Rozhovor s Alešem Brichtou

Aleš Brichta
Aleš Brichta je český metalový zpěvák, textař, skladatel a autor výtvarných návrhů, tedy alespoň podle Wikipedie.
My ho teď ale budeme brát spíš jako člověka, který má rád sci-fi a fantasy a to jak v knihách, tak ve filmech a nebyl by tvůrčí osobností, kdyby nezakomponoval nějakou tu fantastiku i do textů svých písní.
Aleš Brichta je s Miroslavem Žambochem spojený projektem z roku 2003 s názvem Anděl posledního soudu.
Tento projekt obsahoval CD s písněmi Aleše Brichty a útlou knížečku s desítkou povídek na stejné téma. Jednou povídkou dokonce přispěl i Aleš Brichta.

A tak na následujících řádcích naleznete několik otázek, kterými se mi podařilo Aleše Brichtu vyzpovídat, a  to především na témata točící se okolo fantastiky.

1. Některé Vaše písně jsou spjaté s fantastickou tématikou, a protože my jsme web o fantastice, zaměřuji se na ně záměrně. Každého okamžitě napadne třeba píseň Růže pro Algernon, nebo Anděl posledního soudu, ale třeba i  Výlet do bájí a  mnohé další zavání fantastikou. Je to tak, že máte ke sci-fi, fantasy a vůbec fantastice blízko?

Já od malička hodně četl a sci-fi byl odjakživa můj oblíbený žánr.
Fantasy jsem začal číst až o něco později. Ale to jsou věci, které se zákonitě musí projevit i v mých textech, protože obrovsky rozvíjejí fantazii a představivost. Konzumoval jsem všechno jen trochu kvalitní,
co za totality vycházelo, a četl třeba i v ruštině nebo angličtině, klidně i čtyři knihy týdně.

2. Projekt Anděl posledního soudu není jen CD, ale i kniha – sbírka fantastických povídek na jediné téma. Jak vznikl tento nápad? Jak probíhal výběr autorů a musel jste některé autory přemlouvat, nebo naopak někoho přímo odmítnout?

Dostal jsem nápad vydat s albem pod stejným názvem i knížku povídek Josefa Nesvadby, který je původním autorem té povídky a oslovil ho kvůli tomu. On souhlasil, jenže mu tehdy obdobná sbírka vyšla asi před dvěma lety a to mi přišlo moc. Bavil jsem se o tom se známým, který tehdy pracoval v knihkupectví Krakatit a padla možnost oslovit naše autory, zda by byli ochotni každý napsat povídku pod tímto názvem, podle vlastního uvážení. Považoval jsem to za nereálné, ale on je  oslovil a zorganizoval schůzku, na které s tím k mému překvapení souhlasili.

3. Když se na celou tu věc podíváte z dnešního pohledu, tak s odstupem – šel byste do toho znova?

Dnes už asi ne, protože s tím byla spousta práce a navíc jsem tehdy vydával hudební časopis Rockshock, takže jsem byl částečně v centru vydavatelského dění. Ale každopádně toho nelituji. Vždyť ta sbírka dostala následující rok i cenu na slovenském sci-fi conu.

4. Pro projekt Anděl posledního soudu jste napsal i povídku a její vznik prý byl tak trochu na poslední chvilku. Je to tak? Napsal jste ještě další texty? Nebo se na ně teprve chystáte?

Chtěl jsem tam mít těch povídek deset a vypekl mě Jirka Kulhánek, který se z toho na poslední chvíli vykroutil. Tak jsem se naštval a  během pár hodin přes noc něco napsal, protože další den se to muselo odevzdávat. Jestli v textech znovu do téhle tématiky zabrousím, zatím netuším. Vždycky mě inspiruje až muzika svojí náladou.

5. Album i kniha mají shodný obrázek na labelu, který nakreslil Petr Bauer, vzpomenete si ještě, jak to bylo s návrhem obrázku? Zasahoval jste do toho nějak, nebo to šlo mimo vás?

