Rozhovor s Rafalem Wojtczakem

Rafal

1, Mohl by ses nám představit? Kdo jsi, kde pracuješ, co děláš když nepracuješ a jestli překládáš profesionálně a třeba tě to i živí?
Překládáš i jiné knihy, jiných autorů?

Jmenuju se Rafal Wojtczak. Jsem zaměstnaný v knihovně v Olesnici, malém, slezském městečku 30 km od Wroclawi, a 150 km od českých hranic. Je samozřejmé, že půjčuju knihy, ale také připravuju kulturní akce - koncerty, přednášky, a samozřejmě autorské čtení. Jedním z nejvíce frekventovaných čteni bylo právě setkání s Mirkem Žambochem v listopadu 2015 v rámci FANTASY VIKENDu V KNIHOVNĚ. Tímto se tento festival stal mezinárodním.
Mimochodem řečeno, pokud v čele festivalu bude pořád Tomas Pipota z dobřížské knihovny, tak se brzy stane největším fantasy festivalem v Evropě. MZ je nejprodávanějším českým autorem v PL. Zatím prodal v PL víc knih než Havel a Kundera dohromady. MZ byl prvním českým spisovatelem v mé knihovně.
Mé koníčky jsou banální - čtu (hlavně českou literaturu), rad cestuju, hlavně po CR a snažím se co nejvíc času věnovat mému synovi a mé přítelkyni.
Když jsem překládal knížky, tak jsem mohl tím živit. Nechtěl jsem ale nechat zaměstnání v knihovně a měl jsem dvě zaměstnání cele 3 roky. Neřeknu samozřejmě kolik jsem v tomto období vydělával - byl jsem velmi spokojeny, ale bylo to moc náročné - 8 hodin v práci a 10-11 u počítače s Raymondem Curtisem, Marikou Zaháňskou a Predátory. Musel jsem toho nechat. Moc toho lituju, ale bohužel to nešlo. Každý filolog touží po tom, aby překládal (a k tomu vydělával) beletrii - já jsem mel to štěstí.
Každý filolog když konci vysokou školu, tak se snaží překládat, a snaží se překládat své oblíbené žánry. Většinou doufá, to bude několik povídek, nebo básní zdarma k nějakému literárnímu nebo studentskému časopisu, a pak že už se ozve nějaké nakladatelství a nabídne překlad nějaké knížky... Hehe...
Neozve se nakladatelství, ale nějaká korporace a nabídne překlad, ne beletrie, ale  nějakých technických záležitostí, o kterých filolog vůbec nemá ponětí...
Já jsem se na konci vysoké školy také snažil něco překládat. Moc mne zajímá nejnovější historie, psal jsem bakalářskou práci o Pražském Jaru, a diplomku o českém literárním undergroundu. A taky občas něco přeložil do polštiny pro nějaké časopisy. Velmi se mi libí básně J. H. Krchovského a povídky Karla Kuny.
A pak přišel MZ. To je veliké štěstí, když vám někdo platí za váš koníček.

2, Jak se to tak stane, že je člověk překladatelem z češtiny do polštiny? Jak ses dostal k překladům knih Miroslava Žambocha? To ses tak prostě naučil jazyk, nebo máš v České republice bližší vztah?

Už jsem trochu o tom řekl výš. Vystudoval jsem bohemistiku na Univerzitě Mikulase Kopernika v Toruni. Mam literární specialistiku. A toužil jsem překládat, aby polsky čtenáři cítili to, co cítím já, když čtu českou beletrii, moci násobit tu mou zbožňovanou českou literaturu do polštiny.
Ke knihám Mirka jsem se dostal úplně náhodou. Kamarád, který byl zaměstnaný v nakladatelství řekl, že se hledá překladatel - a tak jsem se k tomu dostal. A tak se začalo tříleté dobrodružství.
Jazyk jsem se naučil na vysoké škole, měl jsem moznost studovat dva semestry na Karlovce, a bylo to splněni mých tužeb - lásce k češtině a českému národu. Mam velmi blízky vztah k vaší kultuře. Mohl bych opravdu moc dlouho vyprávět o důvodech té fascinace. Řeknu jenom, ze všude se snažím hledat stopy Čechů, České kultury, historie atd. Jsem Česko-Polsky vlastenec.
Jako zajímavost napíšu, že město, ve kterém bydlím - Olesnice bylo sídlem knížectví. Pro Čechy je to důležité město (nejen proto, že patřilo více než 400 let k zemím Koruny České) z toho důvodu, že po smrti českého krále Jiřího z Poděbrad jeho potomci vládli tomuto knížectví, a tady bylo jejich sídlo.

