Vadrik - Hrabě a nezávislý šlechtic, cíl zájmu ninjů klanu Haerenů. Sídlí pravděpodobně za Gutawskou pouští (z pohledu císařství). (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 165)
› Vadvig, hrabě - Starý senilní hrabě, na jehož panství mířil Osman po odjezdu z Grinsku. Pomocí sňatku Annemari Dask s jeho synem se císař snažil ovládnout Daskovo panství. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 33, 38, 40, 42, 51, 85)
› Vadvig, Janees - Syn hraběte Vadviga. Slabomyslný mladík, za kterého se měla provdat Annemari Dask. Koniáš ho zabil šipkou z kuše. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 51, 60, 64, 75, 76, 79)
› Vadvigové - Šlechtický rod. Jejich hrabství s hradem se nachází na východ od Grinsku ve vnitrozemí kontinentu. Koniáš se na území jejich hradu oženil s Annemari Dask. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 33, 38, 40, 42, 51, 56, 60, 64, 75, 76, 79, 85)
› Vadvigové, sídlo - Postaveno na vrcholu strmého skaliska, které ze tří stran obtéká meandr řeky. Koryto řeky je široké sotva patnáct metrů, ale proud se zde žene přes balvany rychlostí pádícího koně a modravý nádech vody dává tušit hloubku a sílu toku. Řeka v kombinaci se strmými stěnami skal dělá z malého hradu nedobytné orlí hnízdo. Jen na severozápadě se za hradbami sídla Vadvigů rozkládá louka ohraničená porostem lesa. Po pár stech metrech však planina končí a mění se v neschůdný sráz. Jediný způsob jak se dostat vzhůru představuje úzká točitá pěšina. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 56)
› Vaken - Větší řeka poblíž Belfontského hrabství. Bakly při cestě do Belfontského hrabství strhl most přes Vaken, aby se zbavil pronásledovatelů. Nejbližší brod byl dva dny cesty daleko. (Bez slitování, 2003, str. 21)
› Vaketim - Malé městečko. Původně to byla farma jako ostatní, ale majiteli se příliš nedařilo, půdu prodal a postavil si putyku, k ní obchod a potom zde v pustině na rozhraní vyprahlé stepi a východního okraje Sněžných hor, vznikl samospádem zárodek malého městečka. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 230 - 234)
› Vakez - Muž kterého si najal Shantil na ochranu před Koniášem, při této práci byl zabit Koniášem. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 566)
› Válečný zákon Konventu - Zákony Obchodní ligy neumožňují ozbrojené rozšiřování území Obchodní ligy. Byla to jedna z nejdůležitějších podmínek smlouvy, která umožnila vznik Obchodní ligy. Pokud by tato podmínka byla porušena, přestal by se na Obchodní ligu vztahovat Válečný zákon Konventu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 23)
› Valeg - Muž na špinavou práci, pracoval pro Nada Jeliga. Vážil přes metrák, měl železnými šupinami pobitou kazajku. Koniáš ho zabil v Taumském průsmyku. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 130, 144)
› Valer, guvernér - Guvernér Fenidongu. Byl velmi bohatý. Spolu s advokátem Tobiášem Masnerem, bankéřem Guinym a rejdařem Hatovu byl podílníkem založení kolonie Obchodní ligy. Kvůli nepřízni osudu utrpěl v podnikání velké ztráty. Aby splatil dluh vůči panu Maletavilovi, nabídl mu protiúčtem svůj podíl na založení kolonie Obchodní ligy. Pan Maletavil souhlasil pouze za předpokladu získání majority. Guvernér Valer proto začal intrikovat proti svým společníkům. Na konci příběhu byl Koniášovým přičiněním veřejně popraven na svůj vlastní příkaz. Koniáš odhalil jeho podíl na intrikách proti svým společníkům při založení kolonie, díky tomu se stal majitelem Valerova podílu na Kolonii. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 16, 543 - 551)
› Valer, kapitán - Velitel osobní gardy hraběte Daska. Vysoký pohledný muž, mohutný v ramenou. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 258), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 46, 47, 49, 54, 55, 57 - 61, 63, 65, 66, 71 - 75, 77 - 79, 81 - 85, 87 - 91, 99, 102, 117, 118, 121, 123, 126, 127)
› Valerie Dejevová - Viz Dejevová, Valerie.
› Valit - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 326)
› van Dyck, Hytu - Středně veliký obchodník ve městě Krachtiburgu, Koniášův obchodní partner, vyhledával pro něj magické artefakty. Po odhalení Konventem musel z Krachtiburgu uprchnout. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 194)
› Vánek - Viz Karina.