Petra jsem oslovil, protože jsem znal jeho knižní ilustrace. Pobavili jsme se, jak by to mohlo vypadat a on udělal základní návrh. Já mu pak dával tipy na další úpravy (jezdce z Apokalypsy atd.), které do toho zapracoval.

6. Četl jste povídky ve sbírce? Je ve sbírce povídka, která vás vysloveně zaujala a kterou si prostě pamatujete?

Samozřejmě, že četl a bylo zajímavé, jak k tématu přistoupil každý jiným způsobem. Na mě kdysi moc zapůsobila právě ta původní Nesvadbova. Nerad bych někoho konkrétně vyzdvihoval.

7. Máte čas na čtení? Co čtete, když čtete? Kdy a kde čtete, když čtete? Máte nějaké oblíbené autory?

Dneska už je to z časových důvodů trochu problém, ale čtu pořád, hlavně doma v postýlce a na WC. Mám moc rád humor Terryho Pratchetta ve skvělých překladech pana Kantůrka.

8. V hudební branži jste velmi vytížený, máte čas ještě na něco jiného? Máte čas zajít do kina nebo divadla? Na jaký film se rád podíváte, na co si zajdete do kina? Nebo do divadla?

V divadle jsem byl naposled před spoustou let na skvělém představení „Růže pro Algernon“  s Honzou Potměšilem v Divadle v Celetné. Do kina nechodím vůbec, protože jsem kuřák a navíc mi vadí chrastění pytlíků s popcornem. Ale jsem filmožrout, který ze zvědavosti zkoukne cokoliv, na co slyší dobrý ohlas. Stahuju filmy z netu a navíc mám rád filmy v originálním znění a doma přes satelit chytám několik stovek filmových
kanálů z celého světa.  Nejsem žánrově vyhrazený, ale vždycky dám přednost sci-fi nebo komedii před horory, které mě poslední dobou ukrutně nudí.

9. Vaše písně jsou malými příběhy, je podle vás důležité aby i  píseň měla pointu? Je podle vás složitější napsat povídku, nebo text písně?

Myslím, že je složitější napsat dobrý text. V povídce máte dost prostoru na vyjádření myšlenky, ale v  textu jí musíte vyjádřit zkratkovitě a  ještě navíc se trefovat do rýmů a frázování. Buď to může být epické a výpravné, pokud na to je prostor nebo musíte pracovat jen pocitově s pár slovy. Ale udělat něco opravdu dobře je kumšt v každé umělecké branži a  kdo to umí, před tím smekám.

10. Jak přijde nápad zhudebnit nějakou fantastickou povídku? A  jak se dělá taková transformace někdy poměrně obsáhlého textu do textu písně, který je do značné míry kratší a  tím i jednodušší?

To je právě ten problém, to tam nějak dostat, aby to dávalo smysl a ještě neznělo blbě. Vždycky jde hlavně o myšlenku a pak už je to především o zručnosti zpracování a slovní zásobě. Není to vůbec jednoduché vychytávat z většího celku to základní, protože spoustu věcí může každý vnímat úplně jinak.

11. Můžete prozradit, co plánujete do budoucna?

Letos chceme s Aleš Brichta Projectem natáčet další album, ale o  čem budou texty, a jak se bude jmenovat, budu schopen říct, až bude složená muzika, která ve mně evokuje nějaké pocity a inspiruje k základním nápadům náladou, kterou v člověku vyvolá. V hlavě mám i jednu sci-fi povídku, či novelu, ale nevím, jestli se dokopu k napsání nějakého trochu většího literárního útvaru. Třeba by to nikoho ani nezajímalo.
Stačí, že mě někdo pořád přesvědčuje k napsání mojí autobiografie a já stále odpovídám, že to některým lidem nemohu udělat, dokud jsou naživu a bez pravdivosti by to nemělo smysl :-)

Díky za rozhovor

Sdílet článek

Facebook komentáře