3, Pokud jsem se dopátral správně přeložil jsi knihy Łowcy - Predátoři, Wylęgarnia - líheň, Mroczny Zbawiciel - Drsný spasitel. Jak se ti vciťovalo do hlavních představitelů a vůbec do knih? V jednom případě je to žena, v jiném monstrum napůl člověk a napůl démon?

Paradoxně nejlíp jsem se cítil jako Marika Zaháňská. Jako čtenář a jako překladatel se nejbezpečněji cítím v realismu, a právě "Líheň" je nejvíc realistická, děj se odehrává v Praze, kterou znám a ty postavy jsou pro mne nejvíce představitelné (nejvíc jsem se spřátelil s Křehůlkem). Nejdůležitější úkol pro překladatele je však vcítit se do jazyka – jazyk Mirka je velmi konkrétní, bez zbytečných a bezvýsledných ornamentů, v důsledku je to rovný a konsekventní jazyk. A proto Mirkovi hrdinové jsou tak lehce představitelní a čtenář ani neví, kdy se s nimi spřátelil. A to v překladatelské práci je nejdůležitější - aby polský čtenář měl stejný vztah k hrdinům jako český, aby to cítili stejně.

Rafal

4, Na motivy knihy Drsný spasitel je u nás chystaný film. Není to sice práce velkého studia, ale spíš projekt od fanoušků pro fanoušky. Na druhé straně to není svazováno různými omezeními komerční produkce.
Myslíš si, že o takový film by byl zájem i v Polsku?

Jsem přesvědčen, ze zájem o tento film v Polsku bude obrovský. Kniha - hrdinové a místa jsou velmi  vizuálně představitelní, akce je velmi dynamická a čtenář okamžitě předělává Žambochův jazyk na obraz. Po četbě má touhu konfrontovat to s nápady tvůrců filmu. To je přirozené. I já mám velký zájem o tento film. Zvlášť zajímavé bude to, že v něm nebudou omezováni něčím, co by se mohlo vyskytnout v komerčních produkcích.

5, Je tu pochopitelná otázka - je těžší český jazyk nebo ten polský?
Jsou nějaké slovní obraty, fráze, či oblasti v jednom, nebo druhém jazyku které se nedají přeložit tak úplně jednoduše?

To je moc těžká otázka. Naše řeči jsou příbuzné - na začátku výuky je to pomoc (zapamatovat si slovní zásobu je jednoduché), ale pak to ztěžuje výuku a komunikaci. Občas se neví, jestli slovo je jazykovým, česko-polským sourozencem, synonymem, homonymem, nebo má svůj protějšek.
A to je právě důvod, že jsou fráze a obraty češtině, které není možné vůbec přeložit do Polštiny. A proto je třeba vymyslet nějaký nový obrat, novou frázi, která bude mít stejný význam, ale i stejný dojem, emocionální a jazykový odstín. Slovní hříčky - to je právě to, co je v překladatelském řemesle to nejtěžší. Ale překladatel musí to zvládnout - v češtině se tomu říká překladatelský oříšek, který se musí překousnout. Překlad básní, to jsou samé oříšky, a k tomu rytmus, symbolika, tropy (viz význam slova tropy zde) atd. Překlad básní to je zápas s každým slovem.

6, Knihy Miroslava Žambocha jsou u nás velmi oblíbené a patří k nejprodávanějším autorům. Polsko je podstatně větší, prodává se tam více knih a navíc máte spoustu vlastních skvělých autorů, třeba Andrzej Sapkowski nebo Andrzej Pilipiuk, máte představu jak jsou knihy Miroslava Žambocha úspěšné? Dají se jeho knihy srovnat s jiným autorem, tématicky nebo i jinak?