› Vaonská hornatina - Vyprahlá země strmých kopců porostlých věčně žlutou trávou a rozbitá sítí hlubokých údolí, kterou nemá nikdo ze sousedních vládců zájem. Na jejím JZ k ní zasahuje mělké Kežské moře svým Kamenitým zálivem. Za Vaonskou hornatinou leží úrodná země ve které chtěl Tobiáš Masner založit kolonii. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 70)
› Varaná - Řeka protékající Fenidongem. Tvoří západní hranici Ryžského hrabství. Ústí do Kežského moře bažinatou mořem zaplavovanou neúrodnou deltou. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 70, 310 - 311, 370)
› Varatchi, Rick - Velkovévoda, císařův důvěrník a bratranec, příbuzenství po matce, jeho matka byla sestrou císařovy matky. Hlavní císařův spojenec. Měl na nose těžko viditelnou jizvu, která prozrazovala, že mu někdo kdysi dávno ošklivě zmrzačil nos. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 7, 9, 18, 19, 26, 31 - 34, 36- 38, 42, 44, 45, 63 - 67, 93 - 96, 115, 116, 120), (Bez slitování, 2003, str. 196 - 197, 201, 224 - 225, 289, 328, 332, 339, 348), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 7, 267, 299)
› Varatchiova (císařská) těžká pěchota - Všichni mají drátěné košile, někteří navíc ocelové nárameníky, nebo hrudní pláty. Polovina mužů byla vyzbrojena štíty a meči v pochvách u boku, druhá nesla své zbraně – dlouhé obouruční meče na ramenou. Uprostřed zástupu se tyčila standarta se stylizovanou tygří hlavou. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 53, 69)
› Varéz - Obrovský chlap oblečený pouze do jezdeckých kalhot a kožené vesty bez rukávů. Pod opálenou kůží se mu přelévaly svou mohutností až neforemné svaly. Jeho prsní svaly připomínaly prsní pancíř, překrývaly celý hrudník a částečně chránily i horní část břicha. Může mu být kolem 20, ale vlasy mu slunce vypálilo téměř do bíla. Pracoval pro pašeráka Danwooda a proto vyvolal v hospodě U pijáka v Jakkabardi s Koniášem zápas, v němž jej Koniáš porazil. Po prohraném zápase od Danwooda odešel. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 270 - 273)
› Varírové - Jeden z divokých kočovných kmenů, jehož předkové žili v pralesích. Z civilizace převzali zbraně, naučili se střílet z luků (ač jsou obecně špatní lučišníci) a jezdit na koni, zachovali si však své vlastní zvyky, občas se oddávají rituálnímu kanibalizmu. Specializují se na trh s otroky, zvláště s luxusními otroky, díky kterému zbohatli. Nejsou rasisté, obchodují s černými i s bílými otroky. Své nejlepší otroky si značkují tetováním motýlů, z tetovací barvy uzavřené pod kůží se postupně uvolňují motýlí feromony a tak mohou Varírové stopovat uprchlé otroky pomocí speciálně vyšlechtěných motýlích samečků.
Drobní, asi 1,5 m vysocí černí bojovníci s rovnoběžnými rituálními jizvami ve tváři. Jsou jen kost, kůže a svaly – rychlí a nebezpeční. Varírové o sobě tvrdí, že jsou odolní vůči svým jedům, ale vědomě lžou. Jejich pot má specifický, ostře kořeněný zápach. Fanaticky dodržují zákon krevní msty. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 225 – 228, 250, 253)
› Varmon - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 353)
› Varnet - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Nejlépe pracoval ve dvojici se svým dvojčetem Darnetem. Byl Koniášem zabit, když na Varatchiho příkaz pronásledoval uprchlý lid z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 95, 616)
› Vaskez - Jeden z Valerových mužů. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 62, 63, 65)
› Vax - Náčelník kmene ve Vysokých horách, jehož území sousedí s kmenem Karakinů. Nejlepší bojovník kmene, domýšlivý. Poté co jeho kmen s Baklyho pomocí porazil kmen Karakinů, odmítl Baklymu zaplatit dohodnutou odměnu. Bakly změnil strany a postavil se na stranu Karakinů - Vax v důsledku své chyby zemřel spolu se svými spolubojovníky. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 139, 147, 157 - 159)
› Vazga - Bojovník kmene Varírů - bojovník bojovníků - měl čtyři rituální jizvy, Koniáš jej zabil, když jeho a Annemari Varírové dostihli v hostinci v Baurytu. S jeho bratrem později uzavřel pokrevní bratrství, čímž byla zrušena krevní msta za zabití Vazgy. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 260)
› Veksler - Veksleři jsou lidé s rovnými i křivými styky, stojí mezi normální společností a podsvětím. Nájemný vrah si s pomocí vekslera může opatřit nejlepšího daňového poradce nebo naopak daňový poradce si může opatřit služby nájemného vraha. Veškerá obchodní činnost je založená na jednání s lidmi, na jejich umění osobní diplomacie, schopnosti zavázat si druhé, na poskytování a zprostředkovávání služeb. Jedním z nejlepších vekslerů ve Fenidongu je Kyzuruku Goan. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 58)
› Velbloudí plášť ( kůže ) - Viz Bapet.
› Velká kniha přírodních kuriozit - Autorem je Gitberg. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 124)
› Velká válka - Začala děsivým útokem na všechny klanové citadely ve Vegaši. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 80), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 311)
› Velkovévoda Glewan - Viz Glewan, velkovévoda.
› Velkovévoda, Duamský - Viz Duamský velkovévoda.
› Velký konvent - Organizace tvořená nejmocnějšími šlechtici a obchodníky. Císař v ní má jen nepřímé zastoupení. Stíhá používání zakázaných technologií, kouzel a magie. V některých oblastech je její moc neotřesitelná. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 307, 362), (Koniáš - Vlk samotář, 2008), (Bez slitování, 2003, str. 42, 47, 49), (Bakly - Návrat zabijáka v knize Bakly - Armáda 2003, str. 13)
› Venecie - Velmi okouzlující žena a skvělá zpěvačka. Spolu s madam Alessandrou dělala Kyliánu Ochinotovi v Cevinu společnost. Byla to žena z nejvyšších kruhů. (Bez slitování, 2003, str. 169, 224)
› Vespada - Historik, napsal knihu Historie vzestupu Crambijského impéria. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 28)
› Větrné molo - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 182, 192)
› Vezelie - Vinařský kraj známý svými kvalitními bílými vezelskými víny. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 125, 136, 291)
› Viki - Malá holčička, bydlí na farmě nedaleko Krunbachu. Jejími rodiči jsou Klára a Gadet. (Muž a žena , v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 228 - 229, 231, 234 - 239)
› Vila - Nádherná žena; měla dlouhé plavé vlasy, jemně růžové rty, dlouhé řasy a klenuté obočí. Přítelkyně a později manželka Ryama Belize. Majitelka luxusního restaurantu ve městě Brambag. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 133, 137)
› Vinc - Horník, menší chlap se souměrnou postavou, ale obličejem, který vypadal, jako by se mu ho někdo někdy před lety pokusil zapálit. Jako zápasník byl nebezpečný, v boji používal nůž. Zápasil s Baklym o 8 zlatek v hospodě ve městečku Díra. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 39 – 40)
› Vinice, Kročské - Vinice produkující velmi dobré víno. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 129)
› Viriga - Nasušené, rozdrcené a potom solí a lepkavou javorovou šťávou zase slepené maso. Koncentrovaná zásoba energie na špatné časy. Tanhoti jej skladují ve vacích zavěšených na stromech. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 249)
› Vit Keck - Viz Keck, Vit.
