Rozhovor s Lucií Šternerovou alias Fionou La Můrou

Poté, co jsme zveřejnili rozhovor s Radimem Jírou, je tu rozhovor i s Lucií Šternerovou alias Fionou La Můrou, narátorkou celého prvního dílu audioknihy Líheň: Smrt zrozená v Praze a samozřejmě z velké části i druhého dílu Líheň: Královna smrti.
Lucie byla sdílná a prozradila jak se jí Líheň natáčela i to jak se jí o tom zdály sny.

Tak mě napadá - jakým slovem by jste nahradili slovo "narátor". 
Toto slovo mi totiž vůbec neleze z krku.

Autorem fotografií je Ivan Štefko

Následující banner můžete volně šířit a různě sdílet

1, Jak se člověk k takové práci jako je čtení audioknih dostane? Vyhrála jste konkurz, nebo Vás někdo přímo oslovil?
Moje čtení audioknih vlastně začalo v první třídě, kdy paní učitelka předala buď mně nebo spolužákovi Pavlovi čítanku či knížku příběhů a my jsme předčítali všem :-). Bavilo mě to obrovsky už tehdy. A s Radkem Volfem z Walker & Volf nás pojí letitá televizní spolupráce, vytvořili jsme spoustu reportáží pro pořady Fenomény kolem nás, O nás o lidech, Zdravíčko atd. On točil, já moderovala a redaktorsky zpracovávala. Takže když začali vydávat audio knihy a oslovil mě, zaradovala jsem se - jednak miluju knihy a čtení a češtinu vůbec a jednak s ním se pracuje moc fajn. 

2, Na svém "kontě" máte více audioknih, dá se tedy říct, že je to jedna z dalších vašich profesí, nebo to považujete spíš za drobnou odbočku? Chcete se tomu věnovat i nadále?
Mluvíte o pohádkách, které jsem načetla - ty jsem napsala podle námětů představení našeho divadla Dráček, kde hraji s kolegyní Štěpánkou Kašparovou. Všechno začalo tak, že jsem složila a otextovala písničky do pohádek, s báječnými kamarády muzikanty natočila, v úžasné spolupráci ve studiu nazpívala a načetla - zní to asi jako moc superlativ, ale opravdu to byla krásná, krásná práce. Teď jsou tyto pohádky takové moje miminko, vůbec ne odbočka. Mám z nich velkou radost, jak z audioknihy, tak z toho, že CD a dva díly Zpěvníku, které jsem vydala, se líbí a písničky už používá mnoho školek na besídkách a vystoupeních. Ještě bych ráda, aby je poznalo více mateřských škol, než kam jezdíme hrát - e-shop "pohadkyspisnickou.cz" se už začíná rozbíhat a snad stihnu rozjet i další propagaci - zatím víte, že jsem dlouho nestíhala ani odpovědi pro Vás - inu, všechno má svůj čas :-). A určitě všemu, co mě bude bavit, se budu věnovat i dál.  

3, Fenomén audioknih se poslední dobou dost rozmáhá, myslíte že ještě >> dál poroste? Vy sama audioknihy posloucháte?
Zatím neposlouchám - miluju papírové knihy od dětství a zůstávám jim věrná. Ale myslím si o audioknihách samé dobré. Protože dnes není mezi lidmi a hlavně mezi dětmi příliš rozšířeno čtení a audioknihy mají šanci tuto mezeru a tím pádem vzdělanost doplnit. Já jsem měla to štěstí, že můj dnes už dospělý syn čte rád a knihy si kupuje, ale rozhlížím-li se a ptám-li se, lidé se do čtení dvakrát nevrhají - možná i proto, že ceny knih jsou už dost vysoké. Navíc se hodně cestuje a do auta si samozřejmě nemůžete vzít klasickou knížku - tam je audiokniha výborná věc. A máte-li si přibalit do baťůžku pár mp3 či CD, nebo balík klasických knih, tam volíme možnost papíru a tunového závaží možná už jen my nadšenci. Takže přeju audioknihám, ať se rozjedou - osobně v nich vidím větší smysl, než v elektronických, protože vím, jak unavuje oči, když jsem třeba dlouho psala reportáže a koukala do monitoru. Navíc mě baví je načítat, tak tedy hurá, ať je víc posluchačů!

4, Jak takové čtení probíhá? Jak se Vám spolupracovalo s týmem okolo nakladatelství Walker a Volf?
To by asi nikdo neřekl, jak probíhalo čtení prvního dílu Líhně :-). Zrovna se mi doma narodila štěňata a nemohla jsem od nich na celý den odjet. Navíc dopoledne jsem hrála každý den dvě pohádky v různých školkách. Ale Radek Volf byl úžasnej. Přijel z Prahy do Plzně na dvanáctou a převezl celé studio ke mně domů. Já mám domeček celkem malý a v bývalém dětském pokoji bydlela štěňata, takže jsme nahrávací zařízení instalovali do ložnice, Radek seděl se zbytkem techniky v obýváku. A točili jsme a točili a točili bez pauzy třeba dvě hodiny, než se vzbudila štěňata a začala pískat - protože pak musela být hodinu pauza, než se najedla, vyskotačila a znovu usnula. V tu ránu, jak jsme si všimli, že ztichla, fofrem skočit ke knize, oba sluchátka na uši a točit a točit, než se zase ozve kňučení. Vypadalo to neproveditelně, ale zvládli jsme to za dva dny. 