O úspěšnosti knih Mirka Žambocha už jsem psal - je nejprodávanějším českým spisovatelem v Polsku. Účastnil jsem se dvou čtení a nikdy jsem neviděl takové množství lidí na čtení. Dokonce ti nejúspěšnější v Polští spisovatelé a autoři knih to nedokázali.
Co se týče ostatních spisovatelů... Nerad bych to srovnával - každý je nějak originální.
To, co odlišuje Mirka od Polských spisovatelů je smysl pro humor  - není očividný, je trochu náročnější a požaduje od čtenáře všímavost a pozornost,  aby ho dokázal najit mezi řádky.

7, V České republice se poslední dobou rozmáhá fenomén audiobooks, neboli audioknih, třeba i kniha polského spisovatele Andrzeje Sapkowskeho Bouřková sezóna je u nás velmi pěkně načtená. Jak je to v Polsku? Jsou taky oblíbené?

Ano. Audioknihy jsou velmi populární. Stoupá počet firem nabízejících audioknihy (audiobooks) (nakladatelství, distributoři atd.). Je to vidět také v knihovnách - je o ně pořád větší zájem, a pořád víc se půjčují. Největší zájem je o literaturu populární (kriminálky, romány pro zeny atd.). Tématické a žánrové tendence jsou stejné jako v případě ebooků a tradičních knih.

8, Utkvěla ti nějaká postava z knih Miroslava Žambocha v paměti? Byla některá natolik sympatická nebo naopak nesympatická?

Křehůlek!!! Od prvního okamžiku. Kvůli pivu? Kvůli tomu, že se mi zda exemplifikace české povahy? Možná je to takový fajn chlápek, nejvíc lidský ze všech Mirkových postav? Nevím. Ale pokud bych mel moznost se s nějakým hrdinou napit vodky, tak to by byl určitě Křehůlek.

9, Jaký je tvůj vztah k fantastice? Ke knihám, filmům, nebo třeba i komiksům?

Upřímně řečeno... Nemám to příliš rád... Mam rad klasiku: Čapka, Lema, Vernea, ale kromě toho... Nic (promiňte čtenáři...)

10, Máš nějaký cíl, kterého bys chtěl dosáhnout? A to jak v profesním, nebo i v osobním životě?

Mám málo času a tak bych chtěl víc - víc číst, sportovat a cestovat. Chybí mi také čas na češtinu. Nečtu česky tak moc jak bych chtěl, častěji bych jezdíval do ČR. Úplně banální ;)
V profesním životě bych chtěl pokračovat v práci v kultuře. Abychom měli víc peněz na kulturu, pro umělce, na festivaly, pro tvorbu prostoru pro umělce i diváky. Také nic moc ;)

11, Jakou knihu si rád přečteš? Na co si zajdeš do kina, nebo do divadla? Nebo vyznáváš jiný druh vyžití?

Mam strašně rád současný realismus, především český a polský. Českých spisovatelů, kteří mají původ v undergroundu, a v Polsku z prostředí mladých antikomunistických disidentu, většinou autoři narození v šedesátých letech. Tato literatura je skvělý doklad změn v našich zemích který se udál během posledních 30 let. To je skoro celý můj život.
Kino? Také mám rád současné Polské kino, naposledy se zvýšila úroveň jak umělecká, tak tematika je vážnější a důležitější. Mam rad také nezávislé filmy, amatérské, a neomezené komerčními producenty. Trochu naopak to mám z Českým kinem... Myslím, že v devadesátých letech jste to měli lepší. Nota bene víte, jak se říká v Polštině španělská vesnice - Český film....
Každopádně mám rád současnou literaturu, kino se sociální, kulturní a historickou tématikou.

Děkuji za rozhovor

 Rafal

Sdílet článek

Komentáře

Děkuji Ti Petře za rozhovor. A Mirkovi to moc přeji, že se jeho knihy v Polsku čtenářům tak líbí.

Facebook komentáře