› Vlkosup - Tanhotský bojovník, zákeřný, silný a ctižádostivý muž, skvělý válečník a lovec. Chyběly mu vlastnosti jako laskavost, úcta k ostatním a skromnost. Jen to, že jej většina členů kmene neměla ráda, mu zabraňovalo, aby se ucházel o vůdcovství. Vlkosupa zabil Chladná mysl v okamžiku, kdy chtěl ze zadu napadnout Koniáše v posvátném táborovém kruhu. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 228 - 229, 266)
› Vnitřní říše - Oblast tvořící historické saxmundsenovské a varatchiovské državy, v oblasti Vnitřní říše byly jiné, restriktivnější, pravidla než ve zbytku císařství. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 26)
› Vojáci lorda Grooka, výzbroj a výstroj - Perfektně vyzbrojení a dokonale vycvičení profesionálové. Mají pancíře z překrývajících se kovových šupin. Mají přilby s hledím. Každý z nich má v sedlovém pouzdře luk, dva vrhací oštěpy a hlavici kopí. Každý z nich je rytíř, kopiník, lučištník a pěšák v jednom. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 402 - 403)
› Vojenský karabáč - Pozůstatek ze starých časů, kdy byly armády tvořeny otroky. Karabáč je tvořen koženými šlahouny zakončenými ocelovými ostny. Deset ran je považováno za velmi krutý trest, který odsouzenec nemusí přežít. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 41)
› Volná zóna - Volná zóna je běžně používaný výraz pro oblast rozkládající se na bývalém Zvonovém poloostrově. Volnou zónu tvoří jedno velké město, rozkládá se po celém pobřeží, aby místní využili každý přirozený přístav. Ve Volné zóně bylo pět nebo šest šlechtických lén (str. 70). Známe Belfontské léno (str. 103, 113, 117, 127), Gletovské léno ležící na jih od Cevinu (str. 103, 216, 223) a léno barona Colrika (str. 162)ležící pravděpodobně na sever od Cevinu. Jména a majitele ostatních lén neznáme, ale dá se předpokládat, že to budou nejmocnější šlechtické rody v Crambijském impériu. Komu která část města patří, se pozná podle na krajních domech v ulici. (Bez slitování, 203, str. 23, 38 - 42, 61, 70, 221)
› Vorm, Dietrich - Vítěz imperiálního vojenského turnaje, skoro rovnocenný Lumbiho soupeř. V armádě byl zbaven hodnosti kvůli sérii přestupků (mučení zajatých nepřátel, násilnické chování k ženám). Za zabití své 3. manželky z bohatého měšťanského rodu byl odsouzen k žaláři, z kterého však utekl. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 463)
› Voven, Vovenské svobodné panství - Země na západ od Ryžského hrabství. Vládcem Vovenského svobodného panství je lord Grook. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 107, 379)
› Vrac - Jeden z mužů Dasmovy gardy, hezoun jehož koníčkem byly vdané ženy. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 47)
› Vucky, Hid - Jeden ze šermířů, které Lumbi zabil ve svém sídle, kam byl nalákán Varatchiho lidmi. Bylo mu 50 let, živil se jako pasák. Byl maniak – mučil ženy a děti a dělalo mu dobře, když se to o něm vědělo. Díky své krutosti se ve své profesi udržel tak dlouho. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 467)
› Vysoké hory - Velmi vysoké hory ležící pravděpodobně někde v Crambijském impériu nebo na jeho okraji. Na polohu v Crambijském impériu usuzuji z toho, že několik členů kmene Karakinů sloužilo v císařské armádě. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 134, 138)
› Výstroj a výzbroj císařského vojáka - Jednoduchá helma, krátký meč se širokou čepelí, pochva se závěsným kroužkem na řemen, prošívaný kabát a vojenská miska na menáž. Základní výbava prostých pěšáků – nováčků v císařské armádě. S nastupujícími zkušenostmi – počtem odsloužených let a hodností se jejich výstroj vylepšuje. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 40 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 30)
› Vadrik - Hrabě a nezávislý šlechtic, cíl zájmu ninjů klanu Haerenů. Sídlí pravděpodobně za Gutawskou pouští (z pohledu císařství). (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 165)
› Vadvig, hrabě - Starý senilní hrabě, na jehož panství mířil Osman po odjezdu z Grinsku. Pomocí sňatku Annemari Dask s jeho synem se císař snažil ovládnout Daskovo panství. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 33, 38, 40, 42, 51, 85)
› Vadvig, Janees - Syn hraběte Vadviga. Slabomyslný mladík, za kterého se měla provdat Annemari Dask. Koniáš ho zabil šipkou z kuše. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 51, 60, 64, 75, 76, 79)
› Vadvigové - Šlechtický rod. Jejich hrabství s hradem se nachází na východ od Grinsku ve vnitrozemí kontinentu. Koniáš se na území jejich hradu oženil s Annemari Dask. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 33, 38, 40, 42, 51, 56, 60, 64, 75, 76, 79, 85)
› Vadvigové, sídlo - Postaveno na vrcholu strmého skaliska, které ze tří stran obtéká meandr řeky. Koryto řeky je široké sotva patnáct metrů, ale proud se zde žene přes balvany rychlostí pádícího koně a modravý nádech vody dává tušit hloubku a sílu toku. Řeka v kombinaci se strmými stěnami skal dělá z malého hradu nedobytné orlí hnízdo. Jen na severozápadě se za hradbami sídla Vadvigů rozkládá louka ohraničená porostem lesa. Po pár stech metrech však planina končí a mění se v neschůdný sráz. Jediný způsob jak se dostat vzhůru představuje úzká točitá pěšina. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 56)