5,Kolikrát si knihu nebo kapitolu musíte přečíst, aby to znělo tak dobře jaký je výsledek? Dá se při takovém čtení vůbec vnímat obsah knihy?
První díl Líhně jsem před prací ve studiu nečetla vůbec, takže když jsem načítala, zároveň jsem se dozvídala obsah. Druhý díl jsem před čtením stihla přelousknout jednou. Ale důkazem toho, že obsah v hlavě zůstává, je to, že do dvou dnů od načítání pokaždé přišly děsivé sny, plné honiček, monster, střílení atd. Když se mi to stalo poprvé, říkala jsem si - kde se to vzalo, na horory jsem přece nekoukala, ani na akční filmy?! Až po chvíli mi došlo, odkud vítr fouká. Při druhém dílu už jsem následky čekala - a neodvratně přišly. Naštěstí vždycky to byla jen jedna noc :-). 

6, Já když čtu pohádky dceři, tak někdy docela koktám. Co dělat pro to, abych se zlepšil a jak dlouho to trvá, než je z člověka profesionál?
Vášnivým čtenářem se člověk rodí. Pro mě byly odmalička nejúžasnější prázdniny v zahradě na dece s knížkou a mísou třešní. Kamarádi, koupání, výlety - to všechno bylo moc bezva, ale ODPOČINEK byla deka a knížka - a je dodnes. Bez knížky nevyjdu z domu ani jediný den. Čtu ve frontě na poště, při jídle, o pauze mezi představeními i v minutách před představením - kolegyně se vždycky diví, jak mi může těch pár vět, co stihnu přečíst, za to stát a jak to, že z toho něco vím - stojí mi to za to naproto a někdy právě, když přečtu jen pár vět, si je o to víc pamatuju. To je i návod, jak pokročit ve čtení - číst furt :-). Na druhou stranu - každý má svůj individuální obor, který je jeho vášní a který si vypilovává. 

7, Kniha, respektive dva díly knihy jsou poměrně dlouhé čtení, vytvořila jste si nějaký vztah k Marice Zaháňské?
Pohádky načítám s velkými proměnami hlasů - jsou tam čarodějnice, skřítci, strašidýlka, loupežníci, piráti, víly.... a všichni jsou buď veselí nebo smutní, ustrašení nebo děsiví, láskyplní nebo vychytralí - plni emocí. S Marikou jsem to cítila tak, že se nemohu pouštět do emocí, když děj Líhně je syrová scifi neskutečnost, emocí prostá - na emoce tam hrdinům nezbývá místo ani čas. Tak jak číst s emocemi? - to by šlo proti sobě. Nechala jsem tedy Líheň tak ostře vysoustruhovanou, jak ke mně pocitově přišla - Marika musela všechno prociťování odložit - možná do nenávratna. A nejen hovořit, ale i uvažovat stroze. Uvažovala jsem tak s ní. 

8, Utkvěla vám v paměti ještě nějaká jiná postava z knihy, protože vám třeba byla sympatická, nebo naopak nesympatická?
Spíš mi utkvěly všechny dohromady jako svět, který moc dobrého nevěstí. Ostatně Marika by se mu asi také ráda vyhnula, kdyby tam nebyla vržena. Na druhou stranu to, jak drželi při sobě, z toho by se mohl leckdo učit. A kdyby byl někdy někdo z nás do tohoto scifi příběhu vržen, ať to zvládá jako Marika a její přátelé. 

9, Jaký máte vztah ke sci-fi a fantastice vůbec?
Fantazii mám bujnou a tak mě fantastické věci těší, jsou-li mi milé a působí na mě svou kvalitou. Ať scifi, nebo pohádky, nebo obojí v jednom. Ať Vetřelec, ať Harry Potter, ať Neználek ve Slunečním městě. Musí mě to oslovit a být tam příběh. 

10, Jakou knihu si ráda přečtete? Zajdete si do kina, nebo do divadla a na co?
Od té doby, co divadlo hraju, do něj chodím málo. Od té doby, co nadšeně žiju svůj životní příběh, chodím velmi sporadicky do kina. Televizi doma nemám. Ne, že by nebylo v těchto institucích a médiích co k vidění nebo k poučení. Jen prostě žiju, co dokážu - a cizí příběhy momentálně nestíhám. Knihy? Miluju trilogii Věčně zpívají lesy, Vane vítr z hor a Není jiné cesty. Miluju Zavedu vás do Sierry Madre a Poselství od protinožců. U nočního stolku mi momentálně leží Pět pokladů, Úchvatná, Na cestě, Srdce muže a Nej-kung kostní dřeně. Pod postelí Moc přítomného okamžiku, V souznění s nekonečnem, Jsem žena a plno dalších. Na čestném místě v extra knihovně mám Poselství grálu, Karmy od Svijaše a Pavlovy rozpravy. A vpředu Bibli. 

11, Co chystáte do budoucna?
Víno, muže, zpěv. A divadlo, knihy, kurzy, semináře, přátele, rodinu. Cvičit a odpočívat. Žít. S Bohem a v Bohu.

Sdílet článek

Facebook komentáře