Rozhovor: Do pořádného hrdiny musíte vložit kus sebe

Miroslav ŽambochZe stránek Literární alchymie jsme s dovolením jejich autorky Kateřiny Foltánkové převzali rozhovor s Miroslavem Žambochem, který s ním udělala na veletrhu Svět knihy Praha.
Pokud si rozhovor přečtete, dozvíte se mimo jiné něco málo o připravovaném filmu Drsný spasitel na motivy stejnojmenné Mirkovy knihy nebo nějakou tu radu začínajícím psavcům.

  Se spisovatelem Miroslavem Žambochem jsem si povídala na veletrhu Svět knihy Praha. Představte si, že čtenáři mají natolik rádi vaše knihy, že se složí na to, aby se jedna z nich zfilmovala. Právě to se stalo autorovi drsné fantasy a sci-fi Miroslavu Žambochovi, který patří mezi nejúspěšnější české žánrové spisovatele.
V rozhovoru nechybí rady pro začínající psavce a Žamboch poradí, co nejvíc pomohlo jemu samotnému.

Na filmovou adaptaci vašeho postapokalyptického románu Drsný spasitel vybral režisér Jaroslav Šetek na Startovači přes 250 000 Kč. Jak to vypadá s natáčením?
Stále ještě pokračuje, ale štáb chce film letos dokončit. Sám jsem moc zvědavý na výsledek. Zatím jsem viděl jen jednotlivé záběry. Nejvíc záleží na tom, jak bude film sestříhaný a jestli bude mít tu správnou atmosféru. První ukázky by se měly promítat v létě na Festivalu fantazie v Chotěboři.

Drsný spasitel
 

K filmu jste napsal scénář, mnozí spisovatelé se tomu přitom vyhýbají. Proč jste do toho šel?
Nechtěl jsem, aby člověk zvenčí posunul příběh někam jinam. Ale film nebude úplně stejný jako kniha. Uvědomil jsem si, že musím některé části pozměnit a oklestit boční dějové linie.

Drsný spasitel i vaše další knihy jsou plné zajímavých hlavních hrdinů. Jak je tvoříte?
Do každé postavy dám kus sebe. Ale zároveň vždy vložím i zárodek něčeho, co sám nemám. A taky se snažím, aby byl hrdina komplexní a nebyl jen plochou postavou. Moji hrdinové jsou silní a takoví, jaký bych chtěl být já sám. Protože psát o slaboších by mě nebavilo. (Víc si o tvoření postav můžete přečíst na Žambochově blogu.)

Psaní po večerech

Je vám 44 let a napsal jste 39 knih. Nepozorujete, že se některé motivy ve vašem díle opakují?
Neřekl bych. Ale i kdyby ano – no a co? Existuje jen omezený počet základních typů příběhů.

knihy Miroslava Žambocha
 

Jak zvládáte psát tolik knih?
Špatně. Dřív jsem psal knihu ročně, ale teď už mám rodinu a zvolnil jsem. Někdo večer po práci sedne k televizi, já k počítači.

Psaní sice každého spisovatele musí bavit, ale často je to docela dřina.
To ano, však na to taky nemám každý večer. A když přece jen píšu, tak jsem někdy po té „zábavě“ dost unavený.

Vaše knihy jsou úspěšné, neuvažoval jste, že byste šel na volnou nohu? Nemusel byste psát jen po večerech.
Pak bych si ale nemohl psát úplně to, co chci a musel bych zvažovat komerční stránku věci. Když jsem napsal Predátory, všichni mi tvrdili, že téma dinosaurů je tak zprofanované, vyčerpané, že to bude propadák. No a co, stejně jsem si je napsal …

 

Druhou polovinu rozhovoru si můžete přečíst na stránkách literární alchymie

Sdílet článek

Facebook komentáře