› Vaken - Větší řeka poblíž Belfontského hrabství. Bakly při cestě do Belfontského hrabství strhl most přes Vaken, aby se zbavil pronásledovatelů. Nejbližší brod byl dva dny cesty daleko. (Bez slitování, 2003, str. 21)
› Vaketim - Malé městečko. Původně to byla farma jako ostatní, ale majiteli se příliš nedařilo, půdu prodal a postavil si putyku, k ní obchod a potom zde v pustině na rozhraní vyprahlé stepi a východního okraje Sněžných hor, vznikl samospádem zárodek malého městečka. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 230 - 234)
› Vakez - Muž kterého si najal Shantil na ochranu před Koniášem, při této práci byl zabit Koniášem. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 566)
› Válečný zákon Konventu - Zákony Obchodní ligy neumožňují ozbrojené rozšiřování území Obchodní ligy. Byla to jedna z nejdůležitějších podmínek smlouvy, která umožnila vznik Obchodní ligy. Pokud by tato podmínka byla porušena, přestal by se na Obchodní ligu vztahovat Válečný zákon Konventu. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 23)
› Valeg - Muž na špinavou práci, pracoval pro Nada Jeliga. Vážil přes metrák, měl železnými šupinami pobitou kazajku. Koniáš ho zabil v Taumském průsmyku. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 130, 144)
› Valer, guvernér - Guvernér Fenidongu. Byl velmi bohatý. Spolu s advokátem Tobiášem Masnerem, bankéřem Guinym a rejdařem Hatovu byl podílníkem založení kolonie Obchodní ligy. Kvůli nepřízni osudu utrpěl v podnikání velké ztráty. Aby splatil dluh vůči panu Maletavilovi, nabídl mu protiúčtem svůj podíl na založení kolonie Obchodní ligy. Pan Maletavil souhlasil pouze za předpokladu získání majority. Guvernér Valer proto začal intrikovat proti svým společníkům. Na konci příběhu byl Koniášovým přičiněním veřejně popraven na svůj vlastní příkaz. Koniáš odhalil jeho podíl na intrikách proti svým společníkům při založení kolonie, díky tomu se stal majitelem Valerova podílu na Kolonii. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 16, 543 - 551)
› Valer, kapitán - Velitel osobní gardy hraběte Daska. Vysoký pohledný muž, mohutný v ramenou. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 258), (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 46, 47, 49, 54, 55, 57 - 61, 63, 65, 66, 71 - 75, 77 - 79, 81 - 85, 87 - 91, 99, 102, 117, 118, 121, 123, 126, 127)
› Valerie Dejevová - Viz Dejevová, Valerie.
› Valit - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 326)
› van Dyck, Hytu - Středně veliký obchodník ve městě Krachtiburgu, Koniášův obchodní partner, vyhledával pro něj magické artefakty. Po odhalení Konventem musel z Krachtiburgu uprchnout. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 194)
› Vánek - Viz Karina.
› Vaonská hornatina - Vyprahlá země strmých kopců porostlých věčně žlutou trávou a rozbitá sítí hlubokých údolí, kterou nemá nikdo ze sousedních vládců zájem. Na jejím JZ k ní zasahuje mělké Kežské moře svým Kamenitým zálivem. Za Vaonskou hornatinou leží úrodná země ve které chtěl Tobiáš Masner založit kolonii. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 70)
› Varaná - Řeka protékající Fenidongem. Tvoří západní hranici Ryžského hrabství. Ústí do Kežského moře bažinatou mořem zaplavovanou neúrodnou deltou. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 70, 310 - 311, 370)
› Varatchi, Rick - Velkovévoda, císařův důvěrník a bratranec, příbuzenství po matce, jeho matka byla sestrou císařovy matky. Hlavní císařův spojenec. Měl na nose těžko viditelnou jizvu, která prozrazovala, že mu někdo kdysi dávno ošklivě zmrzačil nos. (Bakly - Holýma rukama, 2007, str. 7, 9, 18, 19, 26, 31 - 34, 36- 38, 42, 44, 45, 63 - 67, 93 - 96, 115, 116, 120), (Bez slitování, 2003, str. 196 - 197, 201, 224 - 225, 289, 328, 332, 339, 348), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 7, 267, 299)
› Varatchiova (císařská) těžká pěchota - Všichni mají drátěné košile, někteří navíc ocelové nárameníky, nebo hrudní pláty. Polovina mužů byla vyzbrojena štíty a meči v pochvách u boku, druhá nesla své zbraně – dlouhé obouruční meče na ramenou. Uprostřed zástupu se tyčila standarta se stylizovanou tygří hlavou. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 53, 69)
› Varéz - Obrovský chlap oblečený pouze do jezdeckých kalhot a kožené vesty bez rukávů. Pod opálenou kůží se mu přelévaly svou mohutností až neforemné svaly. Jeho prsní svaly připomínaly prsní pancíř, překrývaly celý hrudník a částečně chránily i horní část břicha. Může mu být kolem 20, ale vlasy mu slunce vypálilo téměř do bíla. Pracoval pro pašeráka Danwooda a proto vyvolal v hospodě U pijáka v Jakkabardi s Koniášem zápas, v němž jej Koniáš porazil. Po prohraném zápase od Danwooda odešel. (Drsná hra, v knize Ostří oceli, 2004, str. 270 - 273)
› Varírové - Jeden z divokých kočovných kmenů, jehož předkové žili v pralesích. Z civilizace převzali zbraně, naučili se střílet z luků (ač jsou obecně špatní lučišníci) a jezdit na koni, zachovali si však své vlastní zvyky, občas se oddávají rituálnímu kanibalizmu. Specializují se na trh s otroky, zvláště s luxusními otroky, díky kterému zbohatli. Nejsou rasisté, obchodují s černými i s bílými otroky. Své nejlepší otroky si značkují tetováním motýlů, z tetovací barvy uzavřené pod kůží se postupně uvolňují motýlí feromony a tak mohou Varírové stopovat uprchlé otroky pomocí speciálně vyšlechtěných motýlích samečků.
Drobní, asi 1,5 m vysocí černí bojovníci s rovnoběžnými rituálními jizvami ve tváři. Jsou jen kost, kůže a svaly – rychlí a nebezpeční. Varírové o sobě tvrdí, že jsou odolní vůči svým jedům, ale vědomě lžou. Jejich pot má specifický, ostře kořeněný zápach. Fanaticky dodržují zákon krevní msty. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 225 – 228, 250, 253)
› Varmon - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 353)
› Varnet - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Nejlépe pracoval ve dvojici se svým dvojčetem Darnetem. Byl Koniášem zabit, když na Varatchiho příkaz pronásledoval uprchlý lid z kvadrupů. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 95, 616)
› Vaskez - Jeden z Valerových mužů. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 62, 63, 65)
› Vax - Náčelník kmene ve Vysokých horách, jehož území sousedí s kmenem Karakinů. Nejlepší bojovník kmene, domýšlivý. Poté co jeho kmen s Baklyho pomocí porazil kmen Karakinů, odmítl Baklymu zaplatit dohodnutou odměnu. Bakly změnil strany a postavil se na stranu Karakinů - Vax v důsledku své chyby zemřel spolu se svými spolubojovníky. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 139, 147, 157 - 159)
› Vazga - Bojovník kmene Varírů - bojovník bojovníků - měl čtyři rituální jizvy, Koniáš jej zabil, když jeho a Annemari Varírové dostihli v hostinci v Baurytu. S jeho bratrem později uzavřel pokrevní bratrství, čímž byla zrušena krevní msta za zabití Vazgy. (Špatná investice, v knize Ostří oceli, 2004, str. 260)
› Veksler - Veksleři jsou lidé s rovnými i křivými styky, stojí mezi normální společností a podsvětím. Nájemný vrah si s pomocí vekslera může opatřit nejlepšího daňového poradce nebo naopak daňový poradce si může opatřit služby nájemného vraha. Veškerá obchodní činnost je založená na jednání s lidmi, na jejich umění osobní diplomacie, schopnosti zavázat si druhé, na poskytování a zprostředkovávání služeb. Jedním z nejlepších vekslerů ve Fenidongu je Kyzuruku Goan. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 58)
› Velbloudí plášť ( kůže ) - Viz Bapet.
› Velká kniha přírodních kuriozit - Autorem je Gitberg. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 124)
› Velká válka - Začala děsivým útokem na všechny klanové citadely ve Vegaši. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 80), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 311)
› Velkovévoda Glewan - Viz Glewan, velkovévoda.
› Velkovévoda, Duamský - Viz Duamský velkovévoda.
› Velký konvent - Organizace tvořená nejmocnějšími šlechtici a obchodníky. Císař v ní má jen nepřímé zastoupení. Stíhá používání zakázaných technologií, kouzel a magie. V některých oblastech je její moc neotřesitelná. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 307, 362), (Koniáš - Vlk samotář, 2008), (Bez slitování, 2003, str. 42, 47, 49), (Bakly - Návrat zabijáka v knize Bakly - Armáda 2003, str. 13)
› Venecie - Velmi okouzlující žena a skvělá zpěvačka. Spolu s madam Alessandrou dělala Kyliánu Ochinotovi v Cevinu společnost. Byla to žena z nejvyšších kruhů. (Bez slitování, 2003, str. 169, 224)
› Vespada - Historik, napsal knihu Historie vzestupu Crambijského impéria. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 28)
› Větrné molo - Viz Cevin. (Bez slitování, 2003, str. 182, 192)
› Vezelie - Vinařský kraj známý svými kvalitními bílými vezelskými víny. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 125, 136, 291)
› Viki - Malá holčička, bydlí na farmě nedaleko Krunbachu. Jejími rodiči jsou Klára a Gadet. (Muž a žena , v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 228 - 229, 231, 234 - 239)
› Vila - Nádherná žena; měla dlouhé plavé vlasy, jemně růžové rty, dlouhé řasy a klenuté obočí. Přítelkyně a později manželka Ryama Belize. Majitelka luxusního restaurantu ve městě Brambag. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 133, 137)
› Vinc - Horník, menší chlap se souměrnou postavou, ale obličejem, který vypadal, jako by se mu ho někdo někdy před lety pokusil zapálit. Jako zápasník byl nebezpečný, v boji používal nůž. Zápasil s Baklym o 8 zlatek v hospodě ve městečku Díra. (V temnotě, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 39 – 40)
› Vinice, Kročské - Vinice produkující velmi dobré víno. (Lovci odměn, v knize Ostří oceli, 2004, str. 129)
› Viriga - Nasušené, rozdrcené a potom solí a lepkavou javorovou šťávou zase slepené maso. Koncentrovaná zásoba energie na špatné časy. Tanhoti jej skladují ve vacích zavěšených na stromech. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 249)
› Vit Keck - Viz Keck, Vit.
› Vlkosup - Tanhotský bojovník, zákeřný, silný a ctižádostivý muž, skvělý válečník a lovec. Chyběly mu vlastnosti jako laskavost, úcta k ostatním a skromnost. Jen to, že jej většina členů kmene neměla ráda, mu zabraňovalo, aby se ucházel o vůdcovství. Vlkosupa zabil Chladná mysl v okamžiku, kdy chtěl ze zadu napadnout Koniáše v posvátném táborovém kruhu. (Na válečné stezce, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 228 - 229, 266)
› Vnitřní říše - Oblast tvořící historické saxmundsenovské a varatchiovské državy, v oblasti Vnitřní říše byly jiné, restriktivnější, pravidla než ve zbytku císařství. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008), (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 26)
› Vojáci lorda Grooka, výzbroj a výstroj - Perfektně vyzbrojení a dokonale vycvičení profesionálové. Mají pancíře z překrývajících se kovových šupin. Mají přilby s hledím. Každý z nich má v sedlovém pouzdře luk, dva vrhací oštěpy a hlavici kopí. Každý z nich je rytíř, kopiník, lučištník a pěšák v jednom. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 402 - 403)
› Vojenský karabáč - Pozůstatek ze starých časů, kdy byly armády tvořeny otroky. Karabáč je tvořen koženými šlahouny zakončenými ocelovými ostny. Deset ran je považováno za velmi krutý trest, který odsouzenec nemusí přežít. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 41)
› Volná zóna - Volná zóna je běžně používaný výraz pro oblast rozkládající se na bývalém Zvonovém poloostrově. Volnou zónu tvoří jedno velké město, rozkládá se po celém pobřeží, aby místní využili každý přirozený přístav. Ve Volné zóně bylo pět nebo šest šlechtických lén (str. 70). Známe Belfontské léno (str. 103, 113, 117, 127), Gletovské léno ležící na jih od Cevinu (str. 103, 216, 223) a léno barona Colrika (str. 162)ležící pravděpodobně na sever od Cevinu. Jména a majitele ostatních lén neznáme, ale dá se předpokládat, že to budou nejmocnější šlechtické rody v Crambijském impériu. Komu která část města patří, se pozná podle na krajních domech v ulici. (Bez slitování, 203, str. 23, 38 - 42, 61, 70, 221)
› Vorm, Dietrich - Vítěz imperiálního vojenského turnaje, skoro rovnocenný Lumbiho soupeř. V armádě byl zbaven hodnosti kvůli sérii přestupků (mučení zajatých nepřátel, násilnické chování k ženám). Za zabití své 3. manželky z bohatého měšťanského rodu byl odsouzen k žaláři, z kterého však utekl. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 463)
› Voven, Vovenské svobodné panství - Země na západ od Ryžského hrabství. Vládcem Vovenského svobodného panství je lord Grook. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 107, 379)
› Vrac - Jeden z mužů Dasmovy gardy, hezoun jehož koníčkem byly vdané ženy. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 47)
› Vucky, Hid - Jeden ze šermířů, které Lumbi zabil ve svém sídle, kam byl nalákán Varatchiho lidmi. Bylo mu 50 let, živil se jako pasák. Byl maniak – mučil ženy a děti a dělalo mu dobře, když se to o něm vědělo. Díky své krutosti se ve své profesi udržel tak dlouho. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 467)
› Vysoké hory - Velmi vysoké hory ležící pravděpodobně někde v Crambijském impériu nebo na jeho okraji. Na polohu v Crambijském impériu usuzuji z toho, že několik členů kmene Karakinů sloužilo v císařské armádě. (Cizinec, v knize Na křídlech tornáda, 2004, str. 134, 138)
› Výstroj a výzbroj císařského vojáka - Jednoduchá helma, krátký meč se širokou čepelí, pochva se závěsným kroužkem na řemen, prošívaný kabát a vojenská miska na menáž. Základní výbava prostých pěšáků – nováčků v císařské armádě. S nastupujícími zkušenostmi – počtem odsloužených let a hodností se jejich výstroj vylepšuje. (Cherchez la Femme, v knize Ostří oceli, 2004, str. 40 a v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 30)
Skočit nahoru
› Wakizaši meče - Viz Kremech, mečíř.
› Welehat, markýz - Otec Ruada Welehata. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 86)
› Welehat, Ruad - Syn gatarského markýze Welehata. Desmond Guzzi jej unesl, aby jej nechal zabít hned jakmile by hrabě Lawrence Maureli zveřejnil, že chytil únosce dětí. Koniáš jej zachránil z rukou únosců z pevnosti v hřebenovém vodopádu. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 81 - 86)
› Welhem Krot - Viz Krot, Welhem.
› Wicker, Samuel - Bývalý císařův poradce pro magické záležitosti. Velmistr Rumělkového klanu, mizerný čaroděj, ale velmi dobrý toxikolog, odborník na jedy a jiné nebezpečné substance. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 10, 102, 318)
› Wichnowski - Příslušník elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu, asi seržant. Byl majorem Bullysem vyslán, aby se svým sedmi členným družstvem posílil Bradeckého družstvo a převzal velení v průsmyku v horách. Bakly ho zabil v průsmyku v horách vedoucí na území vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 357, 366, 367, 368)
› Wilard Bucknej - Viz Bucknej, Wilard.
› Wiliam Bulson - Viz Bulson, Wiliam.
› Wing - Jeden z nováčků v oddílu kapitána Gata. V době událostí poblíž Zeleného sedla mu bylo přibližně dvacet let. Měl slabé magické nadání - příliš malé na to, aby dokázal s mocí manipulovat, ale po kultivaci by moc dokázal alespoň pasivně vnímat. Poté co plukovník Smutley vydal před svou smrtí rozkaz zabít všechny zajatce, postavil se proti tomuto rozkazu na stranu zajatých vesničanů. Následnou bitku přežil a spolu se Zuzanou a s Tomášem odjel na panství hraběte Daska. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 14 - 16, 18, 22 - 23, 25 - 26, 52 - 53, 117 - 123)
› Wotta - Neexistující oáza, která se měla nacházel necelých 10 rasgů z Hutské oázy směrem do hlubiny Gutawské pouště (jinde je uvedena vzdálenost 15 rasgů). Její existenci vymyslel pan Lasička, aby Craig a jeho žoldáci byli ochotni doprovázet Baklyho na cestě vedoucí k ukrytí Rudé hvězdy. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 124, 142, 143, 144)
› Wrang - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Měl ženu a dvě děti - syna a dceru. Byl zabit Bamegim v Hnědé bažině za napadení autority velitele během pátrání po Koniášovi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 353)
› Welehat, markýz - Otec Ruada Welehata. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 86)
› Welehat, Ruad - Syn gatarského markýze Welehata. Desmond Guzzi jej unesl, aby jej nechal zabít hned jakmile by hrabě Lawrence Maureli zveřejnil, že chytil únosce dětí. Koniáš jej zachránil z rukou únosců z pevnosti v hřebenovém vodopádu. (Cesta domů, v knize Legendy české fantasy, 2006, str. 81 - 86)
› Welhem Krot - Viz Krot, Welhem.
› Wicker, Samuel - Bývalý císařův poradce pro magické záležitosti. Velmistr Rumělkového klanu, mizerný čaroděj, ale velmi dobrý toxikolog, odborník na jedy a jiné nebezpečné substance. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 10, 102, 318)
› Wichnowski - Příslušník elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu, asi seržant. Byl majorem Bullysem vyslán, aby se svým sedmi členným družstvem posílil Bradeckého družstvo a převzal velení v průsmyku v horách. Bakly ho zabil v průsmyku v horách vedoucí na území vévody Daska. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 357, 366, 367, 368)
› Wilard Bucknej - Viz Bucknej, Wilard.
› Wiliam Bulson - Viz Bulson, Wiliam.
› Wing - Jeden z nováčků v oddílu kapitána Gata. V době událostí poblíž Zeleného sedla mu bylo přibližně dvacet let. Měl slabé magické nadání - příliš malé na to, aby dokázal s mocí manipulovat, ale po kultivaci by moc dokázal alespoň pasivně vnímat. Poté co plukovník Smutley vydal před svou smrtí rozkaz zabít všechny zajatce, postavil se proti tomuto rozkazu na stranu zajatých vesničanů. Následnou bitku přežil a spolu se Zuzanou a s Tomášem odjel na panství hraběte Daska. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 14 - 16, 18, 22 - 23, 25 - 26, 52 - 53, 117 - 123)
› Wotta - Neexistující oáza, která se měla nacházel necelých 10 rasgů z Hutské oázy směrem do hlubiny Gutawské pouště (jinde je uvedena vzdálenost 15 rasgů). Její existenci vymyslel pan Lasička, aby Craig a jeho žoldáci byli ochotni doprovázet Baklyho na cestě vedoucí k ukrytí Rudé hvězdy. (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 124, 142, 143, 144)
› Wrang - Jeden ze skupiny ninjů z klanu Godetů, pověřené nalezením a likvidací Koniáše v Krachtiburgu. Měl ženu a dvě děti - syna a dceru. Byl zabit Bamegim v Hnědé bažině za napadení autority velitele během pátrání po Koniášovi. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 353)
Skočit nahoru
Skočit nahoru
Skočit nahoru
› Zandezi - Voják, příslušník elitní císařské jednotky – Bullysova speciálního útočného oddílu. Je houževnatý – dokáže v rychlém tempu urazit neskutečně dlouhé vzdálenosti – jako spojka byl nepřekonatelný. Major Bullys jej měl za perspektivního vojáka. Zandezi má staršího bratra a je trojnásobný strýc. Zandeziho rodiče měli farmu na kraji Gutawské pouště na začátku Železného údolí, která jim byla na počátku války mezi císařem a vévodou Daskem vypálena. Bojoval v průsmyku v horách s majorem Bullysem proti Baklymu, během boje jej Bakly poranil na stehnu. Zandezi zabil majora Bullyse, protože chtěl zachránil Baklyho před smrtí, jelikož Bakly pomohl jeho rodičům a bratrům před smrtí v Gutawské poušti během útěku farmářů z Hutské oázy. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 358, 364, 365, 371, 373), (Hon za Rudou hvězdou, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010)
› Zapecky, Nehru - Jeden z nejlepších šermířů, které Lumbi zabil ve svém sídle. Bylo mu 57 let, sloužil 30 let v armádě, přežil de Glowovo tažení, vdovec, jeho žena byla o čtvrt století mladší než on, čekal narození prvního vnoučete, jeho nejmladšímu dítěti bylo 15 let. Do Lumbiho sídla byl nalákán Varatchiho lidmi pod falešnou záminkou, že mu Lumbi unesl dceru. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 465)
› Zápisky z Grimmových hor - Kniha, kterou napsal Joseph Achromet. Je to cestovní deník Josepha Achrometa do něhož si zapisoval průběh své cesty za založením kolonie. Kniha byla ve vlastnictví Haurského klanu a Koniášovi ji dal k dispozici Barybald Bryzold. V její vazbě byla ukryta mapka znázorňující cestu Grimmovými horami až ke Kežskému moři. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 344 - 420, 447 - 453)
› Zelené sedlo - Přes Zelené sedlo vede stezka přes hory - nejpohodlnější cesta pro docela velký kus země. Tři dny cesty pěšmo od Zeleného sedla směrem do nitra císařství leží vesnice Gorovo a dále v tomto směru leží Rachwond(a). (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 19 - 20)
› Zemská kniha - Kniha zdobená drahokamy, se jmény všech šlechtických rodů. Má magickou moc – údajně pozná kdo je šlechtic a kdo ne. šlechtické rody do ní nechávali zapisovat své potomky, v některých obdobích tajně. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 55, 80)
› Zitt, Elcik - Císařský čaroděj, hubený muž s pisklavým sebevědomým hlasem. Měl plášť zdobený zlatou výšivkou a stříbrnými flitry. Bakly jej zabil v průsmyku v horách. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 376, 378)
› Zlatá Magnólie - Nevěstinec ve Fenidongu. Jako lehké holky tam mj. pracovaly Rezka, Alexa a Ambrósie. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 233)
› Zlatý titán - Mohutný brouk, jehož pancíř se leskl všemi barvami a kusadla měl delší i tlustší než ukazovák. Když se do něčeho zahryzne, nepustí se, dokud kořist nezabije i kdyby měl při tom sám zahynout. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 205)
› Značka dávného zbrojíře - Stylizovaný symbol dvou horských úbočí se sluncem mezi nimi. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 245)
› Zrzek - Poďobaná tvář od neštovic a křivý nos. Jeden z mužů, kteří přišli pomstít smrt kapitána Lumoca. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 28)
› Zuzana - Dcera Nikity Klaar a Filipa Fauntleta. Poté co nájemný vrah zabil její matku, vychovával ji Bakly sám. Přidala se na stranu hraběte Daska a na nepřátelském území hledala magicky nadané lidi a magické artefakty, které se potom snažila dostat do Daskova hrabství. Spolu s Baklym zachránila i Tomáše. Riskuje, snaží se o nemožné, snaží se získávat lidi, informace, staré zapomenuté znalosti, jen proto, aby zvýšila šance Daskova vévodství na přežití. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 10, 24, 101 - 116), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 11, 30 - 33, 50 - 55, 66, 119 - 123), (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 277), (Bakly- Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 10, 12, 14 - 16, 21 - 25, 34, 36 - 39, 41 - 48, 50, 52, 54 - 56, 58, 60, 62, 67, 68, 72 - 75)
› Zvonový poloostrov - Z větší části je zatopen mořem. Dnes se na něm rozkládá Volná zóna. Leží na východním pobřeží Crambijského impéria. Poloostrov byl s pevninou spojen velmi úzkou šíjí, která se snadno hlídala. Kolem vstupu na poloostrov jsou země spravované Konventem. Před Velkou válkou zde bylo hodně základen čarodějných klanů. Zvonový poloostrov byl úplně zatopen na rozkaz lorda Varatchiho, aby se zamezilo přístupu do četných skladišť zbraní z doby před Velkou válkou. (Bez slitování, 2003, str. 38, 61 - 65, 351)
› Zapecky, Nehru - Jeden z nejlepších šermířů, které Lumbi zabil ve svém sídle. Bylo mu 57 let, sloužil 30 let v armádě, přežil de Glowovo tažení, vdovec, jeho žena byla o čtvrt století mladší než on, čekal narození prvního vnoučete, jeho nejmladšímu dítěti bylo 15 let. Do Lumbiho sídla byl nalákán Varatchiho lidmi pod falešnou záminkou, že mu Lumbi unesl dceru. (Koniáš - Vlk samotář, 2008, str. 465)
› Zápisky z Grimmových hor - Kniha, kterou napsal Joseph Achromet. Je to cestovní deník Josepha Achrometa do něhož si zapisoval průběh své cesty za založením kolonie. Kniha byla ve vlastnictví Haurského klanu a Koniášovi ji dal k dispozici Barybald Bryzold. V její vazbě byla ukryta mapka znázorňující cestu Grimmovými horami až ke Kežskému moři. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 344 - 420, 447 - 453)
› Zelené sedlo - Přes Zelené sedlo vede stezka přes hory - nejpohodlnější cesta pro docela velký kus země. Tři dny cesty pěšmo od Zeleného sedla směrem do nitra císařství leží vesnice Gorovo a dále v tomto směru leží Rachwond(a). (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 19 - 20)
› Zemská kniha - Kniha zdobená drahokamy, se jmény všech šlechtických rodů. Má magickou moc – údajně pozná kdo je šlechtic a kdo ne. šlechtické rody do ní nechávali zapisovat své potomky, v některých obdobích tajně. (Koniáš – Konec vlka samotáře, 2005, str. 55, 80)
› Zitt, Elcik - Císařský čaroděj, hubený muž s pisklavým sebevědomým hlasem. Měl plášť zdobený zlatou výšivkou a stříbrnými flitry. Bakly jej zabil v průsmyku v horách. (Zabiják čarodějů, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 376, 378)
› Zlatá Magnólie - Nevěstinec ve Fenidongu. Jako lehké holky tam mj. pracovaly Rezka, Alexa a Ambrósie. (Na ostřích čepelí, 2001, str. 233)
› Zlatý titán - Mohutný brouk, jehož pancíř se leskl všemi barvami a kusadla měl delší i tlustší než ukazovák. Když se do něčeho zahryzne, nepustí se, dokud kořist nezabije i kdyby měl při tom sám zahynout. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 205)
› Značka dávného zbrojíře - Stylizovaný symbol dvou horských úbočí se sluncem mezi nimi. (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 245)
› Zrzek - Poďobaná tvář od neštovic a křivý nos. Jeden z mužů, kteří přišli pomstít smrt kapitána Lumoca. (Bakly – Holýma rukama, 2007, str. 28)
› Zuzana - Dcera Nikity Klaar a Filipa Fauntleta. Poté co nájemný vrah zabil její matku, vychovával ji Bakly sám. Přidala se na stranu hraběte Daska a na nepřátelském území hledala magicky nadané lidi a magické artefakty, které se potom snažila dostat do Daskova hrabství. Spolu s Baklym zachránila i Tomáše. Riskuje, snaží se o nemožné, snaží se získávat lidi, informace, staré zapomenuté znalosti, jen proto, aby zvýšila šance Daskova vévodství na přežití. (Bakly – Anděl bez slitování, 2006, str. 10, 24, 101 - 116), (Bakly – Návrat zabijáka, 2005, str. 11, 30 - 33, 50 - 55, 66, 119 - 123), (Do morku kostí, v knize Čas žít, čas zabíjet, 2010, str. 277), (Bakly- Návrat zabijáka, v knize Bakly - Armáda, 2020, str. 10, 12, 14 - 16, 21 - 25, 34, 36 - 39, 41 - 48, 50, 52, 54 - 56, 58, 60, 62, 67, 68, 72 - 75)
› Zvonový poloostrov - Z větší části je zatopen mořem. Dnes se na něm rozkládá Volná zóna. Leží na východním pobřeží Crambijského impéria. Poloostrov byl s pevninou spojen velmi úzkou šíjí, která se snadno hlídala. Kolem vstupu na poloostrov jsou země spravované Konventem. Před Velkou válkou zde bylo hodně základen čarodějných klanů. Zvonový poloostrov byl úplně zatopen na rozkaz lorda Varatchiho, aby se zamezilo přístupu do četných skladišť zbraní z doby před Velkou válkou. (Bez slitování, 2003, str. 38, 61 - 65, 351)
Skočit nahoru
› Železné údolí - Železné údolí protíná Gutawskou poušť právě v nejužším místě. Je přes pětatřicet mil široké, téměř dvě stě mil dlouhé a jeho dno se nachází hluboko pod úrovní mořské hladiny. Možná právě proto jsou zde taková vedra. Na druhou stranu se v něm nachází množství menších i větších oáz, které umožňují obchodním karavanám dostat se bez velkých problémů z jedné strany pouště na druhou. Na crambijské straně Gutawské pouště leží brežský lněný pás a na duamské straně leží Cunnin. (Pouštní škorpion, v knize Koniáš – Muž na stezce, 2008, str. 304)